What do you think?
Rate this book
Lustr pro papeže
"Skutečný příběh z pekla normalizačních lágrů"
Syrově drsná výpověď nevinně odsouzeného mladého trampa, který se provinil jen tím, že byl ve špatný čas na špatném místě. Jeho cesta brutálními pracovními tábory v té báječné normalizační době, kdy všichni mlčeli a užívali si populární hudby a veselých filmů. Skutečný příběh z dávno zapomenutého minkovického pekla, vězni přezdívaného Minkau – podle nacistického vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau, se kterým si ten český v ničem nezadal...
Syrově drsná výpověď nevinně odsouzeného mladého trampa, který se provinil jen tím, že byl ve špatný čas na špatném místě. Jeho cesta brutálními pracovními tábory v té báječné normalizační době, kdy všichni mlčeli a užívali si populární hudby a veselých filmů. Skutečný příběh z dávno zapomenutého minkovického pekla, vězni přezdívaného Minkau – podle nacistického vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau, se kterým si ten český v ničem nezadal...
- GenresHistoryCzech Literature
184 pages, Hardcover
Published January 1, 2019
2 people are currently reading
180 people want to read
About the author
Jan Tománek
6 books6 followersJan Tománek (1978) v roce 1996 dokončil střední uměleckoprůmyslovou školu Václava Hollara. Od roku 1999 do roku 2005 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze u profesora Michaela Bielického a Veroniky Bromové obor Nová média.
V letech 1994–1996 přispíval jako student do herních časopisů Excalibur, Score a založil časopis Level, kde v roce 1995 působil jako šéfredaktor.
Při studiu na Akademii výtvarných umění vytvářel krátké filmy, a to jak hrané, tak animované a kombinované. Podílel se na vzniku projektu pro pražskou Laternu magiku (představení Trasmission disconnected), kde si vyzkoušel kombinaci živých herců s počítačovou animací. Spolupracoval se svými rodiči na řadě dětských filmů, a animovaných večerníčků pro Českou televizi.
Je znám jako režisér, výtvarník, scénárista a producent divácky úspěšných animovaných filmů Kozí příběh, za které získal řadu mezinárodních filmových cen a byl nominován i na Českého lva.
Kromě režijní a výtvarné práce v Art And Animation studiu se v současné době věnuje převážně psaní knih.
V roce 2018 vydal svůj první román Motýlí křik– konspirační thriller z českého prostředí. Druhá kniha - Lustr pro papeže - syrově drsný příběh z pekla normalizačních lágrů, vyšla na podzim roku 2019.
Se svou ženou žije na okraji Prahy a je otcem dvou dětí.
V letech 1994–1996 přispíval jako student do herních časopisů Excalibur, Score a založil časopis Level, kde v roce 1995 působil jako šéfredaktor.
Při studiu na Akademii výtvarných umění vytvářel krátké filmy, a to jak hrané, tak animované a kombinované. Podílel se na vzniku projektu pro pražskou Laternu magiku (představení Trasmission disconnected), kde si vyzkoušel kombinaci živých herců s počítačovou animací. Spolupracoval se svými rodiči na řadě dětských filmů, a animovaných večerníčků pro Českou televizi.
Je znám jako režisér, výtvarník, scénárista a producent divácky úspěšných animovaných filmů Kozí příběh, za které získal řadu mezinárodních filmových cen a byl nominován i na Českého lva.
Kromě režijní a výtvarné práce v Art And Animation studiu se v současné době věnuje převážně psaní knih.
V roce 2018 vydal svůj první román Motýlí křik– konspirační thriller z českého prostředí. Druhá kniha - Lustr pro papeže - syrově drsný příběh z pekla normalizačních lágrů, vyšla na podzim roku 2019.
Se svou ženou žije na okraji Prahy a je otcem dvou dětí.
Ratings & Reviews
Friends & Following
Create a free account to discover what your friends think of this book!
Community Reviews
Displaying 1 - 30 of 52 reviews
April 2, 2020
Až příště uslyším, že za komunistů to bylo fajn a lepší než dnes, mileráda ho odkážu na tento titul. Ač drobná svým zjevem, kniha obsahuje silný příběh, po kterém vám budou stát všechny vlasy na hlavě.
June 30, 2020
Těžko o téhle knize napsat, že je hezká a líbila se mi. Je to síla. Z obsahu mi bylo špatně, fyzicky i psychicky. Zmínka o státním vyznamenání pro ředitele Preciosy (ačkoli jsem o tom věděla z dřívějška) mě úplně rozhodila a dlouho do noci jsem musela přemýšlet. Jak je možné, že se ještě v 70. a 80. letech tohle dělo? A navíc tajně. Jak krutý může být člověk k člověku? Může se to u nás stát znova?
Brr, není to vůbec příjemné čtení, ale rozhodně doporučuji si to přečíst. Abychom nezapomněli.
Brr, není to vůbec příjemné čtení, ale rozhodně doporučuji si to přečíst. Abychom nezapomněli.
March 1, 2021
Depresivní čtení, z kterého mi ani trochu nebylo dobře. Ale přesně kvůli tomu, jak je hrůzné, bych ho doporučila každému. Aby se ohlédl zpátky, aby si uvědomil, že to žádná selanka v 70. a 80. letech rozhodně nebyla. Zvlášť pro některé. O Minkovicích díky této knize slyší mnohý poprvé v životě. I já mezi ty, kteří o tajném lágru vůbec netušili, patřím. A je mi z toho velmi nedobře po těle, že se tu taková zvěrstva děla v tak nedávné době. A že by se vlastně mohla dít kdykoli. Protože páky na to udržet lidi mlčet, může mít kdekdo. I když si můžeme myslet pravý opak, nikdo nikdy nevíme. A to je děsivé. Kniha je psána úsporným jazykem, stroze, bez nějakých literárních kudrlinek, ale to vlastně ještě více zdůrazňuje syrovost (a surovost) celého příběhu.
June 19, 2020
Neskutečně silný příběh. Řada z nás ví o násilí, které se dělo v 50. a 60. letech, ale tohle je z doby, kdy jsme "poslouchali Michala Davida a sbírali céčka". O to silnější. Dal bych to jako povinnou četbu do škol.
July 28, 2022
Naštěstí je knížka dost krátká, protože i tak je mi po jejím dočtení fyzicky špatně.
Jedna z mála knih, kterou jsem přečetla sakumprásk celou včetně poděkování autora.
Autorovi děkuji a stejně tak i těm, které sám zmiňuje v poděkování.
Doufám, že se kniha někdy stane povinnou četbou, protože na tyto zločiny by se nemělo zapomenout.
O Osvětimi známe už snad příběhy všech zaměstnání (od porodní sestry, přes tatéra a kdovíkoho ještě, ... až po velitele), nacistické zločiny odsuzujeme, ale trvalo nám přes 30 let od listopadu, než se komunisty podařilo odstavit z vlády. O STBáckých sviních ani nemluvě.
Takovéto knihy je potřeba propagovat. O této součásti naší minulosti se nesmí mlčet.
Už jsem asi sklouzla do klišé, ale prostě si to přečtěte a posuďte sami.
Jedna z mála knih, kterou jsem přečetla sakumprásk celou včetně poděkování autora.
Autorovi děkuji a stejně tak i těm, které sám zmiňuje v poděkování.
Doufám, že se kniha někdy stane povinnou četbou, protože na tyto zločiny by se nemělo zapomenout.
O Osvětimi známe už snad příběhy všech zaměstnání (od porodní sestry, přes tatéra a kdovíkoho ještě, ... až po velitele), nacistické zločiny odsuzujeme, ale trvalo nám přes 30 let od listopadu, než se komunisty podařilo odstavit z vlády. O STBáckých sviních ani nemluvě.
Takovéto knihy je potřeba propagovat. O této součásti naší minulosti se nesmí mlčet.
Už jsem asi sklouzla do klišé, ale prostě si to přečtěte a posuďte sami.
March 18, 2020
Zatímco my jsme sledovali Tomáše Holého, jak se snaží dostat tatínka do polepšovny, v lágru musel Míla pojídat své výměšky, nechat se okusovat potkany a zažívat peklo na zemi. Krásné české komedie z této doby pouze zakrývaly zvěrstva, která se děla za zdmi českých věznic.
Kniha byla napsaná velmi čtivým stylem. Děj měl spád a každá věta byla pro příběh nepostradatelná. Kniha byla napsána na základě skutečných události, které autorovi vyprávěl samotný Míla.
Při čtení knihy mi místy naskakovala husí kůže, místy se mi kutálely slzy a místy jsem jen nevěřícně koukala na písmenka. Můj mozek chvílemi nebyl vůbec schopen uvěřit, čeho jsme my Češi schopni udělat nevinnému spoluobčanovi.
Kniha byla napsaná velmi čtivým stylem. Děj měl spád a každá věta byla pro příběh nepostradatelná. Kniha byla napsána na základě skutečných události, které autorovi vyprávěl samotný Míla.
Při čtení knihy mi místy naskakovala husí kůže, místy se mi kutálely slzy a místy jsem jen nevěřícně koukala na písmenka. Můj mozek chvílemi nebyl vůbec schopen uvěřit, čeho jsme my Češi schopni udělat nevinnému spoluobčanovi.
October 2, 2021
Príbeh 16 ročného teenagera, ktorému zmení život jedna pesnička. Neuveriteľné zverstvá, čo sa mu diali, no celé to zaklincovala posledná veta v epilógu - tí, ktorí to dopustili, nielenže neboli potrestaní, práve naopak... Máme 32 rokov po Nežnej a mňa stále mrazí z toho, koľko ľudí by rado vrátiť čas súdruhov a súdružiek, koľko funkcionárov je stále pri moci, hoci teraz si vravia demokrati a nemajú strach ísť do kostola, koľko vekslákov, donášačov, posluhovačov sa vyšplhalo tak vysoko, že ... Táto kniha by mala byť povinným čítaním.
July 7, 2024
Velmi drsné a smutné čtení. V knize je používán slang, který dodává na autentičnosti. Jen mě mrzelo, že byl docela useknutý konec.
January 23, 2020
Kniha je malá svým formátem, ale velká svým obsahem. Ufff, ani nevím jak začít! Napadá mě citát, který bych s dovolením trochu pozměnila. "Malá kniha pro člověka, velký skok pro lidstvo." a to doslova! Moc mě mrzí, že kniha není více vidět, přitom by si to tolik zasloužila...
Jan Tománek nám odkryl příběh Plzeňáka Míli, který se podělil o zážitky a bolesti ze svého života, kdy byl neprávem odsouzen. Nahlédneme do komunistických věznic a pracovních táborů, musím konstatovat, že jeden lágr horší než druhý... Moc se mi líbily, předěly před kapitolou, kde nám autor sdělil, co se v tom roce zrovna dělo. např. Léto 1969 Všichni se cítili šťastní při zpěvu Bludičky Julie Hanky Zagorové, Karel Gott získal šestého slavíka a vyšlo první číslo časopisu Čtyřlístek... Opravdu úsměvné, co bylo "důležité" a přitom se u nás děli takové zvěrstva?!
Po přečtení knihy si člověk 100% uvědomí, jak je rád za dobu ve které žije. Pro mě kniha, kterou budu vydýchávat ještě hodně dlouho. Nechápu, co vše bylo za minulého režimu možné! A budu se "modlit", aby se toto již nikdy neopakovalo! Texty doslova hltáte a nevěřím, že by někoho mohly nudit! Rozhodně doporučuji každému se zájmem o nedávnou historii.
Jan Tománek nám odkryl příběh Plzeňáka Míli, který se podělil o zážitky a bolesti ze svého života, kdy byl neprávem odsouzen. Nahlédneme do komunistických věznic a pracovních táborů, musím konstatovat, že jeden lágr horší než druhý... Moc se mi líbily, předěly před kapitolou, kde nám autor sdělil, co se v tom roce zrovna dělo. např. Léto 1969 Všichni se cítili šťastní při zpěvu Bludičky Julie Hanky Zagorové, Karel Gott získal šestého slavíka a vyšlo první číslo časopisu Čtyřlístek... Opravdu úsměvné, co bylo "důležité" a přitom se u nás děli takové zvěrstva?!
Po přečtení knihy si člověk 100% uvědomí, jak je rád za dobu ve které žije. Pro mě kniha, kterou budu vydýchávat ještě hodně dlouho. Nechápu, co vše bylo za minulého režimu možné! A budu se "modlit", aby se toto již nikdy neopakovalo! Texty doslova hltáte a nevěřím, že by někoho mohly nudit! Rozhodně doporučuji každému se zájmem o nedávnou historii.
February 24, 2020
Skutečný příběh šestnáctiletého trampa, který se ocitl v nesprávný čas na nesprávném místě. Kvůli tomu se dostal v 70. letech do soukolí brutálních pracovních táborů ve Vykmanově a posléze v brutálních Minkovicích. Autor popisuje nedávnou minulost - kterou si mnozí z nás živě pamatují, jako šedivé období, protkávané legračními scénkami, zábavnými Silvestry a fasovanými vánočními kolekcemi, ale v podstatě, když člověk nevyčníval, tak to nebylo tak strašný. Většina z nás však nemáme ani ponětí, co se tady vlastně dělo. Smyšlená obvinění, která vás na dlouhá léta odloučí od rodiny a uvrhnou do prostředí plné násilí, nelidského zacházení, vulgarity, bezmoci... Knížka je útlá, ale obsahem natolik silná a působivá, že jsem to často musela rozdýchávat. Je strašně důležité nezapomínat na vlastní historii, byť by to nebylo zrovna příjemné, protože lidé, kteří tento systém budovali jsou stále mezi námi a beztrestně se pohybují ve vysokých pozicích.
February 18, 2021
Minkovice - poslední komunistický lágr z 50. let fungoval až do 28. února 1990. Přezdívalo se mu Rudé peklo kvůli otřesným podmínkám srovnatelným s koncentračními tábory či gulagem.
Jen velmi málo se ví, že praktiky stalinistických lágrů přetrvaly až do 70. a 80. let 20. století. Minkovice toho byly zářným příkladem. Málo se také ví, že chlouba našeho hospodářství - Preciosa a její bižuterie a křišťálové lustry vznikaly právě zde, vykoupené utrpením a otrockým vykořisťováním politických vězňů.
A jak to dopadlo? .... tehdejší ředitel Preciosy podnik zprivatizoval a nakonec se dočkal státního vyznamenání od prezidenta Zemana...
Jen velmi málo se ví, že praktiky stalinistických lágrů přetrvaly až do 70. a 80. let 20. století. Minkovice toho byly zářným příkladem. Málo se také ví, že chlouba našeho hospodářství - Preciosa a její bižuterie a křišťálové lustry vznikaly právě zde, vykoupené utrpením a otrockým vykořisťováním politických vězňů.
A jak to dopadlo? .... tehdejší ředitel Preciosy podnik zprivatizoval a nakonec se dočkal státního vyznamenání od prezidenta Zemana...
February 1, 2021
Karel Gott získaval jedného Zlatého slávika za druhým, v rádiu hrali Vondráčkovú a Olympic, diváci sledovali Arabelu, Jak dostat tatínka do polepšovny a Marečku podejte mi pero. A za ostnatým drôtom Minkovíc sa sadistickí bachari vyvršovali na „nepriateľoch režimu“ spôsobmi, o ktorých vonku nikto nevedel, a ktoré vo vás po prečítaní zanechajú pocit zúrivého hnevu nad tou zúfalou bezmocnosťou a krivdou. Taková byla doba. Bože toto bol brutal.
June 2, 2021
V úvodu se píše, že „Tato kniha je volně inspirovaná skutečným životním příběhem a reálnými svědectvími bývalých vězňů a vyprávěním očitých svědků. Samotný příběh, některé detaily a postavy byly autorem upraveny nebo časově přesunuty. V některých případech se jedná o čistou fabulaci autora.“ Tento román je poměrně krátký, ale musím říci, že mi ze čtení nebylo vůbec dobře. Autor používá krátké, úsečné věty, které však nabývají na síle při jejich přečtení a vystihují dostatečně bolest a beznaděj vězňů. Chování většiny dozorců vůči vězňům, kteří byli političtí, podvraceli republiku svým chováním viděno očima KSČ, bylo otřesné a nemám na to slov! Žádná důstojnost a patřičné zacházení jako s vězni, kteří jsou lidské bytosti, byla nulová! Otázkou je, do jaké míry fabuloval autor, nicméně vězení, o kterých se v knize píše, existovala a autor v této knize také čerpal ze vzpomínek bývalých vězňů (Míla Petrovský, Jiří Wolf), kteří prošli peklem těchto lágrů. Na tomto románu vidíme, že člověk se v minulosti mohl dopustit drobného prohřešku a být v nesprávném čase na nesprávném místě a mohl se stát lehce obětí komunistického režimu, který měl své oddané posluhovače, kteří se nezastavili před ničím! Knihu hodnotím na 100 %.
V knize je uvedeno, že v letech 1948 – 1989 bylo v Československu z politických důvodů odsouzeno přes 200 000 nevinných lidí a v komunistických pracovních lágrech již zemřelo kolem 4 500 a dalších 248 bylo popraveno! To jsou děsivá čísla! Zaujaly mne tyto věty: „Věnováno všem, kteří trpěli v komunistických lágrech, zatímco ostatní mlčeli. A mlčet znamená podílet se.“ Určitě je hrozné, co se vězňům dělo a v jakých nelidských podmínkách museli snášet všechna příkoří, ale házet zase všechny lidi do jednoho pytle není úplně spravedlivé. Upřímně řečeno si myslím, že hodně lidí, kteří žili v době socialismu o takových vězeních včetně brutality dozorců a následného příkoří z jejich strany, včetně ohrožení zdraví při práci vězňů, neslyšeli, a pokud se něco takového doslechli, tak tomu asi nevěřili, poněvadž si nedokázali ani v nejčernějších snech představit, že by se mohlo něco takového odehrávat v Československu v 70. letech 20. století, kdy se budoval socialismus a vše směřovalo ve prospěch občanů.
Osobně jsem o Minkovicích nikdy neslyšel a poprvé jsem se o tomto vězení včetně některých dalších, o kterých je v knize psáno, dozvěděl až v této knize. Skutečností však je, že tyto věznice existovaly a lidé, kteří se nechtěli přizpůsobit režimu, kteří četli zakázané autory, poslouchali zakázané písně, podepsali Chartu 77, účastnili se různých setkání, na kterém zpívali písně, které mohly být provokativní viděno očima komunistů, tak měli velké problémy a následně mohli skončit v těchto věznicích. Je to bohužel skutečnost. Lidé, kteří neměli předpoklady k vykonávání různých funkcí, kteří se chovali brutálně a nelidsky, měli zelenou a komunistická strana je v tom ještě podporovala a utvrzovala je v tom, že je to pro dobro nás všech, slušných a pracovitých občanů, kteří chtějí budovat socialismus a „záškodníky“, kteří podkopávají režimu nohy, je třeba postavit na vedlejší kolej, aby nemohli škodit. Prostě jednoduše je odstranit a dát jim za vyučenou, aby se pro příště vyvarovali těchto praktik. Tito lidé pak trpěli ve vězeních několik lid, poškození na zdraví, a pokud se dostali z vězení, tak se to na nich celoživotně negativně podepsalo.
Kniha obsahuje Prolog a Poděkování a doslov autora. V románu vidíme kontrast, kdy na jedné straně vidíme trpět vězně a na druhé straně jsou jednostránkové reportáže o tom, jak se nám skvěle žije, Hana Zagorová a Karel Gott zpívají nové šlágry, vychází první číslo časopisu Čtyřlístek, vznikl Pionýr, byl natočen film Dívka na koštěti aj. Za tyto náhledy do jednotlivých roků jsem byl rád. Myslím si, že většina lidí žila, jak nejlépe dovedla, nepletla se do politiky, snažila se vyhnout problémům, které by nepochybně nastaly, pokud by lidé měli jiný názor, jiný postoj než KSČ. Lidé si pochopitelně uvědomovali, že hodně věcí není podle jejich představ, ale žili si svými životy, měli své zájmy a koníčky, snažili se přizpůsob režimu, který byl v Československu nastolen, naučili se v něm žít tak, aby nevybočovali z řady, aby se sami nedostali do nějakých problémů včetně jejich rodin.
Zacházení s vězni, které je popisováno v knize, je nedůstojné a zasluhuje to určitě opovržení a lidé, kteří se dopouštěli zločinů na vězních, by měli být podle zásluhy potrestáni! Jak jsem se dočetl v knize, tak ani jeden z komunistických dozorců a velitelů nebyl nikdy odsouzen, což je smutné! Tohle je určitě stinná stránka KSČ a nelze to ničím omluvit, protože těm lidem zničili životy! Dalo by se o tomto tématu hodně psát a rozepsat se podrobněji, ale to už bych zacházel nad rámec tohoto románu. Myslím si, že jsem se moc rozepsal a nechal jsem se strhnout tímto románem, u kterého jsem cítil, že všechno se ve mně bouří a lomcuje a cítil jsem s hlavním hrdinou, jakým peklem si musel projít.
Myslím si, že kniha stojí za přečtení. Někteří čtenáři by si přáli, aby kniha byla více obsáhlejší a asi více propracovanější, ale myslím si, že tímto stylem, jak byla napsána, je to dostačující a plně vypovídající příběh. Ve stručnosti bylo vypovězeno to nejdůležitější včetně hrůzných a děsivých scén. V knize je použita hovorová mluva včetně slangu, kterým mluví vězni ve věznicích, což knize dodávalo autentičnost. Líbilo se mi, že autor do textu vložil také slovenský jazyk. Za mě osobně bych do románu nic nepřidával. :)
V knize je uvedeno, že v letech 1948 – 1989 bylo v Československu z politických důvodů odsouzeno přes 200 000 nevinných lidí a v komunistických pracovních lágrech již zemřelo kolem 4 500 a dalších 248 bylo popraveno! To jsou děsivá čísla! Zaujaly mne tyto věty: „Věnováno všem, kteří trpěli v komunistických lágrech, zatímco ostatní mlčeli. A mlčet znamená podílet se.“ Určitě je hrozné, co se vězňům dělo a v jakých nelidských podmínkách museli snášet všechna příkoří, ale házet zase všechny lidi do jednoho pytle není úplně spravedlivé. Upřímně řečeno si myslím, že hodně lidí, kteří žili v době socialismu o takových vězeních včetně brutality dozorců a následného příkoří z jejich strany, včetně ohrožení zdraví při práci vězňů, neslyšeli, a pokud se něco takového doslechli, tak tomu asi nevěřili, poněvadž si nedokázali ani v nejčernějších snech představit, že by se mohlo něco takového odehrávat v Československu v 70. letech 20. století, kdy se budoval socialismus a vše směřovalo ve prospěch občanů.
Osobně jsem o Minkovicích nikdy neslyšel a poprvé jsem se o tomto vězení včetně některých dalších, o kterých je v knize psáno, dozvěděl až v této knize. Skutečností však je, že tyto věznice existovaly a lidé, kteří se nechtěli přizpůsobit režimu, kteří četli zakázané autory, poslouchali zakázané písně, podepsali Chartu 77, účastnili se různých setkání, na kterém zpívali písně, které mohly být provokativní viděno očima komunistů, tak měli velké problémy a následně mohli skončit v těchto věznicích. Je to bohužel skutečnost. Lidé, kteří neměli předpoklady k vykonávání různých funkcí, kteří se chovali brutálně a nelidsky, měli zelenou a komunistická strana je v tom ještě podporovala a utvrzovala je v tom, že je to pro dobro nás všech, slušných a pracovitých občanů, kteří chtějí budovat socialismus a „záškodníky“, kteří podkopávají režimu nohy, je třeba postavit na vedlejší kolej, aby nemohli škodit. Prostě jednoduše je odstranit a dát jim za vyučenou, aby se pro příště vyvarovali těchto praktik. Tito lidé pak trpěli ve vězeních několik lid, poškození na zdraví, a pokud se dostali z vězení, tak se to na nich celoživotně negativně podepsalo.
Kniha obsahuje Prolog a Poděkování a doslov autora. V románu vidíme kontrast, kdy na jedné straně vidíme trpět vězně a na druhé straně jsou jednostránkové reportáže o tom, jak se nám skvěle žije, Hana Zagorová a Karel Gott zpívají nové šlágry, vychází první číslo časopisu Čtyřlístek, vznikl Pionýr, byl natočen film Dívka na koštěti aj. Za tyto náhledy do jednotlivých roků jsem byl rád. Myslím si, že většina lidí žila, jak nejlépe dovedla, nepletla se do politiky, snažila se vyhnout problémům, které by nepochybně nastaly, pokud by lidé měli jiný názor, jiný postoj než KSČ. Lidé si pochopitelně uvědomovali, že hodně věcí není podle jejich představ, ale žili si svými životy, měli své zájmy a koníčky, snažili se přizpůsob režimu, který byl v Československu nastolen, naučili se v něm žít tak, aby nevybočovali z řady, aby se sami nedostali do nějakých problémů včetně jejich rodin.
Zacházení s vězni, které je popisováno v knize, je nedůstojné a zasluhuje to určitě opovržení a lidé, kteří se dopouštěli zločinů na vězních, by měli být podle zásluhy potrestáni! Jak jsem se dočetl v knize, tak ani jeden z komunistických dozorců a velitelů nebyl nikdy odsouzen, což je smutné! Tohle je určitě stinná stránka KSČ a nelze to ničím omluvit, protože těm lidem zničili životy! Dalo by se o tomto tématu hodně psát a rozepsat se podrobněji, ale to už bych zacházel nad rámec tohoto románu. Myslím si, že jsem se moc rozepsal a nechal jsem se strhnout tímto románem, u kterého jsem cítil, že všechno se ve mně bouří a lomcuje a cítil jsem s hlavním hrdinou, jakým peklem si musel projít.
Myslím si, že kniha stojí za přečtení. Někteří čtenáři by si přáli, aby kniha byla více obsáhlejší a asi více propracovanější, ale myslím si, že tímto stylem, jak byla napsána, je to dostačující a plně vypovídající příběh. Ve stručnosti bylo vypovězeno to nejdůležitější včetně hrůzných a děsivých scén. V knize je použita hovorová mluva včetně slangu, kterým mluví vězni ve věznicích, což knize dodávalo autentičnost. Líbilo se mi, že autor do textu vložil také slovenský jazyk. Za mě osobně bych do románu nic nepřidával. :)
December 18, 2021
Ačkoliv se jedná o útlou knížku, musela jsem si ji dávkovat po částech, protože ten příběh je opravdu silný a rozhodně to není čtení pro slabé povahy. Je smutné, že komunističtí strůjci tohoto zla nebyli za své činy souzeni stejně jako nacisté. Při čtení mi běhal mráz po zádech a chvílemi se mi dělalo opravdu zle. Koho tato tématika zajímá, tak doporučuji navštívit památník Vojna, který v minulosti sloužil také jako totalitní lágr. Těžil se zde uran. O firmě Preciosa jsem získala nehezký obrázek a mám v plánu si o tom všem zjistit a načíst více. Knihu doporučuji všemi deseti.
April 16, 2020
"Yesterday, all my troubles seemed si far away..." oblíbená písnička od Beatles, takový normální song, řeknete si. Ne tak v 70. letech 20. století. Za tenhle popěvek vás můžou z trampského výletu bez soudního procesu zavřít na půl roku do pracovního tábora. A pak může být z půl roku klidně rok, dva anebo taky deset! Deset let v lágru, o samotě, bez návštěv, za nelidských podmínek, téměř bez jídla v totálním pracovním nasazení.
*
Fuj, hnus, hnůj!!! Pardon, abyste mě správně pochopili... Kniha je skvělá! Neskutečný literární zážitek 👌
Ale vykreslení těch poměru, té doby, z toho mi bylo blino a úzko 😔 V kontextu toho, že je to naše historie, jen pár let zpět a ti, kteří za to mohou, kteří tohle zaštiťovali, stále sedí v Poslanecké sněmovně, to je... K neuvěření.
*
Prosím, ať se tato kniha dostane do povinné četby. Prosím 🙏 Prosím, ať není taková hodinová dotace na pravěk a Přemyslovce, ale víc se věnuje právě novodobým dějinám. Prosím 🙏 za své malé děti předem děkuju 🙏
*
Fuj, hnus, hnůj!!! Pardon, abyste mě správně pochopili... Kniha je skvělá! Neskutečný literární zážitek 👌
Ale vykreslení těch poměru, té doby, z toho mi bylo blino a úzko 😔 V kontextu toho, že je to naše historie, jen pár let zpět a ti, kteří za to mohou, kteří tohle zaštiťovali, stále sedí v Poslanecké sněmovně, to je... K neuvěření.
*
Prosím, ať se tato kniha dostane do povinné četby. Prosím 🙏 Prosím, ať není taková hodinová dotace na pravěk a Přemyslovce, ale víc se věnuje právě novodobým dějinám. Prosím 🙏 za své malé děti předem děkuju 🙏
This entire review has been hidden because of spoilers.
January 12, 2020
Skutečný příběh – drsná výpověď – kdy se šestnáctiletý Míla ocitl v nesprávný čas na nesprávném místě. Díky tomu se dostal do brutálních pracovních táborů a dávno zapomenutého minkovického pekla.
Já nemám slov. Nedávná minulost mezi roky 1970-1980, kterou si mnozí z nás živě pamatujeme, ale většina nemáme ani ponětí, co se tady vlastně dělo. Falešné odsouzení, brutalita, násilí, nelidské podmínky. Hrůza. Je to až nepředstavitelné, že tohle se tady dělo ještě před 40-ti lety.
Knížka je opravdu hodně drsná, někdy jsem si musela odstavec přečíst znovu, protože jsem nevěřila vlastním očím.
Je psaná hovorovým jazykem a díky tomu se do knížky snadno začtete a dostanete se přímo do děje.
Važme si svobody a nenechme si ji vzít.
Já nemám slov. Nedávná minulost mezi roky 1970-1980, kterou si mnozí z nás živě pamatujeme, ale většina nemáme ani ponětí, co se tady vlastně dělo. Falešné odsouzení, brutalita, násilí, nelidské podmínky. Hrůza. Je to až nepředstavitelné, že tohle se tady dělo ještě před 40-ti lety.
Knížka je opravdu hodně drsná, někdy jsem si musela odstavec přečíst znovu, protože jsem nevěřila vlastním očím.
Je psaná hovorovým jazykem a díky tomu se do knížky snadno začtete a dostanete se přímo do děje.
Važme si svobody a nenechme si ji vzít.
November 8, 2020
Hnusný.
Nejhorší ale je, že knížka je současnější, než bychom chtěli.
Copak převýchovné tábory pro čínskou ujgurskou menšinu nejsou to samé?
Můžeme s jistotou říct, že nemáme doma kus něčeho, na čem v nelidských podmínkách nepracovaly děti?
To, že se tyto zvěrstva odehrávají za našimi hranicemi nám dává právo myslet si, že to není naše starost a mlčet? Protože jak se píše v závěru knížky: mlčet znamená podílet se....
To, že lidstvo se nikdy nezmění, neznamená, že máme vzdávat boj za lidskou důstojnost.
To jsou moje myšlenky bezprostředně po přečtení.
Opravdu doporučuji přečíst každému.
víc info o Minkovicích:
https://www.pametnaroda.cz/cs/magazin...
Nejhorší ale je, že knížka je současnější, než bychom chtěli.
Copak převýchovné tábory pro čínskou ujgurskou menšinu nejsou to samé?
Můžeme s jistotou říct, že nemáme doma kus něčeho, na čem v nelidských podmínkách nepracovaly děti?
To, že se tyto zvěrstva odehrávají za našimi hranicemi nám dává právo myslet si, že to není naše starost a mlčet? Protože jak se píše v závěru knížky: mlčet znamená podílet se....
To, že lidstvo se nikdy nezmění, neznamená, že máme vzdávat boj za lidskou důstojnost.
To jsou moje myšlenky bezprostředně po přečtení.
Opravdu doporučuji přečíst každému.
víc info o Minkovicích:
https://www.pametnaroda.cz/cs/magazin...
September 30, 2022
Zanech vsi nadeje ty kdoz vstupujes
Takhle kniha je Sila. Je to zoufaly vykrik jednotlivce, proti spolecnosti a proti rezimu.
Neni to zadna kniha pro utlocitne duse, naopak i lecjakemu thrillerovemu veteranu by se zni mohlo chvilemi i udelat spatne ..hodne spatne.
Po jejim prectenim si stejne tak jako jeji autor pokladate stejnou otazku.
Jak je tohle nozne? Jak je nozne, ze to vsem tem svinim proslo? Jakto ze nikdo Nic neudelal?
Doporucoval bych Ji Coby povinnou literaturu do kazde stredni skoly.
Takhle kniha je Sila. Je to zoufaly vykrik jednotlivce, proti spolecnosti a proti rezimu.
Neni to zadna kniha pro utlocitne duse, naopak i lecjakemu thrillerovemu veteranu by se zni mohlo chvilemi i udelat spatne ..hodne spatne.
Po jejim prectenim si stejne tak jako jeji autor pokladate stejnou otazku.
Jak je tohle nozne? Jak je nozne, ze to vsem tem svinim proslo? Jakto ze nikdo Nic neudelal?
Doporucoval bych Ji Coby povinnou literaturu do kazde stredni skoly.
February 10, 2020
Začátek bych přirovnal k Šabachovu Občanskemu průkazu .. ten však rychle přejde k hrůznému pohledu do komunistických pracovních táborů..
February 4, 2021
“Věnováno všem, kteří trpěli v komunistických lágrech, zatímco ostatní mlčeli. A mlčet znamená podílet se.” J. Tománek
I dnes příliš často mlčíme. I když kvůli jiným věcem, v jiné době, jiným způsobem.
Zapomínáme se ozvat kvůli těm, kteří se sami neozvou. Možná z vlastní pohodlnosti. Z lenosti. Takže možná z úplně stejných důvodů jako se lidé zapomínali ozvat tehdy.
Ani v dnešní době, zdánlivě svobodné a bezpečné, by se nemělo mlčet. Pořád jsou na světě nedobří lidé, jen jsou třeba ještě o něco lépe maskovaní. Někteří se ale ani maskovat nepokouší. Ty můžeme snadno identifikovat a o nich / směrem k nim můžeme promluvit.
Lustr pro papeže je těžkou a nesmírně smutnou četbou, která by měla mít své místo v knihovně každého, kdo má svědomí a alespoň kousek slušnosti. Možná o to víc v knihovně těch, kteří svědomí a slušnost postrádají, protože je dokáže probouzet. Není to ani tak knížka politická, jako spíš morální. A morální věci jsou v dnešním světě zásadní, protože je jich tak zoufale málo.
Děkuju.
I dnes příliš často mlčíme. I když kvůli jiným věcem, v jiné době, jiným způsobem.
Zapomínáme se ozvat kvůli těm, kteří se sami neozvou. Možná z vlastní pohodlnosti. Z lenosti. Takže možná z úplně stejných důvodů jako se lidé zapomínali ozvat tehdy.
Ani v dnešní době, zdánlivě svobodné a bezpečné, by se nemělo mlčet. Pořád jsou na světě nedobří lidé, jen jsou třeba ještě o něco lépe maskovaní. Někteří se ale ani maskovat nepokouší. Ty můžeme snadno identifikovat a o nich / směrem k nim můžeme promluvit.
Lustr pro papeže je těžkou a nesmírně smutnou četbou, která by měla mít své místo v knihovně každého, kdo má svědomí a alespoň kousek slušnosti. Možná o to víc v knihovně těch, kteří svědomí a slušnost postrádají, protože je dokáže probouzet. Není to ani tak knížka politická, jako spíš morální. A morální věci jsou v dnešním světě zásadní, protože je jich tak zoufale málo.
Děkuju.
May 9, 2021
Četli jste někdy nějakou knihu, u které jste doslova cítili na vlastní kůži bezmoc hlavních postav? Pokud ne, přečtěte si Lustr pro papeže. Krátké, ale úderné povídání přečtete za jedno odpoledne, ale znechucení z ne tak dávné minulosti vám vydrží ještě dlouhou
dobu po přečtení.
Děj se odehrává na našem území, kdy je jeden mladík nešťastnou náhodou uzavřen do vězení/normalizačního lágru a z původních pár měsíců uvěznění se stává x let bídy, šikany, boje o přežití. Já bych byla rozhodně ráda, kdyby kniha byla delší a řešilo se tam toho více, takto byl příběh zaměřený opravdu pouze na ten osud vězňů, ale i tak byla kniha neuvěřitelně silná a člověk se nestačil divit, že toto se odehrávalo opravdu u nás.
Ovšem nejvíc znechucená jsem byla z úplně poslední strany této knihy. Asi nemusím říkat, jak moc pohrdám některými lidmi a nebudu zastírat, že jedním z nich je naše fascinující hlava státu. To, že většina těch lidských zrůd, která měla na svědomí tyranii v těchto otřesných táborech vyvázla ze všeho bez postihu, ba dokonce na všem ještě profitovali a v konečném výsledku jsou na tom lépe, než mnoho jiných, z toho je mi zle.
Zde by bylo jakékoliv množství slov málo, raději se pusťte do čtení. Dobrou náladu z toho určitě mít nebudete, ale aspoň si člověk připomene, jaký lidský odpad jsme mezi sebou měli/máme.
dobu po přečtení.
Děj se odehrává na našem území, kdy je jeden mladík nešťastnou náhodou uzavřen do vězení/normalizačního lágru a z původních pár měsíců uvěznění se stává x let bídy, šikany, boje o přežití. Já bych byla rozhodně ráda, kdyby kniha byla delší a řešilo se tam toho více, takto byl příběh zaměřený opravdu pouze na ten osud vězňů, ale i tak byla kniha neuvěřitelně silná a člověk se nestačil divit, že toto se odehrávalo opravdu u nás.
Ovšem nejvíc znechucená jsem byla z úplně poslední strany této knihy. Asi nemusím říkat, jak moc pohrdám některými lidmi a nebudu zastírat, že jedním z nich je naše fascinující hlava státu. To, že většina těch lidských zrůd, která měla na svědomí tyranii v těchto otřesných táborech vyvázla ze všeho bez postihu, ba dokonce na všem ještě profitovali a v konečném výsledku jsou na tom lépe, než mnoho jiných, z toho je mi zle.
Zde by bylo jakékoliv množství slov málo, raději se pusťte do čtení. Dobrou náladu z toho určitě mít nebudete, ale aspoň si člověk připomene, jaký lidský odpad jsme mezi sebou měli/máme.
November 30, 2020
Tak tohle byla dost síla. Knihu jsem dočítala s těžkým srdcem, protože tahle kniha mne dost zasáhla a já jen zírám s vyvalenýma očima. Proč jen jsem se k tomuhle příběhu nedostala dříve?! Lustr pro papeže v sobě obsahuje lidské zlo v té nejsyrovější podobě a byť autor podotýká, že některé věci tu jsou vyfabulované, stejně text působí tak strašně realisticky, až to bolí. Kniha totiž vychází z reálných životních zkušeností a musím říct, že místy se to nečetlo dobře. Ne proto, že by byla kniha špatně napsaná, ale naopak. Všechny ty nespravedlnosti, mučení, zloba, násilí - to je tady tak realisticky napsané, že z toho člověka mrazí. Autor jde dost na dřeň a popisuje vše bez nějakých příkras. Syrově, drsně. Ta frustrace, bolest, beznaděj a zoufalství hlavního hrdiny tu vyplouvají na povrch - zprvu možná nenápadně, ale s blížícím se koncem čím dál intenzivněji.
Kniha je svým formátem krátké a možná zkratkovité dílo, ale se silným obsahem a ještě silnějším přesahem. Pravda, ze začátku mi chvilku trvalo, než jsem si zvykla na to, že autor používá argot a ne vždy mohou být některá slova pro čtenáře nutně srozumitelná. Ale to nic nemění na tom, že kniha zachycuje drsnou realitu našich vcelku nedávných dějin.
Lustr pro papeže je dost depresivní dílo plné bolesti, které však stojí za pozornost a za přečtení. Pokud vás zajímá téma knihy a chtěli byste dát šanci nějakému současnému českému spisovateli, tak tohle rozhodně doporučuju.
Kniha je svým formátem krátké a možná zkratkovité dílo, ale se silným obsahem a ještě silnějším přesahem. Pravda, ze začátku mi chvilku trvalo, než jsem si zvykla na to, že autor používá argot a ne vždy mohou být některá slova pro čtenáře nutně srozumitelná. Ale to nic nemění na tom, že kniha zachycuje drsnou realitu našich vcelku nedávných dějin.
Lustr pro papeže je dost depresivní dílo plné bolesti, které však stojí za pozornost a za přečtení. Pokud vás zajímá téma knihy a chtěli byste dát šanci nějakému současnému českému spisovateli, tak tohle rozhodně doporučuju.
December 22, 2020
Pokud nacisté byli zvěř, tak komunisté a jejich lágry laťku ještě zvedli. Příběh z míst, kde život člověka neznamenal vůbec nic.
Při čtení se mi občas zvedal žaludek, a pořád mi v hlavě naskakovalo “kde se to v těch lidech bere?”
Při čtení se mi občas zvedal žaludek, a pořád mi v hlavě naskakovalo “kde se to v těch lidech bere?”
December 26, 2021
Tohle nebylo úplně vhodné "vánoční" čtení...
Byla to silná kniha, plná brutality a utrpení (a to jsem myslela, že po četbě různých knih z koncentračních táborů, mě už nic nepřekvapí - tak to jsem se teda pletla)...
Byla to silná kniha, plná brutality a utrpení (a to jsem myslela, že po četbě různých knih z koncentračních táborů, mě už nic nepřekvapí - tak to jsem se teda pletla)...
February 6, 2022
Komunisti příšerný....
July 18, 2021
Tak to byla jazda! Drsná, surová, ale pravdivá. Odporúčam naozaj všetkým, ktorí by radi vrátili časy dávno minulé. Táto kniha, hoci útla, výpoveďou bohatá, vo mne bude doznievať ešte veľmi dlho.
September 29, 2020
Silný příběh.
Oceňuju, že to není prvoplánové hraní na citečky.
s. 40 na steně
s. 166 se sveze na sem
špatné dělení slov - s. 62
čárka - s. 83
Oceňuju, že to není prvoplánové hraní na citečky.
s. 40 na steně
s. 166 se sveze na sem
špatné dělení slov - s. 62
čárka - s. 83
June 26, 2021
přesně takové knížky, jako je tato, by měly být povinné na středních a vysokých školách. aby se tu a všude na světě už nikdy neopakovala nedávná minulost. příběh naprosto přesně zachycuje bezmoc, krutost, nelidskost systému. komunismus jsem naštěstí nezažila a v životě budu vždy dělat vše proto, abych ani neměla možnost něco tak hrozného zažít. fakt doporučuju všem.
February 23, 2022
Hodně působivé, zrůdný komunismus.
Displaying 1 - 30 of 52 reviews