Písně sirén

Rafaelova škola #6

by Renata Štulcová

Když se Marina probudila z metamorfózy v těle sirény a kromě zpěvu sirén slyšela zvonění tramvají, domnívala se, že jediná její starost bude zlomit kletbu, aby zachránila svou lásku.

Netušila ale čtyři věci: Kdo jsou labutí víly, že její lidský otec začne pátrat po vílách a elfech v české historii, jaké rituály ji čekají a že může přijít o klenot své matky, tedy o všechno.

Písně sirén, šestá kniha série Rafaelova škola, navazuje na předchozí díly: Vílí křídla, Tance nág, Rohy faunů, Vlnění nymf a Vlasy dryád. Rafaelova škola je tajemný romantický příběh s prvky léčitelství, esoteriky a ekologie z poloviny zasazený do současného světa, kde v křivoklátských lesích najdeme přírodovědné gymnázium zvané Rafaelova škola. V ní už šestým rokem studuje sedmnáctiletá Marina Fialková, protože si to tak přála její nezvěstná maminka. Marina tady poznává druhou polovinu existence, neviditelný svět za oponou. Svou maminku již nalezla, nyní se musí naučit kráčet v jejích šlépějích. Přitom však na ni a její přátele čeká zásvětní tajemství, které sahá od pradávna až do naší současnosti.

Než se Rafaelova škola dočkala knižního zpracování, publikovala ji autorka na svém blogu. Série zaujala nejen dívky, ale také starší čtenářky všech věkových skupin. Při psaní je pro autorku inspirací její láska k Zemi, k přírodě, k lidem, k fauně a flóře.

Genres: Fantasy

668 pages, Paperback

First published November 22, 2019

Reviews

[Vikaziza · Rating 2 out of 5]

Děj tohohle dílu by se dal shrnout takto: metamorfóza, Rowan, záhada č. 1, Rowan, Rowan, pan Fialka a záhada č. 2, Rowan, tanec na jezeře, Arthosův návrat, kočičí geny a pro boha živýho ještě víc Rowana!

Pokud vám toto nestačilo, zbytek recenze je níže.

Začnu Marinou. Na to, že má být v každé knize o rok starší, (momentálně 17 let) má chování a myšlení dvanáctiletého dítěte. A mám dojem, že za to může spíš paní Štulcová než Marinin královský původ. Už od 4.dílu se mi její postava četla špatně, ale poslední dvě knihy pořád jenom fňuká. Ať už po Rowanovi, nebo proto, že jsou na ní všichni zlí, když chtějí, aby se připravovala na své královské povinnosti. Je vtipné, jak si stěžuje, že se jí kamarádi vzdalují, když se stará jenom o Rowana. Místo aby s Médeou řešila záhadu oktagonové místnosti nebo se s kamarády snažila přijít na to, kdo může za události v majáku. Už ve čtvrtém díle začala Marina mít vize ze svého minulého života (nebo ji posedl duch Mani), ale pořád jí nedošlo, o co jde. Už dávno o tom mohla někomu říct, nebo si mohla sama zkoušet přivolat další vize. Ale ne, to by bylo moc práce. Možná už jsem to psala v recenzi na minulou knihu, ale od chvíle, kdy se objevila její 'pravá láska', nedělá Marina vůbec nic. Nemluví s kamarády, nečte, nehledá oktagonovou komnatu ani pachatele z majáku. Sice bylo zmíněno, že chce navštívit Kryštofovu babičku a pokusit se jí pomoc, ale to je právě ten problém. Jenom to zmínili. Neviděla jsem, že by samotná Marina vyložila nějakou aktivitu týkající se výše zmíněného. Vlastně ani nevím, proč chce babičce pomoct. Protože je to správná věc? Protože jsou s Kryštofem (kterého zmínili snad podruhé za celých šest knih) najednou nejlepší kamarádi a ona nechce, aby byl smutný? Protože chce z babičky zkusit dostat informace o pachateli? Nic z toho se nedozvíme.
Kryštof se nám touhle tragédií taky zrovna nepřiblíží. Je popsáno, jak je zamlklý, ale vzhledem k tomu, že jsem o něm do teď neslyšela, to nebyla až taková změna v jeho chování. Myslela jsem, že to bude právě on, kdo bude organizovat návštěvu majáku, protože má osobní zájem na tom, aby se to vyřešilo. Nebo třeba, že o něj budou mít spolužáci strach a budou se ho snažit víc zapojit do kolektivu, aby se neužíral smutkem. Ale ne, protože víte, kdo potřebuje víc prostoru? Rowan! Vždyť kdo jiný by tam všechno organizoval.
Zpátky k Marině. Její trénink se skládá jen z toho, že tančí na jezeře a pak tančí za doprovodu houslí. Kde jsou všechny ty královské povinnosti nad kterými tak ohrnovala nos na začátku roku? Taky je dost směšný, že všichni čekají, že jednou bude vládnout společně s Aine, ale že by jí máma konečně řekla všechno, co potřebuje vědět, to ne. Proč taky, vždyť nám chudinky Mariny musí být neustále líto, protože i po šesti letech stále tápe ve světě elementálů. Ainino rozhodnutí je mírně řečeno pitomé a nezodpovědné. Jak má její dcera všechno správně zvládnout, když nemá tušení, do čeho se žene? A uvědomí si Aine svou chybu, vezme si Marinu k sobě a řekne jí všechno, co potřebuje vědět? Ne, místo toho jí na to musí upozornit Pan, protože sama královna má moc dlouhý vedení. (Nebo si myslí, že Marina je převtělená Mani) Samotná Marina se nepotřebuje vyvíjet, učit, objevovat své schopnosti, potřebuje jen víc Rowana. Se všemi svými schopnostmi a výjimečnými metamorfózami už začíná konkurovat i Supermanovi. Aine je nejspíš zvěromág. Jak jinak si vysvětlit, že její dcera je napůl člověk, napůl víla, půl labuť a půl kočka. Ta kočičí přeměna úplně zabila jakýkoliv postup na frontě Arthos/Marina. Kentauří Marina by doslova viděla svět z Arthosovi perspektivy, dozvěděla by se o historii a zvycích kentaurů (vážně jsou tak nepřátelští jenom kvůli své pokladnici vědomostí? Pochybuju). A Arthos by se jí mohl opět dvořit, protože by Marina v tu dobu byla taky kentaur.
Mám takový pocit, že její vztah s Rowanem je spíš závislost. V jedné kapitole se Ro vydá na výlet a Marina vyšiluje, protože se jí celý jeden den neozval. Navzdory tomu, že se znají už druhý rok, toho o sobě vlastně moc neví, protože nejsou schopní vést rozhovor hodný obyčejných lidí. Samotný Rowan je neuvěřitelně žárlivý, sebestředný a namyšlený kluk s chováním a hláškami herce z filmů pro dospělé, který stejně existuje jenom proto, aby se Marina pořád nezamilovávala.

Co se děje týče trvalo dvacet šest kapitol, než se vůbec něco stalo. Na tuhle knihu jsem se těšila od prvního dílu a byla jsem velmi zklamaná. Místo, abych se dozvěděla víc o sirénách a zažila pár zajímavých školních předmětů, jsem četla jednu velmi odbornou přednášku už nevím o čem, následovala hodina o tarotových kartách a menstruaci (Za tohle dávám malé bezvýznamné plus. Četla jsem hodně knih o náctiletých holkách a tohle je poprvé, co v některé vůbec zmínili menstruaci.) a pak zase poslouchat Marinino fňukání o tom, že s Rowanem netráví dost času navzdory tomu, že jsou spolu celý den. Nejvíc zbytečný je autorčin popis sirén. Celou dobu čtu o sirénách z klanu tučňáků/slavíků/plameňáků a nikdy jsem se nedozvěděla jak ty sirény vypadají. Co je v lidské podobě odlišuje od ostatních sirén a lidí? Ale chápu, že bylo potřeba vrátit se ke vztahu Marina/Rowan. Absurdní je, že Marina potřebuje meč-klenot, aby na světě udržela lásku. Jinak se mi zdá, že se v každém dílu objevují nové problémy, které je třeba řešit. Místo aby se děj soustředil na důležitější věci jako třeba Marinin trénink, pátrání pana Fialky a tu zatracenou rodinnou kletbu. Jestli to v sedmém díle nevyřeší a v poslední knize to odmávnou tím, že kletbu mohla zlomit jen pravá láska nejmladší Aininy dcery, tak posledních pět dílů poputuje do koše.

Mimochodem, proč jim v každém díle přibyde další spolužák? Je to otravný (Nepamatovala jsem si je všechny ani když jich bylo dvanáct, snad si nemyslí, že si je budu pamatovat teď, když jich je sedmnáct nebo kolik) a zbytečný, protože ty nové postavy jsou nepotřebné a nepřináší do děje nic nového. Vlastně pardon. Pomocí nových postav nám autorka ukazuje, kolik jazyků umí. To máme tři slova ve slovenštině a jednu anglickou frázi, která se opakuje po celou knihu. (Jestli to jediné, co Rowan umí je "To be honest.", tak začínám pochybovat o tom, že je Angličan.) Paní Štulcová, tohle není telenovela, kde musíte do každé epizody přidat dvě nové postavy, abyste diváka udržela u obrazovky. Vydržela jsem to s vámi už šest knih, ty poslední dva díly už to nějak zvládnu.

Abych jenom nekritizovala, vážně se mi líbily kapitoly z pohledu pana Fialky. Bylo hezké ho vidět jako člověka a ne jenom jako Marinina nesmyslně přísného otce, který má chorobný strach o svou dceru. (S tím vy vážně měl zajít na terapii.) Jeho snaha o hledání Aine/Fany byla mnohem zajímavější než celý Marinin školní rok a s Radkem tvoří skvělý tým. Škoda, že celé pátrání z ničeho nic vyšumělo. Ze samotného hledání mám smíšené pocity. Petrovi by rozhodně prospělo, kdyby se přes Fany konečně dostal (když to nedokázal za těch čtrnáct nebo kolik let) a posunul se dál. V tom by mu tahle výprava mohla pomoct. Na druhou stranu je téměř jisté, že se dají s Aine znovu dohromady. To se mi nelíbí ze dvou důvodů.
1) Doufám, že se Aine vrátí k Panovi. Ti dva mezi sebou rozhodně mají chemii.
2) Lidé se pořád mění. I kdyby se k sobě Petr a Aine chtěli vrátit, nebylo by možné, aby navázali tam, kde před x lety přestali, protože oba už jsou jiní lidé. Navíc mu Aine zatajila podstatnou informaci o svém životě, beze slova opustila svého manžela a ten se z toho do teď nevzpamatoval. Chápu, že pro Aine bylo těch čtrnáct let jenom chvilka, ale přece nemůže počítat s tím, že ji Petr vezme zpátky po tom, co mu tak ublížila a nechala ho nefunkčního normálního vztahu, ať už milostného nebo toho, který má s Marinou. Tenhle konec by dal jejich příběhu prospěšnou dávku reality, místo očekávaného, otřepaného pohádkového konce.

Kapitola z pohledu Médey byla taky bezva. Médea, Vilda a Buližník jsou důvod, proč pokračuju ve čtení. A taky, abych věděla, koho si Marina vybere a jak to dopadne s Petrem, Aine a Panem.

[nikol · Rating 3 out of 5]

2,5* Tohle byla SPOUSTA postav, SPOUSTA informací a SPOUSTA hluchých míst...
Moc se mi líbila atmosféra, fungování světa sirén, zapojení hudby, tančení v kruzích, vzducholodí, koček, labutí... Ten svět je prostě krásný. Ale v tomto díle už těch novinek, kombinací a předávaných informací bylo na mě trochu moc. Myslím, že spousta odstavců odborných definic, fyziky a učebnicového vysvětlování byla zbytečných, kniha je díky tomu natáhlá, já osobně jsem potřebovala při čtení často pauzy a cítila jsem se docela overwhelmed :(
.
Co mě ale moc bavilo byl humor, postavy některých spolužáků, zajímavé matamorfózy, hudba, mytologie, krásný svět, napětí a lepší tempo na konci knihy, a všechen ten tajemný opar, co se nad příběhem vznáší. Ale jako celek mě to příliš nechytlo a z prokousávání se stránkami jsem měla časem trochu čtecí krizi... Doufám, že další díl mě upoutá víc! Na Kentaurion, astrologii a koňskou metamorfózu se vážně těším 💛

[Klára · Rating 4 out of 5]

Po předchozím díle jsem byla velmi překvapená. Knížka je opět jedna ze silnějších, ale nutno podotknout, že ve srovnání s dílem minulým, zde byla zápletka mnohem lépe rozvržena, děj hezky gradoval a spousta věcí se nedala snadno předvídat.
Stejně jako konec, který....překvapil. A stále si nejsem jistá jestli mile nebo nemile. Je pravda, že jsme se tentokrát dozvěděli opravdu obrovské množství informací ze světa elementálů, kdy mi občas nestačil přecházet zrak, na druhou stranu...sedm dílů máme představu, co bude a nejednou....proč by měla být Marina napůl kobyla, když může být kočka...ehmm...no dobře. Taky jen otázka, jak se to odrazí v dalším díle.
Jinak musím tentokrát dát čtyři hvězdičky, i když rozjezd byl nic moc, ve výsledku jsem si knížku opravdu užila a napjatě jsem čekala, co bude dál.

[Jana P. · Rating 2 out of 5]

Skoro se mi tomu nechce věřit, ale konečně jsem dočetla tuhle knihu. A zabralo mi to "jen" necelé dva roky. :-D Tady je aspoň vidět, jak moc velké trable jsem při čtení Písně sirén měla.
Musím na rovinu přiznat, že ač se mi předchozích pět dílů série moc líbilo, tady jsem se jednoduše trápila. Hlavním kamenem úrazu bylo pro mne to, že je tahle kniha na můj vkus až moc ukecaná. Nevím, jak to vnímají jiní čtenáři, ale pro mne tu byla spousta hluchých míst, bez kterých bych se osobně obešla. Nečetlo se mi to dobře, občas jsem cítila potřebu přeskakovat, hlavně v druhé polovině knihy, kdy už jsem se nemohla dočkat, až budu na konci.
Taky musím říct, že to stále se zvětšující množství postav je pro mne dost matoucí. Snažila jsem se dělat průběžně v rámci série poznámky o tom, kdo je kdo, a sama zkoušet odhalit, kdo je teda ten protivník, kterého tu celou dobu hledáme. A taky abych se prostě zorientovala, co je kdo za postavu a jaký vztah má k naší hlavní hrdince Marině. Ale teda musím říct, že ten přehled se dělá dost těžko.
Zápletka sama o sobě dobrá, bavila mne, ale kniha byla zbytečně natahovaná. Mít to tak o 100-150 stránek míň, asi bych si to užila o něco víc. Takhle mi to kazilo poněkud ten požitek ze série jako celku. Ale říkám si, že u delších sérií se to asi prostě stát může, že některý díl člověku nemusí až tak moc sednout. A pro mne to byla právě Písně sirén.
Důvod, proč jsem tuhle knihu nevzdala už dávno, je ten, že jsem prostě chtěla vědět, kdo teda stojí za všemi těmi pletichami proti Marině. A zda se k jeho totožnosti přiblížíme už v této knize, nebo ještě pořád ne. Navíc když už jsem se v té sérii dostala tak daleko, tak ji prostě chci dočíst až do konce.
Tahle dávám 2 hvězdy a je mi to moc líto, protože Rafaelovu školu jako celek jsem si oblíbila. Moc doufám, že další díly mne chytnou opět o něco více.

[Kajuš🩷 Marková · Rating 3 out of 5]

Za mě takové slabší tři hvězdičky. Jako upřímně, děj začal být zajímavý tak kolem
čtyř sté stránky, a do té doby Marina skoro nedělala nic jiného, než fňukala nad Rowanem. Já to chápu, holka, miluješ ho (což mimochodem pořád trošku nechápu - Rowan pro mě není ideální kluk, fakt ne, a přijde mi, že mají s Marinou trochu zvláštní vztah, ale koncem knihy už se to zlepšilo.), ale jako přece to neznamená, že z něj bude celá tvá osobnost. A co Marinini kamarádi? Dostávají hrozně málo prostoru, a to jsou přitom o tolik zajímavější, než třeba ten Rowan. Taková Médea, Vilda a Kydippé mají určitě zajímavější osobnost než on.
Místy se vyskytovaly až zbytečně sáhodlouhé odborné popisy, a přiznávám, že styl psaní autorky už na mě chvílemi je trošku moc ezo, což ale zase není chyba, kterou bych mohla vytknout, protože každý má jiný vkus a někomu to prostě sedět nemusí, zatímco jiní si v tom budou libovat. Jo a taky začíná být Marina už trošku moc dobrá ve všem, ne? Sice je vílí princezna, ale těch schopností co má oproti ostatním už mi prostě přijde trošku moc...
V posledních dvou stech stránkách už mě ale knížka fakt bavila a četla se skvěle, takže přestože první větší půlka byla zdlouhavá, nakonec se vytáhla na tři hvězdičky.

[nelahonova · Rating 4 out of 5]

Něco mi na Rowanovi nesedí. Doufám, že s Marinou neskončí. Podle mě, když mu Chorsidky řekly, že "královnu splodí, ale králem sám nikdy nebude" tak tím myslely, že nebude s Marinou. Jinak by se netvářil tak překvapeně. Taky mi přijde trochu přehnané, že je Marina kočičí víla. Myslím, že měla být kentaurka jako všichni ostatní, takhle začíná být moc overpowered.
Jinak se mi knížka jako vždy líbila. Už se těším na Pokldadnice kentaurů. Taky jsem zvědavá, jestli Petr najde cestu k Aine.

[Amálie (ami.ma.fotak) · Rating 4 out of 5]

4,25/5

Líbí se mi, že tato kniha už více propojuje všechno, co se čtenáři dozvídali v minulých dílech, tak je příběh sám o sobě „komplexnější" a propracovanější :D

Ale i tak zůstávají Rohy faunů mým oblíbeným dílem :)

[Viki Kiwi · Rating 5 out of 5]

Taky boží.

[karolina · Rating 5 out of 5]

Když jsem sirény četla poprvé, byla jsem si jistá, že sluhou Mab je Rowan... A jak jsem si oddychla, když se ukázalo, kdo to je. Písně sirén se mi zdají nejnapínavější, a to i z toho pohledu, že se setkáváme s cyklónou a dalším klenotem.
Moc se mi líbí, jak se autorce podařilo vybudovat Marininu postavu - od roztěkaného dítěte k vyrovnané elementálce.

Teď jsem si přečetla recenze a nestačím se divit... Četli jsme stejnou knížku? Já rozumím tomu, že každý má jiný vkus a pohled na příběh, ale tyto recenze mi přijdou jako zbytečný negativismus, který vznikl “ledabylým” čtením (ledabylým není nejspíš nejvhodnější slovo, použila bych jiné, ale nenapadá mě zrovna lepší). V recenzi u pátého dílu na Databázi knih jsem psala podobný komentář a to, že Marinu mnoho čtenářů odsuzuje a stěžují si, jak je stále dětinská. Ale vždyť je jí v této knize teprve 17. V 11 byla zničehonic vhozena do zcela nového světa a během 6 let se má jen tak přizpůsobit, všemu rozumět a na vše kývnout? Prosím vás, vždyť ji kritizujete očima dospělých, Marina je dítě. Gratuluju, pokud si myslíte, že byste v 17 letech zvládli to, co ona. Ale silně pochybuju.
Je mi líto, že spousta lidem uniká pointa série.

[kateřina · Rating 3 out of 5]

Rowan je absurdní. Předtím jsem četla tyhle knížky protože Marina měla KONÍČKY, KAMARÁDY, řešila ZÁHADY, byla CHYTRÁ a teď co? Je bláznivá do Rowana kterej je prej Angličan ale pořád opakuje stejně věty, kapitoly o ničem, na sirény jsem se strašně moc těšila protože jsou moje druhé nejoblíbenější po nymfách... Líbily se mi labutí věci akorát mi přišlo absolutně trapný to s tím jak Rowan oblíkal Marinu, vlastně je Marina furt nahá, a nikomu to zdánlivě nevadí a Rowan dělá jako kdyby už byl její manžel wtf, divná knížka ale bavila mě víc než dryády, vlastně jsem se o sirenach nic nedozvedela protože Marina je opět nejdůležitější, a vysvětli mi proč VILI princezna jde pro SIRENI klenot. Víly prostě jsou nejlepší s vládnou světu nebo co. A Marina je nejdůležitější. Předtím jsem tohle četla protože mě zajímalo učit se o elementalech ale teď je všechno o důležité Marině a jejím nejlepším Rowanovi.