Письма из Италии

by Karel Čapek, Карел Чапек

Карел Чапек, чешский писатель и публицист, путешествовал по итальянским городам и весям почти сто лет назад — в 1923 году. Эта книжка составлена из заметок, которые он из пути посылал в редакцию своей газеты. Ни в коем случае не путеводитель, она удивительно похожа на заметки современного блогера.

Автор не приводит ни описаний, ни фактов, только свои выводы и впечатления. Он журналист на задании, так что рысью бежит сквозь красоты городов и пейзажей и пишет по посту на провинцию, по твиту на город. Он не любит барокко, не одобряет холодность и официоз католицизма, превозносит средневековье и во всех городах особое внимание уделяет умилению местным котикам. Трогательно сравнивает благодатную Италию и свой суровый северный край – Чехословакию.

В целом, чтение не познавательное, а приятное и интересное.

Genres: Czech Literature, Nonfiction, Travel

Audiobook

First published January 1, 1923

About the author

Karel Čapek is one of the the most influential Czech writers of the 20th century. He wrote with intelligence and humour on a wide variety of subjects. His works are known for their interesting and precise descriptions of reality, and Čapek is renowned for his excellent work with the Czech language. His play R.U.R. (Rossum's Universal Robots) first popularized the word "robot".

(Arabic: كارل تشابك) (Hebrew: קארל צ'אפק) (Japanese: 카렐 차페크) (Russian: Карел Чапек)

Reviews

[Fabio · Rating 4 out of 5]

A spasso con Čapek
Sarebbe stata probabilmente un'esperienza indimenticabile, viaggiare per la penisola al fianco di K.Č., facendosi strada con il dito sulla carta geografica, spesso attratto da un bel nome o dal fatto che per il paese in questione il treno non partiva prima delle dieci della mattina, cosicché non dovevo alzarmi presto. Si può in parte rimediare leggendo queste lievi noterelle, peculiari cronache di viaggio che l'Autore compilava quasi ogni sera, spedendole poi in patria per la pubblicazione su un quotidiano ceco.

Non un capolavoro indimenticabile, certo. Ma è Čapek, e ogni riga val ben la lettura. Via, stiamo parlando di una persona col coraggio di sostenere che di Venezia ha apprezzato in primo luogo e forse più di tutto, il vagone letto... i carabinieri italiani... i vicoli veneziani... che non ci sia né un'auto, né una bicicletta e nemmeno una carrozza, una vettura o un carretto, e invece ci siano moltissimi gatti... i marinai italiani [e le navi]. E nel tragitto passa da Siena, cogliendone in pochi attimi la straordinaria essenza: è una città oltremodo piccola e carina, siede su tre collinette e sorride, sia che dietro le spalle le scorra una tiepida pioggerella sia che splenda il sole; ha un paio di monumenti famosi, ma è essa stessa un grazioso monumento antico. Un buon gotico giudizioso, in mattoni, con solo qualche tocco di primo rinascimento; ma non è un gotico corrucciato, guerresco... tutto è, in un certo senso, intimo, più allegro, più leggiadro che altrove... La cosa più bella è vagabondare per le strade che corrono su e giù come esilaranti scivoli, e guardare la striscia di cielo azzurro tra i pinnacoli vermigli delle vecchie case e le onde verdi delle colline toscane tutt'intorno. In pratica, quello che ho fatto per parecchi mesi, quando ho avuto la fortuna di viverci: un vagabondare estasiato, quasi sempre col naso all'insù - nostalgia!

Non come Milano, che è città empia, non santifica le feste e non si cura nemmeno delle altre tradizioni, come la lazzaroneria, l'accattonaggio e il pittoresco, non dorme sui marciapiedi, né appende per strada la biancheria sporca, non bastona le bestie, non cuce le scarpe in mezzo alla strada, non canta le barcarole, in breve, non fa nulla di pittoresco (siamo nel 1923, ricordiamocelo).

[soulAdmitted · Rating 4 out of 5]

Ci sono persone che hanno verso il mondo classico un atteggiamento (alcuni hanno perfino un rapporto con il mondo classico), e altre che un atteggiamento verso il mondo classico lo stanno appena acquisendo. In questo secondo caso il processo è il seguente: quando arrivano in un grande deposito di arte classica, quale i Musei Vaticani, il museo delle Terme o quello di Napoli, sulle prime sostano con devozione davanti a ogni statua e sussurrano estasiati, tra sé e sé, qualche citazione classica, per esempio «Caesar pontem fieri iussit». Dopo la prima mezz'ora accelerano furtivamente il passo. Dopo un'ora percorrono le sale seguenti ad un sostenuto passo di marcia. Nei successivi quindici minuti desiderano ormai una bicicletta.
Il secondo stadio si raggiunge quando il pellegrino vede nove teste di Socrate su una mensola, simili a barattoli di conserva di frutta, sette Omeri, tredici Adriani e venti Veneri di scuola prassitelica; allora comincia a capire che si deve distinguere tra gli scalpellini e gli scultori. E quando ha visto ormai tutto, prende infine conoscenza del fatto che, in realtà, non esiste alcun mondo classico; che questo è solo un modo di dire che designa cose tanto diverse tra loro quanto, mettiamo, Cimabue e Langhans. Almeno tanto grande è la differenza tra le metope di Selinunte a Palermo e un qualsiasi ritratto di Caracalla. [...]
Qui, poi, si trovano [...] frammenti per i quali darei il Laocoonte con il Gallo morente e con il Toro Farnese, a questo aggiungerei tutto quello che ho e che mi potrei far prestare.

[Sylva Vodickova · Rating 5 out of 5]

Vlastně 4 cestopisy - z Itálie, Anglie, Španělska a Holandska. Text je tak současný, že jsem si musela pořád připomínat jeho stoleté stáří. Krasná, bohatá, úžasná čeština - jen popis Katalánska je jedna vĕta o 60ti řádcích. Znám jen Itálii a Španělsko a tyto Listy jsou popisem, který zahrnuje všechno - krajinu, lidi, zvyky a atmosféru pravdivě. A k tomu úžasné karikatury a náčrtky, zajímavé a nevšední postřehy a Čapkŭv jemný lidský humor. A nad vším se lehce vznáší obavy z budoucnosti, stále živé téma. Kdo pomŭže malému národu, kdo dá malému národu radu, jak dál. Snad pomůže rada samotného Čapka - je to v nás, ne touha po kvantitě, okázalosti a moci, ale touha po kvalitě, morálce a pochopení. Kniha je pūjčená, běžím si ji koupit, stojí za to. Jo a další bonus pro zahradníky, Čapek ví a zná.

[Pečivo · Rating 2 out of 5]

Největší utopie jakou kdy Čapek napsal. Kam se hrabe R.U.R., Bílá nemoc a ostatní - Italské listy pojednávají o cestách Čapka po Itálii. Pocud v pořádku. Celý to však má jednu malou chybičku. V textu se ani jednou nevyskytujou špagety.

Nalejme si čistého vína. To je stejný jako psát třista stránkovou esej o Halině Pawlowský a nepoužít slovo chubby. Čiré šílenství, bláznovství a absolutní ignorace. Další cestopisy ani číst nebudu. Pochybuju, že ve Španělských listech bude cerveza, rock'n'roll, corrida Español
nandej mi to señorito por favor. Rád se ušetřím tohoto zklamání. 4/10

[Rea Svitak · Rating 4 out of 5]

It s an absolute pleasure to read the book when you already visited many of the places Čapek s writing about. Your knowledge about Italy´s fine art and its masters is a must as well. The book is therefore not for everyone. It is not an up-to-date modern travel guide.

[Miriam Hrádeľová · Rating 3 out of 5]

Čapek ma na obed vzal nachvilku zo šedého Brna do teplého vášnivého Talianska a rozprával mi o umení.

[Maurizio Manco · Rating 3 out of 5]

"Nei quadri di Carpaccio, Venezia sembra identica ad oggi, solamente senza turisti." (p. 26)

[kristi · Rating 2 out of 5]

damn just wish that were me rn

[Martin · Rating 2 out of 5]

Jakkoli mám bratry Čapky rád a vážím si jich, tak tahle knížka Karla Čapka mě moc nevzala. Docela jsem měl problém ji dočíst. Řekl bych, že se na ní podepsalo, že už je skoro 100 let stará, a to jak jazykově (třeba používáním přechodníků), tak i reáliemi, které už dnes asi dávno neplatí. Celkově si odnáším směs autorovy úcty k ohromnému kulturnímu dědictví a mírně úsměvného odstupu, s nímž je knížka napsaná. Po technické stránce jsem v ebook ocenil funkční prolinky na vysvětlivky: to byla radost listovat vysvětlivkami všech těch malířů, sochařů, stavitelů a spisovatelů.

[Kristý · Rating 2 out of 5]

Mě se tento cestopis docela zalíbil, vlastně to bylo snad poprvé, co jsem nějaký četla. Přes to mě ale neláká číst jeho ostatní cestopisy, protože mi na tom pár věcí nesedí a pár věcí se mi na cestopisu nelíbilo, například ani slovem nezmínil klasiku italské kuchyně; těstoviny, respektive špagety.
Cestopis je rozdělen do části, podle toho, o které město se jedná, tudíž se v tom hezky orientovalo, a bylo to prehledne.

[Patricie · Rating 2 out of 5]

:) cetla jsem to jenom kvůli povinné četbě… Capek je podle mě výborný spisovatel a kdybych nebyla Lina přečtu si jedno z jeho dramat (ty musí být skvele), ale já si vybrala tohle protože to mělo 49 stran a musela jsem to precist za jeden den :)) jakoze ta kniha je proste 49 stran o tom jak hodnotí města a přírodu v italii :)))))) dikyy!! ještě to popisuje tema svyma slovama protože má slovní zásobu jak blazeeen :))

[Jan · Rating 3 out of 5]

3.5*

[Lucka Strmisková · Rating 2 out of 5]

Krásný jazyk, ale neuvěřitelně nezáživná kniha. Jediné, v čem se s Čapkem shodneme je společná nenávist k baroku...

[Keruonedz · Rating 2 out of 5]

A tedy putoval jsem nejen beze všech užitečných znalostí, nýbrž i bez plánu; razil jsem si cestu prstem na mapě, často sveden jen pěkným jménem nebo tím, že v dotyčnou stranu jel vlak až v deset ráno, takže jsem nemusel časně vstávat; avšak jelikož podle Hegela se v běhu světa uskutečňuje Absolutní Rozum, vedly mne tyto náhody a rozmary divuplným řízením do všech skoro místo, která se "mají vidět" v požehnané Itálii...Na tomto světě má se však vidět všechno; vše stojí za vidění, každá ulice a každý člověk, každá věc chudá i slavná. Není ničeho, co by nezasloužilo zájmu a pohledu.

Benátky připomínají labyrint, ve kterém bloudí dokonce i minulost a nemůže ven.

A Mantegna, ocelový kreslíř, tvrdý, břitký, já nevím, jak to říci: strašný formalista, ale zastřený závojem bůhvíjaké divné, sličné a přísné tesknoty. (Čapek neví, jak to říct...zajímavé :))

Bez znalosti míst, o kterých se v knize píše, je čtení poměrně "náročné" a místy nudné. Za tři :)

[Lenka Nováková · Rating 4 out of 5]

I enjoyed the language in the first place, of course. There´s nothing like the beautiful, perfect Čapek´s Czech, it is a pure pleasure. Reading about his visit of Italy is nice but I guess I would need to know the country and it´s art history to fully enjoy it. But Čapek´s style and language is enough for me to have great reading experience.

[Phewell · Rating 5 out of 5]

Pro mě velký objev a překvapení. Jasně, stručně a výstižně popsaný Čapkův úhel pohledu na italská zákoutí. Ovšem ten bohatý jazyk, inteligentní humor a ironie, wow. Jeho znalost umění a architektury, respekt. Ta přímočarost Čapkových názorů a vnitřních prožitků mě velmi oslovila. A ačkoliv nerozumím umění ani architektuře, lidskosti a humoru ano :-)

[Martin · Rating 4 out of 5]

Pro mě úplně jiný Čapek než jakého znám. Stále pěkná čeština, ale opravdu jsou to zápisky z cest, kde autor často sáhne i po vtipném a méně spisovném vyjádření :-) Velmi mě to pobavilo.

[Zuzana · Rating 2 out of 5]

Capka miluju, ale tahle knizka mi vubec nesedla. Na cestopis je moc povrchni a na fejetony obsahuje malo vlastnich uvah.