Jump to ratings and reviews
Rate this book

Myslet z druhého místa: K otázce performativní filosofie

Rate this book
Co je to performativní filosofie a jakými tématy se zabývá? Jak souvisí filosofické myšlení s divadelní tvorbou? Filosofka Alice Koubová na tyto otázky odpovídá prostřednictvím různých filosofických přístupů – fenomenologie expresivity, filosofie hry, poststrukturalismu, estetiky performativity, performativní filosofie, které nabízejí pokaždé jiný důvod, proč bychom měli divadlo a performanci chápat jako klíčový fenomén umožňující „myslet člověka a svět“. Tyto přístupy ukazují člověka jako bytost, která si uvědomuje svou viditelnost pro druhé (diváky), která je schopna hry a tvořivého odstupu od sebe, vytváří svou identitu skrze citace a napodobování, tvoří smysl v rámci tělesné interakce s druhými a přitom dbá na autorství své vlastní existence. Performativní filosofie však není charakteristická pouze zaměřením na určitá témata, ale i specifickým stylem myšlení. Autorka tento styl nazývá myšlením z druhého místa a detailně popisuje jeho význam jak pro filosofii, tak pro umění a umělecký výzkum.

168 pages, Paperback

First published January 1, 2019

1 person is currently reading
25 people want to read

About the author

Ratings & Reviews

What do you think?
Rate this book

Friends & Following

Create a free account to discover what your friends think of this book!

Community Reviews

5 stars
7 (46%)
4 stars
7 (46%)
3 stars
1 (6%)
2 stars
0 (0%)
1 star
0 (0%)
Displaying 1 - 3 of 3 reviews
1 review2 followers
Read
January 22, 2023
love it, unique book about relations between performance and philosophy- include authors such Marleau- Ponty, Scheller, Derrida, Butler, Fischer- Lichte or Laurell.
Profile Image for Rosopsida.
238 reviews10 followers
September 21, 2024
Kniha je přitakáním nepolárnímu myšlení, gumováním podvojné hranice. Gumou se však hranice nejenom odstraňují, ale odmazáváním jednolité barvy i vytváří. Jednotný prostor se tak dvojí ne pod přístupem buď–anebo, ale v rámci logiky jak–tak. Póly a dichotomie splývají a zároveň spolu vedou dialog, protože si jsou stejné i jinaké.

V této dynamice tak inter-jsou (v terminologii Thich Nhat Hanha) subjekt a objekt, světlo a stín, hravost a vážnost, tělo a mysl, filosofie a performance. Chápeme se skrze svět a svět se chápe skrze nás. Člověk si je sám sobě viditelný i neviditelný a tento (sebe)vztah tak nutně zahrnuje aspekty (sebe)nepřítomnosti.

Alice Koubová praktické dopady tohoto přístupu moc hezky ilustruje v předposlední kapitole na díle několika autorů a autorek, kteří „umění pohybu myšlení mezi sebepopřením a sebedostačivostí“ kultivují a dávají tak vzniku inter-činům vyvstávajících z dialogického vztahu jednoty.

Tenhle vztah jednotné podvojnosti (spoluexistence stejného a jiného) poslední dobou často potkávám, naposled v Sútře srdce, kde každý individuální objekt si je prázdným, neboť nelze existovat jinak, než ve vztahu se světem. Konflikt mezi jednotou (např. Bůh) a mnohostí (zlo a dobro) strašil západní filosofii po dlouhou dobu a teprve teď myslím objevujeme terminologii jak dojít k míru se skutečností, že foton je zároveň vlnou i částicí.
Displaying 1 - 3 of 3 reviews

Can't find what you're looking for?

Get help and learn more about the design.