What do you think?
Rate this book
Une aventure de Kamo #1
Kamo, l'idee du siecle
La bande de Kamo est en CM2, et les grands n'arrêtent pas de les bassiner avec leur prochaine entrée en sixième. Résultat : ça les inquiète. C'est comment, le collège ? Comment s'y préparer ? Kamo a une idée : l'idée du siècle. Hum !
Quitter la petite école où l'on est un grand pour rejoindre le collège où l'on sera un petit ne va pas sans susciter quelques angoisses. Les voilà balayées grâce à un professeur à l'âme de comédien et une bande de gamins pleins de ressources. En route pour une succession de situations farfelues, observées et racontées du point de vue d'un enfant d'une dizaine d'années. Il y a des rebondissements, on passe du rire aux larmes, on est tantôt attendri ou effrayé, jusqu'au coup de théâtre final. En passant par une série de portraits d'enseignants cocasses, sympathiques ou terrifiants, brossés par quelqu'un qui connaît son sujet, puisque l'auteur est lui-même professeur de français. Le jeune lecteur les reconnaîtra, ou se préparera à être confronté à eux... En tout cas, il va bien s'amuser à chaque page de ce roman truculent, abondamment parsemé de dessins très tendres signés Jean-Philippe Chabot. --Pascale Wester
96 pages, Paperback
First published January 1, 1993
3 people are currently reading
108 people want to read
About the author
Daniel Pennac
158 books1,438 followersDaniel Pennac (real name Daniel Pennacchioni) is a French writer. He received the Prix Renaudot in 2007 for his essay Chagrin d'école.
After studying in Nice he became a teacher. He began to write for children and then wrote his book series "La Saga Malaussène", that tells the story of Benjamin Malaussène, a scapegoat, and his family in Belleville, Paris.
His writing style can be humorous and imaginative like in "La Saga Malaussène", but he has also written essays, such as "Comme un roman", a pedagogic essay."La Débauche", written jointly with Jacques Tardi, treats the topic of unemployment, revealing his social preoccupations.
After studying in Nice he became a teacher. He began to write for children and then wrote his book series "La Saga Malaussène", that tells the story of Benjamin Malaussène, a scapegoat, and his family in Belleville, Paris.
His writing style can be humorous and imaginative like in "La Saga Malaussène", but he has also written essays, such as "Comme un roman", a pedagogic essay."La Débauche", written jointly with Jacques Tardi, treats the topic of unemployment, revealing his social preoccupations.
Ratings & Reviews
Friends & Following
Create a free account to discover what your friends think of this book!
Community Reviews
Displaying 1 - 17 of 17 reviews
June 15, 2023
ნეთფლიქსის საზაფხულო,საბავშვო,მსუბუქ და საყვარელ მინისერიალს ჰგავს,გოჭობაა<333
March 10, 2019
Mon premier Pennac. Si je me souviens bien il est sorti d'abord en "Je bouquine" il y a trente ans et je l'avais adoré.Trente ans plus tard, j'aime toujours la verve de Pennac, précurseuse (?) des aventures des Malaussène. Personnages hauts en couleurs, dialogues à bâtons rompus. Bien sûr un roman jeunesse, mais de ceux qui donnent à découvrir à la fois la prose et la liberté de dire en souriant. À mettre entre toutes les mains de ceux qui ont de vrais copains et un peu la trouille de la sixième (ou pas).
April 8, 2019
The pleasure of reading this is considerable, but it's quite thin and inconsequential. And there's something here that doesn't gel: a view on romantic relationships that is very old-fashioned, immature and problematic: the teacher sacrifices individuality just to enable another person's quest for "the one"/right type (maybe it's silly to complain about this, but I want children's books free from this madness). The kids' relationship with their teacher is truly marvellous; pity that only Kamo, the narrator, the big kid and the tearful kid get all the dialogues; it felt like an all-boys, a 4-party classroom, making it verrrry French. But it's a lovely way to spend 30 minutes, nonetheless.
August 22, 2017
lu à voix haute en deux trois mouvements avec le fiston. Un véritable régal ! On attaque la suite bientôt...
August 22, 2023
Un petit récit tendre et comique pour rassurer tous les enfants qui se font une montagne de l'entrée en sixième ! Le petit Kamo, inquiet à l'approche de l'entrée au collège, a "l'idée du siècle" : demander à son gentil instituteur, Monsieur Margerelle, de préparer les élèves de la classe à ce qui les attend... L'enseignant va se prêter au jeu, rentrant tour à tour dans la peau de professeurs aussi loufoques qu'inquiétants ! Mention spéciale pour le professeur d'anglais, "Misteure Saïmone" !
May 16, 2021
Franchement ce livre là est plutôt compliqué pour celui qui apprend le français depuis deux ans
Mais les histoires est assez intéressante avec Les petits chapitres. Donc si vous voudriez améliorer Votre français c’est un très bon choix. Si vous avez des enfants c’est un livre intéressant pour eux surtout des enfants à partir de 10 ans.
Mais les histoires est assez intéressante avec Les petits chapitres. Donc si vous voudriez améliorer Votre français c’est un très bon choix. Si vous avez des enfants c’est un livre intéressant pour eux surtout des enfants à partir de 10 ans.
November 8, 2017
L’idée du siècle, vraiment le petit Kamo a eu toute une idée! J’ai beaucoup aimé l’histoire, très mignonne et sans flafla.
April 11, 2021
ჭეშმარიტი სიყვარული გამოჯანმრთელების საწინდარია
December 21, 2022
Le petit Nicolas 2.0
November 6, 2023
Gentil.
February 3, 2025
Letto quando nemmeno sapevo allacciarmi le scarpe quindi chissà cosa avrò mai capito.
May 3, 2026
It was cute. Je l'ai lu à voix haute pour pratiquer mon français.
August 1, 2023
Učitelé z šestky kradou televize!
Knížky o pařížském školákovi Kamovi jsem objevila skrze jejich autora. Daniel Pennac je můj oblíbený spisovatel; jeho esej Jako román řadím k nejlepším knihám, které jsem v životě přečetla. Není tedy divu, že když jsem se dozvěděla, že nakladatelství Meander nedávno vydalo Pennacovu sérii knížek pro děti, byla jsem na ně velmi zvědavá, přestože věkem už dávno nepatřím do cílové skupiny.
Díl Nápad století vyšel jako třetí v pořadí, ale z hlediska chronologie děje patří na první místo a obvykle bývá také za první považován.
Hlavními postavami jsou dva jedenáctiletí kluci - vypravěč příběhu (v celé sérii ani jednou nezazní jeho jméno) a jeho nejlepší kamarád Kamo. Knížka zaujme už svou originální zápletkou- chlapci se obávají šesté třídy, která je příští rok čeká, protože tam nebudou mít jednoho učitele na všechny předměty, jak byli dosud zvyklí, ale každý předmět bude učit jiný kantor. Kamo, největší číslo ze třídy, dostane nápad století - požádá třídního Margerella, "milovaného pančela", aby jim různé typy učitelů předvedl. A tak se také stane.
Celá věc ale brzy začne nabývat znepokojivých obrysů - jestliže se Margerelle před každou vyučovací hodinou změní v jinou osobnost, kam zmizela ta jeho původní? Kamo musí rychle něco vymyslet, jinak už se třída se svým oblíbeným učitelem nikdy neshledá!
"Ten chlap je jako kapka rtuti," tvrdil Kamo.
"Jak to?"
"Tys nikdy nerozbil teploměr? Rtuť z něj přece utíká v takovejch malejch kapičkách. Když jednu zmáčkneš, hned se rozdělí na spoustu dalších a každá z těch kapiček se zas rozdělí na jiný. Margerelle je přesně takovej. Uměl by se rozdělit na miliony dalších Margerellů. Zvlád by napodobit všechny učitele na zeměkouli. Ty vé, skoro se tomu nechce věřit!"
Učitel základní školy s mnohačetnou poruchou osobnosti, to tu myslím ještě nebylo.
Nápad století je chytrá a svěží knížka. I já jako dospělá jsem se nad ní dobře bavila. Líbí se mi Pennacův jemný humor a to, jak neotřele umí vystihnout skutečnost.
Z jeho slov zaznívala taková hrozba, že nás vůbec nenapadlo se zasmát. Každý zůstal ve své vlastní hlavě a tiše si pro sebe hláskoval jeho jméno (...)
Na to, že jde o dětskou knížku, se tu Pennac nevyhýbá ani docela drsným - někteří lidé by se mylně domnívali, že "nedětským" - záležitostem. Například Kamova máma Taťána.
Kamova máma Taťána mluvila skoro všemi jazyky světa, protože byla původem ruská židovka a protože Dějiny s velkým D - plné nespravedlností, revolucí, válek a rasových a náboženských bojů - její rodinu rozprášily do všech koutů zeměkoule.
Nebo Kamův táta, který zemřel, když byl Kamo ještě malý (ale ne zase tak malý, aby si na to nepamatoval).
(Mimochodem Kamova máma Taťána je moje nejoblíbenější postava. V dalších dílech se o ní dozvíme víc.)
Knihu doprovázejí ilustrace mladého českého výtvarníka Tadeáše Kotrby. Několik si jich můžete prohlédnout na jeho stránkách. K textu výborně pasují a konkrétně česká obálka knížky mi připadá povedenější než původní francouzské.
Byla to zatím jediná noc v mém životě, kterou jsem strávil u telefonu. Tap s Mínou spali. Taťána na druhém konci také spala. Na celé spící planetě jsme zbyli jen Kamo a já, spojeni telefonním drátem. "Vyjde to", říkal Kamo, "nelam si s tím hlavu, nemůže to nevyjít." Jakmile zmalomyslněl on, zvedal jsem mu morálku zas já. "Kamo, nevyšiluj, to nemůže selhat, byl jsi skvělej, zabere to." Pak byla zas řada na něm... Pochybnosti jsou zkrátka takové, přicházejí a pak se opět vytrácejí... Nikdy se ale ještě nestalo, že by se kvůli nim nerozednilo.
[Recenze na blogu: http://pertinacia.pise.cz/2-daniel-pe...]
Knížky o pařížském školákovi Kamovi jsem objevila skrze jejich autora. Daniel Pennac je můj oblíbený spisovatel; jeho esej Jako román řadím k nejlepším knihám, které jsem v životě přečetla. Není tedy divu, že když jsem se dozvěděla, že nakladatelství Meander nedávno vydalo Pennacovu sérii knížek pro děti, byla jsem na ně velmi zvědavá, přestože věkem už dávno nepatřím do cílové skupiny.
Díl Nápad století vyšel jako třetí v pořadí, ale z hlediska chronologie děje patří na první místo a obvykle bývá také za první považován.
Hlavními postavami jsou dva jedenáctiletí kluci - vypravěč příběhu (v celé sérii ani jednou nezazní jeho jméno) a jeho nejlepší kamarád Kamo. Knížka zaujme už svou originální zápletkou- chlapci se obávají šesté třídy, která je příští rok čeká, protože tam nebudou mít jednoho učitele na všechny předměty, jak byli dosud zvyklí, ale každý předmět bude učit jiný kantor. Kamo, největší číslo ze třídy, dostane nápad století - požádá třídního Margerella, "milovaného pančela", aby jim různé typy učitelů předvedl. A tak se také stane.
Celá věc ale brzy začne nabývat znepokojivých obrysů - jestliže se Margerelle před každou vyučovací hodinou změní v jinou osobnost, kam zmizela ta jeho původní? Kamo musí rychle něco vymyslet, jinak už se třída se svým oblíbeným učitelem nikdy neshledá!
"Ten chlap je jako kapka rtuti," tvrdil Kamo.
"Jak to?"
"Tys nikdy nerozbil teploměr? Rtuť z něj přece utíká v takovejch malejch kapičkách. Když jednu zmáčkneš, hned se rozdělí na spoustu dalších a každá z těch kapiček se zas rozdělí na jiný. Margerelle je přesně takovej. Uměl by se rozdělit na miliony dalších Margerellů. Zvlád by napodobit všechny učitele na zeměkouli. Ty vé, skoro se tomu nechce věřit!"
Učitel základní školy s mnohačetnou poruchou osobnosti, to tu myslím ještě nebylo.
Nápad století je chytrá a svěží knížka. I já jako dospělá jsem se nad ní dobře bavila. Líbí se mi Pennacův jemný humor a to, jak neotřele umí vystihnout skutečnost.
Z jeho slov zaznívala taková hrozba, že nás vůbec nenapadlo se zasmát. Každý zůstal ve své vlastní hlavě a tiše si pro sebe hláskoval jeho jméno (...)
Na to, že jde o dětskou knížku, se tu Pennac nevyhýbá ani docela drsným - někteří lidé by se mylně domnívali, že "nedětským" - záležitostem. Například Kamova máma Taťána.
Kamova máma Taťána mluvila skoro všemi jazyky světa, protože byla původem ruská židovka a protože Dějiny s velkým D - plné nespravedlností, revolucí, válek a rasových a náboženských bojů - její rodinu rozprášily do všech koutů zeměkoule.
Nebo Kamův táta, který zemřel, když byl Kamo ještě malý (ale ne zase tak malý, aby si na to nepamatoval).
(Mimochodem Kamova máma Taťána je moje nejoblíbenější postava. V dalších dílech se o ní dozvíme víc.)
Knihu doprovázejí ilustrace mladého českého výtvarníka Tadeáše Kotrby. Několik si jich můžete prohlédnout na jeho stránkách. K textu výborně pasují a konkrétně česká obálka knížky mi připadá povedenější než původní francouzské.
Byla to zatím jediná noc v mém životě, kterou jsem strávil u telefonu. Tap s Mínou spali. Taťána na druhém konci také spala. Na celé spící planetě jsme zbyli jen Kamo a já, spojeni telefonním drátem. "Vyjde to", říkal Kamo, "nelam si s tím hlavu, nemůže to nevyjít." Jakmile zmalomyslněl on, zvedal jsem mu morálku zas já. "Kamo, nevyšiluj, to nemůže selhat, byl jsi skvělej, zabere to." Pak byla zas řada na něm... Pochybnosti jsou zkrátka takové, přicházejí a pak se opět vytrácejí... Nikdy se ale ještě nestalo, že by se kvůli nim nerozednilo.
[Recenze na blogu: http://pertinacia.pise.cz/2-daniel-pe...]
June 24, 2022
C'est avec un plaisir immense que je redécouvre l'écriture rebondissante de Daniel Pennac en compagnie de mes enfants (10, 10 et 9 ans) (je leur lis à voix haute). Il est difficile de se limiter à un ou deux chapitre chaque soir, car les personnages sont drôles et vivants, certaines scènes complètement hilarantes et le suspens tout à fait palpable ! Nous avons commencé avec le "Roman d'Ernest et Célestine" et je pense que nous allons dévorer toutes les aventures de Kamo. On en veux encore !
Read
February 25, 2014Vtipná knížka spíš pro kluky o tom, jak se s geniálním učitelem připravit na šestou třídu.
December 3, 2015
Pennac si conferma una meraviglia, anche nella letteratura per ragazzi. Divertente, istruttivo, originale, commovente. Godibilissimo a tutte le età, questo Kamo.
December 27, 2011
Où l'instit prépare vraiment bien ses élèves à la sixième !
Displaying 1 - 17 of 17 reviews