Devadesátky! Roky nespoutané svobody

by Johana Fundová

Genres: Nonfiction

288 pages, Hardcover

Published October 30, 2019

Reviews

[Ondra Král]

Johana Fundová slaví úspěch s FB stránkou „Pure devadesátky“, a tak se dočkala nabídky na knihu, z které mám sakra rozporuplné pocity. Celé je to poměrně banální vzpomínačka, která jen klouže po povrchu a často připomíná spíš náhodný výčet věcí doplněný o obecnější fráze typu („tohle nosil každý“) nebo otravné srovnávání se současností („tehdy se nefotilo na Instagram“). Čekejte zhruba stejnou informační hodnotu jako má již zmíněný Facebook. Přesto to docela funguje, je tu hodně obrázků a Devadesátky vyvolávají příjemnou nostalgii. 😊

Kniha je rozdělena do tematických kapitol (jídlo, televize, dětství), v každé se vzpomíná na pár největších trháků. Výběr je vzhledem k rozsahu dost osekaný, v kapitole o TV se např. vzpomíná hlavně na Novu a fenomén Esmeraldy. Žádný Supermax nebo mánie kolem Želv Ninja. 😓 Dal bych přednost větší hloubce.

Problém číslo 1 vidím v tom, že Devadesátky jsou určený čistě lidem, kteří v téhle době žili. Autorka prostě počítá s tím, že vše znáte. V medailonku věnovanému DO-RE-MI se například dočtete, že to bylo strašně trapný s divnou porotou a diblíkem Laurinovou - nedočtu se ale, co to DO-RE-MI bylo. 🤦🏻‍♂️ Tohle mi přijde jako editorský fail a mladší generace má prostě smůlu.

Problém číslo 2 jsou medailonky. Každou kapitolu doplňují 2-4stránkové vzpomínky náhodných známých lidí, asi aby se v marketingu mohlo lákat na Ziburu nebo Landsmana. Někdy krásně doplňují probranou kapitolu (hvězdní moderátoři Novy vzpomínají, jak z nich najednou byly celebrity), většinou to je ale banální tlachání. Editor opět zaspal, a tak tu intelektuál Ondřej Trhoň vzpomíná na devadesátá léta jako na „svět dezintegrujících se národních států,“ což vedle jednoduchého jazyka zbytku knihy působí jako pěst na oko.🤦🏻‍♂️

Celkově jsem čekal od Devadesátek trochu víc. Přidaná hodnota medailonků osobností je minimální a zbytečně ubírá prostor nostalgickému vzpomínání, kvůli kterému si to většina lidí koupí. Je to příjemné, ale dalo by se to udělat mnohem líp...

[Irena · Rating 1 out of 5]

Za me tahle knížka opravdu nestojí za ten čas u ni strávený…
Několikrát jsem chtěla odložit…
Sama bych ji asi vůbec do ruky nevzala, kdyby se nečetla v rámci čtenářského klubu…

[Helena Truchla · Rating 3 out of 5]

Knížku jsem si přála k Vánocům, a doufala jsem, že v ní najdu encyklopedii toho, co podle narativu sdíleného mým sociálním okruhem (devadesátkové děti hledající teď smysl a řád života na dně ramenu nebo na konci třetí lajny) měl být můj život.

Svůj účel splnila, budu mít kam sáhnout, až zase zapomenu, co si mám pamatovat, že říkal Jarda Jágr v reklamě na žvejku. Přesně na tu, kterou mi naši nikdy nekoupili, v televizi, na kterou jsem nesměla koukat. Prostě ty věci, které “znají všechny devadesátkové děti”. A sice opožděně, ale díky všeobecnému retru, které způsobilo tuhle knížku, už i já.

Knížka je to milá a naivní, což byl asi i záměr. Jediné, co mě v ní ponouklo k dalším úvahám (což já ráda, děkuju) tak bylo zamyšlení Ondřeje Trhoně: devadesátá léta jako by se stala kulturním, ekonomickým i společenským stihomamem... jsou nostalgie po čase, který jsme nikdy neprožili... mýtický čas kolektivního optimismu. Doba... která se přiblížená obnošenými tričky s Curtem Kobainem v ulicích zdá blíž, než skutečně je. ... Od roku 1990 přitom uplynulo 29 let.

Naštěstí, jak podotýká Trhoň: historie nikdy nekončí (ani 90tkami, sorry Francis!) a boj o její podobu začíná nanovo každý den.

[Jana Jindřichová · Rating 4 out of 5]

Hvězdičky dávám především z lásky a nostalgie k době svého dětství. Kniha vznikla jako tištěná podoba nostalgické stránky na Facebooku a nemá žádné vyšší ambice býti historickou či politickou literaturou. Je určena těm, kteří "devadesátky" žili a zažili. Což mi přijde fajn a asi si ji i jednou koupím do své knihovničky. Tedy pokud vyjde znovu bez těch ohavných překlepů a některých i faktických chyb.

[Petr · Rating 3 out of 5]

Sranda a obrázky. Jinak plytké.

[Adéla Stanislavská · Rating 4 out of 5]

Na knihu jsem přišla díky facebookové stránce Pure devadestáky. Pro mě jako devadestákové dítě je tato kniha top. Vzpomněla jsem si jak jsme s telefonní budky volali na cizí čísla, jak jsme se ve škole neučili, protože bylo finále hokejového turnaje na OH v Naganu a spousta dalších vzpomínek na dětství. Třeba na můj první mobil :D
Jediné co, mě vadilo byli některé eseje od známých událostí, které byly příliš dlouhé a pro mě nezáživné. Naopak u některých esejí jsem se ze srdce zasmála.
A obrázky v knize jsou TOP.

[Anežka Svobodová · Rating 4 out of 5]

V první řadě nutno ocenit, že se Johana do vytvoření téhle publikace pustila. Rozhodně to má hodnotu, moc podobných knih zachycující různé aspekty 90. v ČR není.

Líbilo se mi, že je kniha řazená po kapitolách podle oblastí. Zajímavá byla laická neodbornost, s jakou atorka k popisu doby přistoupila. Myslím, že to pomohlo čtenářovu dojmu, že jde o autentické vyprávění někoho, kdo dobu zažil. Mně ovšem trochu chyběly odkazy na jiné knihy nebo zdroje, těch by myslím neuškodilo více, ale určitě by to vedlo k větší encyklopedičnosti. Pro dodání dalších pohledů na věc byly zvoleny vzpomínky aktérů doby na konci každé kapitoly. To myslím pomohlo dobu dokreslit, i když tyto eseje byly poměrně krátké a mnohdy se nezmohly na více než jeden osobní zážitek a shrnutí, že to byla doba divoká a nespoutaně svobodná.

Líbili se mi barevné obrázky přes celé knihy. Některé koncepty by myslím profitovaly z více ilustrací - nevím, jestli byl problém sehnat licenční práva, ale například u ilustrace telleshopingu nebo králíčka Azurita mi obrázek vyloženě chyběl. Já si to ještě pamatuji, jak si ale asi příští generace z popisku představí cosmodisk nebo nkonečně silný vysavač, co uzvedne i kulečníkovou kouli, navíc bez důvěryhodného výrazu obchodníka Horsta Fuchse?

Kniha myslím dobu nezachytila tak, aby ji pochopil cizinec, nebo mladý člověk, co ji nezažil. Je to spíše vzpomínka pro ty, kdo ví jaké to bylo.

[Markéta D. · Rating 5 out of 5]

Perfektní jízda a must read pro všechny, kdo si každý druhý čtvrtek kupovali Bravíčko, nahrávali písničky z Esa, sledovali Beverly Hills (a s babičkou i tu Esmeraldu), u sobotního oběda si nechali popřát dobrou chuť od Vladimíra Železného a jeho koláčů, znali nazpaměť všechny reklamy, protože tehdy jim nepřišly tak otravné a chodili ven v šusťákovce a s klíčema na krku...přesně tyhle vzpomínky kniha připomněla a víc jsem ani nečekala...nevím, proč tolik lidí v recenzích očekávalo odbornou studii? Jen taková poznámka, pro mě jsou devadesátky zároveň poslední desetiletí, které měly něco kultovního...příklad 60. léta měla Beatles, 70. Horečku sobotní noci a Vlasy, 80. Michaela Jacksona a Hříšný tanec a 90. třeba Nirvanu a Pulp Fiction, ale od roku 2000? Bylo něco takového? IMHO ne, nebo mě aspoň nic nenapadá :-( I proto na roky svého dětství vzpomínám s nostalgií a upřímně i když teď máme internet a sociální sítě nějak mi posledních 10-15 let přijde o ničem :-(

[Alenka of Bohemia · Rating 1 out of 5]

Po této knize jsem sáhla zřejmě ze stejného důvodu, jako všichni ostatní: s touhou utopit se trochu v nostalgii. 90. jsou mé dětství. Bohužel, jediné, co opravdu stojí za pozornost v této publikaci, jsou fotografie. Text jednotlivých kapitol není nic než výčet jmen, značek a parazitních poznámek typu "to už se dneska nedělá", a upřímně řečeno náznaků humoru, který se na minulost neohlíží s laskavostí, ale za účelem výsměchu. Jednotlivé medailonky různých osobností (z nichž většina je běžnému člověku zcela neznámá) se velmi různí v kvalitě slohu a v několika případech se vůbec netýká "devadesátek" (např. Zibura hovoří o pozdějším desetiletí, Nesvadba zase o době předrevoluční). A někteří tito lidé ze svých příspěvků znějí vyloženě na ránu.

Má rada: Prolistuje knihu v knihkupectví, potěšte se letáčkem Family Frost nebo titulní stranou Bravíčka, ale peníze si raději šetřete na něco jiného.

[Zuzana Hartmanová · Rating 3 out of 5]

2,5*
V devadesátkách jsem vyrůstala, takže některé věci - obzvlášť co se týče zábavy a volného času - byly příjemně nostalgické, jiné věci (politika a podobné srandy) mě minuly, protože mě v té době vůbec nezajímaly. Kniha jako taková mi přišla zvláštním kočkopsem. Celé to bylo tak nějak blogové, nešlo to nijak do hloubky a cítila jsem z toho jakousi potřebu tu dobu za každou cenu shodit. Možná v tom jen vidím něco jiného, než tam ve skutečnosti je, ale mám z toho ana patře takovou tu "čtenářskou pachuť". A ty vzpomínky... jako já vím, že jsou to lidé povolaní vyjádřit se k danému tématu, ale drtivou většinu z nich ani neznám, takže mě jejich vzpomínky absolutně nezajímaly.

[Aneta Zemánková · Rating 3 out of 5]

Kniha se mi líbila, její melancholická nota samozřejmě na nás, devadesátkové děti, působí zázračně. Připomněla mi několik fenoménů, na které jsem málem zapomněla, jako jsou teletext, katalog Quelle a Tang. Jednotlivé vzpomínky více či méně známých osobností bych ale klidně zkrátila, ať už jejich počet či délku samotných vzpomínek. Někteří dokázali vyprávět poutavě a vtipně, u ostatních mi to spíš připadalo jako mlácení prázdné slámy. Ke knize se nejspíš vracet nebudu, jedná se ale o dokonalý přehled let mého raného dětství.

[Anne Gold · Rating 3 out of 5]

Četla jsem Svobodná a divoká 90. léta od Dušana Radovanoviče, která měla velmi podobný obsah, ale byl tak nějak líp formulovaný, obsáhlejší a hodnotnější.

Tato kniha byla příjemným čtením do mhd, bez větší informační hodnoty (pro člověka narozeného v 90. letech). Uvidíme, co na to řeknou mladší generace.

[Kristyna · Rating 3 out of 5]

Hodně záleží na tom, kdo tuhle knížku bude číst. Je to ještě pořád kus živé historie.
Na jednu stranu jsem se dozvěděla věci, které jsem jako dítě ani nevnímala.
Na stranu druhou máme každý své vlastní vzpomínky na devadesátky, a tak se ne vždycky může ztotožnit s tím, co je v knize popisováno, jako že to musel zažít/chtít/znát každý kluk a holka.
Ale jinak... Roztomilá nostalgie.

[Cathy · Rating 5 out of 5]

Entertaining light reading. I think anybody who expexprienced these years (especially as kid) will really enjoy this very nice and nostalgic trip to his childhood. I did. And I am pretty sure I will someday read this book again.

[Libor · Rating 3 out of 5]

Zajímavý koncept a asi to bude dobré na ukazování potomkům takhle hezky na jednom místě. Ale sekce vzpomínek bohužel postrádá editorskou práci a jelikož tvoři prakticky polovinu knihy, sráží to celkový výsledek.

[Dominika · Rating 3 out of 5]

Příjemný počtení plný nostalgie pro lidi, co v 90tkách vyrůstali. Nečekejte žádnej hlubokej ponor, ale to ani nebylo cílem knihy. Pokud si chcete zavzpomínat na bezstarostný léta, šusťákovky, psa nováka a zamáčknout slzičku, je tohle ideální nenáročný společník na pár klidnejch večerů.

[Katerina · Rating 2 out of 5]

Čekala jsem příjemný návrat do dob minulých a dostalo se mi podivné směsice povrchně sepsaných odkazů, nic neříkajících výpovědí "osobností" a poněkud zvláštního vyjadřování. Fotodokumentace pěkná, ale to je tak všechno.

[Anna Šívrová · Rating 5 out of 5]

Zábavná četba, které člověka vrátí do 90. let. Kuře s broskví, prášek tang a nebo vzpomínání na pořad Rande ve vás určitě vyvolají nostalgii. Můžu rozhodně doporučit!