Koncem 12. století nastává v Čechách a na Moravě období plné zvratů, na knížecím stolci se vystřídá šest panovníků a rivalita Přemyslovců téměř zaviní rozvrácení státu. Je to opravdový boj o trůny. V Palestině je dobyt Jeruzalém a postupně se celá Evropa zúčastní křížových výprav. Málokdo se z takového dobrodružství vrátí živ a zdráv. Na pozadí těchto událostí vzniká v málo osídlených jižních Čechách velký premonstrátský klášter. Mladý milevský opat Jarloch se tu ze všech sil snaží zvládnout svůj náročný úkol…
Na rozdíl od předchozích autorových knih Opatova protivenství postrádají nějakou výraznější dramatickou zápletku. Kroniku opata Jarlocha jsem nečetl, ale kniha mi připadá jako beletrizované kronikářovy zápisky z dění kolem vzniku milevského kláštera, dění v Čechách i jinde ve světě. Připadá mi to jako zbytečně moc témat, postav, spíše se měl autor více soustředit na linku v Milevsku. Srovnám-li knihu s jeho detektivní staropražskou sérií, je zřetelně slabší