What do you think?
Rate this book
Ztracen v čase #1
Na hraně temnoty
Drahý čtenáři,
zůstavuji Tě s událostmi, které se odehrály v jiném světě, jiné době, a především v životě jiného muže jménem Zakhar. Čaroděje, jenž nalezl svobodu a vykoupení na místě z nejbeznadějnějších. Na dně starého kalamáře a na hrotu ostrého pera.
Jsem povinen tě však předem varovat, neboť tento příběh je vskutku ohavný. Krev prosakuje jeho zápletkou a kane po listech knihy, již právě držíš ve svých rukou. Cítíš to horko, které z ní sálá? Slyšíš ten tichý tlukot srdce? Ještě není pozdě ji odložit… Neboť do morku kostí zkažené jsou postavy v ní. Postavy, jež skutečně žily a stále žijí v tom cizím a nepřátelském světě. A námět, můj drahý čtenáři, ten samotný je na výsost odporný a věř, že pro mnohé taktéž i děsivý.
Nerad bych ovšem, aby zde došlo ke zmýlení, neboť bez seznámení se s neřestí, nelze doceniti krásu ctnosti. Obojí skloubí se totiž v každém z nás a jen když nalezneme odvahu, prozkoumat pečlivě obě strany téže mince, můžeme teprve s jistotou říci co přesně se v dotyčném člověku skrývá a jaký skutečně je.
Pakliže jsi dočetl až sem, vyzývám tě – Obrať list, smrtelníku…
zůstavuji Tě s událostmi, které se odehrály v jiném světě, jiné době, a především v životě jiného muže jménem Zakhar. Čaroděje, jenž nalezl svobodu a vykoupení na místě z nejbeznadějnějších. Na dně starého kalamáře a na hrotu ostrého pera.
Jsem povinen tě však předem varovat, neboť tento příběh je vskutku ohavný. Krev prosakuje jeho zápletkou a kane po listech knihy, již právě držíš ve svých rukou. Cítíš to horko, které z ní sálá? Slyšíš ten tichý tlukot srdce? Ještě není pozdě ji odložit… Neboť do morku kostí zkažené jsou postavy v ní. Postavy, jež skutečně žily a stále žijí v tom cizím a nepřátelském světě. A námět, můj drahý čtenáři, ten samotný je na výsost odporný a věř, že pro mnohé taktéž i děsivý.
Nerad bych ovšem, aby zde došlo ke zmýlení, neboť bez seznámení se s neřestí, nelze doceniti krásu ctnosti. Obojí skloubí se totiž v každém z nás a jen když nalezneme odvahu, prozkoumat pečlivě obě strany téže mince, můžeme teprve s jistotou říci co přesně se v dotyčném člověku skrývá a jaký skutečně je.
Pakliže jsi dočetl až sem, vyzývám tě – Obrať list, smrtelníku…
- GenresFantasy
160 pages, Paperback
Published June 17, 2020
About the author
Nathaniel Wonderful
6 books9 followersNathaniel Wonderful is an author and translator from the Czech Republic, currently living in Costa Rica. He is interested in psychology, mythology, philosophy, and the structures that shape human behaviour.
As both a writer and reader, he is drawn to stories with strong internal logic, moral complexity, and ideas that linger long after the final page.
Favourite authors and thinkers include Carl Gustav Jung, Paul Radin, Ladislav Fuks, and Tanith Lee.
As both a writer and reader, he is drawn to stories with strong internal logic, moral complexity, and ideas that linger long after the final page.
Favourite authors and thinkers include Carl Gustav Jung, Paul Radin, Ladislav Fuks, and Tanith Lee.
Ratings & Reviews
Friends & Following
Create a free account to discover what your friends think of this book!
Community Reviews
Displaying 1 - 9 of 9 reviews
September 29, 2021
Na hraně temnoty je první kniha od autorského dua Nathanile Wonderful a Theodora Stonewall, kterou jsem četla. Musím podotknout, že to byla trochu jinačí fantasy než jaké čtu obvykle, ale to vůbec nevadí. Rozšířila jsem si obzory a navíc mě to velmi bavilo.
O čem vůbec kniha je? Kniha pojednává o mladíkovi (nejsem si úplně jistá kolik je mu let) jménem Zakhar. Už od dětství žil v sirotčinci, dalo by se říct, že toto místo na něm zanechalo trvalé následky. Jednoho dne ho "adoptoval" jeden mág, který si ho vzal jako svého učně. Zakharovi se tak dostane dalo by se říct magického vzdělání... Dál o ději nic prozrazovat nebudu.
Velkým plusem knihy je rozhodně detailní rozpracování hlavního hrdiny a jeho psychiky. S něčím tak do hloubky propracovaným jsem se hodně dlouho nesetkala. Je pravda, že kniha je trochu temnější, je v ní černý humor a občas nějaká ta úvaha a to mě právě na tom hodně bavilo. Jediné, co bych vytkla je trochu pomalejší začátek, příběh se teprve rozjížděl, takže to nebylo tak zajímavé jako třeba konec knihy. Už se těším až si přečtu další díl, jsem zvědavá kam příběh Zakhara dovede.
Za poskytnutí knihy v rámci spolupráce moc děkuji N. Wonderfull a T. Stonewall
4,5/5
O čem vůbec kniha je? Kniha pojednává o mladíkovi (nejsem si úplně jistá kolik je mu let) jménem Zakhar. Už od dětství žil v sirotčinci, dalo by se říct, že toto místo na něm zanechalo trvalé následky. Jednoho dne ho "adoptoval" jeden mág, který si ho vzal jako svého učně. Zakharovi se tak dostane dalo by se říct magického vzdělání... Dál o ději nic prozrazovat nebudu.
Velkým plusem knihy je rozhodně detailní rozpracování hlavního hrdiny a jeho psychiky. S něčím tak do hloubky propracovaným jsem se hodně dlouho nesetkala. Je pravda, že kniha je trochu temnější, je v ní černý humor a občas nějaká ta úvaha a to mě právě na tom hodně bavilo. Jediné, co bych vytkla je trochu pomalejší začátek, příběh se teprve rozjížděl, takže to nebylo tak zajímavé jako třeba konec knihy. Už se těším až si přečtu další díl, jsem zvědavá kam příběh Zakhara dovede.
Za poskytnutí knihy v rámci spolupráce moc děkuji N. Wonderfull a T. Stonewall
4,5/5
August 31, 2020
Na hraně temnoty je druhá kniha autorskej dvojice Wonderful & Stonewall, ktorá sa mi dostala do rúk. Nevyzpytatelné jsou cesty osudu, alebo prvá kniha, bola skôr dobrodružne a humorne ladená ľahšia fantasy. Táto druhá bola odlišná v mnohých aspektoch. Charakter bol úplne iný, žánrovo išlo skôr o temnú fantasy s niekoľkými takmer až hororovými prvkami, a takisto sa zmenil aj hlavný hrdina, ktorý v istých momentoch pôsobil ako záporák, než ako kladná postava.
V postate by sa dalo teda povedať, že táto kniha je vlastne ako rozsiahly umelecký životopis postavy menom Zakhar, ktorý je navyše obohatený o priamu reč. Zakhar svoj život opisuje bez príkras a spomína na to, ako vyrastal a aké nesmierne náročné je preňho niekam sa zaradiť, keďže je miešanec, takže pre obe časti svojej rodiny je príliš „tým druhým“ na to, aby mohol niekam patriť.
Jeho život ani v najmenšom nie je prechádzkou ružovou záhradou a zažíva naozaj krušné časy. Lenže na druhej strane, Zakhar je aj dobrý manipulátor a mnohé zážitky prikrášľuje, iné rovno zamlčiava a priznáva sa k nim až vtedy, keď sa mu to hodí. Napriek tomu mi bol sympatický, pretože napriek všetkému sa stále snažil pokračovať ďalej vo svojom živote, bez ohľadu na to, čo mu život hodil na hlavu.
A to niekedy doslova, pretože jeho zážitky často vyzerali ako najhoršie nočné mory a vplyvom toho všetkého som vlastne na stránkach sledovala, ako sa jeho osobnosť postupne rozpadá. Niečo ako rozklad osobnosti v priamom prenose, vďaka čomu text získal na hĺbke a tiež temnote. Čo rozhodne vnímam ako plus, keďže táto kniha mi pripadá ako pokračovateľ Lovecraftovej tradície – keďže v knihe sa niekoľkokrát spomína Necronomicon, fiktívny grimoár z Lovecraftovej tvorby, ktorý dokonca Zakhar začne hľadať.
Takže ma vlastne prítomnosť nechutných démonov a iných prastarých mocností asi ani nemala prekvapiť. Po dejovej stránke je kniha takisto pomerne bohatá, hoci je pravda, že záver prichádza tak nejako uprostred myšlienky. Predpokladám teda, že táto kniha mala slúžiť len ako nalákanie na ďalšie udalosti a hlavne ako vysvetlenie, ako sa Zakhar dostal k tomu, že je na cestách a hľadá Necronomicon. Ale predpokladám, že to sa dozviem v ďalšom pokračovaní, na ktoré som už teraz zvedavá.
Na hraně temnoty je charakterovo úplne odlišná kniha. Pomerne komické a dobrodružne ladné putovanie nepravdepodobných hrdinov vystriedali stránky plné krvi a hnusu, na ktorých sa mi predstavuje Zakhar, tak trochu záporák s vážnymi problémami a naozaj temnými zážitkami. Kniha je napísaná naozaj výborne, nakoľko som mala možnosť sledovať rozklad osobnosti v priamom prenose, okrem toho je tiež dôkazom, že autori dokážu písať v rôznych žánroch. Jediným nedostatok je tak možno len to, že táto kniha pôsobí len ako prológ budúcich udalostí, pričom ďalšie kapitoly sú momentálne v nedohľadne.
recenzia: https://lili-darknight.blogspot.com/2...
V postate by sa dalo teda povedať, že táto kniha je vlastne ako rozsiahly umelecký životopis postavy menom Zakhar, ktorý je navyše obohatený o priamu reč. Zakhar svoj život opisuje bez príkras a spomína na to, ako vyrastal a aké nesmierne náročné je preňho niekam sa zaradiť, keďže je miešanec, takže pre obe časti svojej rodiny je príliš „tým druhým“ na to, aby mohol niekam patriť.
Jeho život ani v najmenšom nie je prechádzkou ružovou záhradou a zažíva naozaj krušné časy. Lenže na druhej strane, Zakhar je aj dobrý manipulátor a mnohé zážitky prikrášľuje, iné rovno zamlčiava a priznáva sa k nim až vtedy, keď sa mu to hodí. Napriek tomu mi bol sympatický, pretože napriek všetkému sa stále snažil pokračovať ďalej vo svojom živote, bez ohľadu na to, čo mu život hodil na hlavu.
A to niekedy doslova, pretože jeho zážitky často vyzerali ako najhoršie nočné mory a vplyvom toho všetkého som vlastne na stránkach sledovala, ako sa jeho osobnosť postupne rozpadá. Niečo ako rozklad osobnosti v priamom prenose, vďaka čomu text získal na hĺbke a tiež temnote. Čo rozhodne vnímam ako plus, keďže táto kniha mi pripadá ako pokračovateľ Lovecraftovej tradície – keďže v knihe sa niekoľkokrát spomína Necronomicon, fiktívny grimoár z Lovecraftovej tvorby, ktorý dokonca Zakhar začne hľadať.
Takže ma vlastne prítomnosť nechutných démonov a iných prastarých mocností asi ani nemala prekvapiť. Po dejovej stránke je kniha takisto pomerne bohatá, hoci je pravda, že záver prichádza tak nejako uprostred myšlienky. Predpokladám teda, že táto kniha mala slúžiť len ako nalákanie na ďalšie udalosti a hlavne ako vysvetlenie, ako sa Zakhar dostal k tomu, že je na cestách a hľadá Necronomicon. Ale predpokladám, že to sa dozviem v ďalšom pokračovaní, na ktoré som už teraz zvedavá.
Na hraně temnoty je charakterovo úplne odlišná kniha. Pomerne komické a dobrodružne ladné putovanie nepravdepodobných hrdinov vystriedali stránky plné krvi a hnusu, na ktorých sa mi predstavuje Zakhar, tak trochu záporák s vážnymi problémami a naozaj temnými zážitkami. Kniha je napísaná naozaj výborne, nakoľko som mala možnosť sledovať rozklad osobnosti v priamom prenose, okrem toho je tiež dôkazom, že autori dokážu písať v rôznych žánroch. Jediným nedostatok je tak možno len to, že táto kniha pôsobí len ako prológ budúcich udalostí, pričom ďalšie kapitoly sú momentálne v nedohľadne.
recenzia: https://lili-darknight.blogspot.com/2...
July 10, 2020
Jsem opravdu ráda, že jsem si mohla knihu přečíst. Má sice trochu pomalejší rozjezd, ale komu nevadí delší popisy, tak si myslím že to pro něj bude taková jednohubka. Na konci se to zajímavé rozjíždět a jsem opravdu zvědavá jak to skončí. Kompletní recenze bude brzy na blogu ;)
October 22, 2024
Opět netradiční fantasy s hlavní postavou, která působí spíše jako anti-hrdina. Tentokrát to jde spíše do hloubky, pravděpodobně nese poselství o lidstvu a chování. Ale záleží na každém čtenáři, jak to pojme. Každopádně je to tak trošku temnější právě díky všem těm myšlenkám a názorům...
https://lucy-lillianne.blogspot.com/2...
https://lucy-lillianne.blogspot.com/2...
July 12, 2020
Když mi před pár dněma přišel mejl o tom, že autoři vydali další knížku, čučel jsem jak péro. Jako... je to síla, lidi. Když si uvědomíte, že v dubnu vydali prvotinu Nevyzpytatelné cesty osudu a teď je červen, a oni už maj další knížku! Prostě nářez. :D Ale jasný, že takhle odvázanej jsem z toho hned nebyl. Jo, přiznávám. Měl jsem radost, že píšou dál, o tom žádná. Ale stejně mě to tak nějak pořád šrotovalo v hlavě. Přišlo mi prostě, že je to hrozně narychlo a dost jsem se bál, aby se to jejich psaní neproměnilo v kvantitu nad kvalitu.
No, musím říct, že jsem se bál zbytečně. Stejně jako u Nevyzpytatelných cest osudu. Autoři mě znova překvapili a tentokrát opravdu hodně. Jak už tady napsal Sedivak76 - Na hraně temnoty je zatraceně atmosférický a černý jak asfalt nebo kafe. Je to fakt dobrá knížka, ze který mě ještě teď mrazí v zádech. Jeden hrdina, čaroděj, kterej to nemá v makovici tak úplně v pořádku. Ale ne tak jako Pipin z Nevyzpytatelných cest. Tohle je opravdu magor! A to co si prožil v dětství, je taky síla. Nejlepší na tom ovšem je, že i když je to anti-hrdina s tragickým příběhem, není ta knížka vůbec ufňukaná. Je to na jednu stranu hrozně opravdický a na druhou takový... Nevím jak to nazvat. Jako sen. Ale opravdu živej!
Ta knížka má jen 160 stránek (takže zhruba půlku toho co Nevyzpytatelné cesty), ale stejně je... No možná je i dokonce lepší, než spousta knížek, který mají přes šest set stran. Přečetl jsem to jedním dechem a přitom mám pocit, jako kdybych to četl několik měsíců. Hrozně se to člověku dostane pod kůži. :D Jsou tam pasáže, u kterejch jsem skoro lapal po dechu. Ne proto, že by to bylo tak krutopřísný nebo nechutný, ale prostě ta atmosféra je úžasná! Trochu mi to připomíná filmy od Hitchcocka. Nevím, kde se autoři nechali inspirovat, ale výsledek je perfektní a ty červený fotky a grafický zpracování taky paráda. Těším se na pokračování. Jsem fakt zvědavej, jak se to bude vyvíjet dál.
No, musím říct, že jsem se bál zbytečně. Stejně jako u Nevyzpytatelných cest osudu. Autoři mě znova překvapili a tentokrát opravdu hodně. Jak už tady napsal Sedivak76 - Na hraně temnoty je zatraceně atmosférický a černý jak asfalt nebo kafe. Je to fakt dobrá knížka, ze který mě ještě teď mrazí v zádech. Jeden hrdina, čaroděj, kterej to nemá v makovici tak úplně v pořádku. Ale ne tak jako Pipin z Nevyzpytatelných cest. Tohle je opravdu magor! A to co si prožil v dětství, je taky síla. Nejlepší na tom ovšem je, že i když je to anti-hrdina s tragickým příběhem, není ta knížka vůbec ufňukaná. Je to na jednu stranu hrozně opravdický a na druhou takový... Nevím jak to nazvat. Jako sen. Ale opravdu živej!
Ta knížka má jen 160 stránek (takže zhruba půlku toho co Nevyzpytatelné cesty), ale stejně je... No možná je i dokonce lepší, než spousta knížek, který mají přes šest set stran. Přečetl jsem to jedním dechem a přitom mám pocit, jako kdybych to četl několik měsíců. Hrozně se to člověku dostane pod kůži. :D Jsou tam pasáže, u kterejch jsem skoro lapal po dechu. Ne proto, že by to bylo tak krutopřísný nebo nechutný, ale prostě ta atmosféra je úžasná! Trochu mi to připomíná filmy od Hitchcocka. Nevím, kde se autoři nechali inspirovat, ale výsledek je perfektní a ty červený fotky a grafický zpracování taky paráda. Těším se na pokračování. Jsem fakt zvědavej, jak se to bude vyvíjet dál.
April 23, 2026
Na hraně temnoty je netradiční fantasy příběh o mladém čaroději, prosáklý krví a temnotou skrz na skrz. Už během několika málo stran je jasné, že Zakhar není typickým hrdinou. Má značně pohnutý osud – je míšenec, na něhož ostatní koukají skrz prsty, matka jej odložila do sirotčince, kde zažíval velmi krušné chvíle, a zároveň se mu dostávalo pozornosti, o kterou rozhodně nestál. Nese si tak s sebou těžké břímě a nenávist. Nenávist tak velkou, že prorůstá celým příběhem skrz naskrz. Prožijete s ním vztek, frustraci i deprese a nahlédnete do hlubin jeho pokroucené mysli.
Pohled do Zakharovy vědomí jsem z celé knihy vnímala nejsilněji. Vždy je osvěžující číst něco, co se vymyká zajetým kolejím. Imponovala mi jeho touha změnit svůj osud a jeho zlobu bych chápala, kdyby však nebyla až chorobná. Nenávist téměř ke všemu, co se jeho směrem jen podívá, z něj postupně udělala velmi předvídatelného hrdinu. Na konci se sice objevila postava, která do tohoto jednoduchého vzorce vnesla vítr, ale než se čtenář naděje, je konec. V tomto případě přišel až příliš brzy.
Autoři píší netypickým stylem, takže pro někoho možná nebude jednoduché se začíst. Osobně mi archaičtější jazyk nevadil, jako spíš to, že z něj autoři místy lehce vypadávali. Rozhodně však oceňuji barvité popisy i velkou slovní zásobu. Děj také doplňují krátké úryvky z knih učenců, které svět dokreslovaly. Bohužel jsem ale nedostala možnost tento svět sama poznat a mezikapitolky tak poněkud ztratily na svém kouzle.
Celkově tedy Na hraně temnoty vnímám hlavně jako psychologickou sondu do jedné zničené mysli, jelikož kompozičně nám to místy až příliš vázne. Dvakrát se zopakuje téměř totožná scéna a dvakrát během krátké chvíle dobrodružství v podstatě samo nakráčí za Zakharem až domů. Jako kdyby autorům došel dech, a přitom jsme toho se Zakharem prožili tak málo. Možná kdyby se trochu více rozmáchli, byla bych nakonec spokojenější…
Hodnocení: 55%
Za poskytnutí knihy k recenzi moc děkuji autorům.
Pohled do Zakharovy vědomí jsem z celé knihy vnímala nejsilněji. Vždy je osvěžující číst něco, co se vymyká zajetým kolejím. Imponovala mi jeho touha změnit svůj osud a jeho zlobu bych chápala, kdyby však nebyla až chorobná. Nenávist téměř ke všemu, co se jeho směrem jen podívá, z něj postupně udělala velmi předvídatelného hrdinu. Na konci se sice objevila postava, která do tohoto jednoduchého vzorce vnesla vítr, ale než se čtenář naděje, je konec. V tomto případě přišel až příliš brzy.
Autoři píší netypickým stylem, takže pro někoho možná nebude jednoduché se začíst. Osobně mi archaičtější jazyk nevadil, jako spíš to, že z něj autoři místy lehce vypadávali. Rozhodně však oceňuji barvité popisy i velkou slovní zásobu. Děj také doplňují krátké úryvky z knih učenců, které svět dokreslovaly. Bohužel jsem ale nedostala možnost tento svět sama poznat a mezikapitolky tak poněkud ztratily na svém kouzle.
Celkově tedy Na hraně temnoty vnímám hlavně jako psychologickou sondu do jedné zničené mysli, jelikož kompozičně nám to místy až příliš vázne. Dvakrát se zopakuje téměř totožná scéna a dvakrát během krátké chvíle dobrodružství v podstatě samo nakráčí za Zakharem až domů. Jako kdyby autorům došel dech, a přitom jsme toho se Zakharem prožili tak málo. Možná kdyby se trochu více rozmáchli, byla bych nakonec spokojenější…
Hodnocení: 55%
Za poskytnutí knihy k recenzi moc děkuji autorům.
August 7, 2022
3,5*...já mám vždycky s těmihle krátkými knížkami problém, že není dostatek času tam pořádný vykreslit nějaký vývoj postavy, ale celkově je kniha hodně zajímavá. Netradiční svým stylem psaní, což miluju. A už kvůli tomu chci číst pokračování, abych věděla, jak se příběh bude vyvíjet, protože potenciál to má fakt dobrý.
July 5, 2020
Detailně zpracovaný rozklad osobnosti a lidské psychiky. Už jen kvůli tomu jsem zvědavá, co přinesou další díly.
November 3, 2022
Ejha, tak tohle byla pořádně temná fantasy!
Dopředu jsem byla varována před brutalitou, nechutnostmi a přílišným naturalismem, s čímž můžu po dočtení jen souhlasit. Osobně mi chladnokrevnější čtivo nevadí a vlastně jsem ani nečekala, že mě může v tomto ohledu něco překvapit, očividně ale stále existují hranice, které lze posouvat. Teď nemluvím o úmyslně odpudivém prostředí, do kterého je příběh zasazen (výkaly, mrtvoly, potoky krve), ale o hlavním hrdinovi, který je sám o sobě největším bobkem ze všech. Posera, urážlivý hajzlík a neskutečně nesympatický vypravěč, díky čemuž se k němu zle nachází cesta. Paradoxem je, že právě příšerný charakter z něj dělá výjimečně zajímavou postavu, o jakou čtenář běžně nezavadí. Na pouhých 160 stranách se stáváme svědky naprostého rozkladu osobnosti, deprese, frustrace, prozření a nalezení životního cíle. Není to lehké čtení, právě naopak. Jde o hloubavou sondu do zraněné lidské duše, kterou je místy zatěžko číst. A přesto má něco do sebe!
Hodnocení: ⭐⭐⭐ (60%)
S knížkou mám vlastně jen jeden výraznější problém a tím je délka. Na takto krátkém úseku při detailní práci s charakterem nezbude dostatek prostoru na nic jiného. Byly nastíněny myšlenky, dějové linky a výborné vedlejší postavy (krkavec❤️), o kterých se chci dozvědět víc, jenže najednou konec. Cítím se ochuzena o zbytek načnutého příběhu a přijde mi, že šlo jen o ochutnávku, která mě namlsala, aby v nejlepším skončila. Knížka je úžasně zpracovaná, má ilustrace, zajímavé fonty a výborný styl psaní - rozhodně jde o dílo, kterému bylo věnováno kvantum práce (šťouranec do protěžovaných autorů nejmenovaného nakladatelství, kteří vydávají patlanice sesmolené za pár hodin). Takže přestože si myslím, že spojení duologie do jednoho svazku by bylo lepším krokem, i takovýto úvod do Zakharova putování mě zaujal. Minimálně zmíněným stylem psaní a vedlejšími postavami, když už ne samotným čarodějem, kterého si jde oblíbit jen velmi těžko.😉
Dopředu jsem byla varována před brutalitou, nechutnostmi a přílišným naturalismem, s čímž můžu po dočtení jen souhlasit. Osobně mi chladnokrevnější čtivo nevadí a vlastně jsem ani nečekala, že mě může v tomto ohledu něco překvapit, očividně ale stále existují hranice, které lze posouvat. Teď nemluvím o úmyslně odpudivém prostředí, do kterého je příběh zasazen (výkaly, mrtvoly, potoky krve), ale o hlavním hrdinovi, který je sám o sobě největším bobkem ze všech. Posera, urážlivý hajzlík a neskutečně nesympatický vypravěč, díky čemuž se k němu zle nachází cesta. Paradoxem je, že právě příšerný charakter z něj dělá výjimečně zajímavou postavu, o jakou čtenář běžně nezavadí. Na pouhých 160 stranách se stáváme svědky naprostého rozkladu osobnosti, deprese, frustrace, prozření a nalezení životního cíle. Není to lehké čtení, právě naopak. Jde o hloubavou sondu do zraněné lidské duše, kterou je místy zatěžko číst. A přesto má něco do sebe!
Hodnocení: ⭐⭐⭐ (60%)
S knížkou mám vlastně jen jeden výraznější problém a tím je délka. Na takto krátkém úseku při detailní práci s charakterem nezbude dostatek prostoru na nic jiného. Byly nastíněny myšlenky, dějové linky a výborné vedlejší postavy (krkavec❤️), o kterých se chci dozvědět víc, jenže najednou konec. Cítím se ochuzena o zbytek načnutého příběhu a přijde mi, že šlo jen o ochutnávku, která mě namlsala, aby v nejlepším skončila. Knížka je úžasně zpracovaná, má ilustrace, zajímavé fonty a výborný styl psaní - rozhodně jde o dílo, kterému bylo věnováno kvantum práce (šťouranec do protěžovaných autorů nejmenovaného nakladatelství, kteří vydávají patlanice sesmolené za pár hodin). Takže přestože si myslím, že spojení duologie do jednoho svazku by bylo lepším krokem, i takovýto úvod do Zakharova putování mě zaujal. Minimálně zmíněným stylem psaní a vedlejšími postavami, když už ne samotným čarodějem, kterého si jde oblíbit jen velmi těžko.😉
Displaying 1 - 9 of 9 reviews