K téhle knize se nedá moc napsat. Všechno podstatné napsala kdysi Petruška Šustrová v recenzi pro Český deník. Srdeční záležitost. Jeden z nejlepších románů po listopadu 89. Možná úplně nejlepší.
Vlastu si pamatuju jako zpěváka, a vždycky mi běhal mráz po zádech, když vykřikl, že „v kapse mám finský nůž a průkaz filmového klubu, a před sebou život a vojenské cvičení“... a jeho knížky mají stejnou sílu. A noc před odjezdem do Švédska mi U Šupů dal plechovou krabičku od svýho posledního viržinka, který v Česku vykouřil (teda, do toho roku 1981).