Tapetář

by Ema Labudová

Mladá debutantka stvořila sugestivní a věrohodnou novelu z prostředí severobritského rybářského městečka Whitby v yorkshirském kraji 50. let. Jeho vypravěčem je dvacetiletý příslušník jisté (tehdy zcela automaticky zavrhované) menšiny, jemuž v rychlém sledu po sobě zemřou oba rodiče – příjezd na jejich pohřeb s místní komunitou, zbytkem jeho rodiny a hlavně s ním samým pořádně zamává. Řemeslně brilantně zvládnutá monologická próza má potenciál zabodovat na poli mladé české prózy: postupné odhalování tajemství a pohnutých událostí z vypravěčovy minulosti si nezadá s postupy klasické britské detektivkářské školy, zvláštnost ústřední postavy je zdrojem průběžných překvapení a silné a uvěřitelné emoce související s odlišnými charaktery a jejich složitými vztahy jsou dávkovány s entomologickou přesností.

Genres: Czech Literature, LGBT

184 pages, Hardcover

First published January 1, 2019

Reviews

[Lubomír Tichý · Rating 1 out of 5]

U knihy od Emy Labudové jsem si fakticky nelabu(d)žil.
Člověk otevře knihu a vybafne na něj anotace, která se chvástavostí značně podobá mainstreamovým komerčním dílům. Což mi je samo o sobě šumák, ale po dočtení knihy jsem se výrazům jako "věrohodná novela" a "řemeslně brilantní" musel chlámat.
V první řadě naprosto nechápu, proč byl děj situován do Anglie - jediný důvod, který se zdá být legitimní, je sexuální orientace Irvinga, ale tím to vlastně končí. Popis prostředí je téměř neexistující, nebejt názvů a jmen, tak bych v tom viděl spíš i Bosnu a Hercegovinu než Anglii.
Ani jazyk věrohodností zrovna neimponuje. Snaží se sice o jakousi hovorovost a slang, ale velmi často jej autorka nedokáže udržet. A výrazy "durch" "hrotit" "jako Brno" a další v 50. letech v Anglii? Věrohodný jak balík slámy na Václaváku, povím vám...
Za zmínku stojí ještě dost krkolomných vět, u kterých se divím, že nezasáhla redakce. A proč měl Irving v pokoji knihy, který v dobu děje ještě nevyšly? Budiž no. A ať už máme ty jazykový trampoty z krku, tak názvy kapitol ve španělštině? Interní fór, který nejsem jako prostoduchý čtenář schopen pochopit? Zřejmě jsem moc tumpachovej.
Celá novela postrádá pointu, je v ní dost odboček k různorodým postavám (ale velmi často nicneříkajících a nikterak děj neposunující). Irving je lhostejný, sebezahleděný (to je vylíčeno pěkně, přiznávám), ale sympatie jsem nenahmatal.
Frederico a Beth jsou naznačeni pouze náčrtově, přitom měli jistý potenciál a Bethiny impertinence mě i občas přiměly k úšklebku - na příběhu jsou však pouze jako cingrlátka na pár stran.
Zajímavý je motiv výrečků, kde nechává autorka nějakej ten prostor pro představivost čtenáře, přičemž jsou však zobrazováni pouze útržkovitě a málokdy, potenciál nebyl využit zrovna naplno.
A abych jen nebrblal, struktura a s ní i retrospektivy jsou povedený, čte se to jedna báseň. To je ale zoufale málo, hladký čtení neznamená dobrý čtení.
Řeklo by se, že na debut dvacetiletý autorky je to alespoň přiměřený. Ale já mám prostě nároky na knihu nominovanou na Literu znatelně vyšší. Jestli Tapetář "přemůže" (a ono to s těmi cenami zas tak horký není, ale stejnak) pohodový absurdní povídky Vratislava Kadlece či roztomilého vorla od Romi Grey, tak potěš koště.

[Steklina · Rating 2 out of 5]

Nemastné, neslané, druhá polovina silně nudná, příběh ani styl vyprávění mě nikterak nezasáhl. Více věcí jsem nepobrala: proč je příběh zasazen do Anglie? Proč jsou názvy kapitol španělsky? A pak tu bylo několik nesrovnalostí: anglický klučík má v r. 1955 v knihovničce knihu Spalovač mrtvol, která byla napsána až v r. 1967 (rok překladu do angličtiny už nebylo třeba dohledávat) a ihned pozná Dvořákovu Novosvětskou. Postavám chybí plasticita, příběhu větší hloubka a napětí, celková atmosféra je nicneříkající.

[Jitka Špičanová · Rating 5 out of 5]

Žila jsem v domění, že už nikdy nebudu číst knihu jako je Kdo chytá v žitě a Franny Zooey. Moje dvě z nejmilejších. A pak přišel letos Tapetář. Knížku jsem otevřela trochu s obavami, trochu skeptická a nakonec se nemohla odtrhnout. Zdánlivě banální příběh synka, který jede do svého rodného města na pohřeb rodičů, se kterými posledních pár let nemluvil se prolíná s jeho životem který si za ty léta odloučení vybudoval. Celým příběhem se táhne také obava z odhalení (vzhledem k historickému zasazení příběhu oprávněná, více nebudu spoilerovat) a depresivní povaha hlavní postavy zjevující se v podobě výrů sedících mu na ramenou a vejrajcích na něj každé ráno v zrcadle.
To byla pro mě asi nejlepší metafora ever.
Kolem a kolem Tapetář je knížka, kterou slupnete jako malinu při nedělním deštivém odpoledni. Dejte si k tomu horkej čaj, krekry, sýr, kávu a klidně i cígo na balkoně, ať se hezky naladíte na tu britskou atmošku.

[marketafus · Rating 2 out of 5]

Silné a uvěřitelné emoce? Vážně? Kde?!

[Sorrow (Hanka the bookworm) · Rating 2 out of 5]

Nečetla jsem snad jedinou recenzi, která by se nepozastavila nad mládím autorky a ano, i já obdivuji, že někdo dokáže napsat ve dvaceti knihu z cizího prostředí, se zajímavým námětem, roztodivnými postavami, a ještě za ni být nominován na Magnesii Literu (za objev roku 2020). Jenom mi asi trochu uniká, kde (kromě věku) ten boom kolem titulu vzniknul. Z Tapetáře na mě nedýchalo prostředí Anglie 50. let (nejsem moc všímavá, ale pochybuji, že by měl někdo na tom místě a v té době potřebu užít přirovnání „triumf jako Brno“), neměla jsem pocit, že by došlo k preciznímu ukrytí „hlavní události“ a jejímu nervy drásajícímu odhalení, neměla jsem dokonce bohužel ani pocit, že by emoce a vztahy mezi charaktery byly „dávkovány s entomologickou přesností“ (jak slibuje anotace). Novela Tapetář zkrátka jistě má potenciál, postava Federica je zajímavá, vztah mezi Irvingem a jeho spolubydlícím budí otázky, ale zároveň tam pro mě bylo až moc věcí otevřených, nedořešených a tentokráte jsem neměla pocit, že proto, že autorka ví a čtenáře jen navádí a ten, ať si domýšlí… Namátkou mě napadá, proč jsou zvoleny názvy kapitol tak, jak jsou? Kdo jsou výři? Jak je to tedy s tím Zevem? Proč je na úvod zvoleno motto: „Já, Olga Hepnarová, oběť vaší bestiality…?
Na druhou stranu bych moc chtěla pochválit audioknižní zpracování titulu. Vypravěčem byl zvolen Jan Cina a kdo už by se více na Irvinga mohl hodit než on? Pokud jsem Vás tedy úplně neodradila, zkuste audioknihu, je to dobrá volba, která textu hodně přidává.

[Book is always the answer · Rating 2 out of 5]

Pff…tak tohle ne. Velice špatně zvládnuté jak od autorky tak od redaktorů 🙈 protože když si chyb všimnu já, tak už je to co říct.
Když už chci jako autor psát knihy z cizího prostředí (Anglie, 50. léta), tak musím dost přemýšlet nad detaily. Angličan by opravdu neřekl, ze je to triumf jako Brno. Nebo ze je něco jak cyp. V 50. letech se nemůže hlavní postava rozplývat nad Spalovačem mrtvol, když 1. vydání bylo v roce 1967.
Často jsme jednu informaci četli na straně dvakrát, což možná mělo odkazovat na Spalovace mrtvol, ale tady to vůbec nefungovalo.
Ulice v Anglii jménem Dlouhá? Vždyť přece i v překladové literatuře se jména ulic nechávají v původním jazyce.
Jo a moře se rozestoupilo před Mojžíšem, ne před Ježíšem.
Kdyby kniha nebyla tak kratka, tak bych ji ani nedocetla. Neznám pravidla soutěže Knižního klubu, možná tam je pravidlo, ze když někdo se svým textem vyhraje, tak se do nej nezasahuje. V tom případě křivdím redaktorce.
Autorčina další kniha zpracovává zajímavé tema, i tak ovšem uvidím, zda se do ni pustím.

[Nikki · Rating 4 out of 5]

Ke knize jsem se opět dostala díky nominaci na Magnesii Literu. Ze začátku jsem si musela zvyknout na styl psaní autorky - děj je lehce táhlý, skáče mezi přítomností a minulostí, i prostor se často mění, vzpomínka hlavního hrdiny se objeví jen tak mimochodem, mezi textem o jiné době a jiném prostoru. Čtenář musí dávat pozor, aby se v příběhu neztratil a aby správně pochopil náznaky autorky, a tak i celý příběh. Co se mi opravdu líbilo bylo téma - téma homosexuality či psychického onemocnění v 50. letech, kdy to opravdu nebylo jednoduché, i to, jak autorka postupně odkrývala veškeré nejasnosti, podrobnosti i pohnutky postav. I když jsem od knihy čekala víc, jedná se o prvotinu autorky, proto se ráda pustím do další její knihy :)

[Edna Nová · Rating 3 out of 5]

Takže klobouk dolů, ze se jedná o tak mladou autorku. Klobouk dolu, protože jazyk je boží. Akorát mě překvapivě nechytl děj, i když dané téma znělo sakra lákavě.
V rezervaci mám ovšem druhou knihu, takže uvidíme, co bude dál.

[Evr · Rating 2 out of 5]

Kniha mě lákala počtem stran, byla celkem útlá. Z počátku jsem se nemohla nějak zorientovat. Kniha byla napsaná jednoduše, hezky se to četlo, ale opakovalo se tam mnoho slov a spousta vět byla až moc dlouhá (až 15 řádků!!). Přesto mě to lákalo číst dál, i když dějově nic moc, bylo tam jen pár hezkých částí.

[Eva Francova · Rating 5 out of 5]

Tapetář, novinka, která vyhrála Literární cenu Knižního klubu a myslím, že právem. Příběh dvacetiletého Irvinga, který žije v Manchesteru v 50. letech minulého století. Irving nám ukazuje svůj život, vrací se do rodného Whitby na pohřeb svých rodičů a tím i vzpomíná na vše, co ve Whitby prožil. Knížka je celá vyprávěna právě Irvingem, který nám postupně odhaluje svá tajemství, představy i své vnímání života. V příběhu se střídá současnost s minulostí, není to nijak odděleno, ale je to velice dobře napsané, že se v ději neztrácíte. Nečekejte jednoduchou oddechovku, knížka Vás donutí se zamyslet. Určitě je kniha srovnatelná se zahraniční prózou a těším se, že autorka brzy přidá další knihu. A mimochodem je pro mě až nepochopitelné, jak něco tak vyspělého mohla napsat tak mladá holčina. Super!

[Lenka · Rating 1 out of 5]

Nafouknutá bublina. Nejde o tak skvělý, brilantní počin, jak se píše. Navíc v mém vydání jsem objevila několik pravopisných chyb a stylistických nesrovnalosti, stejně tak nesedí některá fakt. Vyloženě protivná mi byla snaha o nápodobu jazyka Irvina Welshe - na to slečna prostě ještě nemá zkušenosti. A co jsem vážně nepochopila byly názvy kapitol ve španělštině (ani jsem se neobtěžovala s překladem, který by to snad nakonec pomohl objasnit - i když i o tom silně pochybuju).

[July_Threemosen · Rating 3 out of 5]

Při hodnocení váhám, ta kniha nebyla vůbec špatná, jen bohužel nejsem cílovka...

[Eliška Jemelková · Rating 3 out of 5]

Myslím, že jazyková stránka a téma příběhu jsou v naprostém pořádku, zejména u tak mladé autorky. Jen mi přišel takový... o všem a o ničem a spíše bych ho čekala v nějaké sbírce povídek.

[Marek · Rating 3 out of 5]

O knize TAPETÁŘ jsem už hodně slyšel. Někteří čtenáři knihu chválí, jiní čtenáři byly z knihy zklamáni, a tak jsem se rozhodl, že knihu vyzkouším. Děj novely se odehrává v britském městě Whitby v 50. letech 20. století. Kniha má 12 kapitol, každá kapitola je pojmenována ve španělštině. Vypravěčem je dvacetiletý kluk, kterému zemřou v rychlém sledu rodiče. Seznamujeme se s jeho přítelem ZEVEM, jeho kamarádkou BETH a dalšími lidmi z práce. Pracuje jako tapetář. Postupně jsou odhalována tajemství z vypravěčovy minulosti.

Jedná se o autorčinu prvotinu a je zajímavé, že kniha získala v roce 2019 Literární cenu Knižního klubu v kategorii Objev roku. Kniha se nečetla úplně snadno, nad některými věcmi musí čtenář více popřemýšlet, objevuje se filosofování, takže ne všemu jsem porozuměl, ale upřímně řečeno jsem neměl ani potřebu se nad některými větami hlouběji zamýšlet. V knize se střídají části z minulosti a přítomnosti. Příběh jako takový je celkem zajímavý, místy smutný a myslím si, že v době a v místě, ve kterém se odehrává, uvěřitelný. Závěr je překvapivý.

Autorka vydala v roce 2021 druhou knihu, která se jmenuje LADA U LEDU. Tuto knihu neplánuji číst, ačkoliv námětem může být kniha zajímavá a v současné době aktuální.

Nemůžu říci, že bych byl z knihy Tapetář zklamaný, ale z druhého hlediska nejsem z knihy úplně nadšený, že bych měl potřebu se pouštět do dalších autorčiných knih. Knihu hodnotím na 70 %.

[adela · Rating 1 out of 5]

Českou prózu mám velmi ráda a bohužel musím říci, že tohle je jeden z nejhorších počinů z jejích řady který jsem kdy měla tu smůlu vzít do ruky.

Ema Labudová možná umí používat slova, co ale rozhodně neumí, nebo minimálně v tomto případě se ji to příliš nepovedlo, je napsat něco, co by stálo za přečtení.
Tapetář v podstatě nemá děj, kdybych měla říct, o čem kniha byla... no, neřeknu nic, protože je o ničem. Text je zmatený, skáče od čerta k ďáblu a čtenář nestačí valit bulvy nad tím, kde, kdy, jak a s kým se to právě ocitl.

Všechny postavy jsou nesympatické, ploché a unylé, vůbec mě nezajímalo, co s nimi bude, a už teď nevím, jak se jmenovaly.

Mám trochu pocit, že se autorka tak strašně snažila knihu umělecky vyšperkovat, až úplně zapomněla, že knihy slouží ke čtení a mohou být sebespeciálnější, ale když nejsou čitelné, je jakýkoliv umělecký záměr úplně k ničemu. Do budoucna by možná neškodilo ubrat na zdánlivé umělečnosti a trochu se zaměřit na věci, které knihy dělají knihami, třeba jako příběh, postavy a nějaká soudržnost a posloupnost textu.

[Zemiačík · Rating 3 out of 5]

Byla jsem naštvaná. Zase další oceněná kniha o ničem, protože tak to přeci bývá. Ale pak jsem pochopila autorčin záměr.

Hlavní postava by v dnešním světě chodila na terapie a řešila svá traumata. Jenže v tehdejším světě jen vidí modře stresem, hladoví z úzkosti a strachu a kouři, protože je to uklidňující rituál. Nádherná ukázka toho, jak lidé nerozumí tomu, co vlastně cítí. Tak moc byly generace dlouhá léta učeny, že láska, city a jejich projevy jsou špatné.

Mrzí mne, že jsme nedostali více detailů ze Zevova života. Tam to rozvinutí chybělo. A některé pasáže působily jako pouhá výplň, aby to mělo více stránek.

Není to dílo pro všechny. Není to dnešní styl. A není to kniha, kterou přečtěte vícekrát. Ale zůstane vám z ni vzpomínka na ten nepochopitelný pocit.

[Kristýna Huclová · Rating 3 out of 5]

Anotace, což se mi zdá nešvar poslední doby, zase dost přehání a slibuje trochu jinou knihu. Naštěstí to zlý není, čte se to dobře, ale o to víc pak z textu bijí do očí takový věci, že anglickej klučina v 50.letech poslouchá Dvořáka (no budiž ještě) nebo používá "jako Brno" a "cyp". Těžko říct jestli to spolu se španělskejma názvama kapitol není nějaký interní vtípek, ale pokud je, tak se mu nejspíš směje jenom autorka sama, většina nechápe.
Kolem a kolem, neurazí, ale ni nijak zásadně nenadchne.

[Jane Rain · Rating 1 out of 5]

Bohužel pro mě velké zklamání, dojela jsem do konce jen se sebezapřením. To, že se děj odehrává v Anglii mi došlo až hodně pozdě, jelikož to na mě působilo jako typicky české prostředí a nechápala jsem ta cizí jména. Děj mě prostě nebavil, nudil, necítila jsem žádné emoce, mrzí mě takto špatně hodnotit českou autorku, ale nemohu jinak :(.

[Simonka · Rating 3 out of 5]

Kolikrát člověk žije, když všechnu svoji mysl soustřeďuje do jednoho místa, jako se červ zamotá, jako kočka blbá, když ze zvědavosti strčí hlavu do krabice, ale nenapadne ji, že si tu krabici musí sundat z hlavy. Kolik životů bych měl, kdybych se pořád jenom nestrachoval, kolik toho stihnu a nestihnu a začal věci dělat, protože chci a ne, abych opodstatnil žití.

[Simona · Rating 4 out of 5]

No, veru, ked sa tato autorka este trosku "vypise", tak to bude uplna bomba.
Talent, ked taka mlada autorka, napise takuto knihu. Velmi ocenujem nielen dialogy, ale najma monology hlavneho hrdinu.
Tesim sa na dalsie jej knihy.

[venyna · Rating 1 out of 5]

Koncept knihy nezní špatně, ale rozebírá vážná, v době knihy kontroverzní, témata, která jsou z mého pohledu stylem psaní "odlehčována" a v průběhu se nedostává k adekvátnímu vyjádření původních myšlenek. Každopádně v autorce neztrácím naději a hodlám si přečíst i další díla :).

[Zuzana Kolouchova · Rating 4 out of 5]

Nějak postrádám úplně pointu, to ale nemění nic na tom, že je to velmi dobře napsaný příběh. Velice přirozené, jemné, uvěřitelné obraty a obrazy.

[Vojta · Rating 2 out of 5]

Dvě hvězdy vypadají možná trochu přísně. Četlo se to vlastně dobře. Ale rating Goodreads to říká tak, jak bych to sám zhodnotil ... "it was ok". Víc asi ne.

[Adelle R. · Rating 4 out of 5]

Uf. Do prčic, ten konec :D

[Eliška ** · Rating 4 out of 5]

3,8 ⭐️

[Bara · Rating 3 out of 5]

2,5*

[Adéla · Rating 3 out of 5]

3.5

[Salma Abu · Rating 3 out of 5]

3.5
vlastne me to bavilo, ale nebylo to uplne tak captivating

[Lucie · Rating 2 out of 5]

2.5

[Niké · Rating 3 out of 5]

Líbilo se mi zasazení příběhu i postavy, ale moc mi nesedl styl psaní. Je to škoda, protože to jinak mělo velký potenciál.