What do you think?
Rate this book
An(n)a
Anna má skvělé rodiče, koníčky, spoustu přátel, první lásku. Jenže její idylku naruší Ana. Není to nová kamarádka, ale anorexie, která ji postupně proměňuje v hromádku neštěstí. Její život ovládne jídlo a počítání kalorií. Ana s sebou navíc přináší bulimii, deprese, lži a izolaci od okolí. Kniha čerpá ze skutečných událostí a nabízí autentický pohled na poruchy příjmu potravy.
- GenresContemporary
169 pages
First published January 1, 2019
5 people are currently reading
117 people want to read
Ratings & Reviews
Friends & Following
Create a free account to discover what your friends think of this book!
Community Reviews
Displaying 1 - 30 of 32 reviews
September 16, 2020
tw: PPP, deprese, znásilnění, sebevražda
Osobně oceňuju každou knihu, která mladým čtenářům přiblíží vážná témata, An/n/a - ano, stále mi nefunguje tlačítko na závorky - představuje první knihu, která se primárně věnuje anorexii, po které jsem sáhla a musím říct, že to ve mě zanechalo poměrně silný dojem.
Škoda jedna grafického zpracování. Ačkoli obálka mi přijde boží v tom, jak předává téma knihy, střídání stylů písma, velikostí atd. mi úplně nesedlo.
Zároveň si myslím, že knize by velmi pomohl nějaký silnější redakční zásah, trochu to učesat, aby byla přístupnější. Na druhou stranu její zmatenost svým způsobem podtrhovala psychický "úpadek" hlavní hrdinky.
Rozhodně zajímavý počin, jsem zvědavá, s čím autorka přijde dál.
Osobně oceňuju každou knihu, která mladým čtenářům přiblíží vážná témata, An/n/a - ano, stále mi nefunguje tlačítko na závorky - představuje první knihu, která se primárně věnuje anorexii, po které jsem sáhla a musím říct, že to ve mě zanechalo poměrně silný dojem.
Škoda jedna grafického zpracování. Ačkoli obálka mi přijde boží v tom, jak předává téma knihy, střídání stylů písma, velikostí atd. mi úplně nesedlo.
Zároveň si myslím, že knize by velmi pomohl nějaký silnější redakční zásah, trochu to učesat, aby byla přístupnější. Na druhou stranu její zmatenost svým způsobem podtrhovala psychický "úpadek" hlavní hrdinky.
Rozhodně zajímavý počin, jsem zvědavá, s čím autorka přijde dál.
February 1, 2020
Tak tohle bylo něco! Rozhodně stojí za přečtení a jsem zvědavá na pokračování
ALE
není to pro slabší povahy!
Témata, která rozebírá: PPP, deprese, sebevražedné chování, sebepoškozování nebo znásilnění..
Za mě fakt síla. Myslím, že kdyby byla autorka o trošičku víc rozepsaná, tak mě některé scény doženou až k slzám. To ovšem neznamená, že je knížka špatně napsaná - u několika scén jsem měla při čtení stažený žaludek.
Čtivý, díky formě vyprávění a sazbě textu je to v podstatě jednohubka, jazyk není nijak náročný a přesto ve vás dle mého skromného názoru někde hodně hluboko něco zanechá.
ALE
není to pro slabší povahy!
Témata, která rozebírá: PPP, deprese, sebevražedné chování, sebepoškozování nebo znásilnění..
Za mě fakt síla. Myslím, že kdyby byla autorka o trošičku víc rozepsaná, tak mě některé scény doženou až k slzám. To ovšem neznamená, že je knížka špatně napsaná - u několika scén jsem měla při čtení stažený žaludek.
Čtivý, díky formě vyprávění a sazbě textu je to v podstatě jednohubka, jazyk není nijak náročný a přesto ve vás dle mého skromného názoru někde hodně hluboko něco zanechá.
January 12, 2025
Pokud chcete číst, abyste se nějak vyrovnali se svou PPP, nečtěte tuhle knihu. Pokud máte rádi heavy contemorary, nečtěte tuhle knihu. Tuhle knihu vám můžu doporučit jen jako ukázku, jak nemá vypadat kniha zpracovávající těžká témata.
Nechci hanit autorku, věřím, že knihu psala s tím nejlepším úmyslem a snahou upozornit na dané problematiky. Proto se můj vztek obrací spíše k redaktorce, která svou práci odvedla výjimečně mizerně.
Pár bodů, co mi na knize vadilo, od těch méně k těm více problematickým.
1) Ošklivé grafické zpracování. Jasně, deníkové zápisy, dopisy, online chaty, dvě dějové linky... všechno slouží k zajímavé kompozici, ale když je to správně zpracované a třeba graficky oddělené. Když není poznat, kdo píše jakou zprávu v chatu, očividně to někdo graficky odfláknul.
2) Kniha je už takhle dost krátká, ale navíc má ještě široké mezery mezi odstavci, čímž působí, že se někdo snažil, aby to dalo aspoň na těch 164 stran.
3) Ploché postavy, žádné budování příběhu, žádné napětí, spousta náhodných nevysvětlených linek.
4) Přesná čísla váhy hlavní hrdinky. To je přesně ten bod, kdy se knížka může stát návodem.
5) Žádné kontakty na krizová střediska. Porovnejte třeba se Srdcovkou nebo Stačí mávnout křídly. Ve spojení s nulovou reflexí problému v předmluvě nebo v nějakém doslovu to pro čtenáře může působit, že z PPP neexistuje cesta (a to není způsob, kterým chceme psát knihy o PPP, že ano?)
6) A věc, co mě vytočila nejvíc? Barvitě popsané znásilnění, které NENÍ NIJAK KRITICKY REFLEKTOVÁNO. NIJAK. Já se ptám, proč? Proč se toto zmíní, ale nemá to žádné následky? Proč to pro oběti může vyznít, že takové trauma mají radši vytěsnit, protože jim není jak pomoct?
Nečtěte to.
(a ukončit knihu větou „Konec první knihy“ je fakt jak z wattpadu.)
Nechci hanit autorku, věřím, že knihu psala s tím nejlepším úmyslem a snahou upozornit na dané problematiky. Proto se můj vztek obrací spíše k redaktorce, která svou práci odvedla výjimečně mizerně.
Pár bodů, co mi na knize vadilo, od těch méně k těm více problematickým.
1) Ošklivé grafické zpracování. Jasně, deníkové zápisy, dopisy, online chaty, dvě dějové linky... všechno slouží k zajímavé kompozici, ale když je to správně zpracované a třeba graficky oddělené. Když není poznat, kdo píše jakou zprávu v chatu, očividně to někdo graficky odfláknul.
2) Kniha je už takhle dost krátká, ale navíc má ještě široké mezery mezi odstavci, čímž působí, že se někdo snažil, aby to dalo aspoň na těch 164 stran.
3) Ploché postavy, žádné budování příběhu, žádné napětí, spousta náhodných nevysvětlených linek.
4) Přesná čísla váhy hlavní hrdinky. To je přesně ten bod, kdy se knížka může stát návodem.
5) Žádné kontakty na krizová střediska. Porovnejte třeba se Srdcovkou nebo Stačí mávnout křídly. Ve spojení s nulovou reflexí problému v předmluvě nebo v nějakém doslovu to pro čtenáře může působit, že z PPP neexistuje cesta (a to není způsob, kterým chceme psát knihy o PPP, že ano?)
6) A věc, co mě vytočila nejvíc? Barvitě popsané znásilnění, které NENÍ NIJAK KRITICKY REFLEKTOVÁNO. NIJAK. Já se ptám, proč? Proč se toto zmíní, ale nemá to žádné následky? Proč to pro oběti může vyznít, že takové trauma mají radši vytěsnit, protože jim není jak pomoct?
Nečtěte to.
(a ukončit knihu větou „Konec první knihy“ je fakt jak z wattpadu.)
October 22, 2023
Tento příběh bolel. Hodně. 💔
Velký obdiv za to, jak autorka dokázala zpracovat tak těžká témata. Je důležité, aby podobné tituly vycházely.
Velký obdiv za to, jak autorka dokázala zpracovat tak těžká témata. Je důležité, aby podobné tituly vycházely.
February 15, 2021
Nebylo vůbec příjemné knihu číst, ale je dobře, že ji autorka napsala. Víc takových knih, které rozebírají PPP... Pokud někdo má nějaké tipy na takové knihy, sem s nimi.
February 10, 2021
Čekala jsem, že vysvětlí změnu Adamova chování. A/nebo že ho nakope do hader a odkráčí středem.
Konec by byl zajímavý. Kdyby hned neslíbili další díl.
s. 109 Je to drahý? Zas tolik peněz nemám. (...)
Kolem 150 Kč. (...)
Vstanu a jdu se kouknout, kolik peněz mám v peněžence. Dobrý, tak to mi vystačí na dvě balení.
Ne že by to nemohlo mít x logických důvodu, ale já bych byla ráda, kdyby to tak nějak matematicky vyšlo.
Bo na s. 112 utratí 194 Kč a na s. 113 V peněžence mám 312 korun...
Konec by byl zajímavý. Kdyby hned neslíbili další díl.
s. 109 Je to drahý? Zas tolik peněz nemám. (...)
Kolem 150 Kč. (...)
Vstanu a jdu se kouknout, kolik peněz mám v peněžence. Dobrý, tak to mi vystačí na dvě balení.
Ne že by to nemohlo mít x logických důvodu, ale já bych byla ráda, kdyby to tak nějak matematicky vyšlo.
Bo na s. 112 utratí 194 Kč a na s. 113 V peněžence mám 312 korun...
June 23, 2021
Asi jsem od toho čekala něco víc než jsem dostala. Ze začátku mi to přišlo fajn pak už to bylo vyloženě meh.
TW: Poruchy příjmu potravy, sebepoškozování, znásilnění, deprese, úzkosti, myšlenky na smrt, sebevražda.
TW: Poruchy příjmu potravy, sebepoškozování, znásilnění, deprese, úzkosti, myšlenky na smrt, sebevražda.
July 29, 2025
3,5 ✨
Tohle byla hrozně bolestivá kniha.
Jako matka zatím ještě malé holčičky se děsím toho období, kdy bude nejvíce zranitelná a nejvíce ovlivnitelná.
Mám kolem sebe lidi, co tuhle nemoc porazili i člověka, co jí porazit nedokázal.
Doufám, že až bude moje dcera v tomhle věku, budu lepší máma, než jakou měla hlavni hrdinka.
Ona totiž ta zloba nepomůže a zařvat na někoho s PPP ,,Nehneš se od stolu dokud to nesníš.” je asi to nejhorší, co můžete udělat.
Vím, jak je těžké říct si o pomoc.
Jak je těžké se někomu svěřit, ale dělejte to.
A nebo si víc všímejte lidí kolem sebe, nebo v rodině nebo mezi přáteli.
Jinak rodina, přátelé a partner Anny jsou asi nejvíc toxičtí lidé na planetě.
Vím, že někdo může mít jen něco z toho v životě, ale když se sejde všechno najednou - nedivím se, že se rozhodla odejít.
Když není ani jeden člověk při vás, je těžké jít dál.
Přeju všem holkám, ženám, klukům i mužům, co bojují s touhle nemocí - a nejen s ní - aby zůstali silní.
Stojí to za to.
Život za to stojí.
Tohle byla hrozně bolestivá kniha.
Jako matka zatím ještě malé holčičky se děsím toho období, kdy bude nejvíce zranitelná a nejvíce ovlivnitelná.
Mám kolem sebe lidi, co tuhle nemoc porazili i člověka, co jí porazit nedokázal.
Doufám, že až bude moje dcera v tomhle věku, budu lepší máma, než jakou měla hlavni hrdinka.
Ona totiž ta zloba nepomůže a zařvat na někoho s PPP ,,Nehneš se od stolu dokud to nesníš.” je asi to nejhorší, co můžete udělat.
Vím, jak je těžké říct si o pomoc.
Jak je těžké se někomu svěřit, ale dělejte to.
A nebo si víc všímejte lidí kolem sebe, nebo v rodině nebo mezi přáteli.
Jinak rodina, přátelé a partner Anny jsou asi nejvíc toxičtí lidé na planetě.
Vím, že někdo může mít jen něco z toho v životě, ale když se sejde všechno najednou - nedivím se, že se rozhodla odejít.
Když není ani jeden člověk při vás, je těžké jít dál.
Přeju všem holkám, ženám, klukům i mužům, co bojují s touhle nemocí - a nejen s ní - aby zůstali silní.
Stojí to za to.
Život za to stojí.
This entire review has been hidden because of spoilers.
June 11, 2025
4*
kolem tehle knizky krouzim uz strasne dlouho. ale nemela jsem odvahu se do ni pustit. az ted jsem si rekla, ze bych to mohla zkusit.
...
je mi do place.
rozhodne tohle NECTETE pokud se nachazite v tezsim zivotnim rozpolozeni. jestli se nachazite v PPP. jestli mate problemy se sh.
N E C T E T E TO
Jsou tam zminovany cisla. je tam barvite zminene znasilneni. jsou tam kalorie. je tam sh.
Knizku jsem si precetla protoze... ja nevim. nevim proc jsem ji cetla, asi me to asi zajimalo.
Je to tezky. zatracene tezky cteni.
kolem tehle knizky krouzim uz strasne dlouho. ale nemela jsem odvahu se do ni pustit. az ted jsem si rekla, ze bych to mohla zkusit.
...
je mi do place.
rozhodne tohle NECTETE pokud se nachazite v tezsim zivotnim rozpolozeni. jestli se nachazite v PPP. jestli mate problemy se sh.
N E C T E T E TO
Jsou tam zminovany cisla. je tam barvite zminene znasilneni. jsou tam kalorie. je tam sh.
Knizku jsem si precetla protoze... ja nevim. nevim proc jsem ji cetla, asi me to asi zajimalo.
Je to tezky. zatracene tezky cteni.
March 30, 2022
I když autorka skákala z místa na místo, tak stejně jsem chvilkami lapala po dechu a šel mi mráz po zádech...
November 18, 2020
Byl to opravdu hodně silný příběh. Kniha je napsána čtivě, ale pro lidi, kteří se zvladnou vcítit muze byt opravdu složitá na přečtení. Já osobně jsem jí četla asi čtrnáct dní, protože najednou by to na mě bylo moc. Takových knih by dle mého názoru mělo být vic. Autorka nás nechává nahlednout do své mysli a tím nám pomáhá se seznamit s tím, co se může dit v hlavě člověka s poruchou příjmu potravy a depresí. Mně osobně kniha moc pomohla nahlednout do této problematiky a rozhodne doporučuji přečíst.
September 12, 2022
Je to zajímavé porovnat si "anglické" a české knížky o ED (dobrý, jsem zatim přečetla jen jednu českou knihu o ED, čili tuto; "anglické" si myslim jako napsané v angličtině). Když to v "anglických" většinou příběh jde od začátku nemoci az do vyléčení, respektivě od léčby v nemocnici až do uzdravení, An(n)a se zabývá začátkem nemocí... a vlastně na tom se skončí. Údajně ma byt pokračování, ale nevím, s čím přijde autorka. Takže svuj názor delam jen na základě tohoto dílu.
Celou dobu jsme v hlavě sedmnáctileté Anny, která ma údajně všechny předpoklady být spokojená a šťastná, jenže není. V její myšlenkách je dost dusno, je to dokolečka "nikdo mě nemá rád, nikdo mě nechce, jsem tlustá, chci umřít". Snažila jsem se sebevíc nějak na Annu napojit, ale... no... byla to nuda, i mimo ošklivé události, které se ti dívce přihodily (znásilnění). Podle mě, jestli se píše fiktivní příběh, tak autor má se postarat taky o to, aby to mělo hlavu a patu, a hlavně: zacatek a konec a směr akci. Pravděpodobně jsem se dost minula s cílovou věkovou skupinou čtenářů. Možná, kdybych měla tak 15-18 let, tak by se mi to zdálo čtivé, a tak sory jako, potrhané věty a prázdné drama v každém odstavci moc mě neoslovují.
Hodně mi chyběla sebereflexe, jako třeba v Wintergirls, nebo aspoň přijati zodpovědnosti za sve činy, jako v Wasted. Anorexie je pro Annu nevo vnějšího, monstrum, které ji kouká pres rameno, a právě tento přístup mi hrozně vadil celou knížku. Jo, dobrý, Anorexie tě nutí hladovět, dělat jiné ošklivé věci, ale co pak? Co autorka chtěla nám sdělit? Deprese a jiné mentální problémy mnohem lépe byly ukázané v Co jsme si nikdy neřekli, a bylo tam taky poučení: nemlč, vyhledej si pomoc, promluv s lidmi kolem sebe.
Celou dobu jsme v hlavě sedmnáctileté Anny, která ma údajně všechny předpoklady být spokojená a šťastná, jenže není. V její myšlenkách je dost dusno, je to dokolečka "nikdo mě nemá rád, nikdo mě nechce, jsem tlustá, chci umřít". Snažila jsem se sebevíc nějak na Annu napojit, ale... no... byla to nuda, i mimo ošklivé události, které se ti dívce přihodily (znásilnění). Podle mě, jestli se píše fiktivní příběh, tak autor má se postarat taky o to, aby to mělo hlavu a patu, a hlavně: zacatek a konec a směr akci. Pravděpodobně jsem se dost minula s cílovou věkovou skupinou čtenářů. Možná, kdybych měla tak 15-18 let, tak by se mi to zdálo čtivé, a tak sory jako, potrhané věty a prázdné drama v každém odstavci moc mě neoslovují.
Hodně mi chyběla sebereflexe, jako třeba v Wintergirls, nebo aspoň přijati zodpovědnosti za sve činy, jako v Wasted. Anorexie je pro Annu nevo vnějšího, monstrum, které ji kouká pres rameno, a právě tento přístup mi hrozně vadil celou knížku. Jo, dobrý, Anorexie tě nutí hladovět, dělat jiné ošklivé věci, ale co pak? Co autorka chtěla nám sdělit? Deprese a jiné mentální problémy mnohem lépe byly ukázané v Co jsme si nikdy neřekli, a bylo tam taky poučení: nemlč, vyhledej si pomoc, promluv s lidmi kolem sebe.
February 25, 2020
Vyjádřit mé dojmy z této knihy je velmi obtížné, jak už to u takto silných knih bývá. An(n)a zachycuje skutečnost poruch příjmu potravy (PPP), přiměje čtenáře si uvědomit, co všechno s tím souvisí a z čeho všeho vychází. Jak nevinně začíná. Současně je možné díky ní pochopit problematiku PPP o něco lépe, především pak, co se jejím obětem odehrává v hlavě. Jak jejich život přestává být životem. Tato kniha je z pera české 18 leté dívky, která čerpala z jejích osobních zkušeností a upřímně řečeno, napsat něco tak dobrého v jejím věku, je snem většiny pisálků. Celé knize musím vyzdvihnou také pojetí, jakým je příběh vyprávěn, tedy častými rozhovory Anny a její nové přítelkyně Any - anorexie. Jedinou výtkou je snad jen fakt, že bych se nezlobila, kdyby byla o něco málo stran delší.
An(n)a opět otevírá ono nesmírně závažné téma, o kterém je potřeba mluvit a toto dílo vás donutí přemýšlet, i když jej zrovna nebudete číst. Doporučuji všem - ať už s PPP zkušenost máte, či nikoliv. Čtivo to není lehké, avšak nesmírně důležité.
An(n)a opět otevírá ono nesmírně závažné téma, o kterém je potřeba mluvit a toto dílo vás donutí přemýšlet, i když jej zrovna nebudete číst. Doporučuji všem - ať už s PPP zkušenost máte, či nikoliv. Čtivo to není lehké, avšak nesmírně důležité.
November 3, 2020
Knížka je vcelku tenká, asi jako hlavní hrdinka na konci příběhu. Nedá se říct, že by zklamala. Dosud jsem nenarazila na moc knížek zabývající se touto tématikou, tak bych ji zařadila mezi vydařený počin.
I přesto, že se nejedná o moc hezké čtení, příběh dokáže vtáhnout čtenáře. Jediné, co mě trochu rozptylovalo a řekla bych, že i knížce samotné trochu uškodilo, byla stylizace.
I přesto, že se nejedná o moc hezké čtení, příběh dokáže vtáhnout čtenáře. Jediné, co mě trochu rozptylovalo a řekla bych, že i knížce samotné trochu uškodilo, byla stylizace.
September 30, 2021
Neveselý a depresivní vhled do světa, kde dívky nemají jiného společníka než Anu. (případně Miu nebo Debbie). Závěr rozhodně mohl být jiný. Ale hlavní mi přijde myšlenka, jak osaměle se cítí tihle lidé a jak snadno se jejich blízcí odvrátí, protože jsou už otrávení věčnými hovory o jídle/postavě/vzhledu. A přitom společnost a podpora je to, co je potřeba.
October 23, 2020
Tohle bylo tak depresivní.
Je to motání se v kruhu. Hlavní hrdinka si přeje, aby si jí ostatní všimali, bojí se být sama, má ale pocit, že není dokonalá, a proto věří, že s ní nikdo nechce být. Tím se nevědomě izoluje od ostatních.
Je to motání se v kruhu. Hlavní hrdinka si přeje, aby si jí ostatní všimali, bojí se být sama, má ale pocit, že není dokonalá, a proto věří, že s ní nikdo nechce být. Tím se nevědomě izoluje od ostatních.
February 29, 2020
Story of a hidden torture, written such a disquieting way, that a reader can’t be not suffering too. Alarming for those “blind” parents.
March 4, 2020
opravdu silná knížka s v poslední době hodně aktuálním tématem. knihu nebudete moct odložit, dokud nebudete na konci.
jsem hodně zvědavá na pokračování a jak to vlastně dopadne. doporučuji!
jsem hodně zvědavá na pokračování a jak to vlastně dopadne. doporučuji!
April 21, 2020
Čtivé, citlivé a syrové.
August 9, 2020
Průměrná slohová práce, kterou nezachrání třaskavé téma.
August 2, 2022
Úžasná reprezentace mentální nemoci 🤍🤍
January 9, 2023
Read it in one sitting
July 7, 2023
Černooká kdyby měla ppp
Read
May 26, 2024Nechci to hodnotit. Tato knížka není pro všechny, ale poskytuje náhled na hodně komplikované téma, což je podle mě důležité.
April 13, 2025
Nemohlo to bolet víc💔💔...
Začátek byl koncem;
Začátek byl koncem;
July 20, 2020
Tak tohle mě opravdu hodně zasáhlo a ještě dlouho na to nezapomenu, přečetla jsem to jedním dechem a fakt jsem dost čuměla. Protože to bylo popsané hodně reálně a na nic si to nehrálo.
Bohužel kolem sebe vidím čím dál tím víc lidí, kteří řeší váhu a když pak vidíte, jak moc se to může zvrhnout, tak je to opravdu děsivý. Je docela těžký k tomu něco víc napsat, je to kniha, kterou potřebujete prožít osobně, ale připravte se, že to fakt není sranda... A jsem fakt dost zvědavá na pokračování.
Quotes:
"Umírání. Lidé si ho představují různě. Jako ohňostroj, který v minutě začne a v minutě skončí. Říká se, že před smrtí se vám předehraje celý život, nebo dokonce, že vám Smrt ukáže vaše největší chyby. Myslíte si, že umřít ve spánku je nejlepší? Jste roztomilý. Jak by vám bylo, kdyby vás někdo ve spánku políbil? Chladný polibek, který z vás vysaje veškerý život. Nebudete se moci nadechnout, vykřiknout, ani se bránit. Jen se koukáte a čekáte. Anna si svou smrt představoval různě. Rychle, pomalu. Smrt, při které by trpěla, nebo smrt bezbolestnou. Čím déle mě znala, tím více chtěla opustit tento svět. Přišla o všechno, tak proč tu měla dál zůstávat? Hubnutí jí vzalo víc, než dalo. Zbyla z ní prázdná schránka, která jen bloudila po světě. Toužila po záchraně, ale nedokázala si o ni říct. Celé dny plánovala svůj konec. Milovala jsem její představivost. Kdyby jen věděla, jak to vše nakonec skončí..."
Bohužel kolem sebe vidím čím dál tím víc lidí, kteří řeší váhu a když pak vidíte, jak moc se to může zvrhnout, tak je to opravdu děsivý. Je docela těžký k tomu něco víc napsat, je to kniha, kterou potřebujete prožít osobně, ale připravte se, že to fakt není sranda... A jsem fakt dost zvědavá na pokračování.
Quotes:
"Umírání. Lidé si ho představují různě. Jako ohňostroj, který v minutě začne a v minutě skončí. Říká se, že před smrtí se vám předehraje celý život, nebo dokonce, že vám Smrt ukáže vaše největší chyby. Myslíte si, že umřít ve spánku je nejlepší? Jste roztomilý. Jak by vám bylo, kdyby vás někdo ve spánku políbil? Chladný polibek, který z vás vysaje veškerý život. Nebudete se moci nadechnout, vykřiknout, ani se bránit. Jen se koukáte a čekáte. Anna si svou smrt představoval různě. Rychle, pomalu. Smrt, při které by trpěla, nebo smrt bezbolestnou. Čím déle mě znala, tím více chtěla opustit tento svět. Přišla o všechno, tak proč tu měla dál zůstávat? Hubnutí jí vzalo víc, než dalo. Zbyla z ní prázdná schránka, která jen bloudila po světě. Toužila po záchraně, ale nedokázala si o ni říct. Celé dny plánovala svůj konec. Milovala jsem její představivost. Kdyby jen věděla, jak to vše nakonec skončí..."
Displaying 1 - 30 of 32 reviews