Věřit a nepochybovat. Lee Parker věří, Sera Trantorová věří – pouze každý něčemu jinému. Vleklé války nejen že měly fatální dopad na tvář přírody, ale rozdělily lidstvo na dva nesmiřitelné tábory. Životním krédem kněžích je askeze. Hlavními hodnotami jsou čistota, zbožnost a také absence citu. Proti této nesmyslné víře stojí Povstalci, kteří bojují za návrat původního světa. A jejich přesvědčení je neméně houževnaté, jak brzy na vlastní kůži pocítí Parker, nejlepší voják z elitní jednotky Jestřábů a vykonavatel kněžské vůle, který má jasný úkol: přivést do Citadely Povstalkyni Seru živou. Ovšem ani Seřiny pevně vštěpované morální zásady nezůstanou ušetřeny tvrdé zkoušky. Brzy však oba shledají, že uprostřed nezmapované divočiny budou muset čelit novému nebezpečí – záhadnému atmosférickému jevu známému jako Růžová bouře, z jejíchž purpurových blesků dosud nevyšel nikdo živý. Budou Sera s Leem první a budou to ještě vůbec oni? Otočil se snad svět naruby, nebo byl takový i předtím? Dva úhly pohledu, dvě přesvědčení. A pravda ukrytá někde úplně jinde.
Česká spisovatelka, jež kráčí celý život jednou nohou v říši fantazie. Nevěří na jednoznačné zlo ani na černobílé charaktery. Světy svých příběhů vnímá jako druhou realitu, z níž se jen velice nerada budí, její postavy jsou pro ni totiž přáteli, milenci i dětmi. S radostí propaří večer na kompu v Lolku nebo DBD, zahradničí a sportuje. Sedm let se věnovala čínskému bojovému umění Wing Chun školy Ivan Rzounek’s WingChunKuen Research a odtud čerpá i inspiraci pro bojové scény.
Román Devět dní (2017, Fantom Print) byl jejím úspěšným debutem a vstupem do subžánru dystopie, příběhem ze světa, v němž se náboženský fanatismus ve světě Citadely střetává s touhou po svobodě. Kniha zaujala mimo jiné akcí, bojovými scénami, vojenskou strategií i vztahy mezi lidmi. V roce 2019 pak navázala pokračováním nazvaným Devět nocí, jež je zároveň prozatím uzavřením příběhu. V listopadu 2019 vyšla v antologii Ve stínu magie její první publikovaná povídka s názvem Gienah. V roce 2023 vyšel román Vypůjčený čas (2023, Epocha), který je prvním dílem nové série. Děj je zasazen do futuristické Evropy a svým příběhem se lehce vrací k asimovskému sci-fi.
HEX: Bažina je prvním dílem zamýšlené trilogie, i když vzhledem k lásce k počítačovým hrám je možné, že svět Inevitablu nabídne i další příběhy.
Ehmm, takže jsem prostě totálně v háji. Nebezpečné množství adrenalinu v krvi, emoce neudržitelné a věta, která se mi vyryla do mozku mě bude strašit ještě několik týdnů. Co se stalo? Dočetla jsem knihu Devět dní a pokud by Vás zajímalo, jak se cítí naprostý šílenec, přečtěte si ji také... Tato postapokalyptická novinka musí být ve Vaší knihovně, věřte mi. Je to nepředvídatelné, dokonalé a reálné dílo, které rozmetá na kousky každého čtenáře a to každou kapitolou. Prostě to miluji ♥♥♥ Konec hlášení a 1.11 se těšte nejen na recenzi, ale i na elektronickou verzi a 9.11 na Devět dní na pultech ♥
Tohle bylo vážně kvalitní čtení a já to vůbec nečekala! Na plné hodnocení to není, ale postavy i intriky byly dokonale propracované, dystopický svět zajímavý a napínavý děj mě donutil ke čtení... i v časově napjatém předvánočním čase. 4/5*
Mám ohledně Devíti dní tolik pocitů, že pořádně nevím, kde začít. Tak do toho skočím po hlavě a snad z toho vznikne nějaká ucelená myšlenka.
Jeden z největších kladů knihy pro mě byl, že činy postav, mají svoje následky. A tím nemyslím oblíbenou mantru, že když budete do světa vypouštět pozitivitu, tak se vám to dobré vrátí, tím myslím, že když běžíte v noci lesem a nekoukáte pod nohy, zakopnete, spadnete a něco si uděláte. A já to zbožňuju, protože ačkoli bych to potřebovala v každé knize, bohužel to tak není. Tady jsou tyhle následky ale dotažené dál, takže postavy mají místy vyloženě smůlu. Halelujah, díky za to!
Hlavní hrdinka je povětšinou logicky uvažující osoba vlastnící fungující mozek, a ve chvílích, kdy se zdá, že se chová nelogicky, je buď dehydratovaná nebo prostě pod takovým tlakem, že jí to odpustíte. A ačkoli jsem byla ze začátku nadšená, že oba, hlavní hrdinka i její vyvolený, jsou starší ročníky (oběma jim je okolo 27 let), bohužel mi nepřišlo, že by se tak chovala. Přišlo mi, že s ní mlátí puberta a rozhodně bych ji bez informace o tom, kolik jí vážně je, netipovala na dospělou.
Bavilo mě sledovat myšlenkové pochody postav - Sery, ale hlavně Parkera. Parker je totiž určitým způsobem vychovávaný (prostě má vymytej mozek) a jeho setkání se Serou a fakt, že spolu vlivem nepříznivých okolností zůstanou uvěznění a izolovaní od zbytku světa, ho nutí přehodnotit všechno, co zná. Zároveň to, že kniha je psaná z pohledu jak Sery, tak Parkera, jenom zjednodušovalo, jak se do něj vžít.
O poznání těžší a nepříjemnější pro mě bylo číst opakující se scény, kdy jednou je ukázáno co se děje z pohledu Sery, ovšem vzápětí v další kapitole identický děj "vysvětluje" Parker.
Summa summarum, kniha se dobře a rychle čte (já jsem bojovala s audioknihou, ale to je spíš můj osobní problém), cokoli postavy udělají, karma jim vrátí, ale opakující se pasáže byly poměrně únavné a rozhodně jsem ani Seře, ani Parkerovi nevěřila, že by jim snad mohlo být víc, než sedmnáct.
Osudové setkání dvou zcela odlišných lidí Parkera a Sery v novém, zřejmě postapokalyptickém světě, je velmi příjemným překvapením a debutem mladé české autorky. Každá z postav má úplně jiný svět, jiné názory, jinou víru. A přesto tyto dva něco neskutečně spojuje. Parádní jízda plná akce, kde není čas na zdlouhavé popisování a děj se žene neustále ku předu a vy se nemůžete jednoduše od čtení odtrhnout. Přesně můj šálek kávy!
Tak tohle byla pořádná jízda! Od začátku do konce jsem hltala každé slovo <3 NAPÍNAVÉ, AKČNÍ, PLNÉ ZVRATŮ A TAJEMSTVÍ. A ten konec? Dopr.. Já chci další díl!!!!!!!!
Po přečtení anotace jsem se trošku bála, zda tahle kniha pro mě bude, protože přece ač zajímavý námět, znělo mi to trochu jako kniha pro kluky/muže. Naštěstí po přečtení mohu říct, že tohle se bude líbit asi většině a nemá to vyhraněného cílového čtenáře. Těším se až si přečtu pokračování.
Rozhodně stojí za přečtení. A proč? + originální postapo svět (fanatismus, který je vykreslen tak, že člověk snadno uvěří, že by se to mohlo stát i nám) + slovní obraty (jednoznačně tleskám nad krásou českého jazyka, který autorka umí brilantně používat) + nepředvýdatelnost děje + vývoj postav a jejich myšlení (logické, zajímavé, neotřelé)
Tohle bylo fakt super. Fakt. Děsná škoda, že se o tom víc nemluví. Já už se těším na pokračování. Jo a že to je zase knížka z pera české autorky? Čumím o to víc. 👍🏻
Právě jsem dočetla tuhle pecku od české spisovatelky. Já většinou české autory nevyhledávám, což mě nyní mrzí, protože i mezi našimi tuzemskými autory se najdou skvostky ke čtení. Jedním z nich je právě tato kniha, která nese dystopický příběh, který se mi velmi líbil. Začátek knihy byl pro mě zajímavý hned z pohledu světa, ve kterém se příběh odehrává. Hlavní hrdiny této knihy jsem si hned oblíbila a oba na mě působili uvěřitelně a sympaticky. S chováním Sery jsem se několikrát ztotožnila a její příběh mi přirostl k srdci. Vyprávění bylo velmi svižné, přestože se střídali dva úhly pohledu (jednou z pohledu Sery, pak z pohledu Leeho). Moc se mi líbilo, že se tyto dva pohledy střídali, protože příběh tím získal jiný rozměr a možnost vidět věci i různými pohledy. Z příběhu na mě dýchala skvělá dystopická atmosféra a našel se tu i super záporák, který mi opravdu trhal žíly. Musím říct, že mě opravdu velmi zajímá co je ta hlavní linka a zbraň, takže po dalším díle zaručeně sáhnu a strašně se na něj už teď těším. Kniha mi také přinesla mé velmi oblíbené klišé hate-to-love, což já můžu! Každopádně za mě je to parádní kniha, kterou napsala česká autorka a rozhodně stojí za přečtení, pokud má někdo rád tento typ četby.
Celkem povedená prvotina. Mám sice pár výhrad, ale vzhledem k tomu, jak jsem knihu slupla jako malinu, to svědčí o faktu, že je to dobré a to dost. Církevní fanatici s praktikou psychického vymývání mozků včetně zastrašování obyvatel a postupného podmaňování si světa. Oproti nim povstalci, kteří si zachovávají svobodnou vůli i zdravý rozum, bojující proti nátlaku a postupnému ochočování. Je to nabité akcí, zasazeno do zajímavého prostředí, které ovšem mohlo být více popsáno, a k mému potěšení tam nechybí ani milostná pletka! Jo, bavilo a to dost!
Wow, tak tohle se podvedlo. Tohle (tuhle atmošku, ne nutně děj, protože hlavní motiv je jiný) jsem čekala od knihy Red rising. A přitom jsem pro dobrodrůžo jak má být nemusela chodit za oceán, ale stačilo sáhnout po domácí začínající autorce. Tohle mě fakt moc bavilo a doufám, že bude pokračování, protože jinak jsem smutná! Díky, za naše české talenty ! ♥ http://books-postcards-geocaches.blog... 90 %
Kdybych to neviděla na vlastní oči, neuvěřím, že příběh Devět dní vzešel z českého pera. Jedná se debut talentované, mladé autorky Zuzany Strachotové. Z pohledu do Sabrie (a naší možné budoucnosti) mně běhá mráz po zádech. Neskutečná brutalita pod rouškou ctnosti, bezcitnost tam, kde by měl být cit. Dala bych 4,5*. Více v recenzi na www.chrudimka.cz
Devět dní je akční sci-fi příběh s post-apo nádechem. Prostředí příběhu je zasazeno do vojensky orientované a nábožensky zfanatizované společnosti, proti které stojí skupina Nevěřících. Děj sleduje elitního vojáka Parkera, který dostane za úkol zajmout Seru, jednu ze členek Povstalců, jenomže se to díky nepřízni počasí zvrtne a oni spolu musí strávit několik dnů v temné jeskyni, kde se chrání před vlivem živlů.
Příběh začáná vhozením přímo do děje, nenajdete tu moc omáčky a rovnou utíkáte před nebezpečím. Vyprávění je er-formou z několika pohledů, které se střídají většinou po kapitole, anebo jsou vyznačeny větší mezerou mezi odstavci. Vojenská tematika ze stárnek přímo dýchá, je to hlavní téma knihy a autorka jej má překvapivě dobře zmákntý. Možná bych trochu uvítala podrobnosti o podmínkách mezi obyčejnými obyvateli, ale toho se třeba dočkáme v pokračování. To ale nemění nic na tom, že svět byl vymyšlený velice dobře.
Ze začátku mi velice silně připomínal sérii Nebe od Verinicy Rossi ( Under the Never Sky) (dva lidé z neslučitelných společností s jiným světonázorem, obava z chorob, Růžové bouře, jeskyně), naštěstí se ale tyhle podobnosti začaly časem rozcházet a pomalu na ně čtenář pozapomněl. Autorce se navíc dařilo čtenáře překvapovat a nešetřit zvtraty, které se tam objevovaly doslova z čistého nebe. Na druhou stranu ale z toho alespoň vycházelo, že nic se v knize nedělo náhodou. Přesto už od začátku tuším, kdo je ten hlavní zrádce.
Autorka má zajímavý styl vyprávění, který ale vynikne spíš v popisných částech a vnitřních monolozích postav než v akci a dialozích. Popisy akce byly mnohdy zmatečné a často jsem se musela vracet v textu, abych zachytila, co se vlastně děje. Na druhou stranu tento problém se postupem knihy redukoval a poslední velkou akci jsem zvládla proletět rychlostí blesku a na první pokus.
Dialogů nebylo nijak extra hodně, ale očividně to stačilo postávám k vytvoření vlastních motivací a v tuto chvíli narážím hlavně na velice pevné citové pouto hrdinky na jejího v té době zajímatele. Jsem moc ráda, že se v tomto smyslu zmiňoval Stockholmský syndrom, protože jinak bych si klepala na čelo a bylo by to něco, přes co bych se v knize pravděpodobně nepřenesla. Parkerova motivace je taktéž trochu v mlze, na druhou stranu jeho nábožensky vymytý mozek a vojenské pohnutky nadělaly paseku samy za sebe.
Ačkoli jsme české sci-fi nikdy nevyhledávala, autorka mě přesvědčila o tom, že bych to měla napravit. Hlavní výtka patří podivné insta-love s malou motivací postav a tomu, že se Sera větišnou chovala jako hrdinka YA románů a ne jako dospělá žena. Druhou věcí je občasná zmatečnost akčních scén, které pak navíc působily docela uspěchaně. Tyto nedostatky ale velice obstojně vyrovnává propracovaný, zajímavý a smysluplný svět, propracované postavy, které měli velkou řadu vlastních nedostatků a často si to uvědomovaly, a v neposlední řade samotné vyprávění. Už se těším, až se mi do ruhou dostane dvojka.
Musím říct, že zpočátku jsem měl trochu strach. Začátek knihy se mi zas až tak nelíbil a nemohl jsem se moc začíst. Ale pak.... no nepředbíhejme. Kniha se odehrává v budoucnosti, ve světě kde se zapomnělo na vědění a historii lidstva a všechna města ovládají náboženští fanatici proti kterým bojují povstalci ukrytí mimo civilizaci. Naši dva hlavní hrdinové samozřejmě pocházejí každý z jiné frakce a jsou tedy nepřátelé. Navíc Lee má pro Citadelu ulovit a přivést povstalkyni Seru. V lese je však zastihne smrtící bouře a oni se musí ukrýt na delší dobu v jeskyni. A tady začínáme sledovat jejich osudy, to jak se navzájem ovlivňují i když byl každý vychován naprosto odlišně. Měli by se nenávidět ale je tomu opravdu tak ? Jsou více lidmi nebo výplody ideologií, ze kterých pocházejí? Kniha krásně popisuje nitro člověka, stejně jako nitro a problémy společnosti. Ukazuje, že i dvě odlišné ideologie mají naprosto stejné problemy. No prostě je toho v příběhu mnohem ale mnohem více než by jste čekali od klasického scifi. Na stránkách knihy se otevírá spoustu větších problémů a otázek než jenom skvělý příběh dvou hlavnich hrdinů. Autorčin styl psaní je skvěle čistý a nijak nezamotaný, to dělá knihu naprosto skvěle čtivou. Nemůžu se dočkat až se pustím do druhého dílu, potřebuju se dozvědět mnohem více o tomhle světě. Doporučuju prostě všem, kteří mají aspoň trochu zájem o scifi. A k Fantomu bych se ještě chtěl vyjádřit. Spousta lidí mi řeklo či napsalo, že se jim nelíbí jejich obálky. Ja musím říct že mě se obalky většinou líbí, je to takové klasické fantasy a scifi jako z mého dětství, a navíc myslím že co se případně ušetřilo na některých obálkách se naprosto viditelně odráží na skvělé ceně knížek. No podívejte se sami a uznejte, že mám pravdu.
Tohle bylo moc, moc dobré! Slyšela jsem na knihu dost pozitivních ohlasů, ale obálka mě pořád tak nějak nutila myslet si, že to dobré nebude. Ano, soudím knihu podle obalu. :( Ale u téhle se mi fakt vyplatilo nedat na první dojem a vybrat si ji pro první recenzi ve spolupráci s nakladatelstvím fantom.print, kterým tímto mnohokrát děkuju za poskytnutí knihy. :)
Teď už k ději knihy, protože to opravdu stojí za to! Kniha vypráví o světě, ve kterém probíhá boj mezi dvěma tábory Povstalci a Věřícími z Citadely. Povstalci jsou divocí, nespoutaní a svobodní. Věřící jsou pod nadvládou tzv. Kněží, kteří rozhodují co je dobré a co špatné, co se smí a co ne. Věřící například nesmí zpívat a malovat, jsou to věci, které jsou nečisté a odvádí jejich pozornost od jejich poslání.
Naši dva hlavní hrdinové jsou samozřejmě každý z jiného tábora. Sera Trantorová je dcerou Radního Povstalců a Lee Parker je vysoko postavený voják Citadely. Setkávají se ve chvíli, kdy má Lee Seru dopadnout a živou ji dovést k výslechu. Cestu jim ale zkomplikuje tzv. Růžová bouře, kterou ještě nikdo zatím nepřežil. Díky tomuto přírodnímu zásahu jsou pak spolu devět dní uvězněni v jeskyni, kde se sice pomalu,ale jistě vzájemně poznávají a možná si uvědomí, že přesvědčení ani jednoho z nich není tak úplně bez poskvrnky. Jak si s tím poradí sledujeme v druhé půlce knihy, kde se to skvěle zamotá a vyostří a příběh dostane úplně epické rozměry. Vážně nechápu, jak to Zuzka mohla nacpat do 319 stran, smekám! :) Hrozně moc nutně potřebuju další díl a Vám všem tuhle duologii MOC doporučuju, protože příběh Vás vtáhne a nepustí.
České autory moc nečtu ale když už se k nějakému dostanu většinou jsem nadšená. A ani tentokrát jsem nebyla zklamaná. Autorka tu představuje, na první pohled, jednouduchý dystopický příběh o světě kde lidem vládnou kněží, kteří ve jménu Boha páchají zvěrstva a proti nim stojících Povstalcích, kteří se snaží vládu věřících zastavit. Hlavními hrdiny příběhu jsou Sera, dcera jednoho z vůdců Povstalců a Lee Parker, nejlepší elitní voják kněží. Lee má za úkol seru zajmout a živou dopravit ke kněžím, ale jak to tak bývá věci se zkomplikují a oni jsou nuceni devět dní přežít v jeskyni kde je uvěznila tzv. Růžová bouře, kterou zatím nikdo nepřežil. I když má kniha pár much, celkově je zábavná a myslím si že třeba fanoušci Naslouchače nebudou zklamaní. Tohle je přesně kniha u které je škoda že se o ní více neví.
Dlouho se mi nestalo, že bych knihu přečetla za 3 dny, i když to bylo hlavně společným čtením a hecováním s holkami. Tohle se hodně povedlo, česká autorka, která vymyslela super svět, příběh a postavy! Wau. Nevím co k tomu ještě dodat, jen si to prostě přečtěte!
Jakmile jsem se do knihy Devět dní začetla, tak jsem četla celý den až do půlnoci. Postapokalyptický příběh, který je čtivě napsaný. Nemusíte 300 stran čekat na "ten" zvrat, protože kniha nemá moc hluchých míst. Akce střídá akci a já se vezla na té vlně.
Celé vykreslení světa mě bavilo. Jak lidé nakládají s tím, co jim zůstalo. Jak se vše deformuje a přizpůsobuje. V dobrém i ve zlém. Moc se mi líbilo vykreslení vlivu víry a klasické ovládání lidí skrz boha.
Dvě hlavní postavy se během knihy vyvíjejí. Jejich pohled na věci se mění a má na ně vliv jak okolí, tak ostatní postavy. Za to já dávám palec nahoru.
Co za mě moc nefungovalo, byl udávaný věk hlavních hrdinů versus jejich chování. Přitom je to škoda, kdyby byl jejich věk klasických YA 17 let, tak je to za mě všechno mnohem lépe zasazené.
Trochu mě otravoval stejný začátek kapitol, akorát z pohledu odlišných hrdinů. Ano, bylo to mnohem lépe udělané než u jiných knih, kde jsem se s tím setkala, ale bohužel mě to stejně trochu prudí :-D
To, že se to hodně lidem líbilo, jsem věděla. Věděla jsem i, že to je kind of sci-fi/dystopie. Obě dvě věci beru velmi s respektem - když se většině líbí kniha, často se na ni dívám až příliš kriticky, když jde o příběh zasazený do jakékoli budoucnosti, tak to hodnotím jinak, než fantasy či romanci (samozřejmě). A musím upřímně říct -PÁNI, LÍBILO SE MI TO, A MOC!!
Jsem nadšená, že mi sedly jak postavy, tak příběh i akce - jediné, co ze začátku pokulhávalo, byly dialogy, které byly velmi strojené a vyumělkované, možná by však bylo na debatu to, jestli to není autorčin záměr - nebudeme tak mluvit v budoucnu všichni? Netuším, každopádně když jsem se nad tím zamyslela, dialogy mi už pak tolik nevadily a navíc to všechno doháněla vybroušená akce, která byla vážně perfektně zpracovaná. Jak bojové, tak útěkové scény byli silně atmosferické a já vážně cítila ten boj o život respektive zoufalství postav, které to prožívaly. Úžasné.
Příběh je celkem jednoduchý, ale díky zasazení do prostředí, ve kterém se to celé odehrává, je o to silnější a výraznější. Na začátku je strašně rychle vsazená romantika - i když s odstupem to vlastně nebyla romantika, jen před-smrtný sex, jestli se to tak dá nazvat, s čímž může dorazit takový pocit instantí lásky, ale to pak vyprchá, nebojte, a pak si na to vůbec nebudete stěžovat.
Knihu mi věnovalo na recenzi nakladatelství Fantom print a já jim moc děkuji! Jinak bych se v brzké době k téhle knize nedostala a byla déle v čtecí krizi, protože právě Devět dní mě z ní dostalo.
Minus knihy (malinké): V první části mi interakce hlavních postav připadala, že proti sobě nestojí dva nepřátelé, ale dva špičkující se spolužáci ze základky. Někde to na mě působilo dost strojeně a nepřirozeně. Plus knihy (dost velké): U spousty dystopií mám pocit, že autor se snažil vymyslet tak úžasné prostředí a technologie, že to je snad i proti přírodním zákonům. Proto mě příjemně překvapilo, že tady se to drží v mezích normálnosti, je to uvěřitelné, a tak když dojde na nějakou akci nebo plán, není to překombinované. Většinou musíte v knihách vymyslet šílený plán, který je proveditelný jen tehdy, když vám vyjde asi tak padesát věcí + váš hrdina je neprůstřelný superčlověk, tady je to jednodušší, není to proti logice, má to hlavu a patu, vážně máte pocit, že by to dobře cvičenému člověku v reálu i mohlo vyjít. Zrovna nedávno jsem četla takovou za vlasy přitaženou knihu a měla jsem pocit, že Devět dní je úplná živá voda, když to dává smysl. Doufám, že někdy bude pokračování, protože spousta toho zůstala nezodpovězena.
Na úvod jen to, že tohle rozhodně stálo za víc než 24 korun ve vánočním kalendáři Palmknih :)
Do začátku jsem ubíral pomyslné body hlavně za to, že základní svět není moc originální. Postapokalyptická společnost ovládaná jedinou církví, trošku jiné, ale zároveň stejné jako spoustu jiných. Poměrně rychle jsem ale mínusové body smazal díky velmi příjemnému tempu knihy, stylu vyprávění, akce, nesmrtelným hrdinům i zajímavému světu.
Nejsem si jistý dialogy, které mi občas přišly příliš jednoduché a umělé, ale vlastně těžko říct, pro dané charaktery by vlastně přirozené být mohly. Možná je to prostě tím, že se nedokážu s některým chováním ztotožnit, např. výsledek soudu chápu, ale prostě se mi nechce věřit, že by to hlavní hrdinka hrála u soudu takhle.
Na plný počet to ale u sebe ve výsledku nevidím, základní konflikt postav a jejich proměna mi přišla příliš rychlá. Chápu, že tam nějaké nahlodání bylo již dlouhou dobu, ale jednoduše na to v knize nebyl dostatek prostoru a neuvěřil jsem tomu. Věřím, že by mohla pomoci delší stopáž a nějaký postupnější vývoj, takhle to bylo téměř jako políbení sněhurky. V každém případě kde je další díl?
Tak tahle knížka mi opravdu nesedla. Primárně je to asi stylem autorky. Děj je strohý, rychlý, zkratkovitý a chaotický. Podobně jako hlavní hrdinka, která čeká smrt, ale zároveň přemýšlí, jak asi chutnají rty jejího trýznitele. Utíká o holý život, ale zastaví se, aby se pokochala romantickou scenérií. Hlavní děj je občas opravdu nepřehledný, zřejmě pro navození divoké akce. Některé odstavce jsem musel číst vícekrát, abych pochopil, co se vlastně stalo. Na druhou stranu je detailně popisováno prostředí, v kterém se pohybují vedlejší postavy, o kterých po pár stránkách již nebude zmínka. Závěr je takový zvláštní, rádoby heroický, ale v podstatě nic neuzavírá. Zřejmě má čtenáře zlákat ke koupi dalšího dílu.
Až nato, že hlavná hrdinka ma iritovala svojím menom i povahou, kniha ma svojim spôsobom dostala. Začiatok druhej polovice sa mi zdal trošku slabším ''článkom'' ale malo to čosi do seba. Nato, že je to prvotina klobúk dole. Len mám teraz zlý pocit, že som nedostala odpovede na všetky otázky kvôli ktorým mi myseľ šlape na plné obrátky... Je to otvorený koniec, či očakávať pokračovanie? Neodmietnem keby sa náhodou niekto pýtal:D
Dystopický, postapo, sci-fi román z pera českej autorky? Prečo nie?!
Od prvých strán som sa do deja zahryzla. Doslova! Ťažko sa mi tento prepracovaný svet odkladal bokom kôli povinnostiam. Zžila som sa s príbehom. Protoles,turopalmy, vakožížaly, vookovia… proste fascinujúci svet, ktorý vám občas naženie aj zimomriavky. Presne tie som mala zo záhadnej Ružovej búrky. Je to nebezpečný atmosférický jav,pri ktorom dochádza k purpurovým bleskom. Tieto blesky sú smrteľné a nikto nevie čo búrku spôsobuje. V Citadele vládnu "kněží" náboženský fanatici(?)a ľud sa musí držať veľmi prísnych pravidiel. Na poraidok dohliada armáda. Byť vojakom je pre každého veľká časť a každá matka si toto privilégium želá pre svojho syna."Jestřáby" sú oddiel najlepších mužov armády. A práve muž z tohto oddielu, Lee Parker,dostane za úlohu priniesť povstalkyňu Seru Trantorovú pred Konsilium. Potrebujú sa zbaviť povstalcov, aby nenarúšali ideológiu, ktorú vnucujú Citadelčanom. Povstalci žijú v bezpečí opustenej vodnej elektrárne za hranicami hustého protolesa. Medzi týmito dvoma skupinami vládne neustály boj. Kto by si bol pomyslel, že ak sa hlavný hrdinovia (opačného pohlavia) ocitnú v uzavretej jaskyni,aj keď zvádzajú medzi sebou súboje a vládnu tu predsudky, že v príbehu nevznikne romantická linka. V akejkoľvek knihe je to pre mňa prirodzený vývin udalostí. Izolovaný muž so ženou...to nikdy nie je len tak… Mne osobne sa veľmi páčila romantická linka a nemám najmenšie výhrady. Veľkým plusom bolo striedanie uhlu pohľadu Sery a Leeho. Takže sme mali možnosť nazrieť ako do duše jedného,tak druhého. Obaja zvádzali vnútorný boj,mali vlastnú vieru v niečo… Výstižné boli útržky(popisky) rozhovorov a televíznych vysielaní na začiatku každej kapitoly. Kniha od začiatku do konca písaná veľmi čtivo bez hluchých miest. Plno očakávaných aj neočakávaných zvratov. S čistým svedomím by som túto knihu zaradila medzi svetovú sci-fi\ dystopickú literatúru. Od teraz má Strachotová novú fanynku! A veľmi sa teším na ďalšie časť s názvom Devět nocí.
Utrpení konečně u konce. Přežít ho mi pomáhalo velmi dobré audioknižní zpracování, hlas a přednes Pavla Soukupa vykouzlí mnohé i tam, kde nic jiného není.
Příběh mohl být celkem milou young adult romancí na pozadí postapokalyptických bojůvek. Jenže hrdinové jsou skoro o deset let starší, než by se na YA slušelo. Dobře, to bychom jim dopustili. Co ale odpustit nejde, je - a teď se omlouvám za spoiler - úplně dementní premisa, že by kdokoli poslal na vojenskou přepadovou akci ženu v šestém měsíci těhotenství. V tu chvíli bych knihu přestala číst, kdyby to nebyl audioknižní recenzák.
Proč ale jinak overall celkem slušné hodnocení? Jednu hvězdu za Soukupa, byť tam byla místa, která bych mu dala přetočit, kdybych byla režisérem (akné detaily, nic, co by trhalo uši). Jednu hvězdu za dobře promyšlený a fungující svět, ve kterém činy mají své následky. Jednu hvězdu za to, že mě i přes to všechno zajímalo, jak to dopadne.
Knize ale musím vytknout poněkud nedotaženou redaktorskou práci, případně dramaturgickou, pokud proběhla. Věty typu “díky tobě ho zabili”, jak kdyby to bylo něco, za co se má děkovat, nebo “jedinou výhodou byl moment překvapení a rychlost” - ehm, tak co z toho? Plus opakování stejných slov a další takové věci, co právě v audioknize vystrčí růžky. Zároveň postavy vlastně moc neřeší, že přišly o dítě, jak kdyby to byla jen taková drobná nepříjemnost. Hele, ostříhali mi vlasy. Hele, mě zbili tak, až jsem potratila... jo, já jsem vlastně dřív mívala dlouhé vlasy (pouze paralela, abychom si rozuměli).
A tak.
Pokud vám ještě zbyly zbytky soudnosti, doporučuju se knize vyhnout, je tu spousta lepšího čtení a poslechu.
Překvapivě svižně napsaná dystopie z blíže neurčeného místa a času, patrně po nějaké světové apokalypse. Líbilo se mi vystihnutí ponuré atmosféry totalitního státu Citadela, mimo jiné i použitím latinizovaných jmen jeho vládnoucích kněží a inkvizitorů (Felebius, Ignatius) v kontrastu s anglosaskými jmény elitních agentů (Lee Parker, Desmond Curtis, Tyron Banks). Autorka zde zdařile šlape na paty Příběhu služebnice Margaret Atwoodové.
Moje mužská logika ale byla iritována nevyvážeností fantaskního světa Zuzany Strachotové. Zázračná léčiva a elektronické komunikační gadgety hodné Jamese Bonda vypadají jako artefaky zachovalé z doby před blíže nespecifikovanou globální katastrofou. Citadela je však obklopena jakýmsi Protolesem, jehož fauna a flóra nejspíš musela miliony let mutovat (vakožížaly, draví vookové, turbopalmy), zatímco lidstvo si zachovalo všechny své tělesné i duševní vlastnosti, které známe ze současnosti.
Taky ze sociologického hlediska se zdá nemožné dlouhodobě udržet funkční společnost tvořenou šedivou masou obyvatel, neodvažujících se ani pozvednout zraky při setkání z Městskou hlídkou, zatímco všechny projevy hereze, humoru či uměleckých sklonů jsou šmahem trestány napichováním na kůl.
Děj je prošpikován akcemi, při kterých se nešetří mrtvolami, ale jejich hrdinové, ač těžce zraněni, hláškují jako v hollywoodských filmech. Jen obtížně jsem se orientoval v popisech prostředí: jeskyně s protékající vodou, sklady zdravotnického materiálu a munice, přehradní hráz. Možná by akčním scénám pomohlo provedení formou komiksu s ilustracemi Káji Saudka: BUM! PRÁSK! ŽBLUŇK!!!