Kniha na večery po únavnom dni, aby sa do nich vplietlo trochu pohody. Dá sa čítať strana po strane, aj na preskačku, vkuse, ale aj s prestávkami, od začiatku, no aj od stredu. Prehliadka esencií života.
--
„Jsem šťastná, že nám ta voda došla. Je hezký moct si na tenhle pocit sáhnout. Strach o život. To se člověku ve městě nikdy nestane. Pořád máme všeho moc. Nemít skoro nic je mnohem přehlednější, úlevnější. Člověk si díky tomu uvědomí, co skutečně potřebuje.“
„Je osm ráno. Sedím na terase v proutěným křesle. První dny byly rychlý. Suchá a těžká Lima. Vůně mořskýho vlka na česneku a cibule s limetkou. Peruánská paní na podpatkách. Je na naše poměry macatá, bílý tílko zaříznutý do špíčků, pupík valící se z džín. Malinký ručičky. Poměry jsou jí ukradený. Překrásná Žena.“
„Jednou si třeba dáte suši rolku. A bude v ní japonská majonéza. Bude vám chutnat.
Jednou vám třeba přijde nějaká zpráva, vy si jí přečtete... a ona vás potěší. Poznáte to podle toho, že vás bude hřát břicho, a podle šoku v těle, protože potěšení je něco, co jste dlouho necítili.
Jednou možná začnete mít potřebu někam dojít, ne jen obcházet. Dáte si cíl. A pak k němu dojdete.
S bolestí je to těžký, protože je blbost jí potlačovat, a zapomenout nechcete. Když někoho ztratíte, pořád ve vás je a vy doufejte, že vždycky bude. Ale slibuju vám, že časem zarostete. Přijmete ty věci a začnete žít. Vy se porovnáte a pak se porovnají všichni lidi
okolo vás. Ti, které milujete, ti, pro které jste se donutili vstát. Ti, kteří vstali pro vás.“