Při ústupu českého vojska z Bavorska se dostane v Mühldorfu zádní voj do obležení. V něm bojuje i Oldřich z Chlumu. Rytířům se podaří probojovat na svobodu, ale i když by měli slavit, jejich velitelé Smil z Lichtemburka a Vok z Rožmberka jsou nervózní.
Narozen 1955 v Kladně. Po absolvování Filozofické fakulty Univerzity Karlovy působil v Československé akademii věd a v Národním muzeu. V té době publikoval více než 50 vědeckých studií z dějin hmotné kultury a několik odborných knih. V současné době žije nedaleko Bezdězu a věnuje se výhradně literatuře a historické publicistice. Dosud vydal dvacet pět historických románů pro dospělé a dva pro mládež, satirický román o současné politice a několik populárně-naučných knih (mezi jinými Život ve staletích). Je autorem dvou divadelních her a filmu Jménem krále (s Karlem Rodenem v hlavní roli), který vznikl podle románu Vražda v ambitu. Podle románů Dýka s hadem a Záhada zlaté štoly byly natočeny rozhlasové hry (vydané rovněž na CD). Již pětkrát obdržel "Cenu čtenářů" nakladatelství MOBA, dále získal Zlatou stuhu IBBY a cenu knihovníků SUK.
Tuhle sérii "historických detektivek" jsem vždycky měla docela ráda, takové odpočinkové čtení. Jenže popravdě, tentokrát mě to vůbec nebavilo. Připadalo mi to strašně dlouhé, vůbec jsem nepochopila ten zločin a jeho vyšetřování... Jak Oldřich z Chlumu, tak panoš Ota, no ostatně úplně všichni mě štvali - samozřejmě za to může autor. Že je Vondruška takový "tradiční", to jsem věděla a štvalo mě to i v jiných knížkách, ale ve vskutku podivné knize jménem Podivná svatba na Lichnici toho na mě bylo nějak moc. Neustálé moralizování, následné vykrucování, naprosto nepřirozené... všechno. Na věrohodnosti se snaží autor dodávat tím, že panoš Ota takřka v každé kapitole spí s nějakou holkou, výměnou za informace. Protože ženy jsou v téhle knize (a myslím, že i v těch ostatních) vážně jen na sex a na drby. Docela mě to štve a uráží. Já chápu, že možná tak tehdejší muži mysleli, ale z tohoto nečiší nějaká snaha o spojení historie a psychologie, jako spíš autorův zjednodušený pohled na svět. Konec byl už trochu lepší, plus se mi líbila interpretace Jana Hyhlíka.
Další díl s Oldřichem z Chlumu za mnou a opět to byl fajn poslech, od kterého jsem dostala přesně to, co jsem očekávala. Vondruška v některých ohledech jede takřka podle stejného schématu - Oldřich jako sečtělý intelektuál s vysokými morálním nároky, co na sebe klade, ale zároveň umí většinou přimhouřit oči, když se jeho panoš Ota zaplete s každou druhou sklepnicí, co potká... Tohle je už taková klasika, která kdyby tu nebyla, jako by něco chybělo a jako by to snad ani nebyla součást série Hříšných lidí. Ale tady se toho dočkáme. Zápletka byla docela zamotaná a nějak jsem měla tentokrát lehce problém sledovat to Oldřichovo rozplétání toho, co a proč se děje. Ale to je možná chyba na mé straně, že jsem mohla být třeba jen nepozorná. Ale celkově to je taková Vondruškova klasika, na kterou jsme v téhle sérii již zvyklí. Nakonec teda mé obvyklé 3 hvězdy z 5 a těším se na další díl...
Abych byla zcela upřímná, tak jsem zvažovala i 2 hvězdičky. Ale nakonec jsem se rozhodla být hodná a dát 3. Takže to berte jako 2.5, nejspíše. Pokud jde o příběh, tak ten je na mě možná až moc překombinovaný. Vše začíná na válečném tažení, kde v obleženém městě dojde k několika vraždám a dalšímu pokusu o vraždu. Nikdy se nepřijde na to, kdo za tím byl, aspoň ne v tu chvíli. Vše pokračuje o dost později, kdy jsou účastníci tažení, kteří byli v obleženém městě, pozváni na svatbu na Lichnici, kde začíná docházet k dalším vraždám. Nicméně mi příběh sám nic moc nedal a vlastně jsem ho brala jako naprosto přůměrný. Jako čtení do busu/vlaku dobrý, stejně se tam nemůžu až tolik soustředit. Ale tuhle knížku bych opravdu vlastnit nechtěla. Příběh mi toho až tolik prostě nedal. A ze série patří rozhodně k těm slabším a je za mě pod 3 hvězdičkami.
Opět skvělá detektivka. Líbilo se mi, jak se prolnuly události z tažení v Bavorsku s těmi později na Lichnici. A pak samozřejmě taky medvědi! Popichování mezi Oldřichem a Otou mě moc pobavilo.
Odehrává se 3 měsíce po bitvě u Mühldorfu (1257) s. 108 Za zády pana Voka stál jeho nejstarší syn Petr a tvářil se znuděně. Trochu jsem se v tom ztratila. Předpokládám, že šlo o Voka I. z Rožmberka, který zemřel v roce 1262, ale ten jaksi neměl syna Petra a o mého oblíbené Petra I. z Rožmberka jít nemůže, protože ten se narodil později. Buď jde o jiného Petra (byť i tento má sestru Anežku - „s. 240 Petr z Rožmberka a jeho sestra Anežka...“) nebo nám autor udělal z dědečka otce.
Navíc netuším, proč se jedna z postav jmenuje Záviš z Falkenštejna (syn Beneš z Falkenštejna). „Náš“ Záviš to být nemůže, protože ani po něm by nikdo nežádal, aby zhruba v sedmi letech bojoval. Je to přinejmenším matoucí :-/ Nechci být šťoura (ani prozrazovat děj a zápletky), ale autor několikrát opakuje, že "většina dívek měla vlasy ostříhané nakrátko, stejně jako služebné na hradě". Viz V. Vondruška: Život ve staletích 13. století, str. 69 Svobodné dívky si vlasy většinou nezastřihovaly (ostříhání vlasů bylo někdy dokonce potupným trestem). Dlouhé vlasy splétaly do copů a uzlů, které někdy stáčely na temeni hlavy do vrkoče. Proč zrovna na Lichnici byly skoro všechny dívky ostříhané nakrátko autor nijak nevysvětluje. Pokud vám nestačí věta na str. 251 Dlouhé vlasy nejsou praktické. Většina dívek se stříhá nakrátko.
Ad „rozuzlení“. Přišla mi překombinovaná a najít pergamen ukrytý pod polštářem, když tolikrát prohledávali celý hrad a chtěli šacovat i rytíře... Moc to mu nevěřím.
This entire review has been hidden because of spoilers.
Máme to asi najdlhší prípad, aký Oldřich kedy vyšetroval. Všetko sa to začína v Mühldorfe, kde je Olda a ďalších milión rytierov, ktorých mená si nepamätám, uväznení v obliehanom hrade. Stane sa tam zopár vrážd, ale čo už, obliehanie sa skončilo a ide sa domov. O niekoľko mesiacov sú záhadne pozvaní na svadbu Lucie a Remunta všetci, ktorí boli v Mühldorfe. Weiiiird, right? To si asi hovoria absolútne všetci. Lenže vraždy pokračujú aj tu. Zdá sa, že všetko spája istá listina s menami štajerských rytierov, ktorí sú ochotní zradiť Bela IV. a pridať sa na stranu Přemysla Otakara II.. Navyše medzi hosťami je aj uhorskí špión. A tak sa Olda snaží všetkými prísť na kĺb, aj keď je všetko komplikovanejšie, než si to pôvodne myslel. Najviac tu ale asi "trpí" náš úbohý Ota, ktorý si musel veľmi časti plniť dlhy o ženského osadenstva hradu. Opäť to bola taká príjemná oddychovka, hoci tých Otových milostných eskapád tu bolo až podozrivo veľa.