Praha, rok 2120. Městem zní strašidelné historky o tom, jak temné postavy s rudýma očima sbírají z ulic a hrobů těla mrtvých a odnášejí je kamsi do podzemí. Damiáš těm povídačkám nikdy nevěřil. Když se ale objeví jeho Dany, která před rokem zmizela neznámo kam, začne měnit názor. Je jiná, mluví o tom, že ji unesli a udělali z ní něco nelidského. Dam udělá všechno proto, aby jí lidskost vrátil. Klidně se postaví i zrůdám pekelným...
Přiznávám, že Futurum mě skutečně překvapilo. Je to příběh o Praze za 100 let, ale především o lidech, kteří v ní žijí, a jejich osudech. Tahle kniha má svoje mouchy a je poznat, že je to prvotina, ale pokud vás zaujme anotace, dejte jí šanci. Zápletka se totiž vyvrbí jinak, než čekáte, a k postavám si nakonec taky najdete cestu. Mně osobně stránky (ve čtečce) ubíhaly jedna báseň... 3,5/5*
Další z Hvězd inkoustu. Tentokrát dystopická vize Prahy a lidí v ní a pod ní. Nápad chytlavý, vzpomněla jsem si u čtení na seriál Snowpiercer ;) U konce příběhu jsem nad ránem měla oči jako baterky, utíkalo to svižně a rozhodně jsem nemohla jít spát. Jen jazyk by chtěl ještě uhňácat.
Možná už jenom začínám pociťovat pomalý odchod mých young adult let, ale od knížky jsem příběhově i jazykově očekával něco trochu jiného. Knížka je v určitém smyslu obrazem života lidí v postapokalyptické Praze, kde jsou jasně stanovená společenská pravidla a to ať už jde o postavení a, byť třeba obecně zastřenou, funkci určitých dominantních figur, gangů nebo institucí, nebo územní rozdělení města (že něco existuje i mimo něj se postavy dozvídají až ke konci, což pro ne-Pražáky může v dnešní době působit trochu komicky). Knížka je rozdělená do dvou paralelně vyprávěných dějových linek, které sledují hlavní postavy – Dama a Dany.
Vzhledem k tomu, že se jedná o prvotinu, hodnotím knížku s přivřenýma očima. I tak si ale dovolím zmínit pár věcí. Byť Damova linka nejspíš zabrala o dost víc času (jak čtením, tak nejspíš i psaním a vymýšlením), ke mně na rozdíl od té s Dany prakticky nepromluvila. K Damovi jsem si v podstatě nevypěstoval žádný vztah a další kroky jeho samotného jsem kromě posledních pár kapitol sledoval docela lhostejně. Některé interakce mezi postavami, zejména ke konci, mi přišly dost zkratkovité a těch několik málo scén, kde se bojovalo, by si zasloužilo trochu více zapracování na jejich akčnosti, aby skutečně působily jako plynulý boj a ne tahový systém. Zároveň mi obecně úplně nesedl styl psaní, v kategorii young adult bych to doporučil spíše nižší věkové skupině, ideálně možná i o pár let mladším. Celkově mi ten jazyk a stylizace textu přišla spíše jako mířená na mladší čtenáře. Co opravdu můžu vyzdvihnout je promyšlenost světa, kterému skutečný základ jen přidává, paralelnost vyprávění, propojenost linek a nečekaný a dost zajímavý zvrat. Linka s Dany mi přišla z vypravěčského hlediska výrazně lepší, autorka tam lépe pracovala s jazykem a bylo to dost znát. Líbil se mi závěr, který otevírá možnosti pro pokračování, byť mi taky připadal trošku zkratkovitý.
Když to vezmu kolem a kolem, knížka není špatná a bera v potaz, že je to prvotina, řekl bych i, že jde o dobrý začátek, ale jazykově a vypravěčsky mi to nepřijde jako příběh pro starší young adult čtenáře a doporučil bych ji spíše mladším, klidně tak od 15 do 20.
3,7/5 Je 23:53 a já jsem dočetla svou poslední knihu tohoto roku. Jsem ráda, že se jedná o knihu českého autora, jelikož mi to příjde jako symbolické zakončení roku. Od příběhu samotného jsem nic velkého neočekávala už jen kvůli recenzím a úsudkům, kterých byl plný internet. Nakonec jsem ale byla mile překvapená. Možná právě pro to, že jsem neměla vysoká očekávání, mě příběh bavil od začátku až do konce. Rozhodně nehledejte děj plný akce a napětí, ale nudit se taky nebudete. Líbilo se mi propojení s šachy a stejně tak jsem si užívala propojení s Prahou jakožto s městem ryze českým. Bohužel mi určité pasáže až příliš připomínalo jiný příběh, kterým věřím, se autorka inspirovala, ale někdy až moc okatě. Kniha má horší i lepší chvilky, ale celkově čtenáře dokáže zaujmout.
Postapokalyptická Praha v prvotině mladé dvacetileté autorky by asi chtěla promyslet víc do detailu, dost často mě napadalo „proč/jak je možné to či ono, když…“, i jazyk není úplně vyzrálý, narážel jsem na neobratné věty, sem tam nějaké to slovo ve větě nesedělo… Ale budiž, přece jen jde o prvotinu a taky nejsem tak úplně cílová skupina, tak lehce přimhouřím oko.
První polovinu knihy jsem se trochu zmateně a ztěžka prodírala vpřed - a druhá polovina mě najednou chytila, věci pomalu začaly zapadat do sebe, dávat smysl, konečně jsem si dokázala udělat celkový obrázek. No, i tak mi v tom celku dost chybí, ale s tím už můžu žít. Jestli se vám líbí postapo, navíc v Praze (tu já vůbec neznám, což mě mrzí), Futurum si užijete.
Pokud hledáte knihu z žánru science fiction tak tohle by byla možnost. Tuhle knihu jsem četl celkem dlouho protože ze začátku se mi zdálo že příběh se až tak moc neodsýpá až tak moc rychle jako v těch předchozích. Některé kapitoly byly takové že se ploužili nebylo tam až tak moc akce ale zase chápu autorku kdyby je vynechala tak bych nevěděl proč se do nějakého komplexu chtějí dostat.
Tato kniha je fakt dobrá, když se zváží, že je to oficiálně první kniha. Vážně se mi líbila a zápletka byla fajn. Všechno bylo fajn. A o dost starší Praha byla skvělé udělaná. Na dívku, které je kolem 20 let, je to úžasné.