What do you think?
Rate this book
Strach
Mysteriózní thriller plný hrůzy. Vyhořelý třicátník se po letech vrací do příměstské čtvrti na úpatí hory, která ukrývá mrazivé tajemství - ve výjimečně chladných zimách se tam ztrácejí děti. Společně s bývalou láskou a kamarády musí čelit nejen zlomyslné síle, ale i stínům vlastní minulosti. Všechny pády a zklamání, které do té doby zažil, jsou ničím proti peklu číhajícímu na místech, kde vyrůstal. Autor bestsellerů Jozef Karika v děsivém příběhu s nadpřirozenými prvky přináší i citlivé vyprávění o tom, jak naše životy ovlivňuje dětství a všechno, co jsme jako děti zažili. "Při psaní mi nešlo jen o dynamický příběh - chtěl jsem čtenářům naservírovat i pořádnou dávku strachu. Pokud jsem po dopsání kapitoly sám nespal u rozsvíceného světla, nebyl jsem spokojený. Naopak, když se mi podařilo sebe samého pořádně vyděsit, bral jsem to jako známku úspěchu," prozrazuje autor.
272 pages, Hardcover
First published October 1, 2014
46 people are currently reading
781 people want to read
About the author
Jozef Karika
29 books356 followersSlovenský experimentálny spisovateľ a publicista.
Vyštudoval históriu a filozofiu na Univerzite Mateja Bela v Banskej Bystrici. Na širšiu scénu vstúpil v roku 2001 ako kmeňový autor internetových stránok G.O.M.. Pracuje ako historik-kurátor a televízny redaktor. Získal Cenu literárneho fondu za publicistiku. Jeho reportáž Kontroverzná tabuľa získala prvé miesto v kategórii publicistika a Cenu diváka na celoslovenskej prehliadke tvorby lokálnych televízií Workshop 2008. Vyhrala aj prvé miesto v kategórii publicistika na česko - slovenskej filmovej prehliadke KAFKA 2008. V máji 2007 Karika prednášal o mágii v postmodernizme na Prírodovedeckej fakulte Karlovej Univerzity v Prahe. V jeseni 2007 na objednávku Žilinského samosprávneho kraja vytvoril textovo-grafickú výstavu Sto rokov od tragédie v Černovej. Bola vystavená v Bruseli a Národnej Rade Slovenskej Republiky. V desiatich exemplároch sa pod záštitou Matice Slovenskej stala aj celoslovenskou školskou výstavou. Je autorom stálej expozície Život a dielo Andreja Hlinku v Liptovskom múzeu v Ružomberku.
Vo vydavateľstve Vodnář publikoval knihy Slovanská magie (2003), Zóny stínu (2005), Magie peněz (2008) a Brány meonu (2009). Vo vydavateľstve Ikar mu vyšli knihy Mágia peňazí (2007) a K.P.M.P.Z. (2007). Prispieva do amerického Konton Magazine, britského Chaos International Magazine a nemeckého Instrumentum. Niektoré jeho texty boli vybraté a publikované v knižnej antológii The Best of Konton amerického vydavateľstva Konton Publishing a v britsko-americkej antológii Manifesting Prosperity. Svojimi textami prispel tiež do viacerých kníh Josefa Veselého. Venuje sa aj próze - poviedky mu vyšli v časopisoch RAK a Fantázia. Zameriava sa na vytváranie postmodernistických textových koláží zlučujúcich inak nezlúčiteľné a nesúmerateľné diskurzy a prístupy. Vedľa seba kladie prísne metodické postupy a poznatky rôznych vedeckých disciplín, spolu s výrazným momentom iracionálna, snových rozmerov bytia a intuicionizmu. Nevyhýba sa pri tom ani inšpirácii z obskúrnejších zdrojov, akými sú napríklad rôzne duchovné tradície minulosti, či tvorba autorov ako Howard P. Lovecraft, Aleister Crowley, Carlos Castaneda, Kenneth Grant, William S. Burroughs, Terry Pratchett… Filozofickými východiskami sú mu prevažne diela existencialistov (Sartre, Camus, Heidegger), Nietzsche a postmodernistická filozofia (Foucault, Derrida). Sám sa hlási predovšetkým k odkazu experimentálnych mysliteľov akými sú Ramsey Dukes, Peter J. Carroll, Robert A. Wilson, Hakim Bey a ďalší. Druhú oblasť jeho tvorby predstavujú experimentálne knihy a texty zamerané na hľadanie a rozvíjanie sviežich, alternatívnych a nekonformných praktických prístupov k rôznym životným oblastiam, problémom a situáciám. Vo svojom experimentovaní s významom textu v postmodernej spoločnosti používa techniky striedania paradigiem, rôzne alter-egá, postupy textovej liberácie, dočasnej viery, mystifikáciu a prvky výstrižkovej metódy.
Vyštudoval históriu a filozofiu na Univerzite Mateja Bela v Banskej Bystrici. Na širšiu scénu vstúpil v roku 2001 ako kmeňový autor internetových stránok G.O.M.. Pracuje ako historik-kurátor a televízny redaktor. Získal Cenu literárneho fondu za publicistiku. Jeho reportáž Kontroverzná tabuľa získala prvé miesto v kategórii publicistika a Cenu diváka na celoslovenskej prehliadke tvorby lokálnych televízií Workshop 2008. Vyhrala aj prvé miesto v kategórii publicistika na česko - slovenskej filmovej prehliadke KAFKA 2008. V máji 2007 Karika prednášal o mágii v postmodernizme na Prírodovedeckej fakulte Karlovej Univerzity v Prahe. V jeseni 2007 na objednávku Žilinského samosprávneho kraja vytvoril textovo-grafickú výstavu Sto rokov od tragédie v Černovej. Bola vystavená v Bruseli a Národnej Rade Slovenskej Republiky. V desiatich exemplároch sa pod záštitou Matice Slovenskej stala aj celoslovenskou školskou výstavou. Je autorom stálej expozície Život a dielo Andreja Hlinku v Liptovskom múzeu v Ružomberku.
Vo vydavateľstve Vodnář publikoval knihy Slovanská magie (2003), Zóny stínu (2005), Magie peněz (2008) a Brány meonu (2009). Vo vydavateľstve Ikar mu vyšli knihy Mágia peňazí (2007) a K.P.M.P.Z. (2007). Prispieva do amerického Konton Magazine, britského Chaos International Magazine a nemeckého Instrumentum. Niektoré jeho texty boli vybraté a publikované v knižnej antológii The Best of Konton amerického vydavateľstva Konton Publishing a v britsko-americkej antológii Manifesting Prosperity. Svojimi textami prispel tiež do viacerých kníh Josefa Veselého. Venuje sa aj próze - poviedky mu vyšli v časopisoch RAK a Fantázia. Zameriava sa na vytváranie postmodernistických textových koláží zlučujúcich inak nezlúčiteľné a nesúmerateľné diskurzy a prístupy. Vedľa seba kladie prísne metodické postupy a poznatky rôznych vedeckých disciplín, spolu s výrazným momentom iracionálna, snových rozmerov bytia a intuicionizmu. Nevyhýba sa pri tom ani inšpirácii z obskúrnejších zdrojov, akými sú napríklad rôzne duchovné tradície minulosti, či tvorba autorov ako Howard P. Lovecraft, Aleister Crowley, Carlos Castaneda, Kenneth Grant, William S. Burroughs, Terry Pratchett… Filozofickými východiskami sú mu prevažne diela existencialistov (Sartre, Camus, Heidegger), Nietzsche a postmodernistická filozofia (Foucault, Derrida). Sám sa hlási predovšetkým k odkazu experimentálnych mysliteľov akými sú Ramsey Dukes, Peter J. Carroll, Robert A. Wilson, Hakim Bey a ďalší. Druhú oblasť jeho tvorby predstavujú experimentálne knihy a texty zamerané na hľadanie a rozvíjanie sviežich, alternatívnych a nekonformných praktických prístupov k rôznym životným oblastiam, problémom a situáciám. Vo svojom experimentovaní s významom textu v postmodernej spoločnosti používa techniky striedania paradigiem, rôzne alter-egá, postupy textovej liberácie, dočasnej viery, mystifikáciu a prvky výstrižkovej metódy.
Ratings & Reviews
Friends & Following
Create a free account to discover what your friends think of this book!
Community Reviews
Displaying 1 - 30 of 306 reviews
May 31, 2023
3.75/5
Ok, zakończenie uratowało tę książkę, naprawdę były momenty, gdzie poczułam gęsią skórkę.
Ok, zakończenie uratowało tę książkę, naprawdę były momenty, gdzie poczułam gęsią skórkę.
November 22, 2017
Już dawno powieść grozy nie niosła za sobą tak namacalnego posmaku obłędu! Szaleństwo krąży w „Strachu” wymiennie z poczuciem narastającego przerażenia przed tym, co nienazwane, bezimienne, tym, co panuje u podnóża gór od wieków, a przed czym nie można uciec. Jozef Karika wystawia swojego bohatera na najwyższe próby, wchodzi mu do głowy, budując kafkowską rzeczywistość wokół niego, w której ciągle ktoś patrzy, ciągle ktoś słucha i nawet przedmioty zdają się niemartwe, a ożywione jakąś chorą mocą. Jednocześnie to prawdziwie horrorowa kraina cieni, kraina snów, kraina wiecznego mrozu, gdzie nawet czas potrafi się zachwiać w posadach. Jak u Algernona Blackwooda, gdzie pośród drzew czai się potwór, jak u Roberta W. Chambersa, gdzie Król Żółci obrał panowanie, jak u Dana Simmonsa pośród niekończących się połaci lądolodu – tutaj nie można już ufać zmysłom, nie można ufać samemu sobie, nie zostało już nic.
„Strach” Jozefa Karika to powieść grozy, która jak lodowy szpikulec przenika do samej duszy, drąży w niej jamę i zostaje tam, nowa komnata szalonego królestwa.
„Strach” Jozefa Karika to powieść grozy, która jak lodowy szpikulec przenika do samej duszy, drąży w niej jamę i zostaje tam, nowa komnata szalonego królestwa.
November 5, 2017
No, môj tretí Karika - musel som, slovom guilty pleasure! Na úvod: neľutujem. Bolo to oddychové a strašidelné čítanie. Ja sa tak rád bojím (úprimný úsmev). Ľahol som si ku knihe okolo šiestej-siedmej večer, otvoril prvú stránku a šup ma do deja. Karika sa nezaprel a nesklamal - jeho chytľavý štýl ma jednoducho nepustil a rútil som sa stránkami ako Bigfoot.
Samozrejme sa to neobišlo bez toho, aby sme sa nedostali do hôr - ach jaj Karika! Ale zas mi to nevadí, veď Slovensko je hornaté a toto je toho odrazom: krajina je jedným z hlavných hrdinov. Strach však nabalil aj ďalší fenomén - mystérium a ľudovú legendu. Za toto som vďačný Karikovi, že oprašuje "našu" ľudovú slovesnosť.
O desiatej som mal niekoľkokrát zježené chlpy na rukách, v hlave obrazy masiek a šuchot topánok... o dvanástej som ukľudňoval srdce po klimaxe, no a o jednej som bol troška sklamaný záverom - oproti celému delu je slabý podľa môjho názoru. Nejak mi tam celý nezapadal, lacný a veľmi pritiahnutý za uši, dokonca i logiku obchádzal - čo som pri prvých dvoch knihách Kariku, neregistroval (tak marginálne). Tu záver poriadne naštrbil dojem z celej knihy.
V každom prípade stojí za to prečítať.
Samozrejme sa to neobišlo bez toho, aby sme sa nedostali do hôr - ach jaj Karika! Ale zas mi to nevadí, veď Slovensko je hornaté a toto je toho odrazom: krajina je jedným z hlavných hrdinov. Strach však nabalil aj ďalší fenomén - mystérium a ľudovú legendu. Za toto som vďačný Karikovi, že oprašuje "našu" ľudovú slovesnosť.
O desiatej som mal niekoľkokrát zježené chlpy na rukách, v hlave obrazy masiek a šuchot topánok... o dvanástej som ukľudňoval srdce po klimaxe, no a o jednej som bol troška sklamaný záverom - oproti celému delu je slabý podľa môjho názoru. Nejak mi tam celý nezapadal, lacný a veľmi pritiahnutý za uši, dokonca i logiku obchádzal - čo som pri prvých dvoch knihách Kariku, neregistroval (tak marginálne). Tu záver poriadne naštrbil dojem z celej knihy.
V každom prípade stojí za to prečítať.
October 31, 2019
Nie będę rozwodził się nad fabułą, jak chcecie poznać jej zarys przeczytajcie sobie opis wydawcy, tam jest wszystko napisane. Chociaż z jedną rzeczą nie mogę się zgodzić - "Strach" to nie jest żaden thriller, "Strach" to horror pełną gębą, gębą pełną ostrych kłów...
Czy Jozef Karika jest słowackim Kingiem? Według mnie, a przeczytałem obie powieści pisarza wydane w Polsce. Jozef Karika to Jozef Karika. Ma swój własny styl i sposób opowiadania historii, swoich bohaterów, swoją wrażliwość i swoje demony do ujarzmienia.
Jest jednak coś, co łączy Słowaka z Amerykaninem - niesamowite wyczucie w konstruowaniu opowieści i zmysł obserwacji, dzięki czemu świat przedstawiony jest przekonywający, realistyczny i tworzy świetną bazę pod straszenie czytelnika. Chociaż źródłem tego strachu w "Strachu", są góry i to co w nich siedzi, to właśnie budowa postaci, ich autentyczność tworzy tę historię naprawdę niepokojącą.
Na koniec parę słów o tłumaczeniu. Przekład pani Joanny Betlej jest według mnie świetny, o czym zapomniałem napisać po lekturze "Szczeliny" - drugiej powieści autora, też przez nią tłumaczonej. Język potoczny jest żywy i naturalny, gdybym nie wiedział, że książka została przetłumaczona, powiedziałbym, że została napisana po polsku (co, uwierzcie mi, wcale nie jest oczywiste przy przekładach ze słowackiego czy czeskiego).
Czy Jozef Karika jest słowackim Kingiem? Według mnie, a przeczytałem obie powieści pisarza wydane w Polsce. Jozef Karika to Jozef Karika. Ma swój własny styl i sposób opowiadania historii, swoich bohaterów, swoją wrażliwość i swoje demony do ujarzmienia.
Jest jednak coś, co łączy Słowaka z Amerykaninem - niesamowite wyczucie w konstruowaniu opowieści i zmysł obserwacji, dzięki czemu świat przedstawiony jest przekonywający, realistyczny i tworzy świetną bazę pod straszenie czytelnika. Chociaż źródłem tego strachu w "Strachu", są góry i to co w nich siedzi, to właśnie budowa postaci, ich autentyczność tworzy tę historię naprawdę niepokojącą.
Na koniec parę słów o tłumaczeniu. Przekład pani Joanny Betlej jest według mnie świetny, o czym zapomniałem napisać po lekturze "Szczeliny" - drugiej powieści autora, też przez nią tłumaczonej. Język potoczny jest żywy i naturalny, gdybym nie wiedział, że książka została przetłumaczona, powiedziałbym, że została napisana po polsku (co, uwierzcie mi, wcale nie jest oczywiste przy przekładach ze słowackiego czy czeskiego).
January 23, 2018
Pokud vyvolávání strachu přisoudíte dětem, stává se vše mnohem děsivější. Papírové děti, které jsou zároveň oběti i vrahem.
Slovensko začíná být čím dal víc zajímavé, asi vím, kam pojedu na dovolenou...
Slovensko začíná být čím dal víc zajímavé, asi vím, kam pojedu na dovolenou...
January 11, 2023
Omamo. „Strach“ był straszny, a Karika jednak stworzył głównego bohatera, który mnie nie irytował. REWELACJA!
November 15, 2014
Ako reklama na iPhone originálne, inak bezostyšný plagiát Kingovho It.
"Všimla som si, že máš iPhone. Ja tiež, takže sa môžeme navzájom vidieť," vysvetlila natešene.
Pokrčil som plecami, vedel som o funkcii FaceTime, no zatiaľ som ju nevyužil.
***
Srdce mi búšilo ako splašené, v rastúcej panike mi napadlo, že tu azda skolabujem, zabijú ma vlastné predstavy. Prekrížil som si ruky na hrudi, prsty mi zaborili do pliec, akoby boli cudzie. V náprsnom vrecku košele som pocítil čosi tvrdé.
IPhone! Vložil som ho tam, keď som dotelefonoval s Otom. Čosi mi napadlo, nervózne som sa zasmial na vlastnej hlúposti. Rýchlo som mobil vytiahol, rozsvietil displej a našiel aplikáciu Flash Light.
***
Keď som sa vracal, padli mi oči na iPhone položený na stole. Zobral som ho, otvoril internetový prehliadač Safari a vyťukal webovú adresu Nového času.
***
Havranie - rozsiahla zalesnená lúka medzi Predným a Zadným Čebraťom. Tušil som, kde to je, no pre istotu som zapol iPhone a polohu som vyhľadal v Google Maps. Zadal som funkciu Navigovať. Prístroj nás povedie ako GPS-ka, odhadol aj dĺžku trasy.
"Všimla som si, že máš iPhone. Ja tiež, takže sa môžeme navzájom vidieť," vysvetlila natešene.
Pokrčil som plecami, vedel som o funkcii FaceTime, no zatiaľ som ju nevyužil.
***
Srdce mi búšilo ako splašené, v rastúcej panike mi napadlo, že tu azda skolabujem, zabijú ma vlastné predstavy. Prekrížil som si ruky na hrudi, prsty mi zaborili do pliec, akoby boli cudzie. V náprsnom vrecku košele som pocítil čosi tvrdé.
IPhone! Vložil som ho tam, keď som dotelefonoval s Otom. Čosi mi napadlo, nervózne som sa zasmial na vlastnej hlúposti. Rýchlo som mobil vytiahol, rozsvietil displej a našiel aplikáciu Flash Light.
***
Keď som sa vracal, padli mi oči na iPhone položený na stole. Zobral som ho, otvoril internetový prehliadač Safari a vyťukal webovú adresu Nového času.
***
Havranie - rozsiahla zalesnená lúka medzi Predným a Zadným Čebraťom. Tušil som, kde to je, no pre istotu som zapol iPhone a polohu som vyhľadal v Google Maps. Zadal som funkciu Navigovať. Prístroj nás povedie ako GPS-ka, odhadol aj dĺžku trasy.
November 8, 2024
Co za końcówka 😱
January 21, 2023
4,5 za zakończenie, kocham Karikę!!!
February 1, 2019
Po státnicích jsem měla fakt krizi. Kdykoli jsem se pokusila začíst do knížky, měla jsem pocit, že si musím zapamatovat jména všech postav, název každé vsi, a vůbec všechno, protože co kdyby mě z toho někdo zkoušel. Řeknu vám, nic moc.
Jenže jak se blížil konec ledna a do mé čtenářské výzvy pořád nic nepřibývalo, bylo mi jasné, že takhle to nechat nemůžu. A tak jsem se odhodlala k radikálnímu kroku – rozhodla jsem se, že si přečtu něco čtivýho a nekomplikovanýho. Hodně nekomplikovanýho. Prostě něco, u čeho nebudu mít na memorování jmen ani pomyšlení.
Po krátké úvaze jsem došla k závěru, že požadavky nejlíp splňují horory a erotický romány. Sáhla jsem po tom druhým, a včera jsem začala číst Strach od Kariky. A dneska je dočtenej. Tolik k efektivitě léčby.
Hlavním hrdinou knihy je Jožo, který se po letech vrací do rodné hroudy, kterou nepokrytě nenávidí, a každý kus nábytku v bytě po rodičích v něm probouzí stará traumata. I tak mu to zjevně připadá jako optimální místo pro vyrovnávání se s rozchodem a ztrátou zaměstnání. Moudrý chlapec. Venku je navíc zima jak v Rusku, a ve městě se začínají ztrácet děti. A nikdo neví kam.
V recenzích na tuhle knížku se opakovaně dočtete, že hlavní šablona příběhu není úplně nepodobná Kingově knize To. Hlavní hrdina se vrací do sídla svého dětství, aby znovu čelil hrůzám, se kterými se setkal jako malý kluk. Ty recenze mají pravdu. Na druhé straně Karika inspiraci Kingem v knize poměrně otevřeně přiznává, a i přes jisté shodné znaky knížka rozhodně nepůsobí jako kopie slavného románu. Navíc je daleko méně rozvláčná, a i když mám To moc ráda, Strach považuju za čtivější – i když daleko povrchnější.
Zdroj strachu je totiž v Karikově románu vylíčen poměrně povrchně, a spíš než o nějaké důkladné prozkoumávání mýtického zla jde o co nejděsivější zachycení jeho projevů. A musím říct, že v tom na mě kniha fungovala. Fakt jsem se bála, a některý výjevy jsem si představovala tak živě, že se úplně netěším, až dneska půjdu spát.
Zajímavý je, že Karika na čtenáře různé postrachy háže fakt od první kapitoly – i když intenzita se pochopitelně zvyšuje – a už dlouho se mi nestalo, že bych se u hororu bála prakticky od začátku do konce. Žánrový cíl u mě kniha prostě naplnila beze zbytku, a to je asi to hlavní.
Nicméně nedá mi to, abych se nevyjádřila k některým dalším aspektům, jako je třeba Karikův styl psaní. K tomu mám totiž hodně ambivalentní vztah. Na jednu stranu je fakt, že mě knížka vtáhla a nepustila. Přečetla jsem ji za den, vytáhla mě z čtenářský krize, a já jsem jí za to vděčná.
Hodně se mi líbilo i to, jak Karika pracuje se čtenářem, a jakými způsoby navozuje strach. Krátké, kusé věty. Opakující se fráze navozující pocit nutkavých myšlenek, které se se strachem pojí. Zachycování roztěkaných myšlenek vyděšené hlavní postavy. Vlastně i v těchto technikách by se dala najít určitá podobnost s Kingem, nicméně jsou to techniky, které fungují, a je skvělé, když je autoři hororového žánru umí použít.
Na druhém břehu ale stojí například to, že pasáže ze sto let starého deníku se od zbytku textu liší jen kurzívou, a tím, že neobsahují slovo iPhone. Knize to trochu ubírá na věrohodnosti a v jinak dobře vystavěné atmosféře to způsobuje jisté trhliny.
Další věc, ze které jsem hlavně ze začátku rostla, je to, že Karika má tendenci používat neuvěřitelně klišoidní slovní spojení. „V hrudi jsem ucítil tíhu“, „chladná otupělost“, „okno ozářené měsíčním stříbrem“, „mrazivý vzduch vonící sněhem“ – to je jen pár příkladů (!!!) z prvních tří (!!!) stránek. Obvykle v tuto chvíli nechávám autorovi benefit of the doubt, a připouštím možnost, že se jedná o vadu způsobenou překladem, u knihy přeložené ze slovenštiny to ale úplně nepředpokládám.
Uzavřela bych to tím, že jestli se chcete bát, a nechcete u toho příliš procvičovat možkové závity, kniha Strach je skvělá. V rámci žánru funguje dobře, tedy alespoň na mě, a Karika píše fakt čtivě. Příběhu ještě pár bonusových bodů přidá to, když ho budete číst v zimě, to už ale nechám na vás.
Pár poměrně závažných kosmetických vad jsem ale na knize přeci jen našla.
A i když je jasné, že nelze chtít po moderním hororu jazyk z Dostojevského, nemůžu si pomoc.
Takže nakonec slušný 3*.
Jenže jak se blížil konec ledna a do mé čtenářské výzvy pořád nic nepřibývalo, bylo mi jasné, že takhle to nechat nemůžu. A tak jsem se odhodlala k radikálnímu kroku – rozhodla jsem se, že si přečtu něco čtivýho a nekomplikovanýho. Hodně nekomplikovanýho. Prostě něco, u čeho nebudu mít na memorování jmen ani pomyšlení.
Po krátké úvaze jsem došla k závěru, že požadavky nejlíp splňují horory a erotický romány. Sáhla jsem po tom druhým, a včera jsem začala číst Strach od Kariky. A dneska je dočtenej. Tolik k efektivitě léčby.
Hlavním hrdinou knihy je Jožo, který se po letech vrací do rodné hroudy, kterou nepokrytě nenávidí, a každý kus nábytku v bytě po rodičích v něm probouzí stará traumata. I tak mu to zjevně připadá jako optimální místo pro vyrovnávání se s rozchodem a ztrátou zaměstnání. Moudrý chlapec. Venku je navíc zima jak v Rusku, a ve městě se začínají ztrácet děti. A nikdo neví kam.
V recenzích na tuhle knížku se opakovaně dočtete, že hlavní šablona příběhu není úplně nepodobná Kingově knize To. Hlavní hrdina se vrací do sídla svého dětství, aby znovu čelil hrůzám, se kterými se setkal jako malý kluk. Ty recenze mají pravdu. Na druhé straně Karika inspiraci Kingem v knize poměrně otevřeně přiznává, a i přes jisté shodné znaky knížka rozhodně nepůsobí jako kopie slavného románu. Navíc je daleko méně rozvláčná, a i když mám To moc ráda, Strach považuju za čtivější – i když daleko povrchnější.
Zdroj strachu je totiž v Karikově románu vylíčen poměrně povrchně, a spíš než o nějaké důkladné prozkoumávání mýtického zla jde o co nejděsivější zachycení jeho projevů. A musím říct, že v tom na mě kniha fungovala. Fakt jsem se bála, a některý výjevy jsem si představovala tak živě, že se úplně netěším, až dneska půjdu spát.
Zajímavý je, že Karika na čtenáře různé postrachy háže fakt od první kapitoly – i když intenzita se pochopitelně zvyšuje – a už dlouho se mi nestalo, že bych se u hororu bála prakticky od začátku do konce. Žánrový cíl u mě kniha prostě naplnila beze zbytku, a to je asi to hlavní.
Nicméně nedá mi to, abych se nevyjádřila k některým dalším aspektům, jako je třeba Karikův styl psaní. K tomu mám totiž hodně ambivalentní vztah. Na jednu stranu je fakt, že mě knížka vtáhla a nepustila. Přečetla jsem ji za den, vytáhla mě z čtenářský krize, a já jsem jí za to vděčná.
Hodně se mi líbilo i to, jak Karika pracuje se čtenářem, a jakými způsoby navozuje strach. Krátké, kusé věty. Opakující se fráze navozující pocit nutkavých myšlenek, které se se strachem pojí. Zachycování roztěkaných myšlenek vyděšené hlavní postavy. Vlastně i v těchto technikách by se dala najít určitá podobnost s Kingem, nicméně jsou to techniky, které fungují, a je skvělé, když je autoři hororového žánru umí použít.
Na druhém břehu ale stojí například to, že pasáže ze sto let starého deníku se od zbytku textu liší jen kurzívou, a tím, že neobsahují slovo iPhone. Knize to trochu ubírá na věrohodnosti a v jinak dobře vystavěné atmosféře to způsobuje jisté trhliny.
Další věc, ze které jsem hlavně ze začátku rostla, je to, že Karika má tendenci používat neuvěřitelně klišoidní slovní spojení. „V hrudi jsem ucítil tíhu“, „chladná otupělost“, „okno ozářené měsíčním stříbrem“, „mrazivý vzduch vonící sněhem“ – to je jen pár příkladů (!!!) z prvních tří (!!!) stránek. Obvykle v tuto chvíli nechávám autorovi benefit of the doubt, a připouštím možnost, že se jedná o vadu způsobenou překladem, u knihy přeložené ze slovenštiny to ale úplně nepředpokládám.
Uzavřela bych to tím, že jestli se chcete bát, a nechcete u toho příliš procvičovat možkové závity, kniha Strach je skvělá. V rámci žánru funguje dobře, tedy alespoň na mě, a Karika píše fakt čtivě. Příběhu ještě pár bonusových bodů přidá to, když ho budete číst v zimě, to už ale nechám na vás.
Pár poměrně závažných kosmetických vad jsem ale na knize přeci jen našla.
A i když je jasné, že nelze chtít po moderním hororu jazyk z Dostojevského, nemůžu si pomoc.
Takže nakonec slušný 3*.
February 3, 2019
Ne, ne, ne a ne. Jsem ráda, že jsem si tu Trhlinu nekoupila, že jsem natrefila v knihovně tohle, abych autora zkusila. Jestli píše tímhle stylem, byly by to vyhozené peníze. Nuda, bezbřehá nuda. Hromada na sebe navršených klišé jako trvale udržovaná pochybná atmosféra strachu, nedokončené věty, laciný to trik k udržení pozornosti a napětí, hrdina je neustále na pokraji bezvědomí strachy, nevíme z čeho, už by měl dávno z toho strachu umřít, dávkování informací je účelově pomalé, aby se příběh mohl natáhnout... Psychologie postav nula, chovají se nelogicky. Chtěla jsem to asi ve třetině odložit, nakonec jsem to dala celé, čímž jsem se přesvědčila, že jak marné to bylo na začátku, tak marné to bylo i na konci. Never again.
October 24, 2022
Vajon hányféle sötét erő lakozik Szlovákia hegyes vidékein? Előbb a Tribecs, most a Kistátra, ahol valami az áldozatait szedi. A Félelem alapkoncepciója a fogcsikorgató téli fagyok, illetve misztikus gyerekgyilkosságok köré épül, melyben az a valami egy idő után nem csak a gyerekekre kezd el vadászni.
A Félelem egy lendületes és olvasmányos thriller, melynek számomra egy másik nagyszerűsége pont a helyszíne. Ugyanis a szomszédban játszódik, ami mégis kézzelfoghatóbb, mint Skandinávia, vagy Amerika.
Jozef Karika regényében most is a misztikum és a valóság keveredik, az elbeszélésmód és a stílus pedig ad egyfajta varázst a történetnek. Mindent összevetve nagyon szerettem olvasni ezt a könyvet, a késő őszi és téli időszakban pedig még nagyobbat is szól az olvasmányélmény, mint esetleg nyári kánikulában.
Bővebben: https://www.gyorgytekla.hu/2022/10/jo...
A Félelem egy lendületes és olvasmányos thriller, melynek számomra egy másik nagyszerűsége pont a helyszíne. Ugyanis a szomszédban játszódik, ami mégis kézzelfoghatóbb, mint Skandinávia, vagy Amerika.
Jozef Karika regényében most is a misztikum és a valóság keveredik, az elbeszélésmód és a stílus pedig ad egyfajta varázst a történetnek. Mindent összevetve nagyon szerettem olvasni ezt a könyvet, a késő őszi és téli időszakban pedig még nagyobbat is szól az olvasmányélmény, mint esetleg nyári kánikulában.
Bővebben: https://www.gyorgytekla.hu/2022/10/jo...
September 26, 2025
ksiazka dosc nierowno napisana. momentami fabula byla wciagajaca, ale zdarzaly sie fragmenty, przez ktore nie chcialo sie do tej historii wracac. dodatkowo, w moim odczuciu scen grozy bylo tu az nadto, przez co tracily one swą moc. w "szczelinie" byly one o wiele bardziej subtelne, dzieki czemu silniej oddzialywaly na wyobraznie.
niemniej jednak, podobal mi sie mglisty, zimny klimat tego tekstu. na szczegolna uwage zasluguje poczatek oraz zaskakujace zakonczenie powiesci.
niemniej jednak, podobal mi sie mglisty, zimny klimat tego tekstu. na szczegolna uwage zasluguje poczatek oraz zaskakujace zakonczenie powiesci.
August 12, 2019
Ten koniec sa mi nepáčil a nie som veľmi spokojná so záverom, ale kniha je veľmi pútavá a bavila ma. Začiatok by dostal, aj oveľa vyšší počet hviezdičiek, taktiež aj stred príbehu... no potom to trošku klesalo. Čítanie stále bavilo, ale už mi tam čosi nesedelo.
November 19, 2024
Niestety, ale najsłabszy Karika, jakiego miałam okazję czytać, strasznie się wynudziłam. Plus za fajne zakończenie.
October 31, 2019
To chyba pierwszy horror jaki czytałam, który mnie wystraszył. Już straciłam nadzieje, że takie książki istnieją.
Zima, las, małe miasteczko, dziwne odgłosy, znikające dzieci, zielona mgła i... kupki zębów na progu, stosik paznokci w piwnicy i ucięte palce powbijane w śnieg. Może dla niektórych brzmi to groteskowo, zalatuje kombinatorstwem i przesadą, ale nic bardziej mylnego! Ta książka jest na wskroś zwyczajna, nieprzedobrzona, nie zalatuje sztucznością, jak to często dzieje się w horrorach. Bohaterowie to zwykli ludzie, ich reakcje i zachowanie też jest naturalne i to chyba jest najlepsze w tej książce. Jest rzeczywista. Nawet ta "horrorowa" część książki, nie dość że bardzo ciekawa, to nie wydaje się nierealna ;) To wszystko pozwala idealnie wczuć w klimat, szczególnie czytając ją w zimie lub ze "strasznym" podkładem muzycznym. Autor świetnie sobie radzi z opisem kulminacyjnych wydarzeń - jest dreszczyk, są emocje, a przede wszystkim jest... STRACH!
Będąc zachwycona w trakcie czytania obawiałam się zakończenia i jakby wszystkich zalet było mało, zakończenie okazało się zaskakujące. Może przemknął mi przez myśl taki finał, ale bez dwóch zdań byłam nie tylko zaskoczona, ale przede wszystkim zadowolona z obrotu sprawy.
Zima, las, małe miasteczko, dziwne odgłosy, znikające dzieci, zielona mgła i... kupki zębów na progu, stosik paznokci w piwnicy i ucięte palce powbijane w śnieg. Może dla niektórych brzmi to groteskowo, zalatuje kombinatorstwem i przesadą, ale nic bardziej mylnego! Ta książka jest na wskroś zwyczajna, nieprzedobrzona, nie zalatuje sztucznością, jak to często dzieje się w horrorach. Bohaterowie to zwykli ludzie, ich reakcje i zachowanie też jest naturalne i to chyba jest najlepsze w tej książce. Jest rzeczywista. Nawet ta "horrorowa" część książki, nie dość że bardzo ciekawa, to nie wydaje się nierealna ;) To wszystko pozwala idealnie wczuć w klimat, szczególnie czytając ją w zimie lub ze "strasznym" podkładem muzycznym. Autor świetnie sobie radzi z opisem kulminacyjnych wydarzeń - jest dreszczyk, są emocje, a przede wszystkim jest... STRACH!
Będąc zachwycona w trakcie czytania obawiałam się zakończenia i jakby wszystkich zalet było mało, zakończenie okazało się zaskakujące. Może przemknął mi przez myśl taki finał, ale bez dwóch zdań byłam nie tylko zaskoczona, ale przede wszystkim zadowolona z obrotu sprawy.
April 8, 2024
Troszkę się bałam, a troszkę mi się dłużyło, na koniec cios w splot słoneczny. Pomimo, że coś przeczuwałam, to jednak sposób napisania wytrącił mnie z równowagi. Dodałam resztę książek autora do przeczytania.
November 5, 2024
zdecydowanie lepsze niż szczelina omg
December 14, 2023
Zapowiadało się ciekawie, ale finalnie trochę nie za bardzo mi siadło
August 8, 2024
I must admit that it was scary from the very beginning. But I was somehow not impressed by the ending. However, the biggest disappointment for me was the way some passages were written. There seems to be nothing wrong with describing feelings and emotions. But if nothing else was described, then... probably it’s not a horror anymore.
Still worth a read. Especially if you like the iPhone and haven’t read “It” by Stephen King before.
Still worth a read. Especially if you like the iPhone and haven’t read “It” by Stephen King before.
June 27, 2020
Přečteno za jednu noc (chyba!) a následující ráno (lepší).
Znáte to. Parta (slovenských) dětí se setká s nadpřirozeným zlem, co má zálusk na mladý maso, a už na furt jim to pokurví životy, byť každýmu z nich trochu jinak. Jeden z nich dokonce přijde o sourozence.
Shodou okolností se ale v místě svého dětsví znova sejdou už jako třicátníci, zrovna když se strašidelný události začnou opakovat. A protože už jednou utekli, Zlo jde i po nich.
Že vám to něco připomíná? Je to Kingovo TO: úplně jako vyšitý, akorát s haluškama místo burgerů. Netuším, jestli jde o záměrnou vykrádačku, nebo jestli má Karika Kinga pod kůží natolik, že knihu se skoro totožnou zápletkou napsal tak nějak mimovolně.
Ale vlastně mi to nevadilo, účel splněn. V noci jsem se bála jít po tmě na záchod a nejsem si úplně jistá, jestli se chci při nadcházející cestě na Slovensko jet podívat do Rožumberoku, nebo se mu obloukem vyhnout.
Jen ten konec mi přišel trochu zabitej.
Znáte to. Parta (slovenských) dětí se setká s nadpřirozeným zlem, co má zálusk na mladý maso, a už na furt jim to pokurví životy, byť každýmu z nich trochu jinak. Jeden z nich dokonce přijde o sourozence.
Shodou okolností se ale v místě svého dětsví znova sejdou už jako třicátníci, zrovna když se strašidelný události začnou opakovat. A protože už jednou utekli, Zlo jde i po nich.
Že vám to něco připomíná? Je to Kingovo TO: úplně jako vyšitý, akorát s haluškama místo burgerů. Netuším, jestli jde o záměrnou vykrádačku, nebo jestli má Karika Kinga pod kůží natolik, že knihu se skoro totožnou zápletkou napsal tak nějak mimovolně.
Ale vlastně mi to nevadilo, účel splněn. V noci jsem se bála jít po tmě na záchod a nejsem si úplně jistá, jestli se chci při nadcházející cestě na Slovensko jet podívat do Rožumberoku, nebo se mu obloukem vyhnout.
Jen ten konec mi přišel trochu zabitej.
February 17, 2018
Na můj vkus už moc mysteriózní. Trhlina mě nadchla, tak jsem sáhla po Strachu, který sliboval tajemno s
mizejícími dětmi ve slovenských horách.
Já se ráda bojím, miluju thrillery, ale reálné. Žádné brány do jiného světa, magnetická pole, mimozemšťani nebo černý díry. Mnohem víc mě děsí lidé a čeho jsou schopni a asi proto mě tahle knížka od půlky tak nějak přestala bavit a do posledních pár stran jsem se musela nutit.
Napsané je to dobře, o tom žádná, ale není to asi můj šálek kávy, na můj vkus je zde moc abstraktního - pořád jen nějaké “tajmené abstraktní to”, které si v mraze chodí pro oběti. Primárně děti.
Nicméně jestli mi tahle knížka v něčem pomohla, tak ujasnit si, že Trhlina je z Karikovy hlavy a jen rozvedl to, co v této knize naťukl:-)
mizejícími dětmi ve slovenských horách.
Já se ráda bojím, miluju thrillery, ale reálné. Žádné brány do jiného světa, magnetická pole, mimozemšťani nebo černý díry. Mnohem víc mě děsí lidé a čeho jsou schopni a asi proto mě tahle knížka od půlky tak nějak přestala bavit a do posledních pár stran jsem se musela nutit.
Napsané je to dobře, o tom žádná, ale není to asi můj šálek kávy, na můj vkus je zde moc abstraktního - pořád jen nějaké “tajmené abstraktní to”, které si v mraze chodí pro oběti. Primárně děti.
Nicméně jestli mi tahle knížka v něčem pomohla, tak ujasnit si, že Trhlina je z Karikovy hlavy a jen rozvedl to, co v této knize naťukl:-)
July 25, 2024
Jak to Karika. Gorzej niż w Szczelinie, ale nadal klimat słowackich gór i zimy niesie historię na plecach. A tym razem ta historia nie ma jednostajnego tempa, za to przyspiesza szczególnie na trasach, w których żeby poczuć komfort trzeba spuścić nogę z gazu. Karika odlatuje tam, gdzie nie jest to konieczne, a zwalnia wtedy, kiedy domagam się mięsa. Niesprawiedliwe. Szczególnie z tak przeciętnym, deus ex machina zakończeniem.
Karika jak ja cię lubię, to za epatowanie gore chyba nie ma co się brać - to po prostu nie są motywy na twój styl budowania napięcia i historii, tajemnic, które aż ci spod palców się cisną, tylko je zatrzymujesz czymś nowym. Niepotrzebnie.
Karika jak ja cię lubię, to za epatowanie gore chyba nie ma co się brać - to po prostu nie są motywy na twój styl budowania napięcia i historii, tajemnic, które aż ci spod palców się cisną, tylko je zatrzymujesz czymś nowym. Niepotrzebnie.
July 31, 2018
V kombinácii so seriálom Castle Rock a mojou živou predstavivosťou to bola zaujímavá skúsenosť 😉 Atmosféra ako remeň.
March 11, 2020
Powtarzające się zbitki słowne, niekonsekwencje w fabule, brak logiki i bohaterzy, których nie da się lubić. Tak, ta książka to prawdziwy horror.
October 15, 2019
Jako pardon, ale tohle me malem zabilo!
Tma se mi libila hodne, ale tohle byla uplne jina dimenze.
Vetsi cast knihy mi neskutecne pripominala IT od Kinga. Az jsem mela chut to zavrit a hodit do koše. Ale jakmile se tam rozjely papirové deti, byla jsem posrana strachy. Fakt jsem mela uzkosti stazene hrdlo a bala se cist dal 😂😂😂
Mozna bych uvitala vice info o Papírových dětech, neco malo jsem o nich slysela, ale nic velkeho.
Ovsem konec to byl totalni propadak a i kdyz me sice vydesil, tak s odstupem casu si jen rikam kurva wtf.?
Kazdopadne knihu moc moc doporucuji. Jestli se radi bojite tak hura do toho. Ja si ted dam od horroru mensi pauzu.
Zlaty thrillery s krvi, protoze duchariny FAKT nedavam! 😀😶😁
Tma se mi libila hodne, ale tohle byla uplne jina dimenze.
Vetsi cast knihy mi neskutecne pripominala IT od Kinga. Az jsem mela chut to zavrit a hodit do koše. Ale jakmile se tam rozjely papirové deti, byla jsem posrana strachy. Fakt jsem mela uzkosti stazene hrdlo a bala se cist dal 😂😂😂
Mozna bych uvitala vice info o Papírových dětech, neco malo jsem o nich slysela, ale nic velkeho.
Ovsem konec to byl totalni propadak a i kdyz me sice vydesil, tak s odstupem casu si jen rikam kurva wtf.?
Kazdopadne knihu moc moc doporucuji. Jestli se radi bojite tak hura do toho. Ja si ted dam od horroru mensi pauzu.
Zlaty thrillery s krvi, protoze duchariny FAKT nedavam! 😀😶😁
November 6, 2024
Jezu, jakie to było dziwne...
Sama w sobie książka jest nierówna, bo momentami naprawdę wywołuje gęsią skórkę, po czym potrafi wręcz przynudzic. Ale zakończenie to rekompensuje.
Ale ogólnie czytało się dobrze, dla mnie momentami była niekomfortowa i lekko przerażająca. To moja druga książka tego autora i chętnie sprawdzę więcej
Sama w sobie książka jest nierówna, bo momentami naprawdę wywołuje gęsią skórkę, po czym potrafi wręcz przynudzic. Ale zakończenie to rekompensuje.
Ale ogólnie czytało się dobrze, dla mnie momentami była niekomfortowa i lekko przerażająca. To moja druga książka tego autora i chętnie sprawdzę więcej
March 24, 2021
Ok, it was scary! It was thrilling! I think I didn’t have any kind of pleasure, but I needed to finish it!
If it grasps, it will never let you go.
If it grasps, it will never let you go.
April 19, 2023
O rety, czwarta książka tego typa i póki co żadnej słabej. Jestem fanem!
April 22, 2024
Pierwszy od dawna prawdziwy horror, jednak chyba zbyt sugestywny dla mnie. Skończenie książki o 3 w nocy spodowowało u mnie duży dyskomfort, czułam się bardzo nieprzyjemnie. Jest to moja 3 książka tego autora i na razie chyba zrobię przerwę.
Displaying 1 - 30 of 306 reviews