Drahý čtenáři, zůstavuji Tě s událostmi, které se odehrály v jiném světě, jiné době, a především v životě jiného muže jménem Zakhar. Čaroděje, jenž nalezl svobodu a vykoupení na místě z nejbeznadějnějších. Na dně starého kalamáře a na hrotu ostrého pera.
Jsem povinen tě však předem varovat, neboť tento příběh je vskutku ohavný. Krev prosakuje jeho zápletkou a kane po listech knihy, již právě držíš ve svých rukou. Cítíš to horko, které z ní sálá? Slyšíš ten tichý tlukot srdce? Ještě není pozdě ji odložit… Neboť do morku kostí zkažené jsou postavy v ní. Postavy, jež skutečně žily a stále žijí v tom cizím a nepřátelském světě. A námět, můj drahý čtenáři, ten samotný je na výsost odporný a věř, že pro mnohé taktéž i děsivý. Nerad bych ovšem, aby zde došlo ke zmýlení, neboť bez seznámení se s neřestí, nelze doceniti krásu ctnosti. Obojí skloubí se totiž v každém z nás a jen když nalezneme odvahu, prozkoumat pečlivě obě strany téže mince, můžeme teprve s jistotou říci co přesně se v dotyčném člověku skrývá a jaký skutečně je.
Pakliže jsi dočetl až sem, vyzývám tě – Obrať list, smrtelníku…
I am Nathaniel Wonderful, an author, translator, and analytical reader, focused on literature that rewards close attention and reflection. Born in the Czech Republic, I have spent time living in Japan and Costa Rica, and I plan to return to Japan in the near future. My interest lies in languages and their nuances, which informs both my reading and my writing.
In Czech, I have published five fantasy novels, and I am currently working on a dystopian science fiction manuscript in English. As a translator, I collaborated with the Czech publisher Dobrovský, translating two novels, although romance and young adult fiction are not my preferred genres.
My reading and writing are guided by analysis rather than emotion; I engage with texts intellectually, considering ideas, structure, and language. Beyond literature, I study psychology, philosophy, and history, including symbolism.
In past years, my wife and I pursued historical fencing, archery, and the crafting of weapons, though those days are now behind us. I am fluent in English, prefer British English, and am working on improving my Japanese and Spanish.
I write and review for readers who appreciate careful thought, precision, and depth. I am particularly interested in literature that provides multi-layered stories with morally grey characters and complex societal structures. My favourite authors include C. G. Jung, Paul Radin, Ladislav Fuks, and Tanith Lee.
Na hraně temnoty je první kniha od autorského dua Nathanile Wonderful a Theodora Stonewall, kterou jsem četla. Musím podotknout, že to byla trochu jinačí fantasy než jaké čtu obvykle, ale to vůbec nevadí. Rozšířila jsem si obzory a navíc mě to velmi bavilo. O čem vůbec kniha je? Kniha pojednává o mladíkovi (nejsem si úplně jistá kolik je mu let) jménem Zakhar. Už od dětství žil v sirotčinci, dalo by se říct, že toto místo na něm zanechalo trvalé následky. Jednoho dne ho "adoptoval" jeden mág, který si ho vzal jako svého učně. Zakharovi se tak dostane dalo by se říct magického vzdělání... Dál o ději nic prozrazovat nebudu. Velkým plusem knihy je rozhodně detailní rozpracování hlavního hrdiny a jeho psychiky. S něčím tak do hloubky propracovaným jsem se hodně dlouho nesetkala. Je pravda, že kniha je trochu temnější, je v ní černý humor a občas nějaká ta úvaha a to mě právě na tom hodně bavilo. Jediné, co bych vytkla je trochu pomalejší začátek, příběh se teprve rozjížděl, takže to nebylo tak zajímavé jako třeba konec knihy. Už se těším až si přečtu další díl, jsem zvědavá kam příběh Zakhara dovede. Za poskytnutí knihy v rámci spolupráce moc děkuji N. Wonderfull a T. Stonewall 4,5/5
Na hraně temnoty je druhá kniha autorskej dvojice Wonderful & Stonewall, ktorá sa mi dostala do rúk. Nevyzpytatelné jsou cesty osudu, alebo prvá kniha, bola skôr dobrodružne a humorne ladená ľahšia fantasy. Táto druhá bola odlišná v mnohých aspektoch. Charakter bol úplne iný, žánrovo išlo skôr o temnú fantasy s niekoľkými takmer až hororovými prvkami, a takisto sa zmenil aj hlavný hrdina, ktorý v istých momentoch pôsobil ako záporák, než ako kladná postava.
V postate by sa dalo teda povedať, že táto kniha je vlastne ako rozsiahly umelecký životopis postavy menom Zakhar, ktorý je navyše obohatený o priamu reč. Zakhar svoj život opisuje bez príkras a spomína na to, ako vyrastal a aké nesmierne náročné je preňho niekam sa zaradiť, keďže je miešanec, takže pre obe časti svojej rodiny je príliš „tým druhým“ na to, aby mohol niekam patriť.
Jeho život ani v najmenšom nie je prechádzkou ružovou záhradou a zažíva naozaj krušné časy. Lenže na druhej strane, Zakhar je aj dobrý manipulátor a mnohé zážitky prikrášľuje, iné rovno zamlčiava a priznáva sa k nim až vtedy, keď sa mu to hodí. Napriek tomu mi bol sympatický, pretože napriek všetkému sa stále snažil pokračovať ďalej vo svojom živote, bez ohľadu na to, čo mu život hodil na hlavu.
A to niekedy doslova, pretože jeho zážitky často vyzerali ako najhoršie nočné mory a vplyvom toho všetkého som vlastne na stránkach sledovala, ako sa jeho osobnosť postupne rozpadá. Niečo ako rozklad osobnosti v priamom prenose, vďaka čomu text získal na hĺbke a tiež temnote. Čo rozhodne vnímam ako plus, keďže táto kniha mi pripadá ako pokračovateľ Lovecraftovej tradície – keďže v knihe sa niekoľkokrát spomína Necronomicon, fiktívny grimoár z Lovecraftovej tvorby, ktorý dokonca Zakhar začne hľadať.
Takže ma vlastne prítomnosť nechutných démonov a iných prastarých mocností asi ani nemala prekvapiť. Po dejovej stránke je kniha takisto pomerne bohatá, hoci je pravda, že záver prichádza tak nejako uprostred myšlienky. Predpokladám teda, že táto kniha mala slúžiť len ako nalákanie na ďalšie udalosti a hlavne ako vysvetlenie, ako sa Zakhar dostal k tomu, že je na cestách a hľadá Necronomicon. Ale predpokladám, že to sa dozviem v ďalšom pokračovaní, na ktoré som už teraz zvedavá.
Na hraně temnoty je charakterovo úplne odlišná kniha. Pomerne komické a dobrodružne ladné putovanie nepravdepodobných hrdinov vystriedali stránky plné krvi a hnusu, na ktorých sa mi predstavuje Zakhar, tak trochu záporák s vážnymi problémami a naozaj temnými zážitkami. Kniha je napísaná naozaj výborne, nakoľko som mala možnosť sledovať rozklad osobnosti v priamom prenose, okrem toho je tiež dôkazom, že autori dokážu písať v rôznych žánroch. Jediným nedostatok je tak možno len to, že táto kniha pôsobí len ako prológ budúcich udalostí, pričom ďalšie kapitoly sú momentálne v nedohľadne.
Jsem opravdu ráda, že jsem si mohla knihu přečíst. Má sice trochu pomalejší rozjezd, ale komu nevadí delší popisy, tak si myslím že to pro něj bude taková jednohubka. Na konci se to zajímavé rozjíždět a jsem opravdu zvědavá jak to skončí. Kompletní recenze bude brzy na blogu ;)
Opět netradiční fantasy s hlavní postavou, která působí spíše jako anti-hrdina. Tentokrát to jde spíše do hloubky, pravděpodobně nese poselství o lidstvu a chování. Ale záleží na každém čtenáři, jak to pojme. Každopádně je to tak trošku temnější právě díky všem těm myšlenkám a názorům...
Když mi před pár dněma přišel mejl o tom, že autoři vydali další knížku, čučel jsem jak péro. Jako... je to síla, lidi. Když si uvědomíte, že v dubnu vydali prvotinu Nevyzpytatelné cesty osudu a teď je červen, a oni už maj další knížku! Prostě nářez. :D Ale jasný, že takhle odvázanej jsem z toho hned nebyl. Jo, přiznávám. Měl jsem radost, že píšou dál, o tom žádná. Ale stejně mě to tak nějak pořád šrotovalo v hlavě. Přišlo mi prostě, že je to hrozně narychlo a dost jsem se bál, aby se to jejich psaní neproměnilo v kvantitu nad kvalitu.
No, musím říct, že jsem se bál zbytečně. Stejně jako u Nevyzpytatelných cest osudu. Autoři mě znova překvapili a tentokrát opravdu hodně. Jak už tady napsal Sedivak76 - Na hraně temnoty je zatraceně atmosférický a černý jak asfalt nebo kafe. Je to fakt dobrá knížka, ze který mě ještě teď mrazí v zádech. Jeden hrdina, čaroděj, kterej to nemá v makovici tak úplně v pořádku. Ale ne tak jako Pipin z Nevyzpytatelných cest. Tohle je opravdu magor! A to co si prožil v dětství, je taky síla. Nejlepší na tom ovšem je, že i když je to anti-hrdina s tragickým příběhem, není ta knížka vůbec ufňukaná. Je to na jednu stranu hrozně opravdický a na druhou takový... Nevím jak to nazvat. Jako sen. Ale opravdu živej!
Ta knížka má jen 160 stránek (takže zhruba půlku toho co Nevyzpytatelné cesty), ale stejně je... No možná je i dokonce lepší, než spousta knížek, který mají přes šest set stran. Přečetl jsem to jedním dechem a přitom mám pocit, jako kdybych to četl několik měsíců. Hrozně se to člověku dostane pod kůži. :D Jsou tam pasáže, u kterejch jsem skoro lapal po dechu. Ne proto, že by to bylo tak krutopřísný nebo nechutný, ale prostě ta atmosféra je úžasná! Trochu mi to připomíná filmy od Hitchcocka. Nevím, kde se autoři nechali inspirovat, ale výsledek je perfektní a ty červený fotky a grafický zpracování taky paráda. Těším se na pokračování. Jsem fakt zvědavej, jak se to bude vyvíjet dál.
3,5*...já mám vždycky s těmihle krátkými knížkami problém, že není dostatek času tam pořádný vykreslit nějaký vývoj postavy, ale celkově je kniha hodně zajímavá. Netradiční svým stylem psaní, což miluju. A už kvůli tomu chci číst pokračování, abych věděla, jak se příběh bude vyvíjet, protože potenciál to má fakt dobrý.
Dopředu jsem byla varována před brutalitou, nechutnostmi a přílišným naturalismem, s čímž můžu po dočtení jen souhlasit. Osobně mi chladnokrevnější čtivo nevadí a vlastně jsem ani nečekala, že mě může v tomto ohledu něco překvapit, očividně ale stále existují hranice, které lze posouvat. Teď nemluvím o úmyslně odpudivém prostředí, do kterého je příběh zasazen (výkaly, mrtvoly, potoky krve), ale o hlavním hrdinovi, který je sám o sobě největším bobkem ze všech. Posera, urážlivý hajzlík a neskutečně nesympatický vypravěč, díky čemuž se k němu zle nachází cesta. Paradoxem je, že právě příšerný charakter z něj dělá výjimečně zajímavou postavu, o jakou čtenář běžně nezavadí. Na pouhých 160 stranách se stáváme svědky naprostého rozkladu osobnosti, deprese, frustrace, prozření a nalezení životního cíle. Není to lehké čtení, právě naopak. Jde o hloubavou sondu do zraněné lidské duše, kterou je místy zatěžko číst. A přesto má něco do sebe!
Hodnocení: ⭐⭐⭐ (60%) S knížkou mám vlastně jen jeden výraznější problém a tím je délka. Na takto krátkém úseku při detailní práci s charakterem nezbude dostatek prostoru na nic jiného. Byly nastíněny myšlenky, dějové linky a výborné vedlejší postavy (krkavec❤️), o kterých se chci dozvědět víc, jenže najednou konec. Cítím se ochuzena o zbytek načnutého příběhu a přijde mi, že šlo jen o ochutnávku, která mě namlsala, aby v nejlepším skončila. Knížka je úžasně zpracovaná, má ilustrace, zajímavé fonty a výborný styl psaní - rozhodně jde o dílo, kterému bylo věnováno kvantum práce (šťouranec do protěžovaných autorů nejmenovaného nakladatelství, kteří vydávají patlanice sesmolené za pár hodin). Takže přestože si myslím, že spojení duologie do jednoho svazku by bylo lepším krokem, i takovýto úvod do Zakharova putování mě zaujal. Minimálně zmíněným stylem psaní a vedlejšími postavami, když už ne samotným čarodějem, kterého si jde oblíbit jen velmi těžko.😉