Morgensternův sen je překladatelova noční můra. :D
O to víc je nutné vážit si počinu Josefa Hiršala, jehož převod do češtiny považuji za velmi zdařilý. Já totiž rozhodně nemohla odolat všem těm stříbrovalachům, fidlikytkám, košilelám či nososonátám. (Přesto se celá krása Morgensternovy poezie odhalí jedině při přečtení originálu.) Zkrátka a jednoduše – Šibeniční písně jsou kreativní, zábavné a neotřelé. Totéž platí také o básních s Palmströmem a van Korfem, které oplývaly vtipem. Avšak ty zbývající verše, vydané v rámci edice Květů poezie, mi přišly o něco slabší, resp. jim často chyběla Morgensternova fantazijní radost. Přesto mě autorova tvorba jako celek nadchla!
Es bildet sich zur selben Stund
ein Antisemikolonbund.
/Im Reich der Interpunktionen/
Hned vytváří se ve mžiku
Svaz k potírání středníků.
/V říši interpunkce/
Palmström reist, mit einem Herrn v. Korf,
in ein sogenanntes Böhmisches Dorf.
Unverständlich bleibt ihm alles dort,
von dem ersten bis zum letzten Wort.
Auch v. Korf (der nur des Reimes wegen
ihn begleitet) ist um Rat verlegen.
/Das Böhmische Dorf/
Palmström jede, s ním jistý v. Korf,
do španělské vsi (böhmisches Dorf).
Nechápe tu absolutně nic
od A do Z, rub anebo líc,
Také v. Korf (jenž jen kvůli rýmu
provází jej) sotva poradí mu.
/Španělská vesnice/
Simarar kos malzipempu
silzuzankunkrei (;)!
Marjomar dos: Quempu Lempu
Siri Suri Sei (!)
Lalu lalu lalu lalu la!
/Das große Lalula/
Sochoškrt sic kalcisumpa
Senmemysagart (;)!
Biboň sod: Quocitem Vumpa
Kleso Klaso Klart (!)
Lalu lalu lalu lalu la!
/Veliké lalulá/