Eugenie: Příběh české hoteliérky

by Jana Poncarová

Román je inspirovaný skutečnými osudy Eugenie Egertové Janečkové a plzeňského hotelu Continental. Eugenii jako většinu žen té doby čeká smluvený sňatek. S manželem se stará o chod hotelu, kde prožijí okupaci i válku. Bombardování Plzně poškodí hotel a připraví ji o otce a manžela. Až osvobození americkou armádou přináší do jejího života nejenom novou naději, ale i lásku…

Genres: Czech Literature

370 pages, Hardcover

Published January 1, 2019

Reviews

[Katka · Rating 1 out of 5]

Je mi líto, ale tahle kniha není pěkně napsaná. Přebal i doslov na jedné straně shrnují veškerý děj, uvnitř je 300 stran vyplněno tím, jak hlavní hrdinka drží ruku na hrudi/dýchá/opírá se do sedadla/hledí na svět okolo/pije kávu. A zaobírá se sama sebou. Zda se děj odehrává za první republiky nebo okupace je úplně jedno, protože hrdinka se melancholicky probírá svými pocity a vjemy stále stejně. Vedlejší postavy kromě tety nejsou kromě vzhledu nijak povahově vykresleny, většinou se náhodně vynoří a už nikdy nevrátí. Bohužel za mě zajímavý osud zabit nezáživným zpracováním.

[BM · Rating 5 out of 5]

Na Eugenii jsem se dlouho těšila, a přečetla jsem ji s velkou chutí.
Velmi se mi líbí styl vyprávění, malování barev slovy a to, jak kniha vtahuje přímo do děje a míst, kde se Eugenie odehrává.

[Jana P. · Rating 4 out of 5]

Knihy Jany Poncarové mne dlouhou dobu míjely. Až když jsem na Audiolibrixu zahlídla namluvený román Eugenie, řekla jsem si, že to tedy vyzkouším a uvidím, jak mi to bude sedět. A nakonec to byl vcelku příjemný zážitek, také díky tomu, že audioknihu namluvila má oblíbená interpretka Jitka Ježková.
Ačkoliv jsem zpočátku knihy byla trochu zmatená z těch postav, vztahů a z té časové posloupnosti, v jaké se to odehrávalo, nakonec musím říct, že mi autorčin styl psaní přeci jen seděl - jen jsem si na něj musela zvykat. Tím, jak autorka popisovala tu dobu a prostředí hotelu, v němž se to odehrává, úplně na mne dýchala taková ta prvorepubliková elegance a jakási honosnost. Zároveň také oceňuji zapojení tehdejší umělecké generace prostřednictvím obrazů, o nichž autorka mluví. Baví mne, když se v ději nějak objevuje tehdejší kultura a to, co mohli kulturně založení lidé vnímat kolem sebe.
Přiznám se, že jsem zprvu vůbec nevěděla, že román Eugenie je vlastně beletrizovaným příběhem skutečného lidského osudu - že paní Eugenie Ledecká (Janečková) byla skutečnou žijící osobou. V tom mi kniha dala hodně - že jsem se zase dozvěděla něco nového o české minulosti z pohledu nějakého konkrétního skutečného člověka. Navíc se to odehrává v Plzni, což je pro mne místo v literatuře nepoznané, takže i v tomto ohledu mne kniha zaujala.
Ve výsledku to na mne působilo jako silný příběh ženy, která se určitou dobu života musela podřizovat svému okolí a okolnostem, až pak vlivem jistých událostí mohla vzít svůj život konečně do vlastních rukou. Zároveň dokázala v sobě nalézt sílu a jít dál i v těch nejtěžších časech, za což jsem ji obdivovala. Přesto mi Eugenie bylo chvilkama dost líto a moc jsem jí přála, aby v životě mohla jít nakonec za svými sny. Pak jsem si musela chvilku googlit a o paní Eugenii si ještě hledat další věci. Třeba dobové fotky, které na internetu jsou zajímaví, když si je můžete přiřadit ke konkrétní ženě a konkrétnímu lidskému životu.
Nakonec ale dávám "jen" 4 hvězdy - nějak jsem po ohlasech ostatních čekala, že mne kniha třeba zasáhne ještě o něco víc. Nevím, asi moc velká očekávání. Každopádně 4 hvězdy jsou na místě a určitě mohu tuto knihu doporučit.

[Marcela · Rating 3 out of 5]

Miluju příběhy založené na skutečných lidech. Obdobný příběh jsem už měla možnost prozkoumat v podobě hotelu Sacher. Tudíž mít možnost přečíst knihu z českého prostředí na obdobné téma, bylo značně lákavé. Už po přečtení Alžběty a Niny jsem věděla, že tohle bude má druhá kniha od autorky, do které se pustím.
Kniha se mi moc líbila, ač musím narovinu říct, že jsem hlavní postavu vůbec neměla ráda. V průběhu knihy se můj názor na ní měnil, ale spíše převažovali ty negativní myšlenky, pocit smutku a zmaru. Hrozně mi připomínala (nevím proč) kombo Anny Kareniny a paní Bovaryové (kterou jsem upřímně nesnášela). Navíc její chladný postoji k rodině a především k dětem byl pro mě nad mé chápání. Ačkoli na druhou stranu je třeba zdůraznit, že se asi nikdy nemůžeme vcítit do lidí, kteří zažily válku, zažili vytržení ze své rodné země, měli domluvená manželství atd.. I tak mi hlavní hrdinka absolutně nesedla a tím, že vím že ta postava je reálná, je to pro mě o to větší zklamání. Zároveň to ale nepřisuzuji jako chybu autorce. Naopak kniha jako příběh mi přijde moc dobře postavená. I když jsem si jistá, že nebude bavit každého, protože je hodně obsáhlá a popisná a to nemá každý rád. Ani já to většinou moc nemusím, ale tady mi to nevadilo, protože jsem se snadněji přinesla do dané doby.
Tudíž za mě sumasumárum. Knihu doporučuji, ale připravte se na to, že dost možná budete hlavní postavu nesnášet a budete se muset prokousat hodně popisnými pasážemi, ale jinak je to super.

[Evelin Stojaspalová · Rating 3 out of 5]

Život Eugénie Egertové Janečkové a plzeňský hotel Continental sloužily jako předloha k napsání tohoto románu. Domluvený sňatek, starosti o chod hotelu, druhá světová válka, bombardování, okupace, děti. Koktejl nelehkých životních událostí a osudů.
*
Kniha se četla příjemné, svižně, celý příběh mi tak nějak ubíhal, ale přesto mi po dočtení zůstala určitá pachuť, pocit smutna, toho, že vlastně nevím, co si myslet... Eugénie na mě ve finále působila spíše nešťastným a místy až chladným dojmem (hlavně ve vztahu ke svým dětem). Měla jsem pocit, že hledá problémy vlastně i tam, kde nejsou. *
Na konci knihy jsem měla pocit, že se ode mě očekává nějaké velké aaaaccchhh a ooochhh, jak to celé zvládla a jak měla náročný život. Ale to si já úplně nemyslím. Celá její postava na mě působila tak nějak povrchně. Nicméně, pro mě, velmi zajímavé osudy a historie jednoho hotelu, které jsem si ráda přečetla.

[Eva Francova · Rating 4 out of 5]

Román podle skutečných událostí o Eugenii Egertové Janečkové a plzeňském hotelu Continental. Eugenii čekal domluvený sňatek právě s majitelem hotelu, kde spolu prožili okupaci a válku. Po tragické události a osvobození Československa najde Eugenie snad novou naději i lásku…

Příběhy podle skutečných událostí mám moc ráda. Mám pocit, že s hrdiny více cítím a prožívám více jejich osud. Ani tady to nebylo jiné a příběh se mi líbil. Smutný příběh Eugenie mě zasáhnul.

Kniha se mi moc dobře četla. Líbilo se mi i popisování prostředí a jednotlivých míst, které umocnilo autentický pocit a to nejen v hotelu a v Plzni, ale také v Praze nebo třeba v České Třebové a v Kutné Hoře. A hlavně skvěle popsané pocity hlavní hrdinky, ze kterých Vám bude určitě smutno.

Až se jednou dostanu do Plzně, rozhodně vím, kam se půjdu podívat :-)

[Alena Bohyně Kuchyně · Rating 5 out of 5]

Knihy Jany Poncarové se staly mou vášní. Nejsem odborník, ale podle mého názoru jde snad o nejlepší českou současnou autorku. Miluju její přesné popisy, které vás tak vtáhnou do děje, že máte pocit, že spolu s hoteliérkou Eugenií Egertovou Janečkovou kráčíte ve válečných dobách nádherným hotelem Continental v Plzni. Autorku sleduji i na sociálních sítích a neskutečně mě baví, jak o každém svém tématu do další knihy zjišťuje všechny historické podrobnosti, setkává se s lidmi, objíždí místa. Příběh Eugenie je opět příběhem jedné silné ženy, se kterou se osud rozhodně moc nemazlil. Rodiče ji provdali za muže, díky kterému mohli žít ve vysněném hotelu. Ten měl Eugenii sice zřejmě rád, ale ona by si jej dobrovolně rozhodně za muže nevybrala. Knížka popisuje osudy Eugenie před válkou, během války a také po válce, kdy na vedení hotelu zůstala úplně sama. Krásný a silný příběh.

[Adri Dosi · Rating 3 out of 5]

První kniha autorky se mi líbila. Hodně, byť jiní ji kritizovali a označovali za průměrnou. Tuto knihu už za výtečnou nepovažuji. Trochu mi připomíná příběh hotelu Sacher. Dlouho jsem si hledala cestu k hrdince, je to životopisný příběh a já bohužel neznám Plzeň, neznám ten hotel, tak možná proto jsem se s tím tak pasovala. Situaci ale ztěžoval způsob vyprávění, nebylo to tak čtivé, vtahující, příběhové. Bylo to trhané, jakoby s tím sama autorka bojovala, neměla dostatek informací, neuměla si to představit,takový jsem z toho měla pocit. No nakonec jsem si to v sobě utrepala jako vzorovou ukázku že života ženy v dané době, kdy to měla těžké, nikdo se neptal, se ženou se nepočítalo a tedy kam došla a podobně. Ok. To asi beru, ale asi by to fakt mohlo být lépe napsáno

[Monika · Rating 3 out of 5]

Viem, že knihy od rovnakého autora by sa nemali porovnávať, ale Eugenie sa na Podbrdské ženy veľmi nedoťahuje.

Neviem, prečo je anotácia taká, aká je, no po jej prečítaní vám v podstate stačí prečítať si len posledných desať strán knihy. Na nečakané dejové zvraty radšej zabudnite. (A už vôbec si negooglite čokoľvek, čo sa týka Hotelu Continental, potom knihu nemusíte čítať vôbec).

A čo povedať na záver? Chápem, že príbeh je založený na skutočných udalostiach, ale tomu koncu vážne nerozumiem... Prečo sa vydala za niekoho, koho poznala tri týždne?

[Lubomír Tichý · Rating 3 out of 5]

Poetické pasáže, historický motiv, barvité popisy a samotný děj jsou doopravdy strhující, JENŽE... samotná hlavní postava, po níž je tato kniha pojmenována, není natolik zajímavá či odlišná, abych dychtil po vidění z jejího úhlu pohledu. Odtažitost od dětí mi přišla chvílemi skoro jako zášť... celkově je to tak i tak vydatné čtení, ale osobně se mi líbily mnohé historické romány více :)

[Stana · Rating 4 out of 5]

Mám ráda knihy založené na pravdivém příběhu a toto je jedna z nich. Život zajímavé ženy s nelehkým osudem. Jen mě zamrzel závěr, který bych ocenila rozvinutější, protože jsme se nedozvěděli jak život Eugenie v USA pokračoval.

[Lenka J · Rating 1 out of 5]

Bohužel mne kniha nijak neoslovila, nelíbil se mi ani styl vyprávění, ani koncept příběhu, kde se každému časovému úseku věnuje nějakých pár stránek, nicméně bez hlubšího zásahu čtenáře. V tomto připadě by asi byla biografie lépe zvolený literární žánr.

[Maťka Králiková · Rating 4 out of 5]

Skutečné příběhy patří mezi mé oblíbené příběhy. Tenhle je navíc z českého prostředí z období války. Knížka se četla lehce, ale ztrácela jsem se v tom, ve kterém roce se právě pohybujeme.

[Nikola · Rating 4 out of 5]

3.5 🌟

[niky_books · Rating 3 out of 5]

Kniha je napsaná moc hezky. Jediné, co mě mrzí, je to, že jsem si v polovině knihy náhodně přečetla anotaci a prakticky celá kniha byla vyspoilerovaná.

[Martina · Rating 2 out of 5]

Příliš lyrické.
Příběh by to byl jistě zajímavý, ale aby i povlávající záclona měla pocity, to už ne. Stačilo kratší a svižnější.

[Librorumistka · Rating 3 out of 5]

Tato kniha mě bohužel nenadchla, protože mám pocit, že jsem četla jiné podobné knihy, které však byly o dost lépe napsané a měly zajímavější děj. Samotný námět se mi líbil, protože v knize je hlavní postava hoteliérkou, což mi přišlo jako velmi zajímavý prvek. Nakonec se mi však knížka příliš dobře nečetla (respektive neposlouchala), postavy byly poměrně nevýrazné a nedokázala jsem se do nich vůbec vcítit, a zároveň ani dějově u mě kniha příliš neobstála. Celkově bych řekla, že se jedná o příběh, který měl potenciál, avšak dle mého ho nenaplnil. Za mě je to možná.

[Eva · Rating 2 out of 5]

Ačkoliv život paní Eugenie byl zajímavý, jeho zpracování už tak moc ne. Nesedl mi příliš poetický jazyk, neuvěřitelně dlouhé popisné pasáže a ani prapodivné skoky v příběhu. Za mě tak těch 2,5 hvězdy.