Rádio Vítrholc

by Karel Škrabal

„Troufám si tvrdit, že Karel Škrabal je ve svých nejlepších číslech básníkem svérázně metafyzickým, pokud tím rozumíme nahlédnutí za plachtu každodennosti a zautomatizovaného vnímání,“ napsal o něm Jan Nejedlý.

Unknown Binding

Reviews

[Frantisek Formanek · Rating 1 out of 5]

No ty vole. Je mi fakt líto, že zástupci dříve subverzivního undergroundu se v posledních letech čím dál častěji mění v zahořklé figurky, které kulturní boj proti politickému zřízení vyměnili za nesmyslné kulturní války. Ono je to logické – úhlavní nepřítel, který ty lidi objektivně utlačoval a umlčoval, zmizel; zvyk je železná košile, je proto třeba najít si nepřátele nové. Jako to dělá vypravěč v této sbírce: ukázkový incel-edgelord se v básních pouští do pestré směsice lidí: levičáků a levičaček, cyklistů, manažerů, gayů, lidí bez domova, Romů a především hipsterů (vtipné, jak za necelých 10 let od vydání sbírky ten poslední termín tak zestárnul). Bohužel to není ani vtipné, takže z textů čpí jenom žluč a uslintanost. Těch pár básní, v nichž autor spíše vzpomíná, je sice celkem fajn, ale když je ihned vystřídá další dštění nenávisti a povrchní zamyšlení nad sociálními sítěmi, je člověku sice pořád smutno, ale tak trochu jinak.