Sedm českých autorů a jeden slovenský se spojili v tomto souboru, editovaném knihovnickým týmem okolo populárního CONiáše – pravidelné akce pro příznivce literární fantastiky. Povídky, vesměs dříve vydané v časopise Pevnost, vezmou čtenáře na podivuhodné výlety do vzdálených míst, dávných časů i svérázných legend. Výjimku tvoří závěrečná povídka mladé autorky, která s patřičnou fantasy nadsázkou popisuje týden ve své knihovnické profesi.
Pasažér (Pavel Bareš, 2018) O Největším z mágů (Daniel Tučka, 2014) Píseň mrtvých (Mark E. Pocha; překlad Tomáš Dostál, 2017) Malá apokalypsa (Jan Kotouč, 2011) Budeme si hrát (Michaela Merglová, 2019) Lvi pod palbou (Martin Friedrich, 2013) U cesty z Nantes (Tomáš Bandžuch, 2018) Knihovníkův týden (Jarmila Kašparová, 2020)
Pasažér (Pavel Bareš) 3/5 Neurazila. Není to druh literatury, který bych vyhledávala. O Největším z mágů (Daniel Tučka) 3/5 Ale jinak fajn počtení, takové odlehčenější. Píseň mrtvých (Mark E. Pocha) 2/5
Malá apokalypsa (Jan Kotouč) 3/5 Žánrově také ne úplně můj šálek čaje. Navíc jsem se nemohla zbavit dojmu, že autor má velice silnou averzi k někomu (možná i lékaři) jménem Martin Dušek - to české jméno mezi cizími strašně bilo do očí. :D Budeme si hrát (Michaela Merglová) 2/5 Creepy úplně hrozně špatným způsobem. Lvi pod palbou (Martin Friedrich) 4/5 Tak tahle byla první, která mě na začátku zaujala a udržela si mě až do konce, i když číst ji v březnu 2022 vnášelo do děje až trošku moc "aktuálnosti". Navnadilo mě to přečíst si od autora něco dalšího. U cesty z Nantes (Tomáš Bandžuch) 5/5 Tahle byla taková milá. Některé věci byly předvídatelné, ale ne všechno musí být v příběhu překvapení. Taky mi povídka poskytla krásný náhled do lokálního folkloru, o kterém jsem do teď neměla ani tušení. Knihovníkův týden (Jarmila Kašparová) 5/5 Tohle asi není fér, ale povídku jsem četla už předtím a už od začátku jsem se těšila, až se k ní pročtu. :P Na některé detaily jsem už stihla zapomenout, takže jsem se jim smála, jako by to bylo poprvé.
Je to zajímavá směs příběhu, každý je jiný a něčím zvláštní. Povídky mě hodně baví, je zajímavé vidět, jak se jednotlivý autoři popasují s příběhy na, tak krátkém prostoru. Až na jednu povídku, která mi opravdu nesedla, to bylo vlastně super.
Pasažér (Pavel Bareš) Tohle bylo divné a děsivé. Hodně divné a děsivé, já tenhle typ nemám moc ráda. Zasněžené kopce a jeden neznámý v taxíku.
O Největším z mágů (Daniel Tučka) Tohle bylo takové pohlazení po duši. Prostě fantasy: mág, učeň, dobrodružství a drak. Pro mě osobně nejlepší povídka. Tohle vlastně je jediná povídka, které končí víceméně dobře.
Píseň mrtvých (Mark E. Pocha) Tady jsem nejméně do poloviny nevěděla co čekat a co z toho bude. Celkem mě překvapilo, že mě to nakonec i bavilo. Nemrtví se blíží.
Malá apokalypsa (Jan Kotouč) Mutace, experiment, kolonie… Na to, že nejsem fanda sci-fi, v malé a zajímavé míře ho dokážu strávit, a tohle se trávilo fajn.
Budeme si hrát (Michaela Merglová) Vysloužilý voják hledá ztracenou chráněnku. Vymaňuje se z alkoholového oparu vydává se k věži mocného mága. Jo, dobrý, celkem očekávaná zápletka... až na ten konec. To jsem opravdu nečekala.
Lvi pod palbou (Martin Friedrich) Ach… Tohle mě vůbec nenadchlo. Nějak mi to nesedlo. Koncept Českého království a carské Rusi a jedné strany, která je zastáncem technologií a druhá, která se uchyluje k magii byl fajn, ale příběh mi moc nesedl.
U cesty z Nantes (Tomáš Bandžuch) Příběh, kde smrt je vlastně dobrá a snaží se zachránit vesnici? Sakra, sem s tím. Slepé děvčátko, co vidí a smrt co bojuje za živé.
Knihovníkův týden (Jarmila Kašparová) tohle je příběh pro každého milovníka knih, teda možná spíš knihoven. Příběh o zamilovávání se do knihovny.