What do you think?
Rate this book
Krysy apokalypsy #1
Před bouří
Každá apokalypsa potřebuje svoje krysy.
Příběhy většinou nezačínají koncem světa. Jenže na Leru nastává konec světa každých sedm dní, když se jím proženou magické bouře, které srovnají se zemí vše, co se nachází mimo ochranné bariéry. Když totiž srazíte z nebes bohy, musíte počítat s následky.
Bohové padli před osmdesáti lety. A jejich pád zanechal Ler zjizvený a z větší části neobyvatelný. Magií kontaminovaná půda, mutace nebo absence povrchové vody nejsou ničím neobvyklým. Mimo města může i jeden špatně nabitý bateriový článek znamenat předěl mezi životem a smrtí. Ne všichni se s tím ale dokázali smířit, a tak hledají způsoby, jak přelstít přírodní i lidské zákony — jako krysy si hledají skulinky, ve kterých můžou přežívat.
Jenže co když si někteří lidé začnou uvědomovat, že mezi přežíváním a žitím je propastný rozdíl? A co teprve když si to uvědomí i sami bohové…
Příběhy většinou nezačínají koncem světa. Jenže na Leru nastává konec světa každých sedm dní, když se jím proženou magické bouře, které srovnají se zemí vše, co se nachází mimo ochranné bariéry. Když totiž srazíte z nebes bohy, musíte počítat s následky.
Bohové padli před osmdesáti lety. A jejich pád zanechal Ler zjizvený a z větší části neobyvatelný. Magií kontaminovaná půda, mutace nebo absence povrchové vody nejsou ničím neobvyklým. Mimo města může i jeden špatně nabitý bateriový článek znamenat předěl mezi životem a smrtí. Ne všichni se s tím ale dokázali smířit, a tak hledají způsoby, jak přelstít přírodní i lidské zákony — jako krysy si hledají skulinky, ve kterých můžou přežívat.
Jenže co když si někteří lidé začnou uvědomovat, že mezi přežíváním a žitím je propastný rozdíl? A co teprve když si to uvědomí i sami bohové…
- GenresFantasyCzech Literature
384 pages, Paperback
First published March 31, 2020
146 people want to read
About the author
Zuzana Hartmanová
10 books94 followersNarodila se ve znamení Býka v roce 1990 ve slavné kolínské rovině, o níž pojednává lidová píseň, a jak to vypadá, pravděpodobně tam zapustila kořeny natrvalo. Už od útlého věku ví, že kniha je nejlepší přítel člověka, a tento vztah se pilně snaží utužovat. Pracuje jako knihovnice v oddělení digitalizace Městské knihovny v Praze a v mezičase odbíhá k recenzování pro Děti noci.
Čte především fantastiku, ale nepohrdne ani historickým či detektivním románem. První fantasy knihou, kterou přečetla a která ji zároveň nejvíce ovlivnila, byl Dračí princ od Melanie Rawn. Jednoho krásného rána si řekla, že zkusí napsat vlastní příběh, a od toho okamžiku nebylo cesty zpět…
Čte především fantastiku, ale nepohrdne ani historickým či detektivním románem. První fantasy knihou, kterou přečetla a která ji zároveň nejvíce ovlivnila, byl Dračí princ od Melanie Rawn. Jednoho krásného rána si řekla, že zkusí napsat vlastní příběh, a od toho okamžiku nebylo cesty zpět…
Ratings & Reviews
Friends & Following
Create a free account to discover what your friends think of this book!
Community Reviews
Displaying 1 - 30 of 32 reviews
May 8, 2021
Tož Před bouří, no... Ty kráso, ono mě to fakt příjemně překvapilo! Doufala jsem, že se mi kniha bude líbit, ale asi jsem nečekala, že mě ten příběh neskutečně vtáhne, že mě bude tolik fascinovat ten svět a že i ty postavy si získají mou pozornost. Ovšem přesně to se stalo.
Těch postav je tam fůra. To jako vážně. A vždycky, když jsem si myslela, že už autorka představila všechny, tak mě vyvedla z omylu, když do příběhu uvedla někoho dalšího. Na jednu stranu uznávám, že ty postavy tam nejsou zbytečně, je vidět, že jejich činy mají potenciál ovlivnit ten svět a průběh děje, ale také to té knize škodí - zkrátka tam nikdo nemá tolik prostoru, aby si vás vyloženě získal (ve stylu - je mi jedno, jestli ten či ten někdy umře). Věřím, že někteří budou mít s tím množstvím postav problém, i mně chvíli trvalo se v nich zorientovat.
No ale čeho si na postavách naopak cením je to, jak krásně šedivé jsou.
Palec nahoru za ten svět. Autorka na čtenáře sice hned od začátku háže hromadu nových pojmů, což by mohlo někoho odradit, jejich význam se ale dá snadno vydedukovat, případně je na konci slovníček. Ten svět může ze začátku působit chaoticky, no, ale má svůj řád, i když právě ten chaos je jeho součástí. Navíc je tohle jen úvodní díl, kde čtenář teprve vše postupně odhaluje a z konce je znát, že autorka z toho světa představila jen zlomek.
On je tohle ve všech směrech ten úvodní díl, je to jen taková rozehra událostí, které dostanou prostor v pokračování. A i když ta kniha může působit roztříštěně, jak se skáče z místa na místo, z postavy na postavu, věřím, že až se to vše poskládá dohromady, bude to dávat dokonalý smysl a tu trilogii nejlépe ocením jako celek. No, snad se v tomhle nepletu.
Jinak tohle je taková ta špinavá fantasy, takže se tu vyskytuje násilí v různých formách, tak bacha na to.
Kdyby to náhodou nebylo jasné - moc doporučuji knize dát knize šanci. Byla by věčná škoda, kdyby zůstala mezi tituly, co zapadly, na to je až moc dobrá, tak ji zkuste, fakt.
Těch postav je tam fůra. To jako vážně. A vždycky, když jsem si myslela, že už autorka představila všechny, tak mě vyvedla z omylu, když do příběhu uvedla někoho dalšího. Na jednu stranu uznávám, že ty postavy tam nejsou zbytečně, je vidět, že jejich činy mají potenciál ovlivnit ten svět a průběh děje, ale také to té knize škodí - zkrátka tam nikdo nemá tolik prostoru, aby si vás vyloženě získal (ve stylu - je mi jedno, jestli ten či ten někdy umře). Věřím, že někteří budou mít s tím množstvím postav problém, i mně chvíli trvalo se v nich zorientovat.
No ale čeho si na postavách naopak cením je to, jak krásně šedivé jsou.
Palec nahoru za ten svět. Autorka na čtenáře sice hned od začátku háže hromadu nových pojmů, což by mohlo někoho odradit, jejich význam se ale dá snadno vydedukovat, případně je na konci slovníček. Ten svět může ze začátku působit chaoticky, no, ale má svůj řád, i když právě ten chaos je jeho součástí. Navíc je tohle jen úvodní díl, kde čtenář teprve vše postupně odhaluje a z konce je znát, že autorka z toho světa představila jen zlomek.
On je tohle ve všech směrech ten úvodní díl, je to jen taková rozehra událostí, které dostanou prostor v pokračování. A i když ta kniha může působit roztříštěně, jak se skáče z místa na místo, z postavy na postavu, věřím, že až se to vše poskládá dohromady, bude to dávat dokonalý smysl a tu trilogii nejlépe ocením jako celek. No, snad se v tomhle nepletu.
Jinak tohle je taková ta špinavá fantasy, takže se tu vyskytuje násilí v různých formách, tak bacha na to.
Kdyby to náhodou nebylo jasné - moc doporučuji knize dát knize šanci. Byla by věčná škoda, kdyby zůstala mezi tituly, co zapadly, na to je až moc dobrá, tak ji zkuste, fakt.
May 7, 2021
Před bouří jsem si ohromně užil. Od začátku až do konce. Tahle fantasy vás vezme na kontinent zvaný Ler, kde po svržení bohů magie zešílela a přichází každých sedm dní v podobě ničivých bouří. A právě tento apokalyptický svět se mi neuvěřitelně zalíbil. Bavilo mě zjišťovat, jak se lidé bouřím přizpůsobili a jak taková nová společnost funguje. V tomto ohledu mi překvapivě sedlo i zkombinování magických prvků a techniky, což je aspekt, který se mi obvykle příliš nezamlouvá. Vymyslet to tak, aby se technika s magií netloukly může být problém, ale to není případ této knihy. Technika je tu skvěle využita k fungování světa - třeba v podobě bleskosvodů, kterými lidé zachycují magickou energii z bouří.
Svět jako takový je hodně surový. Časté je tu násilí i sex (pozor, nevyhýbá se to ani sexuálnímu násilí). Autorce to nevytýkám, protože to k tomu zkrátka patřilo. Navíc byly tyhle pasáže z mého pohledu hodně dobře zvládnuty. Nicméně je dobré mít to na paměti, jestli se do knihy budete chtít pustit.
Pilování postav se Před bouří věnuje soustavně a se vší péčí. Vzhledem k tomu, s kolika postavami příběh pracuje je to velmi příjemný aspekt. To, že se postavy ve vyprávění někdy střídají až moc rychle, může mnoho lidí vnímat jako negativum. Ano, kapitoly skutečně obvykle končí právě ve chvíli, kdy se do dané dějové linky pořádně začtete. Osobně jsem s tím problém neměl, udržuje vás to v napětí a kniha je tak hodně dynamická. Žádný protagonista není černobílý a vy máte dokonce možnost nahlédnout do jejich minulosti skrze řadu flashbacků. Vztah si k nim však musíte hledat postupně.
Spíše než rychlé přeskoky mezi postavami mě rušila jiná věc, a to když se na jednom místě nacházely postavy, které měly do té doby své vlastní dějové linky. Vypravěč v takových situacích odhaloval vnitřní pochody obou postav, což mě mátlo. Jsem zvyklý na to, že je určitá část vyprávěna vždy z pohledu jen jedné postavy, která nevidí ostatním do hlavy, tudíž ani my ne.
Určitě počítejte s tím, že Před bouří je úvodní díl trilogie - připravuje si půdu a nechává vás zvyknout si. Já si v podstatě nejsem vědom nějaké výrazné gradace děje. Tím nechci říct, že se tam nic neděje, to by ode mě nebylo fér. Děje se tam toho dost. Přesto mám dojem, že spoustu věcí bude mít významné vyústění až v dalších dílech.
Je velká škoda, že tahle knížka tak zapadla. Tohle je vážně dobrá věc, věřte mi! Skoro jsem se od toho nemohl odtrhnout.
A víte vy co? Já se těch pěti hvězdiček nebojím. Myslím, že si je ode mě zaslouží. A jestli tím někoho z vás dokopu, abyste si Před bouří přečetli, tím líp!
Svět jako takový je hodně surový. Časté je tu násilí i sex (pozor, nevyhýbá se to ani sexuálnímu násilí). Autorce to nevytýkám, protože to k tomu zkrátka patřilo. Navíc byly tyhle pasáže z mého pohledu hodně dobře zvládnuty. Nicméně je dobré mít to na paměti, jestli se do knihy budete chtít pustit.
Pilování postav se Před bouří věnuje soustavně a se vší péčí. Vzhledem k tomu, s kolika postavami příběh pracuje je to velmi příjemný aspekt. To, že se postavy ve vyprávění někdy střídají až moc rychle, může mnoho lidí vnímat jako negativum. Ano, kapitoly skutečně obvykle končí právě ve chvíli, kdy se do dané dějové linky pořádně začtete. Osobně jsem s tím problém neměl, udržuje vás to v napětí a kniha je tak hodně dynamická. Žádný protagonista není černobílý a vy máte dokonce možnost nahlédnout do jejich minulosti skrze řadu flashbacků. Vztah si k nim však musíte hledat postupně.
Spíše než rychlé přeskoky mezi postavami mě rušila jiná věc, a to když se na jednom místě nacházely postavy, které měly do té doby své vlastní dějové linky. Vypravěč v takových situacích odhaloval vnitřní pochody obou postav, což mě mátlo. Jsem zvyklý na to, že je určitá část vyprávěna vždy z pohledu jen jedné postavy, která nevidí ostatním do hlavy, tudíž ani my ne.
Určitě počítejte s tím, že Před bouří je úvodní díl trilogie - připravuje si půdu a nechává vás zvyknout si. Já si v podstatě nejsem vědom nějaké výrazné gradace děje. Tím nechci říct, že se tam nic neděje, to by ode mě nebylo fér. Děje se tam toho dost. Přesto mám dojem, že spoustu věcí bude mít významné vyústění až v dalších dílech.
Je velká škoda, že tahle knížka tak zapadla. Tohle je vážně dobrá věc, věřte mi! Skoro jsem se od toho nemohl odtrhnout.
A víte vy co? Já se těch pěti hvězdiček nebojím. Myslím, že si je ode mě zaslouží. A jestli tím někoho z vás dokopu, abyste si Před bouří přečetli, tím líp!
May 2, 2021
Poznámka (květen 2021):
Druhý díl je ale jakože velká bomba!
--------------------------------------
Říjen 2020:
Nenechte se, prosím, zmást těmi třemi hvězdičkami. Vím, že spousta lidí už je vnímá jako negativní hodnocení, ale obzvlášť u této knihy mám potřebu zmínit, že pro mě 3* znamenají "vlastně fajn knížka, co se mi docela líbila, jen s nějakými ale".
Rozhodně jsem fanda magických bouří způsobujících zkázu a jejich popisů (ono celkově mě Zuzana Hartmanová baví svou slovní zásobou - a tady si to dost potvrdila). To magické prostředí, principy, bohové, jo, troufám si říct, že všechno funguje, je promyšlené, mě to moc bavilo poznávat, seznamovat se s možnostmi toho světa. Věřím, že má ještě mnoho co nabídnout v dalších dílech.
S čím jsem ale hned od začátku měla problém, a myslím, že je to z velké části o subjektivních preferencích čtenáře, je velice rychlé střídání scén - co chvíli jiná dějová linka. Neměla jsem bordel v postavách, v místech, to vůbec, ale tím, že se jako lusknutím prstu střídaly obrazy, jsem se nedokázala začíst. Autorka mě pořád vytrhovala, působilo to na mě trochu jako chaos, přestože po dočtení naprosto chápu, jaký to mělo smysl, a vlastně s odstupem to cením. Jenže při čtení mi až do poloviny bylo 80 % postav úplně buřt a říkala jsem si, že kdybych to zaklapla a nikdy neotevřela, asi se nic nestane.
Ale jak říkám, v té druhé polovině se to změnilo, možná jsem si na styl kompozice zvykla, taky se ale prodloužily intervaly mezi střídáním linek. Postavy nějak získaly na hloubce zvlášť díky drobným detailům a dějově to dostalo zajímavé kopnutí do vrtule. Navíc se tam objevil jeden z mých ultimátních ňami motivů, které žeru, ať jsou, kde jsou. Bavila mě všudypřítomná atmosféra krutosti. A jedna dějová linka mi místy (fakt jen záblesky stejných pocitů) trochu připomínala Sto tisíc království od Jemisin, což bylo překvapivé, zajímavé, ale rozhodně vítané.
Druhý problém, který mám, je jeden z motivů - až animální chuť k sexu. Je to tam snad cítit i mezi řádky. Jasně, je to odůvodněné, je to součást světa, kterou musím akceptovat. Jen to na můj vkus bylo zmiňované až příliš často. Ve smyslu - kdybyste na každé (druhé, třetí - hyperbola) stránce měli číst o tom, že má někdo chuť na koblihu s polevou, asi by vás to taky rušilo, ne? :)
Zmíním ještě osudovost. Protože ji tam prostě vidím, možná nevidím dobře, možná jsem tam, kde mě autorka chce mít, ale vidím ji. To, že si jedna dvojice v jedné dějové lince je souzena. Vypověděly to karty, je tam spousta náznaků o poutu. K osudovosti se obvykle nestavím zrovna kladně, ale musím říct, že ačkoliv jsem nad tím zpočátku ohrnovala nos, nakonec mě její přítomnost nerušila.
Pozor ale, ta kniha je opravdu krutá. Obsahuje dost mrtvol i drastických obrazů, nebojí se násilí na ženách - na to poslední jsem možná trochu citlifka. Přiznám, že při jedné scéně mi bylo extrémně nevolno, až jsem uhýbala očima od textu - myslím, že to byla neskutečně dobře napsaná scéna.
Takže 3/5, hodně dojmů, někdy zmatených, ale další díl je tutovka.
Druhý díl je ale jakože velká bomba!
--------------------------------------
Říjen 2020:
Nenechte se, prosím, zmást těmi třemi hvězdičkami. Vím, že spousta lidí už je vnímá jako negativní hodnocení, ale obzvlášť u této knihy mám potřebu zmínit, že pro mě 3* znamenají "vlastně fajn knížka, co se mi docela líbila, jen s nějakými ale".
Rozhodně jsem fanda magických bouří způsobujících zkázu a jejich popisů (ono celkově mě Zuzana Hartmanová baví svou slovní zásobou - a tady si to dost potvrdila). To magické prostředí, principy, bohové, jo, troufám si říct, že všechno funguje, je promyšlené, mě to moc bavilo poznávat, seznamovat se s možnostmi toho světa. Věřím, že má ještě mnoho co nabídnout v dalších dílech.
S čím jsem ale hned od začátku měla problém, a myslím, že je to z velké části o subjektivních preferencích čtenáře, je velice rychlé střídání scén - co chvíli jiná dějová linka. Neměla jsem bordel v postavách, v místech, to vůbec, ale tím, že se jako lusknutím prstu střídaly obrazy, jsem se nedokázala začíst. Autorka mě pořád vytrhovala, působilo to na mě trochu jako chaos, přestože po dočtení naprosto chápu, jaký to mělo smysl, a vlastně s odstupem to cením. Jenže při čtení mi až do poloviny bylo 80 % postav úplně buřt a říkala jsem si, že kdybych to zaklapla a nikdy neotevřela, asi se nic nestane.
Ale jak říkám, v té druhé polovině se to změnilo, možná jsem si na styl kompozice zvykla, taky se ale prodloužily intervaly mezi střídáním linek. Postavy nějak získaly na hloubce zvlášť díky drobným detailům a dějově to dostalo zajímavé kopnutí do vrtule. Navíc se tam objevil jeden z mých ultimátních ňami motivů, které žeru, ať jsou, kde jsou. Bavila mě všudypřítomná atmosféra krutosti. A jedna dějová linka mi místy (fakt jen záblesky stejných pocitů) trochu připomínala Sto tisíc království od Jemisin, což bylo překvapivé, zajímavé, ale rozhodně vítané.
Druhý problém, který mám, je jeden z motivů - až animální chuť k sexu. Je to tam snad cítit i mezi řádky. Jasně, je to odůvodněné, je to součást světa, kterou musím akceptovat. Jen to na můj vkus bylo zmiňované až příliš často. Ve smyslu - kdybyste na každé (druhé, třetí - hyperbola) stránce měli číst o tom, že má někdo chuť na koblihu s polevou, asi by vás to taky rušilo, ne? :)
Zmíním ještě osudovost. Protože ji tam prostě vidím, možná nevidím dobře, možná jsem tam, kde mě autorka chce mít, ale vidím ji. To, že si jedna dvojice v jedné dějové lince je souzena. Vypověděly to karty, je tam spousta náznaků o poutu. K osudovosti se obvykle nestavím zrovna kladně, ale musím říct, že ačkoliv jsem nad tím zpočátku ohrnovala nos, nakonec mě její přítomnost nerušila.
Pozor ale, ta kniha je opravdu krutá. Obsahuje dost mrtvol i drastických obrazů, nebojí se násilí na ženách - na to poslední jsem možná trochu citlifka. Přiznám, že při jedné scéně mi bylo extrémně nevolno, až jsem uhýbala očima od textu - myslím, že to byla neskutečně dobře napsaná scéna.
Takže 3/5, hodně dojmů, někdy zmatených, ale další díl je tutovka.
January 10, 2023
Asi do tři čtvrtě příběhu jsem si říkala, jak tohle není pro mě. Na konci jsem si teoreticky řekla to stejný, ale s úplně jiným pocitem. Něco se zlomilo, přeskočila na mě tolik postrádaná emoce a zájem pročíst se do úplnýho konce.
Je to hbitý, prokrvený velkou porcí akce a peprností. Není to vystavěný na světě, i když jeho zajímavost nepopírám, stejně tak to není vystavěný na zápletce, i když věřím, že časem otěže převezme. Je to založený na vztahovosti a postavách, na jejichž karty v rukou jsem docela zvědavá.
Je to hbitý, prokrvený velkou porcí akce a peprností. Není to vystavěný na světě, i když jeho zajímavost nepopírám, stejně tak to není vystavěný na zápletce, i když věřím, že časem otěže převezme. Je to založený na vztahovosti a postavách, na jejichž karty v rukou jsem docela zvědavá.
April 4, 2021
Z počátku to trošku kulhalo v množství nových informací a přehlednosti démonů/bohů, modikerů a dalších. Časté střídání pohledů mi to taky moc neusnadňovalo. Ale nakonec jsem se začetla, snad i pochopila vše jak mělo být a konec už zvládla na jeden zátah. Kniha má něco do sebe a rozhodně padla do mého fantasy stylu... :-)
https://lucy-lillianne.blogspot.com/2...
https://lucy-lillianne.blogspot.com/2...
August 3, 2021
Atmosféra prostředí je ze začátku tak živá, že mě mrzí, že moje vlastní představivost nemá ostřejší obraz a nedokáže vnímat víc aspektů naráz.
Postav a informací spousta, ne ovšem víc než je typické pro fantasy série.
Tohle je ovšem dějově dost zjevně úvod. Spíš než samostatná kniha je to obří vysvětlivka k tomu, co se chystá. Marně vzpomínám, jestli jsem někdy četl pomalejší a zdlouhavější knihu. Ne, že by se nic nedělo. Ale většinu času hlavní postavy podléhají dojmu, že nic nemůžou, nic se nezmění. Bylo by hezké kdyby coby, ale reálně tedy musíme pokračovat v rutině toho, kam nás krutý život zavál a nechal napospas osudu. To samo o sobě rozbíjí jakékoli napětí a oslabuje motivaci většiny zúčastněných. Poněkud netypicky se díky tomu profilují jako hlavní postavy ti, kdo zdánlivě nejsou v pozici jednat, ale o to víc se snaží. Mocný velitel svázán povinnostmi neví kudy kam, zatímco rezignovaní nuzáci pevně drží opratě svého miniaturního světa, jelikož na možnosti selhání jim nezáleží dost, aby je brzdilo.
Zatímco v předchozích knihách se vše točilo kolem hrstky detailně vykreslených postav a politika tam byla nešikovně nalepená, jako by do příběhu ani nepatřila, tady máme hordu detailně vykreslených postav a velkou politiku, ze které už by se mohl vyklubat docela zajímavý spletenec.
Většinu knihy sice tuším co se ve velkém měřítku musí stát, ale kam směřují jednotlivé lokální příběhy, to není vůbec zřejmé. Především právě proto, že většina zúčastněných nevěří, že by mohli konat. A pak najednou přijde konec. Pozná se to podle toho, že se věci začnou dít. Rychle, brutálně. Bez servítek. Zdánlivá tajemství se vyřeší jen tak mezi řečí. Aha. Cool. Ok. Tak teda jo, no.
A v tu chvíli mě začne opravdu zajímat děj a politika.
Takže svět a prostředí, super, 5 z 5. Vztahy pomalé a místy nesrozumitelné, ale jsou to hlavní co drží knihu pohromadě. Vlastně kvůli nim to čtu a rozhodně budu hned pokračovat dalším dílem.
Politika překvapivě nabírá obrátky s každou další stovkou stran.
Co mě ale bije do očí, je Duna. Tedy tu jsem nečetl, ale v literárním světě je to známý příklad podivného stylu vyprávění, svrchu, kdy každý odstavec přeskočí do hlavy jiné postavy. Krysy tohle dělají taky, ale bez varování. Strávíte deset stran v něčí hlavě, a náhle se uprostřed akce během boje dozvíte, co si myslí jeho soupeř a proč dělá to co dělá. Klidně i do detailu. A není to ani nutně oddělené odstavci. Někdy myšlenky přeskočí vícekrát po sobě tam a zpátky mezi několika hlavami zdánlivě bez ladu a skladu, bez důvodu, zatímco na pozadí cáká krev. Nikdy jsem jestě nečetl nic takhle podivného. Jenže tím, jak je celá kniha rozvláčná, tenhle styl nějak zapadá na svoje místo. Je jedno, jestli rešíme barvu mraků na obloze, nebo výšku, které dosahují gejzíry krve. Všechno je tak nějak z dálky, lehce rozpité a klidné, v transu. Umřel? Možná... jo, rozhodně je po něm. Ok. Cool. Jedeme dál.
Tak jsem se teď z transu probral. Asi. Kniha je dočtená. Já vlastně nevím, co si o ní myslím. Nesejde na tom. Jen vím, že si jdu hned koupit druhý díl. Musí to tak být. Nejde to jinak. Život už je takový.
Postav a informací spousta, ne ovšem víc než je typické pro fantasy série.
Tohle je ovšem dějově dost zjevně úvod. Spíš než samostatná kniha je to obří vysvětlivka k tomu, co se chystá. Marně vzpomínám, jestli jsem někdy četl pomalejší a zdlouhavější knihu. Ne, že by se nic nedělo. Ale většinu času hlavní postavy podléhají dojmu, že nic nemůžou, nic se nezmění. Bylo by hezké kdyby coby, ale reálně tedy musíme pokračovat v rutině toho, kam nás krutý život zavál a nechal napospas osudu. To samo o sobě rozbíjí jakékoli napětí a oslabuje motivaci většiny zúčastněných. Poněkud netypicky se díky tomu profilují jako hlavní postavy ti, kdo zdánlivě nejsou v pozici jednat, ale o to víc se snaží. Mocný velitel svázán povinnostmi neví kudy kam, zatímco rezignovaní nuzáci pevně drží opratě svého miniaturního světa, jelikož na možnosti selhání jim nezáleží dost, aby je brzdilo.
Zatímco v předchozích knihách se vše točilo kolem hrstky detailně vykreslených postav a politika tam byla nešikovně nalepená, jako by do příběhu ani nepatřila, tady máme hordu detailně vykreslených postav a velkou politiku, ze které už by se mohl vyklubat docela zajímavý spletenec.
Většinu knihy sice tuším co se ve velkém měřítku musí stát, ale kam směřují jednotlivé lokální příběhy, to není vůbec zřejmé. Především právě proto, že většina zúčastněných nevěří, že by mohli konat. A pak najednou přijde konec. Pozná se to podle toho, že se věci začnou dít. Rychle, brutálně. Bez servítek. Zdánlivá tajemství se vyřeší jen tak mezi řečí. Aha. Cool. Ok. Tak teda jo, no.
A v tu chvíli mě začne opravdu zajímat děj a politika.
Takže svět a prostředí, super, 5 z 5. Vztahy pomalé a místy nesrozumitelné, ale jsou to hlavní co drží knihu pohromadě. Vlastně kvůli nim to čtu a rozhodně budu hned pokračovat dalším dílem.
Politika překvapivě nabírá obrátky s každou další stovkou stran.
Co mě ale bije do očí, je Duna. Tedy tu jsem nečetl, ale v literárním světě je to známý příklad podivného stylu vyprávění, svrchu, kdy každý odstavec přeskočí do hlavy jiné postavy. Krysy tohle dělají taky, ale bez varování. Strávíte deset stran v něčí hlavě, a náhle se uprostřed akce během boje dozvíte, co si myslí jeho soupeř a proč dělá to co dělá. Klidně i do detailu. A není to ani nutně oddělené odstavci. Někdy myšlenky přeskočí vícekrát po sobě tam a zpátky mezi několika hlavami zdánlivě bez ladu a skladu, bez důvodu, zatímco na pozadí cáká krev. Nikdy jsem jestě nečetl nic takhle podivného. Jenže tím, jak je celá kniha rozvláčná, tenhle styl nějak zapadá na svoje místo. Je jedno, jestli rešíme barvu mraků na obloze, nebo výšku, které dosahují gejzíry krve. Všechno je tak nějak z dálky, lehce rozpité a klidné, v transu. Umřel? Možná... jo, rozhodně je po něm. Ok. Cool. Jedeme dál.
Tak jsem se teď z transu probral. Asi. Kniha je dočtená. Já vlastně nevím, co si o ní myslím. Nesejde na tom. Jen vím, že si jdu hned koupit druhý díl. Musí to tak být. Nejde to jinak. Život už je takový.
June 13, 2021
Byla jsem překvapená, že je to od české autorky, přece jenom v dnešní době se najde málo českých autorů, kteří píší způsobem, který by obstál i v zahraničí. Zpočátku jsem byla zmatená, to je pravda. Střídalo se tam mnoho pohledů postav, nicméně to stalo za to. Vřele doporučuji všem, kteří se nebojí poznat, jak by lidstvo přežívalo v apokalypse plné nebezpečných démonů.
May 9, 2021
Vím, co se na tom lidem líbí, ale na mě to dojem neudělalo. Přesto dám někdy do budoucna pokračování šanci, protože co jsem slyšela, je to ještě lepší. Tak uvidíme. :)
May 13, 2021
Toľko postáv môže podaktorého čitateľa zmiasť, ale ja som v tom našla čaro, spolu so super vybudovaným fantasy svetom. Nájdete tu taký miš-maš mágie a techniky, ktoré sa ale vôbec nebijú, všetko do seba perfektne zapadá. Nehovoriac o úžasne napísaných postavách. Toto fantasy nie je čierno - biele ako väčšina jeho rovesníkov. Popri čítaní Před bouří nemáte pocit, že je tu záporák, nakoľko sú osudy všetkých postáv neskutočne poprepletané a charaktery, či už hlavných alebo aj vedlajších postáv sú majstrovsky vykreslené.
October 12, 2020
Zuzanu Hartmanovú si ako autorku nesmierne vážim hneď z niekoľkých dôvodov. A táto kniha mi ich všetky pripomenula. V prvom rade ide o jej schopnosť vymyslieť rozsiahle svety, ktoré sa riadia určitými pravidlami, kde má všetko svoje miesto a každý detail je domyslený do úplnej dokonalosti. To sa však týka aj magických systémov a tento mi zvlášť učaroval – pripomínal mi totiž obľúbenú sériu o Kate Daniels.
Podobne ako v dystopickej Atlante, aj v Lere v podstate istým spôsobom koexistuje mágia a technika. Len s tým rozdielom, že sa nestriedajú pri moci, ale skutočne vedľa seba existujú v akejsi podivnej symbióze, ktorá dávala absolútny zmysel. Podobne premyslené však bolo aj fungovanie samotnej mágie – jej používanie malo presne stanovené pravidlá a rovnako dopodrobna boli opísané aj dôsledky (zne)užívania moci. No a potom tu boli samotné magické búrky, ktoré boli desivé i fascinujúce a vďaka nim získala kniha pochmúrnu atmosféru.
Napriek tej očividnej magickosti na mňa všetko pôsobilo realisticky. Vrátane postáv. Tie boli v tejto knihe mnoho ráz dôležitejšie ako dej samotný a autorka venovala veľa času, aby mi opísala ich charaktery. Vďaka tomu pôsobil trojrozmerne. Čo síce neznamená, že som si všetky obľúbila alebo som im fandila, ale aspoň som do určitej miery rozumela tomu, čo robia a prečo – hoci motivácia niektorých kľúčových hráčov ostala skrytá, takže sa mám na čo tešiť aj v pokračovaní.
Dalo by sa teda povedať, že každá postava riešila predovšetkým svoju agendu, starali sa o svoje problémy a nejaký osud sveta ich vo väčšine prípadov ani nezaujímal. Čo je síce trošku desivá myšlienka, ale na druhej strane znepokojivo skutočná. Pretože ak nastane apokalypsa, predpokladám, že väčšina ľudí sa skrátka bude starať o seba a svoje prežitie. Podobne ako to robili postavy v knihe.
Tých bolo od začiatku pomerne dosť. Nebudem klamať, zo začiatku ma miatli, pretože som netušila, prečo vlastne sledujem dej očami toľkých osôb a čo majú spoločné, keďže často boli na úplne opačných koncoch celého sveta. Postupom strán som si však začala uvedomovať, že činy jednej postavy ovplyvňovali ostatných, takže boli ich osudy prepletené bez toho, aby si to vôbec uvedomovali.
Zložitý svet a zložité postavy a ich vzťahy však neznamenali, že by bol rovnako prepletený aj dej. Netvrdím, že bol vždy úplne jednoznačný, a že ma občas niektorá dejová zákruta neprekvapila, ale vo všeobecnosti by sa dalo povedať, že bolo dianie skôr jednoduchšie a lineárne. Napriek tomu takisto poslúžilo na budovanie napätia a prispelo k udržaniu mojej pozornosti.
Teda povedané jedným slovom, táto kniha bola zážitok – od prvej strany až po poslednú.
Před bouří je výborne napísanou temnou fantasy, ktorá sa odohráva v postapokalyptickom svete. Ten bol premyslený do najmenších detailov so všetkými spoločenskými problémami i magickými hrozbami a systémom fungovania mágie. Dôležitejšie ako prostredie však boli rozhodne postavy, ktoré mali navrch aj pred dejom. Boli rôznorodé, pochádzajúce z rôznych vrstiev a každá z nich mala vlastné problémy, ktoré potrebovala riešiť. Dostala som dostatok priestoru, aby som ich mohla pochopiť a uvedomiť si, že ich činy sa navzájom ovplyvňujú. Vo výsledku som teda mala možnosť prečítať si napínavú knihu s realistickými postavami a aj vďaka napínavej atmosfére sa nesmierne teším na pokračovanie.
recenzia: https://book-addicts-kingdom.blogspot...
Podobne ako v dystopickej Atlante, aj v Lere v podstate istým spôsobom koexistuje mágia a technika. Len s tým rozdielom, že sa nestriedajú pri moci, ale skutočne vedľa seba existujú v akejsi podivnej symbióze, ktorá dávala absolútny zmysel. Podobne premyslené však bolo aj fungovanie samotnej mágie – jej používanie malo presne stanovené pravidlá a rovnako dopodrobna boli opísané aj dôsledky (zne)užívania moci. No a potom tu boli samotné magické búrky, ktoré boli desivé i fascinujúce a vďaka nim získala kniha pochmúrnu atmosféru.
Napriek tej očividnej magickosti na mňa všetko pôsobilo realisticky. Vrátane postáv. Tie boli v tejto knihe mnoho ráz dôležitejšie ako dej samotný a autorka venovala veľa času, aby mi opísala ich charaktery. Vďaka tomu pôsobil trojrozmerne. Čo síce neznamená, že som si všetky obľúbila alebo som im fandila, ale aspoň som do určitej miery rozumela tomu, čo robia a prečo – hoci motivácia niektorých kľúčových hráčov ostala skrytá, takže sa mám na čo tešiť aj v pokračovaní.
Dalo by sa teda povedať, že každá postava riešila predovšetkým svoju agendu, starali sa o svoje problémy a nejaký osud sveta ich vo väčšine prípadov ani nezaujímal. Čo je síce trošku desivá myšlienka, ale na druhej strane znepokojivo skutočná. Pretože ak nastane apokalypsa, predpokladám, že väčšina ľudí sa skrátka bude starať o seba a svoje prežitie. Podobne ako to robili postavy v knihe.
Tých bolo od začiatku pomerne dosť. Nebudem klamať, zo začiatku ma miatli, pretože som netušila, prečo vlastne sledujem dej očami toľkých osôb a čo majú spoločné, keďže často boli na úplne opačných koncoch celého sveta. Postupom strán som si však začala uvedomovať, že činy jednej postavy ovplyvňovali ostatných, takže boli ich osudy prepletené bez toho, aby si to vôbec uvedomovali.
Zložitý svet a zložité postavy a ich vzťahy však neznamenali, že by bol rovnako prepletený aj dej. Netvrdím, že bol vždy úplne jednoznačný, a že ma občas niektorá dejová zákruta neprekvapila, ale vo všeobecnosti by sa dalo povedať, že bolo dianie skôr jednoduchšie a lineárne. Napriek tomu takisto poslúžilo na budovanie napätia a prispelo k udržaniu mojej pozornosti.
Teda povedané jedným slovom, táto kniha bola zážitok – od prvej strany až po poslednú.
Před bouří je výborne napísanou temnou fantasy, ktorá sa odohráva v postapokalyptickom svete. Ten bol premyslený do najmenších detailov so všetkými spoločenskými problémami i magickými hrozbami a systémom fungovania mágie. Dôležitejšie ako prostredie však boli rozhodne postavy, ktoré mali navrch aj pred dejom. Boli rôznorodé, pochádzajúce z rôznych vrstiev a každá z nich mala vlastné problémy, ktoré potrebovala riešiť. Dostala som dostatok priestoru, aby som ich mohla pochopiť a uvedomiť si, že ich činy sa navzájom ovplyvňujú. Vo výsledku som teda mala možnosť prečítať si napínavú knihu s realistickými postavami a aj vďaka napínavej atmosfére sa nesmierne teším na pokračovanie.
recenzia: https://book-addicts-kingdom.blogspot...
March 3, 2025
Tohle je super knížka, která se nebojí krutostí, intrik, má zajímavý svět, postavy jsou napsané dobře a celkově umí chytnout, zaujmout a nevede čtenáře úplně za ruku. Dlouho jsem přemýšlel nad tím, jak knížku ohodnotit, protože jsem si čtení užil a hned budu pokračovat dál, ale některé věci mě strašně frustrovaly. Chvilku mi trvalo, než jsem se zorientoval a uvědomil si kdo je kdo. Ne každá postava musí mít vlastní kapitolu. Někdy prostě stačí sledovat nějaké osudy očima jiných. Jistá nepřehlednost v lokacích a nejasnost světa mě občas trápila, protože jako čtenář mám rád mapu, přehlednost a tento prvek je braný víc jako bonus, než důležitý prvek vyprávění. Ostatně nejasnosti, otázky a vysvětlování, jak co funguje i sama Zuzana přiznává v poděkování, že přidávala na popud někoho jiného - a jde to cítit. Chtěl bych všeho víc - a to je supr pocit, protože se na další díl moc těším, nicméně to přidávalo na frustraci, kdy spoustu věcí si čtenář musí opravdu domyslet. Jako největší kritiku ale vnímám tempo příběhu. Po dočtení mi došlo, že Před bouří je opravdu 1/3 knihy a úplně nefunguje samostatně. Vyvrcholení přišlo přibližně kolem 300 stránky a dalších 80 stránek bylo zpomalování, až lehké vyšumění. Vzpomněl jsi při tom na Sapkowského a můj boj s jeho tempem a ukončováním.
Když si ale odmyslím všechny tyhle věci, knížka je suprová. Rozehrává velký příběh, který doufám, že se nerozpadne a dalším dílům se podaří všechno spojit dohromady. Pokud ale budou v centru dění postavy, nebojím se, že by se to mohlo stát. Proto si teď dovolím ohodnotit knížku chladněji a nechám chválu na další díl, protože si myslím že rozehráno je to zajímavě a o drama nebude nouze.
Když si ale odmyslím všechny tyhle věci, knížka je suprová. Rozehrává velký příběh, který doufám, že se nerozpadne a dalším dílům se podaří všechno spojit dohromady. Pokud ale budou v centru dění postavy, nebojím se, že by se to mohlo stát. Proto si teď dovolím ohodnotit knížku chladněji a nechám chválu na další díl, protože si myslím že rozehráno je to zajímavě a o drama nebude nouze.
October 5, 2021
Už dlouho jsem nenarazila na českou fantasy, která by se mi tolik líbila. Svět má zajímavý nápad, líbí se mi, jak je to celé napsané. Akorát na začátku bylo příliš mnoho postav, které neměly dostatek prostoru, aby si je čtenář zapamatoval a tak jsem dost často tápala, kdo je zase tenhle. A má křídla, nebo je to čaroděj, nebo obyčejný smrtelník? Trvalo přes sto stran, než jsem si je pořádně zapamatovala. Některé jsem si i pořádně oblíbila a těším se na druhý díl.
Ještě mě mrzelo, že některé věci jsou pořádně vysvětleny až ve slovníčku pojmů na konci knihy. Myslím, že gammalská hereze i sacerdotesti by mohli být rozvedeni přímo v textu, aby se čtenář víc sžil se světem, o kterém čte.
Ještě mě mrzelo, že některé věci jsou pořádně vysvětleny až ve slovníčku pojmů na konci knihy. Myslím, že gammalská hereze i sacerdotesti by mohli být rozvedeni přímo v textu, aby se čtenář víc sžil se světem, o kterém čte.
September 6, 2020
Skvělé počtení! Nápad s uvězněnými/zotročenými bohy a polobohy kteří mají nádherná křídla, je originální. Také země kde se prohání magická bouře,která má děsivé důsledky. Kdo by byl tušil, že bůh smrti je takový sympaťák.. a hlavní záporák je ještě zápornější, než se na první pohled zdá. A to kouzlo první věty ♥!
November 7, 2021
Páni - tohle není úplně ten typ knih, který bych četla, takže jaké překvapení, že se mi to tak líbilo a nemůžu se dočkat, až si přečtu další díl.
Jediné mínus je obrovské množství postav, ve kterých mi trvalo se chvíli zorientovat... na druhou stranu si zpětně nedokážu představit, že by tam nějaká z těch postav nefigurovala. To samé se složitým světem - ano, chvilku trvá se v něm zorientovat, ale vlastně to ve finále dává smysl
Jediné mínus je obrovské množství postav, ve kterých mi trvalo se chvíli zorientovat... na druhou stranu si zpětně nedokážu představit, že by tam nějaká z těch postav nefigurovala. To samé se složitým světem - ano, chvilku trvá se v něm zorientovat, ale vlastně to ve finále dává smysl
January 29, 2022
Přes to množství postav se v knize ze začátku hůře orientuje, ale jinak je kniha super napsaná a čtivá. Ten první flashback (nebo co to je) se zrzkou Vesper mě fakt dostal. Další díl určitě přečtu co nejdříve.
September 21, 2020
Pokud máte rádi fantasy a světy plné magie, tak u knih Zuzany Hartmanové nesáhnete nikdy vedle. Po knihách o čarodějce Nix jsem nadšeně přivítala její novinku Před bouří - první díl série Krysy apokalypsy. A víte co? Je prostě skvělá. Je tak dobrá, že jsem ji ještě ani neměla dočtenou a už jsem se musela autorky zeptat, kdy vyjde další díl :-) A jestli vás to zajímá, tak mými favority jsou Corvus, Serpin, Sionara a Vesper. Luciana taky ujde, ale ještě se úplně nevybarvila, tak uvidíme :-) A Garif teda taky není špatný a... Prostě si to přečtěte.
December 13, 2022
Prvních 100 stran jsem byla celkem ztracená, moc jmen a míst. Ale pak se to nějak usadilo.
Zajímavě vystavěný svět, zejména bouřky, na jednu stranu zkáza na druhou stranu nepostradatelné.
Spousta zajímavých postav, na můj vkus možná až moc. S tím souvisí časté střídání dějových linek, které mi úplně nesedlo.
I přes drobné nedostatky mě to cca. ve čtvrtině začalo neuvěřitelně bavit a moc jsem si to užila.
Zajímavě vystavěný svět, zejména bouřky, na jednu stranu zkáza na druhou stranu nepostradatelné.
Spousta zajímavých postav, na můj vkus možná až moc. S tím souvisí časté střídání dějových linek, které mi úplně nesedlo.
I přes drobné nedostatky mě to cca. ve čtvrtině začalo neuvěřitelně bavit a moc jsem si to užila.
October 7, 2020
Nechala jsem si chvíli sednout svoje pocity a víte co? Pořád si myslím, že je to naprostá bomba! Po prvních 30 stranách jsem byla chycena v síti. Garif, Serpin, Luciana, Corvus, všichni mě zajímali a hltala jsem každou stranu, abych se dozvěděla, co s nimi bude.
Líbily se mi vhledy do minulosti postav, dostaly tak hloubku.
Před bouří má skvěle vykreslené charaktery, nikdo tu není dokonalý a ne vše se jim povede hned. Oceňuji i pohled z druhé strany, je vidět, že ani záporáci tady nejsou -"zlí prostě jen tak"
Každý se tady řídí svým přesvědčením a ta mají často velký dopad. Dočtete se tu o nenávisti, bolesti ze ztráty milovaného, o totalitní společnosti, která uctívá svého "zachránce" Arumiela jako jediného boha. Lidé tady přežívají ze dne na den.
Tohle se hravě vyrovná zahraniční fantastice.
Z konce mám silné dojmy - lecos se dá pokazit jedinou větou a narážkou - takže nedočkavě vyhlížím pokračování, abych mohla sledovat, jak se jim to tam sype pod rukama, a co s tím hrdinové udělají.
Líbily se mi vhledy do minulosti postav, dostaly tak hloubku.
Před bouří má skvěle vykreslené charaktery, nikdo tu není dokonalý a ne vše se jim povede hned. Oceňuji i pohled z druhé strany, je vidět, že ani záporáci tady nejsou -"zlí prostě jen tak"
Každý se tady řídí svým přesvědčením a ta mají často velký dopad. Dočtete se tu o nenávisti, bolesti ze ztráty milovaného, o totalitní společnosti, která uctívá svého "zachránce" Arumiela jako jediného boha. Lidé tady přežívají ze dne na den.
Tohle se hravě vyrovná zahraniční fantastice.
Z konce mám silné dojmy - lecos se dá pokazit jedinou větou a narážkou - takže nedočkavě vyhlížím pokračování, abych mohla sledovat, jak se jim to tam sype pod rukama, a co s tím hrdinové udělají.
May 17, 2021
Fantasticke citanie 😁. Mam pocit, ze ceski autori a fantasy su velmi dobra kombinacia. Malo to styl, malo to humor, malo to akciu, malo to mocenske boje, malo to aj nejaky ten naznak romantiky...ale takej svojskej, akcnej 😂. Proste...veeelmi sa mi to pacilo. Postavy...sice ich bolo dost, a takmer vsetky boli dolezite, ale boli pekne vykreslene a mali charakter. Par som si ich aj oblubila, par nenavidela 😎. A koniec ma dostal do nepekneho rozpolozenia..teeeda, musim chytro zohnat druhu cast 🤣🤣🤣.
October 2, 2020
Milion postav, úžasný svět a děj úplná pecka 🖤 miluju to a nutně potřebuji další díly!!! Protože je to skvělý 🖤 tak šup šup, ať to lítá, potřebuju vědět, jak to dopadne 🖤🖤🖤
May 1, 2021
3,5
Prostredi, fungovani magie i postavy byly supr. Ale postav bylo az moc. Od zacatku jsem se orientovala tak v polovine, coz je skoda, protoze jinak by vsechny linky byly zajimave.
Prostredi, fungovani magie i postavy byly supr. Ale postav bylo az moc. Od zacatku jsem se orientovala tak v polovine, coz je skoda, protoze jinak by vsechny linky byly zajimave.
January 10, 2022
Od autorky jsem až do knihy Před bouří nic nečetla, když vyšla, nějak jsem ji pominula, takže jsem o to málem přišla. O tuhle knihu, která mě zaskočila.
Nebudu detailně zabředávat do děje. Máme tu svět po apokalypse, poněkud zvlčilou magii s periodickými bouřemi, které člověku můžou nepěkně uškodit, svět, který tak nějak funguje, ale pro většinu účastníků není moc příjemné v něm žít, no ale člověk si nevybírá, kde žije. Ani člověk, ani čaroděj, ani démon/bůh. Jo, ti tam jsou taky. Sice před 80 lety byli vesměs vybiti nebo ovládnuti, ale pár jich tu v ději najdeme.
Myslím, že knihu jsem si o to víc užila, o co méně jsem o ději věděla. Navíc autorka se s tím příliš nepáře, nevěnuje čtenáři žádné opatrné pomalé seznamování s dějem a postavami, začátek tak může působit trochu chaoticky a nepřehledně. A ani ten svůj pozoruhodný a se spoustou detailů zajímavě fungující svět nijak dlouze nepopisuje, neopájí se a nezahrnuje čtenáře vším, co si tak hezky vymyslela, prostě se musíte chytnout cestou. A za to jsem jí vděčná.
Druhá věc, za kterou jsem jí vděčná, a vlastně ještě víc než za ten zajímavý svět, jsou postavy. Jsou vícerozměrné, prostorové, stínované, a to obzvlášť potěší v těch případech, které na první pohled působí typizovaně. Víc než v jakékoli jiné knize v poslední době jsem si během čtení uvědomovala, že v řadě scén nedokážu odhadnout, jak se to bude vyvíjet a co určitá postava v příští chvíli udělá, ale když to udělala, vždycky se mi to zdálo pochopitelné a konzistentní. To ve mně ve výsledku probouzelo nejlepší napětí, ba dychtivost, jaké si při četbě umím představit a už ho zažívám málokdy. S tím souvisí i celkový styl psaní, který je mi čímsi osobně velmi blízký a příjemný v tom nejzákladnějším nastavení.
Ne, ta knížka není dokonalá, ani zdaleka. Spousta věcí je v ní nedočesaná, některé maličkosti mě dráždily, některé části byly o něco méně čtivé. Ale navzdory tomu je to pro mě jedna z nejzajímavějších knížek domácí fantastiky v posledním roce.
Nebudu detailně zabředávat do děje. Máme tu svět po apokalypse, poněkud zvlčilou magii s periodickými bouřemi, které člověku můžou nepěkně uškodit, svět, který tak nějak funguje, ale pro většinu účastníků není moc příjemné v něm žít, no ale člověk si nevybírá, kde žije. Ani člověk, ani čaroděj, ani démon/bůh. Jo, ti tam jsou taky. Sice před 80 lety byli vesměs vybiti nebo ovládnuti, ale pár jich tu v ději najdeme.
Myslím, že knihu jsem si o to víc užila, o co méně jsem o ději věděla. Navíc autorka se s tím příliš nepáře, nevěnuje čtenáři žádné opatrné pomalé seznamování s dějem a postavami, začátek tak může působit trochu chaoticky a nepřehledně. A ani ten svůj pozoruhodný a se spoustou detailů zajímavě fungující svět nijak dlouze nepopisuje, neopájí se a nezahrnuje čtenáře vším, co si tak hezky vymyslela, prostě se musíte chytnout cestou. A za to jsem jí vděčná.
Druhá věc, za kterou jsem jí vděčná, a vlastně ještě víc než za ten zajímavý svět, jsou postavy. Jsou vícerozměrné, prostorové, stínované, a to obzvlášť potěší v těch případech, které na první pohled působí typizovaně. Víc než v jakékoli jiné knize v poslední době jsem si během čtení uvědomovala, že v řadě scén nedokážu odhadnout, jak se to bude vyvíjet a co určitá postava v příští chvíli udělá, ale když to udělala, vždycky se mi to zdálo pochopitelné a konzistentní. To ve mně ve výsledku probouzelo nejlepší napětí, ba dychtivost, jaké si při četbě umím představit a už ho zažívám málokdy. S tím souvisí i celkový styl psaní, který je mi čímsi osobně velmi blízký a příjemný v tom nejzákladnějším nastavení.
Ne, ta knížka není dokonalá, ani zdaleka. Spousta věcí je v ní nedočesaná, některé maličkosti mě dráždily, některé části byly o něco méně čtivé. Ale navzdory tomu je to pro mě jedna z nejzajímavějších knížek domácí fantastiky v posledním roce.
November 20, 2023
Autorka stvořila zajímavý svět a magický systém. Padlí bohové, opakující se silné magické bouře, magičtí mutanti, nehostinný svět, láska, zákeřné a lidské postavy.
Mám ráda poznávání světa, zjišťování o jeho historii, zákonitostech a postavách. A že tady je o čem se dozvídat.
Klidnější chvíle se střídají se scénami plnými akce a příběh tak má spád.
Sledujeme zde osudy několika postav, ať už lidí, či bohů, které se snaží nějak v tomto světě přežít. Mnoho z nich jsem si oblíbila a fandila jim. Především pak Lucianu, Vesper, Garifa, Corva a Sionaru. Jejich příběhy ve mně vyvolávaly různou škálu emocí, což mám u knih velmi ráda a já doufám, že autorka nám v závěru trilogie dopřeje i pár šťastných konců. Ne každý je má rád, ale já je miluji.
Přítomnost se občas střídá s minulostí, což je ku prospěchu, jelikož se dozvídáme něco o zážitcích našich známých postav a dokážeme tak pochopit jejich chování či motivy.
Jediné, s čím jsem měla ze začátku problém bylo množství postav. Chvíli jsem se ztrácela v tom, kdo je kdo, jelikož jich je tam dost, ale v průběhu čtení si to sedlo a já si tak mohla příběh užívat.
Suma sumárum, pokud hledáte skvěle napsané české fantasy s prvky sci-fi (dystopie) mohu Krysy apokalypsy doporučit. Mimochodem jsou parádní i obálky, které se ke svému obsahu hodí.
První díl končí docela napínavě, doporučuji mít pokračování u sebe.
Mám ráda poznávání světa, zjišťování o jeho historii, zákonitostech a postavách. A že tady je o čem se dozvídat.
Klidnější chvíle se střídají se scénami plnými akce a příběh tak má spád.
Sledujeme zde osudy několika postav, ať už lidí, či bohů, které se snaží nějak v tomto světě přežít. Mnoho z nich jsem si oblíbila a fandila jim. Především pak Lucianu, Vesper, Garifa, Corva a Sionaru. Jejich příběhy ve mně vyvolávaly různou škálu emocí, což mám u knih velmi ráda a já doufám, že autorka nám v závěru trilogie dopřeje i pár šťastných konců. Ne každý je má rád, ale já je miluji.
Přítomnost se občas střídá s minulostí, což je ku prospěchu, jelikož se dozvídáme něco o zážitcích našich známých postav a dokážeme tak pochopit jejich chování či motivy.
Jediné, s čím jsem měla ze začátku problém bylo množství postav. Chvíli jsem se ztrácela v tom, kdo je kdo, jelikož jich je tam dost, ale v průběhu čtení si to sedlo a já si tak mohla příběh užívat.
Suma sumárum, pokud hledáte skvěle napsané české fantasy s prvky sci-fi (dystopie) mohu Krysy apokalypsy doporučit. Mimochodem jsou parádní i obálky, které se ke svému obsahu hodí.
První díl končí docela napínavě, doporučuji mít pokračování u sebe.
September 4, 2021
Skvělé čtení.
November 22, 2021
Je to dobré!
February 16, 2023
Tohle mě bavilo. I když jsem se ze začátku ztrácel v postavách, postupně všechno dobře zaklaplo.
Další česká autorka na poli fantastiky, co umí. Určitě budu číst dál.
Další česká autorka na poli fantastiky, co umí. Určitě budu číst dál.
February 8, 2025
Nějaké ale by se tam našlo. Ale za mě velmi dobrý, strašně pozitivně mě to překvapilo.
August 12, 2024
Svět mě naprosto pohltil, když odhlídnu od toho over the top sexismu (vážně, why?). Postavy i příběh mají potenciál (ikdyž někdy dost klišé), druhá půlka knihy se ale dost zpomalila a začínala jsem ztrácet zájem o to, co se stane dál. Každopádně chci dát šanci ještě druhýmu dílu, tak doufám, že se to zase zlepší
Displaying 1 - 30 of 32 reviews