What do you think?
Rate this book
Zřídla
Pod našima nohama se nachází spousta věcí: třeba vodovody, plynovody, optické kabely, metro… Teda to zrovna v Brně ne, ale zato tam můžete narazit na magická Zřídla – skryté zásobníky mocné energie. Jejich Strážcem se může stát každý, kdo má dar a dokáže se na Zřídla napojit, ať už je to holka z knihovny, divný chlápek od vedle, nebo třeba nenápadný uklízeč z nádraží. Moc Zřídla se dá využít všelijak – třeba pro větší sílu, štěstí, lásku nebo tvoření úžasných věcí. Jenže teď mizí jedno Zřídlo za druhým a je jasné, že za tím stojí někdo ze Strážců. A může to být kdokoliv. Stahují se mraky a hrozí válka o tenčící se zdroje magické energie.
400 pages, Paperback
First published January 1, 2019
5 people are currently reading
48 people want to read
About the author
Kristýna Sněgoňová
31 books50 followersTak trochu záhadná žena, mladá spisovatelka, která se před několika lety vynořila odnikud, aby následně začala s přehledem vítězit v žánrových soutěžích a dobývat jednu cenu za druhou. Je několikanásobnou Lady Řádu fantasy i Nositelkou meče, vítězkou Ceny Karla Čapka a držitelkou Mloka, stejně jako soutěží typu Vidoucí a jiných.
Svou literární kariéru začala výhrou v soutěži O brahmíní vemeno povídkou Zrůdy by měly držet spolu (2009) a po tvůrčí pauze, během které se věnovala sportu, napsala nespočet povídek a novel, protože ocenění vemenem zavazuje. Pro radost své rodiny z Vaultu šílené brahmíny napsala i povídku, která se stala základem pro Krev pro rusalku - jmenovala se Krvavý kožíšek a vzbudila tehdy pouze všeobecné zklamání, že se nejedná o dívčí román o ztrátě panenství.
Její díla jsou k nalezení v mnoha sbornících, v časopisu Pevnost se poprvé objevila jako vítězka soutěže Vidoucí s povídkou Zadostiučinění (Pevnost 03/2015), v roce 2017 si to zopakovala s povídkami O snílcích a snovačích (Pevnost 03/2017) a Sobotní směna (Pevnost 12/2017). Její povídky se stále pravidelněji objevují i v antologiích, jako například Ve stínu Říše (2017), kde ohromila a vyděsila příběhem "Na vlastní kůži", nebo ve volném pokračování antologie Ve stínu apokalypsy (2018).
Kristýna však nezůstala pouze u psaní povídek. Po úspěšném románu Krev pro rusalku (2018), který se v roce 2021 dočkal i druhého vydání, se vydala do Brna s fantasy románem Zřídla (2019), následovala sci-fi série Města, v rámci které zatím vyšly romány Město v oblacích (2020) a Země v troskách (2021), a v neposlední řadě se také podílela na antologiích Lockdown (2021), Krásky a vetřelci: Pulp stories (2021) a Zákon genu (2022).
Od roku 2020 pracuje společně s Františkem Kotletou na sci-fi sérii Legie, space opeře temné, akční i zábavné, jak jen to chladný vesmír dovolí.
Svou literární kariéru začala výhrou v soutěži O brahmíní vemeno povídkou Zrůdy by měly držet spolu (2009) a po tvůrčí pauze, během které se věnovala sportu, napsala nespočet povídek a novel, protože ocenění vemenem zavazuje. Pro radost své rodiny z Vaultu šílené brahmíny napsala i povídku, která se stala základem pro Krev pro rusalku - jmenovala se Krvavý kožíšek a vzbudila tehdy pouze všeobecné zklamání, že se nejedná o dívčí román o ztrátě panenství.
Její díla jsou k nalezení v mnoha sbornících, v časopisu Pevnost se poprvé objevila jako vítězka soutěže Vidoucí s povídkou Zadostiučinění (Pevnost 03/2015), v roce 2017 si to zopakovala s povídkami O snílcích a snovačích (Pevnost 03/2017) a Sobotní směna (Pevnost 12/2017). Její povídky se stále pravidelněji objevují i v antologiích, jako například Ve stínu Říše (2017), kde ohromila a vyděsila příběhem "Na vlastní kůži", nebo ve volném pokračování antologie Ve stínu apokalypsy (2018).
Kristýna však nezůstala pouze u psaní povídek. Po úspěšném románu Krev pro rusalku (2018), který se v roce 2021 dočkal i druhého vydání, se vydala do Brna s fantasy románem Zřídla (2019), následovala sci-fi série Města, v rámci které zatím vyšly romány Město v oblacích (2020) a Země v troskách (2021), a v neposlední řadě se také podílela na antologiích Lockdown (2021), Krásky a vetřelci: Pulp stories (2021) a Zákon genu (2022).
Od roku 2020 pracuje společně s Františkem Kotletou na sci-fi sérii Legie, space opeře temné, akční i zábavné, jak jen to chladný vesmír dovolí.
Ratings & Reviews
Friends & Following
Create a free account to discover what your friends think of this book!
Community Reviews
Displaying 1 - 26 of 26 reviews
March 26, 2020
3.5*
Čekala jsem to lepší. Půlku knihy jsem byla zmatená a lehce znuděná, druhou půlku už to bylo lepší, nabralo to na obrátkách, když se konečně začalo ukazovat nějaké info o co vlastně go. Ale je tu zbytečně moc postav, nedostanou prostor. A ti hlavní, no Richter a Lída, ti se mi líbili. Lutyně, tak nějak za celou dobu nevím, co si o ní myslet, jak moc vlastně byla důležitá, občas mi tam přišla tak jen na víc, aby dodala smysl Richterovi. Příběh je smutný, plný viny, deprese. Fantasy tam ve výsledku moc není. Zřídla jsou zajímavý koncept, ale chybělo mi tam pro ně víc prostoru, když se to vlastně celé mělo točit kolem nich. A nějak mi nepomohlo prostředí Brna, kde celý život žiju. Mě asi baví na fantasy to, že si ty místa můžu svou fantazií vymyslet sama, Brno znám a Brno mě nudilo :D sorry!
A co mi občas vadilo a zasekávalo mě, byl občasný divný slovosled a autorčina snad nechuť k používání se/si u sloves. Vždycky mě to vyhodilo ze čtení.
Jako bylo to pohoda čtení, ale moc nechápu ten hype kolem autorky, možná za pár let se vypíše ještě víc a bude to paráda, ale zatím to byl okay příběh, nenadchlo, ani neurazilo.
Čekala jsem to lepší. Půlku knihy jsem byla zmatená a lehce znuděná, druhou půlku už to bylo lepší, nabralo to na obrátkách, když se konečně začalo ukazovat nějaké info o co vlastně go. Ale je tu zbytečně moc postav, nedostanou prostor. A ti hlavní, no Richter a Lída, ti se mi líbili. Lutyně, tak nějak za celou dobu nevím, co si o ní myslet, jak moc vlastně byla důležitá, občas mi tam přišla tak jen na víc, aby dodala smysl Richterovi. Příběh je smutný, plný viny, deprese. Fantasy tam ve výsledku moc není. Zřídla jsou zajímavý koncept, ale chybělo mi tam pro ně víc prostoru, když se to vlastně celé mělo točit kolem nich. A nějak mi nepomohlo prostředí Brna, kde celý život žiju. Mě asi baví na fantasy to, že si ty místa můžu svou fantazií vymyslet sama, Brno znám a Brno mě nudilo :D sorry!
A co mi občas vadilo a zasekávalo mě, byl občasný divný slovosled a autorčina snad nechuť k používání se/si u sloves. Vždycky mě to vyhodilo ze čtení.
Jako bylo to pohoda čtení, ale moc nechápu ten hype kolem autorky, možná za pár let se vypíše ještě víc a bude to paráda, ale zatím to byl okay příběh, nenadchlo, ani neurazilo.
October 17, 2019
Tak tohle bylo peckovní :-) Skvěle napsané, okamžitě mě to vtáhlo do děje, četlo se to skoro samo. Zápletka, postavy a prostředí, kde se příběh odehrává z něj dělá vynikající českou urban fantasy, kterou všem čtenářům tohoto žánru vřele doporučuji :-)
June 22, 2020
Krev pro Rusalku bola podľa mňa o dosť lepšia kniha. Páči sa mi však, že máme v čechách mladú spisovateľku, ktorá poteší poriadným fantasy brakom, aj preto ju hodlám podporovať kúpou jej kníh, lebo verím, že sa z jej pera ešte máme na čo tešiť.
Zřídla mali zaujímavý nápad, ale kostrbaté prevedenie. (ach keď si prečítam svoju "tvorbu" príde mi trochu blbé niekoho zdrbávať za chyby, ktoré robím tiež)
Skákanie v čase sa ešte dá nejako zniesť. To, že kapitola začne v prvej osobe a ja chvíľu neviem či je to Barbara alebo Richter, to už sa trávi trošku horšie. Najväčší "prúser" je však ta záplava mien.
"Izabela jí nos narovnala, podlitinu si zapudrovala, ránu na rtu vydávala za opar. Ale měla pocit, že i jí přibylo v posledních dnech pár vrásek. Lukáš zvedl hlavu. "Chceš si sednout?" Rozhlédl se. "Moment, kde jsou židle?" "Vždyť si je odnesla Helena, asi před minutou," řekl Martin. Lukáš si promnul oči. "Vúbec jsem si nevšiml." Jako všichni tady, i Ludmila věděla, že Lukášova Soňa před čtrnásti dny už podruhé potratila a že to teď nemá lehké. Chtěla si s ním o tom promluvit, ale pak se stalo to s Norbertem a ..."
A na ďalšej strane pokračuje aj Bela, Jarek, Doktor, Mácha ...
Straaaaaaaaašne veľa mien v ktorých pláva a žiadna postava nemá hĺbku. Len meno. Veľmi málo charakteru a možností vcítiť sa do niekoho z nich.
Aj napriek všetkému sa ale teším na ďalší počin z Kristýninho pera.
Zřídla mali zaujímavý nápad, ale kostrbaté prevedenie. (ach keď si prečítam svoju "tvorbu" príde mi trochu blbé niekoho zdrbávať za chyby, ktoré robím tiež)
Skákanie v čase sa ešte dá nejako zniesť. To, že kapitola začne v prvej osobe a ja chvíľu neviem či je to Barbara alebo Richter, to už sa trávi trošku horšie. Najväčší "prúser" je však ta záplava mien.
"Izabela jí nos narovnala, podlitinu si zapudrovala, ránu na rtu vydávala za opar. Ale měla pocit, že i jí přibylo v posledních dnech pár vrásek. Lukáš zvedl hlavu. "Chceš si sednout?" Rozhlédl se. "Moment, kde jsou židle?" "Vždyť si je odnesla Helena, asi před minutou," řekl Martin. Lukáš si promnul oči. "Vúbec jsem si nevšiml." Jako všichni tady, i Ludmila věděla, že Lukášova Soňa před čtrnásti dny už podruhé potratila a že to teď nemá lehké. Chtěla si s ním o tom promluvit, ale pak se stalo to s Norbertem a ..."
A na ďalšej strane pokračuje aj Bela, Jarek, Doktor, Mácha ...
Straaaaaaaaašne veľa mien v ktorých pláva a žiadna postava nemá hĺbku. Len meno. Veľmi málo charakteru a možností vcítiť sa do niekoho z nich.
Aj napriek všetkému sa ale teším na ďalší počin z Kristýninho pera.
December 29, 2022
Docteno nekolik tydnu zpet a muzu rict ze to nebylo vubec spatne … mam rad tyto odpocinkove knizky z Brna 😂
December 23, 2019
Nevím proč, ale z celého čtení jsem měla pocit, jak kdybych četla něco z ruské sféry, konkrétně něco na styl Hlídek od Lukjaněnka, možná za to může ta pochmurnost a depresivní atmosféra, která je příznačná právě pro ruskou literaturu.
Zřídla mají nejlepší úvodní větu, ever (zkuste mi hodit případy, které tohle přebijí), aneb: ,,Uřízneme mu koule a nacpeme mu je do zadku.", fakt vede. Se samotným rozuzlením jsem spokojená, trochu mi trvalo vklouznout do flashbacků, abych se zorientovala, co se dělo/děje. Postavy jsou v pohodě, aspoň natolik, na kolik můžou v takovém prostředí být. Trochu mě mrzí (sama nevěřím, že bych to kdy napsala), že neznám Brno, prožitek by byl asi o chlup lepší, kdybych znala popisované prostředí.
Celý příběh má (tedy aspoň pro mě) zoufalý, depresivní podtón, trochu bezmoci a těžkosti lidských voleb. Takže jako lehkou oddechovku to nevidím, nečekejte nic sluníčkového :)
Zřídla mají nejlepší úvodní větu, ever (zkuste mi hodit případy, které tohle přebijí), aneb: ,,Uřízneme mu koule a nacpeme mu je do zadku.", fakt vede. Se samotným rozuzlením jsem spokojená, trochu mi trvalo vklouznout do flashbacků, abych se zorientovala, co se dělo/děje. Postavy jsou v pohodě, aspoň natolik, na kolik můžou v takovém prostředí být. Trochu mě mrzí (sama nevěřím, že bych to kdy napsala), že neznám Brno, prožitek by byl asi o chlup lepší, kdybych znala popisované prostředí.
Celý příběh má (tedy aspoň pro mě) zoufalý, depresivní podtón, trochu bezmoci a těžkosti lidských voleb. Takže jako lehkou oddechovku to nevidím, nečekejte nic sluníčkového :)
March 25, 2022
Uf... Po přečtení Krve pro rusalku jsem se na Zřídla vysloveně těšil. A přišlo zklamání. Postavy jsou tu ploché, děj přeskakuje ve dvou časových rovinách jen proto, aby si vzájemně záplatoval mezery. A příběh? Ten tu vlastně není. Nahrazuje ho koncept dobrého nápadu z popsaného ubrousku během vypití jedné kávy, který autorka rozepsala na čtyři sta stran. Hlavní hrdina neví, co chce, ale jde si tvrdě za svým. To ovšem znamená, že v průběhu knihy ten názor několikrát změní a najednou jde tvrdě za úplně něčím jiným. Má to být paralelou k poučení z vlastních chyb? Spíš to do konceptu tak nějak vyšlo. A i když konec knihy chce vše vysvětlit, vlastně po přečtení zůstane pár otazníků, ke kterým já jako čtenář nemám sílu přemýšlet nad odpovědí.
April 5, 2020
Druhá kniha Kristýny Sněgoňové má stejně dusivě pesimistickou atmosféru jako ta první, také se odehrává v Brně a hlavní hrdina je opět na pár facek. Teda, Lukáš Richter je krapet sympatičtější, ale stále dost podobný protagonistovi Krve pro Rusalku. Ani mi to nevadilo, pořádně noirového hrdinu si ráda přečtu. Jen doufám, že nám v další knize Sněgoňová ukáže, že dokáže bravurně napsat i jiný typ postavy. Vedlejší postavy v této knize jsou lepší než v první, která ale zase měla lépe propracované psychické pohnutky. Zakončení se mi zdálo trochu chaotické a překotné, ale četbu jsem si užila. Nemůžu se dočkat další knihy.
January 25, 2021
Vůbec nechápu, proč mě tato kniha nechytla. Má dle mého názoru vše, co bych od ní čekal. Nějak jsem se ale pořád nemohl začíst. Postavy mi stále přišly ploché a nemohl jsem se do nich tolik vžít. Škoda. Nápad to byl opravdu dobrý.
July 8, 2020
Prvý autorkin román sa mi páčil. Samozrejme, že som bol zvedavý na jej druhotinu a zabezpečil som si ju aj s pekným venovaním na poslednom FénixCone.
Nechcem sa príliš rozpisovať, tak to pomerne stručne zhrniem.
Nie pochýb, že Kristýna písať vie. To dokazuje aj v tomto románe a nielen štylisticky. Pre mňa to bolo tématicky niečo nové, husto vsadené do reálií Brna. Prvá časť knihy bola vláčna, že čitateľ nie veľmi vie, „oč kráčí“. Autorka poodhaľuje rúško tajomstiev až v druhej polke knihy a aj to nie úplne. Pomerne mnoho toho nechá medzi riadkami. Druhá polovica románu má ale lepší spád, akčnosť a napätie. Hoc miestami som mal problém dobre si zvizualizovať to napísané.
Forma spôsobu rozprávania je komplikovaná: er, ich – ona, ich – on a zase tam a späť. Takisto prechádzanie časovými rovinami – tehdy a teď a podobne... množstvo postáv, z ktorých nie všetky sú asi potrebné... To všetko vyžaduje totálne sústredeného čitateľa. Keďže som sústredený bol, narazil som na zopár nelogizmov – a asi najväčší : aké to má celé zmysel, ak žriedla sa vraj nachádzajú aj mimo Brna?! Alebo nie?!
Na záver mi ostala v mysli pachuť akejsi neukončenosti rozvrhnutých dejových línií. Akoby si autorka povedala, tak a už to musím nejako ukončiť...
Za prvú polovicu knihy by som dal 3* a za druhú 4*. Čiže dokopy 3,5*.
Nechcem sa príliš rozpisovať, tak to pomerne stručne zhrniem.
Nie pochýb, že Kristýna písať vie. To dokazuje aj v tomto románe a nielen štylisticky. Pre mňa to bolo tématicky niečo nové, husto vsadené do reálií Brna. Prvá časť knihy bola vláčna, že čitateľ nie veľmi vie, „oč kráčí“. Autorka poodhaľuje rúško tajomstiev až v druhej polke knihy a aj to nie úplne. Pomerne mnoho toho nechá medzi riadkami. Druhá polovica románu má ale lepší spád, akčnosť a napätie. Hoc miestami som mal problém dobre si zvizualizovať to napísané.
Forma spôsobu rozprávania je komplikovaná: er, ich – ona, ich – on a zase tam a späť. Takisto prechádzanie časovými rovinami – tehdy a teď a podobne... množstvo postáv, z ktorých nie všetky sú asi potrebné... To všetko vyžaduje totálne sústredeného čitateľa. Keďže som sústredený bol, narazil som na zopár nelogizmov – a asi najväčší : aké to má celé zmysel, ak žriedla sa vraj nachádzajú aj mimo Brna?! Alebo nie?!
Na záver mi ostala v mysli pachuť akejsi neukončenosti rozvrhnutých dejových línií. Akoby si autorka povedala, tak a už to musím nejako ukončiť...
Za prvú polovicu knihy by som dal 3* a za druhú 4*. Čiže dokopy 3,5*.
January 18, 2023
Príbeh je ladený opäť noirovo a ja som si tú drsnosť a pochmúrnosť dosť užívala. S atmosférou teda problém nebol. Ani s tým, že sa tu striedali okamihy z minulosti a súčasnosti, tie boli dobre označené, takže som tápala len mierne. Problémom je zástup postáv, ktoré do príbehu vstupujú, no nemajú príležitosť skutočne sa čitateľovi predstaviť. Nejde len o to, že vo mne pre to nevyvolali žiadnu emóciu, ale hlavne som im nerozumela. Nevedela som, čo sa snažia dosiahnuť a prečo.
K čomu nenapomáhala ani samotná dejová linka. Nie som si úplne istá, o čom presne ten príbeh mal byť. Začínal pozvoľna, potom doslova prepadol cez okraj a končil tak náhle, až si nie som istá, či vôbec skončil. V niektorej recenzii som zachytila prirovnanie, že čítať túto knihu je ako dostať sa k tretiemu dielu šesťdielnej série bez znalosti prvý dvoch. Súhlasím. Stále som mala pocit, že som nedopatrením preskočila niekoľko kapitol, a teda mi unikla nejaká zásadná časť príbehu. Čo je škoda, lebo inak ma čítanie veľmi bavilo.
K čomu nenapomáhala ani samotná dejová linka. Nie som si úplne istá, o čom presne ten príbeh mal byť. Začínal pozvoľna, potom doslova prepadol cez okraj a končil tak náhle, až si nie som istá, či vôbec skončil. V niektorej recenzii som zachytila prirovnanie, že čítať túto knihu je ako dostať sa k tretiemu dielu šesťdielnej série bez znalosti prvý dvoch. Súhlasím. Stále som mala pocit, že som nedopatrením preskočila niekoľko kapitol, a teda mi unikla nejaká zásadná časť príbehu. Čo je škoda, lebo inak ma čítanie veľmi bavilo.
July 13, 2021
Recenziu pre Fandom.sk napísal Michal Hosťovecký:
Existujú dva typy ľudí – tí, ktorí ho milujú, a tí, ktorí si z neho robia srandu. Tieto dve kategórie sa prípadne môžu prekrývať. Prirodzená rivalita medzi Prahou a srdcom Južnej Moravy je u našich českých bratov nekonečnou studnicou vtipov.
Ak neveríte, stačí si do Google zadať spojenie „proč existuje“ a vybrať si prvý návrh. Kto však v Brne naozaj bol, musí uznať, že ide o pekné mesto s jedinečnou atmosférou, plné prívetivých ľudí, študentov, historických budov a lacného piva.
Nie, toto nie je reklamný článok pre cestovku, žiadne obavy! Stále čítate recenziu na najnovšiu urban fantasy od Kristýny Sněgoňovej. Román Zřídla sa však nielenže odohráva práve v Brne, ale toto mesto v ňom zohráva jednu z kľúčových úloh.
No pekne poporiadku…
Celú recenziu nájdete na Fandom.sk https://www.fandom.sk/clanok/recenzia...
Existujú dva typy ľudí – tí, ktorí ho milujú, a tí, ktorí si z neho robia srandu. Tieto dve kategórie sa prípadne môžu prekrývať. Prirodzená rivalita medzi Prahou a srdcom Južnej Moravy je u našich českých bratov nekonečnou studnicou vtipov.
Ak neveríte, stačí si do Google zadať spojenie „proč existuje“ a vybrať si prvý návrh. Kto však v Brne naozaj bol, musí uznať, že ide o pekné mesto s jedinečnou atmosférou, plné prívetivých ľudí, študentov, historických budov a lacného piva.
Nie, toto nie je reklamný článok pre cestovku, žiadne obavy! Stále čítate recenziu na najnovšiu urban fantasy od Kristýny Sněgoňovej. Román Zřídla sa však nielenže odohráva práve v Brne, ale toto mesto v ňom zohráva jednu z kľúčových úloh.
No pekne poporiadku…
Celú recenziu nájdete na Fandom.sk https://www.fandom.sk/clanok/recenzia...
December 21, 2021
Poslechla jsem audioverzi. Asi by bývalo stačilo si přečíst/poslechnout začátek, protože do konce se vlastně nic moc nezměnilo. Možná postačí i anotace. Tolik k ději. Nalákal mě štítek "Brno", ale tak nebrněnskou knihu z Brna jsem asi nečetla. Místo, abych byla ráda, že děj probíhá ve známých místech, zmínky o konkrétním místopisu mě spíš rušily. Nejde o to, že je to fantasy, na což v Brně nenarazíte, ale v celkovém vyznění mi prostě Brno vůbec nesedělo. Přitom třeba Runový meč, což je taky fantasy Brno, v tom mi prostředí bylo blízké. Asi k uvěřitelnému brněnskému prostředí nestačí použít občas slovo šalina nebo opsat mapu města. Navíc v audioverzi bylo několikrát řečeno cosi o pí*ovinách s dlouhým í, a to už vůbec nevím, jestli říkají někteří Brňáci. Já tedy ne. "Jedině s kratkym měkkim." K audioverzi mám ještě výtku, že mi nebyla sympatická interpretace P. Lorencové. Ale to už je o osobních preferencích hlasů a typu projevu. Chlapi mi nevadili.
February 1, 2022
"Neurazí, nenadchne" - koncept mě zaujal a celkem bavil, ale nějak mi chyběla hloubka postav, nebo možná popis fungování "magie", možná to bylo atmosférou která měla být temná a hutná, ale nějak na mě nedolehla... nebo možná tím, že rozřešení zápletky mi bylo jasné asi tak ve čtvrtině knihy, možná dřív, a spíš jsem Zřídla chtěla dočíst abych zjistila, jestli mám pravdu a nebo ne. A tak nějak jsem doufala, že ji mít nebudu.
Není to špatné čtení, rozhodně ne. Ale v žánru urban fantasy rozhodně najdeme lepší kousky. Nicméně knihu bych doporučila někomu, kdo do žánru chce proniknout.
Není to špatné čtení, rozhodně ne. Ale v žánru urban fantasy rozhodně najdeme lepší kousky. Nicméně knihu bych doporučila někomu, kdo do žánru chce proniknout.
January 7, 2023
Po Krvi pro rusalku jsem se trošku bála, že budu zklamaná, ale nebyla jsem. Ani trošku, Zřídla jsou zase velká bomba. Je to originální, temný a zamotaný. Miluju na tom to, že vlastně ani nevíte, jak máte brát hlavní hrdiny a jestli jsou to záporný nebo kladný postavy. Úžasný je i zasazení do Brna, který znám jako svoje boty a o to lepší zážitek to je.
Hodně lidí kritizuje psaní z pohledu různých postav, že je to mátlo, ale mě to naopak udržovalo v napětí a děj to osvěžilo. Konec jsem si musela přečíst třikrát, ale zklamaná nejsem. Doporučuju!
Hodně lidí kritizuje psaní z pohledu různých postav, že je to mátlo, ale mě to naopak udržovalo v napětí a děj to osvěžilo. Konec jsem si musela přečíst třikrát, ale zklamaná nejsem. Doporučuju!
May 20, 2021
Jsem zmaten. Mam rad knihy s naznaky, ale tady bych si pral vic polopate vysvetlit jak kolibeh energie v zeidlech, tak konec. Oboje je mi trochu nejasne a kazi mi to dojem z jinak zajimave knihy. Jo a trocha romantiky kdyby byla, nevadilo by :)
July 13, 2021
Po Rusalce jsem od teto knihy cekal vice. Bohuzel ackoliv tema je jistym zpusobem zajimave kniha samotna pro me byla strasne tezko stravitelna/citelna.
August 8, 2021
Pomerne slabé, tak nejak nevyvážené, miestami až nezmyselne pôsobiace...
January 2, 2022
O Brně a o tom, že za to být Supermanem se platí.
November 14, 2022
natoz ze to je ceska autorka tak originalni skvele konec vybornej
December 14, 2019
První věta tedy rozhodně upoutá pozornost, zní: "Uřízneme mu koule a nacpeme mu je do zadku!" Jinak je to docela zajímavý příběh o tom, jak v Brně (a možná i jiných městech) existují jakési nádrže, které se plní energií, říká se jim "zřídla". Tuto energii dle rozpisu odčerpávají Strážci, kdyby to nedělali, mohlo by dojít k výbuchu. Strážci tuto energii musí nějak použít, obvykle proto konají nějaké malé dobré skutky, jako např. čištění města od graffitti nebo odpadků. Ovšem dá se říct, že jim to do značné míry dává něco jako superschopnosti. Ale za tenhle dar také platí vlastním zdravím.
Víc asi nebudu prozrazovat, abych nespoiloval. Až tak moc mi tedy nesedí styl, kdy tři různé postavy vypráví v první osobě a pak jsou tu flashbacky z minulosti v třetí osobě, ale celkově vzato to nebylo zas tak špatné, docela mě to bavilo.
Víc asi nebudu prozrazovat, abych nespoiloval. Až tak moc mi tedy nesedí styl, kdy tři různé postavy vypráví v první osobě a pak jsou tu flashbacky z minulosti v třetí osobě, ale celkově vzato to nebylo zas tak špatné, docela mě to bavilo.
January 17, 2020
Slušná česká urban fantasy, zajímavé téma. Měl jsem jen trochu pocit, jako bychom klouzali po povrchu, asi něco jako kdyby to byl několikátý díl ze série, ve které už předtím bylo leccos řečeno, takže to v knize bylo bráno jako samozřejmost, kterou není potřeba nějak hlouběji vysvětlovat. Srovnám-li s jinou autorčinou „Brno urban fantasy“ „Krev pro rusalku“, ta se mi líbila víc, takže Zřídla ode mne dostanou jen 4 *.
January 23, 2020
Velmi príjemné prekvapenie :) skvelá česká urban fantasy, drsná, pútavá...odporúčam
Displaying 1 - 26 of 26 reviews