Rezervovaný džentlmen a zároveň nepokojný dobrodruh Michael Třeštík, autor proslulých facebookových statusů, který dovede vytěžit stejně adrenalinu z nehody na motorce jako z překladu poezie, popisuje události a situace, které se mohly stát snad jedině jemu. Rozpustile klukovsky si pohrává s různými tématy a podává o tom zprávu se svým typickým suchým humorem a ironií.
Michael Třeštík je český prozaik, architekt, publicista, vydavatel a dokumentarista. Je ženatý s režisérkou dokumentárních filmů Helenou Třeštíkovou.
Jeho otcem byl klavírní virtuos, skladatel a hudební kritik Vladimír Třeštík, matkou byla profesorka Libuše Třeštíková, která v mládí spolupracovala s básníky Karlem Tomanem, Františkem Halasem, Jaroslavem Seifertem. Po ukončení střední školy studoval architekturu na Stavební fakultě ČVUT v Praze a poté pracoval v Pražském projektovém ústavu. Při zaměstnání absolvoval postgraduální studium stavební fyziky na ČVUT. Od roku 1979 pracoval jako specialista na urbanistickou akustiku na ministerstvu výstavby a techniky.
Po roce 1989 začal spolupracovat s týdeníkem Tvorba, později se stal šéfredaktorem týdeníku Kmen, který přeměnil na týdeník Tvar. V roce 1990 inicioval vznik nakladatelství a agentury Kdo je kdo a v roce 1992 nakladatelství Modrý jezdec. Spolu se svou ženou stal u zrodu nadace pro podporu filmové dokumentaristiky Člověk a čas a byl spoluautorem základního projektu této nadace Přelom tisíciletí. Od roku 1994 se věnoval produkci dokumentárních filmů své ženy Heleny Třeštíkové, Sladké století, Rozkoš bez rizika, Forte a piana a další. Od roku 1997 je ředitelem Agentury Kdo je kdo, která v časových intervalech vydává aktualizovanou encyklopedii Kdo je kdo v České republice na přelomu 20. století V roce 2005 založil spolu s Danielou Čechovou a Jolanou Stádníkovou internetový a kamenný obchod eAntik se starožitnostmi, jejichž sběratelství je jeho celoživotní vášní a zálibou.
Je to sice takové tlachání na každodenní témata, ale jedna z věcí, které panu Třeštíkovi jdou, je právě tlachání. Nijak převratné, jen dramata všedních dní, přesto milé a čtivé deníkové zápisky.
Krátké, výstižné a vtipné. Už sháním další knížky autora. Jeho styl mi se mi moc líbí. Sebeironický, ale ne trapný. Humor, ale ne přehnaný. Mám ráda tento inteligentní styl humoru, který je přitom vysoce lidský. Poetický, ale zároveň analytický... jak to popsat? Prostě mi to sedí.
Pan Trestik je skvely vypravec a moc se mi libi jeho zpusob uvazovani. Z pocatku jsem byl trochu zmateny z konceptu teto knihy, ale pozdeji to cele zacalo davat smysl.
Michael Třeštík píše tak, jak málo který autor umí. Umí ve své knize střídat černý humor s nadhledem a grácií, při popisu svých každodenních chvil strávených především u sebe na chatě na Vyžlovce.
Autor čtenáři předkládá svůj příběh buď se zapálením svého vnitřního klukovství nebo se naopak snaží najít nové možnosti, jak svůj život naplnit a obohatit ryzími maličkostmi.
Třeštík zde barevně a s citem pro humor vykresluje svůj vlastní princip uvažování, a přemýšlení nad tím, co dělá nejraději...kreslení pastely, psaní nové knihy "Prcek" a na druhé straně se znázorňuje ve svých každodenních rolích manžela, otce a dědečka.
"...Mám ale už rozmazávání pastelů odřenou malíkovou hranu, celá mě pálí, a nechce se mi nic zvětšovat, protože to je prostě práce. Chci spontánně, lehce a eruptivně tvořit, a ne upoceně pracovat." ♥