Antologie Generace 89 přináší reprezentativní výběr z tvorby těchto scenáristů a výtvarníků, nabízí průřez dobově oblíbenými žánry a zároveň ukazuje, jakých vizuálních podob český a slovenský komiks na přelomu osmdesátých a devadesátých let nabýval. Kromě dodnes populárních příběhů představuje i ty, které z různých důvodů nebyly vydány až do konce nebo oficiálně vůbec nevyšly. Publikaci provází obsáhlý úvod objasňující dobové souvislosti.
Hodnotím čistě z pohledu historické hodnoty. Samotné komiksy mi přišly vydařené jen výjimečně (Rocky Racoon, Mysterium of the Black Hole, Duryan Hyperman, Mise lásky XX MP), většinou jsem měl problém s nekomiksovým vyprávěním - buď příliš vysvětlující, či naopak nepochopitelné přechody.
Jako vhled do historie československého komiksu mi to zejména díky skvělé předmluvě přijde velmi hodnotné.
Kniha obsahuje příběhy, které jsou více či méně relikty své doby. Asi nejzábavnější je Bofova Sheila. Pobíhající polonahá prostitutka, kolem které umírají mafiáni, je prostě skvělá. Zajímavý a správně šílený je také Duryan Hyperman. Celkově jsou v téhle sbírce povedené sci-fi povídky. Parádní, ale bohům žel krátký, je dänikenovský příběh Jana Gibka a úžasného Miroslava Schönberga. Zajímavě minimalistická je sci-fi povídka Ondřeje Neffa. No a závěrečné sci-fi Dračí let je 34 stránková paráda od Ladislava Kubice a Vladimíra Hanuše. Čistě pro porovnání s jinými verzemi je zajímavé zpracování Conanovské povídky Dcera pána mrazu, která se zde jmenuje Návrat. Knihu uvádí skvělá předmluva Tomáše Prokůpka, která tuhle sbírku zasazuje do kontextu doby.
A další velmi zajímavá směs. Hned první dva kousky nás vrhnou do "zajímavých časů" porevolučního politického kvasu, následuje ale vše možné od mafiánské Ameriky přes starověkou střední Evropu po stránky plné sci-fi a fantasy, které jako by vypadly z Ábíčka (a Velké knihy komiksů #1). Svou rozmanitostí antologie rozhodně baví, na druhou stranu ale kvalita velmi kolísá a jako celek nepřináší nijak výjimečné nebo originální náměty. Když už se například vrhne do dávné alternativní minulosti Země, nijak si nepohraje s možnými následky... Většina zařazených komiksů je podobným stylem vlastně docela naivní, přestože tématicky se velice liší.
...a zaujalo mě, že styl Zeleného Raoula má své předchůdce. A jaký vliv má/měl Kája Saudek, nebo má ten "prsatý" zakulacený styl ještě nějakého vzdálenějšího předchůdce?