Když Jitka onemocní vážnou autoimunitní nemocí, řeší to neortodoxně. Místo lékařů poslechne hlas svého srdce, který ji nabádá ukončit dlouholetý partnerský vztah, opustit domov a odjet sama do Latinské Ameriky vyléčit se s pomocí místní prastaré medicíny.
Její příběh je o dvou cestách. Dobrodružné cestě, která ji vede amazonským pralesem, horami, pouští a pobřežím po celém latinskoamerickém kontinentu. A pak je tu další, ne méně dobrodružná cesta do jejího nitra a za hranice běžného vědomí, přes které ji přenese psychedelická rostlinná medicína ayahuasky a San Pedra. Tento nevšední, ale poutavý cestopis tak vypraví o důvěře, odhodlání a snaze porozumět nemoci a tím i sobě.
Myslím, že tahle prvotina potěší každého, kdo má rád new age, vnitřní bohyně atd. NEBO tradiční psychedelika NEBO cestování a jižní potažmo střední Ameriku. A nejlépe vše dohromady.
Já po knize sáhla, protože jsem toužila číst něco, co se dotýká španělštiny, Španělska, Latinské Ameriky... Možná je to tím letošním vedrem a dusnem, že jsem se zabořila rovnou do amazonské džungle. Trochu jsem občas bojovala s esoterickou tendencí autorky, jindy jsem jí však byla nakloněna (protože sama jsem v tomhle spíš uprostřed, takový esoterik cynik :-)). A ze stylistického hlediska tam byly velké rezervy a přesto mě to bavilo.
Je to takový cestopis zvracení.
Třeba polovinu knihy autorka někde zvrací. Zvrací z medicíny, zvrací z létání, zvrací na lodi... Až z toho byl komický leitmotif, ze kterého si dělala legraci i autorka. Mezitím popisovala hezké příhody, setkání a zajímavá místa. Pár zmínek jsem si musela hned vyhledat, což způsobilo, že jsem čtení přerušila, abych koukala na dokument o indiánech Kogi (jmenuje se to Aluna). Ke konci knihy jsem začala tušit, že se jí nechci vzdát, že i když nesouhlasím se vším a nemohla bych se z různých důvodů vydat na stejnou cestu, chtěla bych knihu mít poblíž, aby mi připomínala pocity ze čtení...
Ve výsledku je to totiž moc fajn motivační kniha. Autorka celou dobu zápasí hlavně se sebou. Každý to známe - třeba když pijeme alkohol, ačkoli víme, jak zle nám bude, a že dvě hodiny smíchu se brzo promění ve smutek, litování a později ve fyzickou bolest. A stejně to děláme pořád a pořád. Ona je stejná, i když se nad ní neustále vznáší hrozba autoimunitní nemoci. Díky tomu zažije neuvěřitelné věci. Ale zároveň se sebou musí neustále bojovat. Respektive s částí sebe... S čím přesně a jak to dopadne, to už tu neprozradím.
To, čeho si hodně vážím je, jak Juliet ukazuje, že ani osamocená žena se ve světě nemusí bát a ztratit. Její síla a tvrdohlavost prorazí i jazykovou bariéru. A jako jedna z mála autorek z téhle sekce esoterika/motivace upřímně napíše, jak se mýlila, varuje před spiritual bypass a rozhodně nenabízí geniální (alternativní) léčbu lusknutím prstu. Spíš velmi náročný a bolestivý, ale krásný proces.
Vzrušující vyprávění z cest za ozdravnými ceremoniemi. Většinová část se týká právě těchto ceremonií, jak to probíhá a co se při nich užívá. Ta menšinová je potom vtipné podání zážitků z cestování a vypořádávání se s nemocí. Autorka píše skvěle, každou chvíli jsem prožívala s ní.
Moje review je zkreslený tím, že část vyprávění jsem prožila podobně a tak jsem se v této knize hodně viděla a pokud jsem to neprožila, tak už sem to dlouho prožít chtěla… autorka umí skvěle psát, já se smála velkou část knihy a zbytek jsem přemýšlela a mysl mi jela na plný obrátky. Občas na mě byla kniha trochu moc duchovní a sama jsem si říkala, jak autorka asi funguje v normálním životě, ale moc ráda bych se s ní setkala a zeptala se jí na tolik věcí. Každopádně bych tuto knihu moc doporučila všem dobrodruhům, kteří by se rádi vydali na cestu za sebepoznáním (jestli navíc do Jižní Ameriky, tak mají takového malého průvodce). Doporučuju!
Hodnotím pouze obsahovou stránku. Literárně je to spíš na horší úrovni - styl, jazyk, práce s dějem všechno na úrovni slohové práce žáka střední školy. Nicméně obsah mě zajímal a dozvěděla jsem se, co jsem chtěla, i když bych bývala ocenila popis hlubší práce s psychedelickými zážitky. Autorka je velmi otevřená a upřímná, takže celý příběh působí jako vyprávění dobré kamarádky, která se ale nesvěřila se vším. Je to spíš taková pozvánka do tématu, která čtenáře může motivovat přečíst si knihu od někoho skutečně fundovaného nebo s hlubším porozuměním oblasti.