Moje první kniha od známého českého novináře a blízkovýchodního zpravodaje, kterou jsem četla zároveň očima a zároveň ušima, musím rovnou přiznat, že poslech byl pro mě v tomto případě mnohem lepší a srozumitelnější, při klasickém čtení jsem se ztrácela a myšlenky mi různě bloudily jinam. Kniha kombinuje reportážní prvky s osobními zážitky a postřehy z každodenního života. Ty klasické reportážní prvky mě bohužel příliš nebavily, nebylo to často příliš přehledné. Občas se mi také zdálo, že pohled autora na situaci je víceméně jednostranný. Jsem ráda, že jsem si knihu přečetla-vyposlechnula, ale do dalších knih od autora se nejspíš pouštět nebudu, s doporučením dále budu také skoupá a nechám to na každém.