Nikola Šuhaj loupežník

by Ivan Olbracht

Novodobá legenda o "nezranitelném loupežníku", který bohatým bral a chudým dával, již napsal národní umělec podle skutečného příběhu, který se odehrál v letech 1920 a 1921 v Zakarpatské Ukrajině v Koločavě a na poloninách nad Holatýnem. Hrdina příběhu, válečný zběh je bídou donucen k prvním loupežím, bojuje se stále četnějším zástupem četníků a nakonec zahyne zradou samotných druhů, právě těch, kterým prokázal nejvíc dobrého a kteří ho ze strachu před prozrazením raději ubijí, než by ho vydali živého. V postavě Nikoly Šuhaje ztělesnil spisovatel hrdinské epos celého kraje a jeho lidu a jeho odpor proti útlaku maďarského, rumunského a po r. 1918 českého panstva. (S použitím studie A.M. Píši "Národní umělec Ivan Olbracht".) - Poctěno státní cenou

Genres: Classics, Czech Literature, Fiction, Novels, Classic Literature

196 pages, Unknown Binding

First published January 1, 1933

About the author

Ivan Olbracht, vlastním jménem Kamil Zeman, byl český spisovatel-prozaik, publicista, novinář a překladatel německé prózy, národní umělec.

Reviews

[Adéla · Rating 2 out of 5]

Not impressed. Být středoškolák a číst tuto knihu k maturitě, tak si to hodím…

[Amálie (ami.ma.fotak) · Rating 3 out of 5]

3/5

Podle mě tu knihu naše učitelka trochu přechválila :D ale to nic nemění na tom, že se mi dost dobře četla a bavily mě popisy prostředí Podkarpatské Rusi a její kultury - byly z toho cítit jisté tradice a zvyky a trochu toho "pohanství", co mě v knihách baví :D

[Gab · Rating 3 out of 5]

Ze zacatku se to cetlo fakt blbe ale potom uz to slo

[Alenka of Bohemia · Rating 5 out of 5]

Seznámená s příběhem dokonale díky Baladě pro banditu, nečekalo na mne na stránkách této knihy žádné překvapení kromě jediného: jak překrásně napsaná je. Během několika málo vět, v nichž Ivan Olbracht začal popisovat divokou nádheru, kde kdysi Šuhaj skutečně žil, jsem se propadla do příběhu a neměla jsem vůli ho opustit až do poslední strany. Tohle není příběh, kdy by autor očekával, že někdo bude jeho "hrdinu" obdivovat či vůbec za hrdinu považovat. Je to příběh tvrdého života v kraji, kde se čas zastavil někde ve středověku.

[Patrick · Rating 4 out of 5]

Great account of the highwayman Nikola Šuhaj, a deserter from the Austrian Army in WWI, who is a deadly shot and, thanks to a witch's potion, invulnerable to bullets. He returns home to the forests and mountains of Sub-Carpathian Ruthenia, where he is pursued by the local gendarmes and forced to kill in self-defense. After the war, his village, Koločava, populated by illiterate Ruthenians and Hasidic Jews, passes between the hands of Hungarian, Romanian, and finally Czech soldiers as the region becomes part of the new Czechoslovakia. Nikola returns to live in the village, but new crimes are attributed to him and he is forced to take to the forests again, where he becomes the invincible bandit he was already accused of being. The new Czech gendarmes are at a loss in bringing him to justice, and will not listen to the advice of the local Jews that you cannot capture a man by what is good in him, but by what is evil . . .

The narrative works by getting into the mindset of the Ruthenians and Jews of Koločava, who are living a medieval life, as they are colonized by the hapless Czechs. Myth and nature still sustain them, even as we know that this world will be utterly swept away by the events of the 20th century, and all that will remain is the myth.

[Bety Zitek · Rating 2 out of 5]

Jsem zpět a silnější než kdy předtím (právě jsem měla oběd). Včera jsem měla tu čest dočíst tento skvost a s lehkým srdcem mohu říct, že už si ho nikdy nechci přečíst. Pokudže ale někoho z mých věrných fanoušků (Majdo) zajímá příběh o Robinovi Hoodovi z jinýho hoodu a zároveň se dozvědět top 10 geologicko - nábožensko -agrikulturních faktů o Kolčavě, tahle kniha je pro vás ta pravá.

Šuhajův příběh začíná, když bylo Nikola s random Němcem ve válce, zběhli a oba byli očarováni tak, aby jim nikdy žádná kulka neublížila. Zní to povědomě? Ano, ale nic nevylučuje, že po světě nemůže běhat hned několik nezranitelných lidí, kteří náhodou všichni dopadnou podobně tragicky (spoiler: zemřou (spoiler 02: zemřou tragicky)).

Pak následuje kapitola, kde se dozvíme vše co chceme i nechceme vědět o Kolčavě, Šuhajovo vesnici. Samozřejmě bych to tady ráda převyprávěla, jenže jsem už drtivou většinu zapomněla. Nikola zběhne z války, žije v lese. Četníci se ho snaží chytit. Pak se několikrát opakuje shled událostí: Nikolu chytí, odvedou, on se dostane na svobodu. Tento shled je prokládám životem některých židů v Kolčavě, protestem proti úřadu, vyhnání úředníků, návrat úředníků a životem Eržiky, Nikolovi manželky. S Nikolou začne loupit jeho mladší bráška Jura. Pozor, neplést s Jurou, mladším bráškou Eržiky. Oba Jurové mají několik rozdílů, jako například to, že Jura od Nikoly nenávidí Eržiku a Jura od Eržiky nenávidí Nikolu. A pak mají jiné příjmení. A tím jsem, obávám se, vyjmenovala všechny jejich rozdíly. Nebudu tady samozřejmě spoilerovat, jak Nikola zemře, zas tak krutá nejsem. Jestli to chceš zjistit Majdo, teda, moji věrní fanoušci, tak si to budete muset přečít. Ale don't worry, má to jenom 170 stran 👍

[Richard Skolek · Rating 5 out of 5]

Nikola Šuhaj loupežník od Ivana Olbrachta. Nádherné dílo, u něhož jazyk i styl vyprávění přesně odpovídají povaze hlavního hrdiny. Krásné poetické popisy se tu střídají s nečekaně brutálními výjevy a pasážemi; Nikola Šuhaj je nepochybně romantickou postavou, je nám ovšem představen tak, že klackem ubije stařenu. Text je také zároveň monumentální i velmi komorní, zrovna jako Šuhaj, jehož několikrát vidíme na kolenou a vnímáme jeho obyčejné lidské bolístky, jen aby se po smrti stal legendou. Olbracht se rovněž stejně jako jeho hrdina u ničeho nezdrží dlouho, není tu žádná mnohastránková srdceryvná scéna; má-li někdo zemřít, ozve se výstřel a je hotovo. Ani ona zmiňovaná poetičnost se nikdy nepřejí, autor se vždy rychle vrací k příběhu.

„Koločava! Koločava!
Jak sladké jméno a jak chutná na jazyku!
Stál na noční silnici a sál mléčnou vůni Koločavy. Tma byla tvrdá jako kamení a v ní žlutě blýskalo několik okének jako lístky kyzu v uhlu. Do ticha zněly duté údery dřev mlýnské stoupy, která stlouká vlněné tkanivo domáckých stavů a již jest slyšeti jen v noci.“

„A pak jednoho dne přišel ze Sinevíru starý posilák Šemet a přinesl a přeslabikoval lístek, na kterém mezi natištěnými řádky bylo vepsáno jméno Ivanyš Andrej a ještě nějaká slova o vlasti a poli cti, a znamenalo to, že je muž mrtev a už se nikdy nevrátí.
Ale, Ježíši Kriste, bylo to přece lepší, než když přišel domů bezruký, beznohý nebo slepý. To jen jako by do chýše přibylo o jedno dítě více.“

[terka · Rating 1 out of 5]

Tak nevím, jestli tohle má být romantický popis hrdinského loupežníka, který bohatým bere a chudým dává. Nikola Šuhaj je od začátku arogantní psychopat, který jen na základě pověry s kamarádem ubije stařenu, pak dezertuje, fláká se, krade, vyhrožuje, zapaluje domy a vydírá lidi. Eržika je taky podlá mrcha a Nikolova banda - jeden horší než druhý. Nikdo tu nebyl sympatický. Koločava je paradoxně plná bytostně loajálních lidí, kteří jsou ale zároveň schopni zmlátit nebo zabít souseda pro trochu jídla a peněz. Na jednu stranu odmítají zradit Nikolu, na stranu druhou jeden druhého podrážejí dennodenně. A do toho Olbrachtova próza. Pane bože.

Olbracht je prostě zabiják. Napívaná scéna? Šup tam pár stránek o Židech (autor je jimi absolutně posedlý - netýká se to děje, není to ničemu relevantní, ale on prostě musí i do finále knihy hodit pár stran o hádajících se Židech. Chápu u Goletu v údolí, nechápu u Nikoly Šuhaje). Dynamický vývoj děje? Šup tam pár stran popisu pověr a obchodů v Podkarpatské Rusi. Těžko se popisuje, jak moc Olbrach sabotuje svoji vlastní knihu. Jsou tam i dobré pasáže, ale on je dokáže tak dokonale zabít. Do čtení jsem se nutila, bylo to hrozné. A to jediné zajímavé - děj - si stejně Olbracht převzal ze skutečnosti, takže ani tady nemá zásluh. Jen se zasloužil o to, že zajímavý příběh převyprávěl tou absolutně nejnudnější a nejméně snesitelnou formou.

[Ovečka · Rating 3 out of 5]

Nijak zvlášť me to upřímně nezaujalo. Neříkám ze to je špatná knížka, pribeh je docela zajímavý ale čekala jswm po par písničkách z Balady něco jiného. Asi jde spíš o ten styl vyprávění, tak se to pomalu sune a jsou to spíš povídky/stripky z Nikolova života (což mi obecně nevadí jen tady jsem čekala spíš jednu souvislou povidku).
Anyway spatne to neni určitě, vzhledem k tomu, ze jsem to poslouchala u dvou táborů tak možná jsem rozpacitejsi i kvůli tomu xd

[Klára · Rating 5 out of 5]

Uhrančivá příroda Podkarpatské Rusi a literární dílo založené na skutečném příběhu Nikoly Šuhaje. Příběh loupežníka, romantické postavy, zasazen do zcela neromantického počátku dvacátého století. Ovšem celý příběh je protkán baladickými prvky, nechybí nesmrtelnost, čarodějnice či snaha obelstít svůj osud.

[Sárka · Rating 4 out of 5]

Spousta autorů se snažila vykreslit život v této době a v tomto místě. Ivan Olbracht zde jediný byl a je to poznat i na popisnosti přírody Koločavy a hor v okolí. Kniha je náročná, přesto zážitek z ní je neskutečný. Také doporučuji srovnat s divadelní hrou Balada pro banditu (také ohromný zážitek!).

[Orion · Rating 4 out of 5]

Nikola the Outlaw is set in the Ruthenian region of Czechoslovakia just after World War I. This area is now the Zakarpatska province of Ukraine, but at the time it was part of a newly formed nation. Nikola and his Ruthenian friends, who were in the Austrian army, return from the war and decide it is easier to be outlaws than to fit into a new social order run by Czech soldiers and Jewish shopkeepers. Living in the mountains with the secret support of many of the townspeople, they evade capture and become local heroes. However, as the village settles into its new life, the outlaws find it harder to maintain their existence. Rich in cultural details, the novel provides a detailed look at Ruthenian life in the newly formed country of Czechoslovakia.

[Olha Feidak · Rating 3 out of 5]

Отже, не мій автор і книга.
Сама задумка про героя Закарпаття Шугая дуже мене захопила. Описи Хусту, історичної доби, гір, традицій.
Але враження що про Шугая загалі нема в тексті. Там більше про те як люди бідкаються(ну 4 імперії їх завойовували) , і про євреїв, які постійно здавали Шугая , і через євреїв мабуть його злодієм і назвали. (звідки стільки євреїв в той час?!)
Ну і про те, що хто вбив Шугая? Правильно, друзі, бо за нього давали 3тис крон.

Мої особисті висновки: краще глянути фільм Марійка невірниця(він по мотивах) , не випадково закарпатці довіряють лиш своїм в навіть інші села не люблять, ну от на маєш, друзяки вбили за гроші.
І та, сука-війна. Навіть Шугай втік аби родину створити.
І та, Ольбрахт не мій стиль. Але молодець, як захопився Підкарпатською Русю.

[elisciny knihy · Rating 2 out of 5]

2⭐

Nikolu Šuhaje jsem poprvé poznala skrz Baladu pro banditu ve Vinohradském Divadle a byla jsem naprosto nadšená. Proto jsem taky sáhla po knižní předloze s nadějí, že to bude minimálně stejně dobré jako divadlo. No, nebylo. I meann nebylo to úplně strašný, ale rozhodně horší, než jsem si představovala.
Nedokážu asi přesně říct, co mě na tom nebavilo, protože je to reálně i dost krátká knížka, ale divadelní zpracování tisíckrát lepší :D reálně celý ten příběh se mi líbí, má svoje kouzlo, ale tohle (vydání) se číst nedalo :(

[Magda Kubickov · Rating 2 out of 5]

No... Ze začátku se mi to zdálo dobrý ale ta druhá půlka se táhla, byla nudná a četlo se to fakt strašně.
Ten popis krajin byl krásný a naprosto chápu tu dobovou fascinaci tíhle krajem ale občas toho bylo vážně moc.
A to házení špíny na ženy, jako by to byla jejich chyba, že Nikola ani Dobrušov nemysleli mozky ale něčím tam dole, chápu že v tý době to bylo běžný ale kámo... doslova i ta literatura z 19. století byla v tomhle ohledu lepší.
Jen pro popis té krajiny jsem ochotna tomu dát ty 2*.

[Lucie · Rating 3 out of 5]

Je to napínavá, smutná a krásná balada. Na můj vkus tam ale bylo příliš cizích jmen a na začátku mi trvalo déle, než jsem se začetla. Některé popisné pasáže byly také náročnější pro mě na udržení pozornosti. Jinak příběh to byl moc pěkný. Jen se obávám, že si zapamatuju tak maximálně 4 postavy.

[Juliette Boström · Rating 3 out of 5]

This is one of those books that is more interesting to discuss than to read; with that being said, the folklore aspect of this story makes it eternal—it’s a legend and will be, in the way most myths are, forever important

[káťa · Rating 1 out of 5]

Bez komentáře.

[Geoffrey Mandiano · Rating 4 out of 5]

Kraj, kde ještě žije Bůh.

[Veverka · Rating 4 out of 5]

16.8.1921 výročí úmrtí Nikoly...

[Anet13 · Rating 3 out of 5]

povinna cetba ale slo to nekdy jsem to trochu nechapala

[martinka · Rating 3 out of 5]

Tři pro to, že mě to začalo bavit až od půlky, ale hlavně pro to, že je to neskutečně nabitá kniha na podrobnou analýzu a rozbor. Olbracht věděl, co má k dispozici a jak to použít.

[Terezie Kateřina · Rating 2 out of 5]

NIKOLA ŠUHAJ LOUPEŽNÍK

Román nesoucí název Nikola Šuhaj Loupežník se zabývá myšlenkou touhy po spravedlnosti a morálce v Podkarpatské Rusi. Kniha byla napsána českým spisovatelem Ivanem Olbrachtem.

ZAŘAZENÍ AUTORA
Ivana Olbrachta řadíme do 2. poloviny 19. století, doba socialistického realismu.
Do svých děl zapojuje sociální témata.
Prozaik, novinář a publicista.

OBECNÁ CHARAKTERISTIKA KNIHY
Literární druh: próza
Literární žánr: balada

TÉMA KNIHY
Příběh s hlavní tematikou spravedlnost mezi lidmi.

KOMPOZICE KNIHY
Chronologické uspořádání děje
Děj dělen na 6 povídek
Vedeno ve dvou rovinách

JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY
Psáno ve spisovném jazyce, často archaické výrazy. Je zde mezi postavami použit i jazyk hovorový.

ČASOVÉ ZAŘAZENÍ A PROSTŘEDÍ DĚJE
Děj se odehrává v časovém rozmezí 1. světové války až po Šuhajovu smrt v prostředí Podkarpatské Rusi.

ZÁKLADNÍ ČASOVÁ LINIE PŘÍBĚHU
Kniha začíná úprchem Nikoly se svými kamarády z fronty. Ti se poté ukryjí u čarodějnice, která jim dá lektvar schopnosti, že je nikdo nemůže zastřelit za to, že si vezmou její dvě dcery. Po zjištění, že žena je čarodějnice ji zabijí.
Kamarádi se rozloučí a všichni si jdou po svém. Šuhaj se vrací domů za svoji Eržikou, jeho milovanou. V neštěstí je jeho rodná Koločava po válce v příšerném stavu. Obyvatelé rabují a nastolují si svůj vlastní pořádek.
Četníci to tak však ale nenechají a pošlou na obyvatelstvo ozbrojenou četu vojáků. Cílem je zmírnit lid a dát vše do pořádku. To však ale v okamžiku probudí Nikola a stává se loupežníkem. Ne leda takovým, tento loupežník bohatým bere a chudým dává. Člověka by bez důvodu nezabil.
S Jurajem, jeho bratrem, a svými kamarády přepadává Židy, krade vše možné, ale aby dal tam, kde je potřeba.
Četníkům se to nelíbí, ale i tak se jim ho nedaří chytnout. Proto také zatknou Eržiku.
Četníci a Židi vyhlásí odměnu za Šuhajovu hlavu. Bohužel i Nikolovi blízcí se nechají zlákat.
Nikolu nalákali na louku a jeden z nich mu sekl zezadu sekeru do hlavy. Nikola umírá.
Zrádci kamaráda odměnu stejně nedostanou.
Odpočívá na Koločavském hřbitově.


SROVNÁNÍ
Kniha vyšla roku 1933 českým jazykem napsána. Nikola Šuhaj Loupežík byl také zfilmován v roce 1977 režisérem Evženem Sokolovským.

PŘIJETÍ DÍLA
Příběh s tematikou prolínající až do dnešní doby je velmi hezky uchycené dílo, dokonce i v roce 1933 získalo Státní cenu za literaturu. Stále oblíbená a velmi čtivá kniha.

VLASTNÍ NÁZOR
Ne moc časově náročná kniha mě svým příběhem zaujala. Ráda se k ní ještě někdy určitě vrátím.

[V · Rating 3 out of 5]

Překvapivě moc pěkné a čtivé. Jen úplně nevím, jak to pojmout jako referát na češtinu. Ale s tím si poradím. Nikola Šuhaj je zajímavý charakter - ani kladný, ani záporný. Pak je tu Eržika, četníci, "kamarádi", židé, bratr Jura... pestré obsazení. A Koločava, Terebla a hory, to má velké kouzlo. Líbí se mi spojení, že "mraky popelaví".

[Luboš · Rating 5 out of 5]

Romantický příběh v pravém slova smyslu. My ji četli na čundru po Zakarpatské Ukrajině, takže kniha dostala další rozměr. Přeci jenom, číst ji před spaním ve stanu na místě, kde Šuhaj žil, spal či zabil... Kniha ve vás zanechá otisk zbojnictví, hor, první republiky...

[Eliška · Rating 3 out of 5]

I read this book for school and because I don't particularly like Olbracht and I don't enjoy this topic, I didn't enjoy this book. One thing I really appreciate is Olbracht's ability to gently change different points of view and gives readers more perspectives.

[Mispulinka Dokoupilova · Rating 2 out of 5]

Another one for school

[Cheryl · Rating 2 out of 5]

Jsem nadšenou příznivkyní muzikálového a divadelního zpracování a snad pod vlivem tohoto okouzlení ke mě kvality knihy příliš výrazně nepronikly a cítila jsem se čtením zklamaná.

[Michaela · Rating 4 out of 5]

Jakozto povinna cetba nuda a utrpeni. Po letech jsem se nyni ke knize vratila a velmi mne bavila. Cetla se sama. Clovek proste po letech na tzv. povinnou cetbu zmeni nazor. Davam 4 ⭐.