Na smrt

Na smrť #1-2

by Jozef Karika, Jiří Popiolek (Translator)

Ze slovenských originálů Na smrť a Na smrť II – Bez milosti. Mrazivý thriller o přátelství a lásce, které se změnily ve smrtelnou nenávist. Dva nerozluční přátelé vyrůstají koncem dvacátých let minulého století v malém slovenském městě. Po tragické události jsou nuceni utéct do zahraničí a opustit děvče, o které soupeří. Jeden emigruje do New Yorku. Stane se pěšákem obávaného židovského gangu, zažije krvavou válku nejmocnějších mafiánských rodin a stoupá v hierarchii podsvětí. Druhý se ocitne v Mnichově, kde ho zverbují do nacistické tajné služby. Zúčastní se mnoha vražedných akcí a postupně se mění v bestiálního důstojníka SS. Po vypuknutí války se oba opět setkávají. Vydrží jejich přátelství těžkou zkoušku – nebo se z nich stanou nepřátelé na život a na smrt? Epická sága z tragické doby se strhujícím dějem, která vás nenechá vydechnout.

Genres: Horror, Fiction

692 pages, Hardcover

Published March 19, 2020

About the author

Slovenský experimentálny spisovateľ a publicista.
Vyštudoval históriu a filozofiu na Univerzite Mateja Bela v Banskej Bystrici. Na širšiu scénu vstúpil v roku 2001 ako kmeňový autor internetových stránok G.O.M.. Pracuje ako historik-kurátor a televízny redaktor. Získal Cenu literárneho fondu za publicistiku. Jeho reportáž Kontroverzná tabuľa získala prvé miesto v kategórii publicistika a Cenu diváka na celoslovenskej prehliadke tvorby lokálnych televízií Workshop 2008. Vyhrala aj prvé miesto v kategórii publicistika na česko - slovenskej filmovej prehliadke KAFKA 2008. V máji 2007 Karika prednášal o mágii v postmodernizme na Prírodovedeckej fakulte Karlovej Univerzity v Prahe. V jeseni 2007 na objednávku Žilinského samosprávneho kraja vytvoril textovo-grafickú výstavu Sto rokov od tragédie v Černovej. Bola vystavená v Bruseli a Národnej Rade Slovenskej Republiky. V desiatich exemplároch sa pod záštitou Matice Slovenskej stala aj celoslovenskou školskou výstavou. Je autorom stálej expozície Život a dielo Andreja Hlinku v Liptovskom múzeu v Ružomberku.
Vo vydavateľstve Vodnář publikoval knihy Slovanská magie (2003), Zóny stínu (2005), Magie peněz (2008) a Brány meonu (2009). Vo vydavateľstve Ikar mu vyšli knihy Mágia peňazí (2007) a K.P.M.P.Z. (2007). Prispieva do amerického Konton Magazine, britského Chaos International Magazine a nemeckého Instrumentum. Niektoré jeho texty boli vybraté a publikované v knižnej antológii The Best of Konton amerického vydavateľstva Konton Publishing a v britsko-americkej antológii Manifesting Prosperity. Svojimi textami prispel tiež do viacerých kníh Josefa Veselého. Venuje sa aj próze - poviedky mu vyšli v časopisoch RAK a Fantázia. Zameriava sa na vytváranie postmodernistických textových koláží zlučujúcich inak nezlúčiteľné a nesúmerateľné diskurzy a prístupy. Vedľa seba kladie prísne metodické postupy a poznatky rôznych vedeckých disciplín, spolu s výrazným momentom iracionálna, snových rozmerov bytia a intuicionizmu. Nevyhýba sa pri tom ani inšpirácii z obskúrnejších zdrojov, akými sú napríklad rôzne duchovné tradície minulosti, či tvorba autorov ako Howard P. Lovecraft, Aleister Crowley, Carlos Castaneda, Kenneth Grant, William S. Burroughs, Terry Pratchett… Filozofickými východiskami sú mu prevažne diela existencialistov (Sartre, Camus, Heidegger), Nietzsche a postmodernistická filozofia (Foucault, Derrida). Sám sa hlási predovšetkým k odkazu experimentálnych mysliteľov akými sú Ramsey Dukes, Peter J. Carroll, Robert A. Wilson, Hakim Bey a ďalší. Druhú oblasť jeho tvorby predstavujú experimentálne knihy a texty zamerané na hľadanie a rozvíjanie sviežich, alternatívnych a nekonformných praktických prístupov k rôznym životným oblastiam, problémom a situáciám. Vo svojom experimentovaní s významom textu v postmodernej spoločnosti používa techniky striedania paradigiem, rôzne alter-egá, postupy textovej liberácie, dočasnej viery, mystifikáciu a prvky výstrižkovej metódy.

Reviews

[Marie · Rating 3 out of 5]

Dřina. Pro autora, pro mě, pro postavy. Když čtu příběh, nechci myslet na to, jak se autor nadřel s reáliemi. Chci, aby to napsal tak dobře, že budu pohlcená osudem postav a na autorovu dřinu za tím vším vůbec nepomyslím. Tady se to nepovedlo. Na žádné z postav mi nijak zvlášť nezáleželo, ani k záporákům jsem necítila zaslouženou nenávist. Skutečně mě štval jenom autor, který se samoúčelně vyžíval v detailním popisu vraždění v různých prostředích (o děsivosti pouze naznačeného asi nikdy neslyšel). Při asi desátém detailním popisu mafiánské popravy už jsem byla tak otupělá, že následující koncentrák mě úplně minul. Nechtěně komicky taky působilo to, jak autor doslova šrouboval zápletky, aby se hlavní postavy potkaly prakticky se všemi důležitými osobami předválečného a válečného světa a zároveň narážely opakovaně na sebe navzájem. Korunu tomu nasadil špatný překlad (slovenštinu mám ráda, ale ne paskvil češtiny s podivnými slovenskými relikty).

[Š · Rating 5 out of 5]

Nevím, co by se muselo stát, aby tohle nebyla nejlepší kniha roku (a jsem si plně vědoma, že je teprve konec ledna), protože to byla vlastně jedna z nejlepších knih, jakou jsem v životě přečetla.
Žádná z knih v pomyslném seznamu toho nejlepšího, co mi kdy prošlo rukama, ve mně nezanechala tolik. Pět hvězdiček nikdy nebude stačit a stejně tak ani jakákoliv moje slova. Ráda bych řekla, ať si to všichni jdete okamžitě přečíst, ale hned v úvodu nutno říct, že je to opravdu hodně hodně drsné a ne po každého.

Ač jsem přesvědčená, že recenzi si tato knihy zaslouží, trochu jsem se jí bála - nikdy nedostane mým pocitům, bude jakýmsi pomyslným rozloučením s touto knihou, ale především je otázkou, jak ji uchopit. Tolik, co říct, a přesto nevím, kde začít.
Jozef Karika si mě získal od prvního slova a nebylo jediné, které by se mě nedotklo, které by tam bylo navíc. Jazyk je vlastně jednoduchý, ale sděluje nesmírně moc. Od první stránky mě pohltila atmosféra, která vždy perfektně odpovídala místu, na němž se příběh zrovna odvíjel. Skoro 700 stran jsem tak přečetla za týden. Ač je kniha neskutečně (psychicky) náročná, autor vždy navodí situaci, kvůli níž zkrátka nejde knihu odložit. S tím pracuje už od začátku, a tak nejen, že kniha nemá žádný pomalý rozjezd a jde rovnou do příběhu, ale taky nabízí ze svého počátku kapitolu, která je však dějově zařazena až o mnoho let později, než kdy náš příběh začíná. Stanete se v ní však svědky něčeho, co vám postačí jako jediný důvod, číst dál.
Na smrt má opravdu všechno. Strhující příběh vycházející z historie, který autor podává bez příkras a rozhodně nebere ohled na čtenářovi city. (Začíná-li něco vypadat nadějně, moc se neradujte). Postavy, jejichž osudy mě vzali za srdce a jejich psychologie mě neuvěřitelně fascinovala. Obrovský přesah. Na smrt zachycuje situaci před tím, než se Hitler dostal k moci, až po konec války. Díky ní jsem pochopila spoustu historických souvislostí, dozvěděla jsem se nové informace a je to opravdu věrohodný a působivý vhled do tehdejší doby.

Dovolila bych si teď pár hodně subjektivních vět. Jak já obdivovala postavu Viktora, Sáry a Laury, ale i mnohé další. Navždycky ve mně zůstanou. Stejně tak ve mně navždycky zůstanou pocity a myšlenky z této knihy. Přemýšlela jsem o ní už po prvních 50 stranách a nebyl den, kdy bych ji neměla v hlavě. Tak moc člověka donutí se zamyslet. Jak jednoduché je zfanatizování, jak krutí lidé mohou být, ale taky jak odvážní. Jak se kdy tohle mohlo skutečně stát. Ač z prostředí holokaustu mám několik knih, filmů i článků za sebou, na tohle mě nemohlo připravit nic. Části odehrávající se v Birkenau jsem celé probrečela. Bylo mi TAK fyzicky zle, že jsem se knihy bála. Víte, co se tam dělo, ale Karika to zachycuje tak detailně a navíc očima obyčejného člověku v kontrastu s pohledem zfanatizovaného esesáka. Poslední strany jsem četla se zatajeným dechem. Od prvních stran mi bylo jasné, kam se charaktery postav vyvinou, ale to nic nezměnilo na tom, jak na mě všechno dopadlo. Stejně, jako na mě po tomhle čtenářském zážitku dopadá knižní kocovina.

Na smrt je ta nejkrutější kniha, jaká se mi dostala do rukou. Zároveň ale jednou z těch nejlepších. Něco takového už nikdy nepřečtu. Osudy hrdinů ve mně zůstanou. Obrazy některých scén mám ještě teď před očima (které mi jen při myšlenkách na to všechno zalévají slzy). Z tohohle se snad nikdy nevzpamatuju. Nevzpamatuju se z toho, že kdy lidstvo tohle dopustilo. Jedna moje část by si Na smrt hned přečetla znovu, ta druhá si ale uvědomuje pocity odporu, bezmoci, ubrečené večery a tupé zírání do tmy při snaze usnout. Já to jen četla. Někteří to zažili. Přesto ale ve skrytu duše vím, že se k této knize v budoucnu vrátím.

[Michal Hanke · Rating 5 out of 5]

Někde kolem strany 500 jsem chtěl napsat recenzi: "Na smrt je román, kde je i světlo na konci tunelu rozbité."

Po dočtení musím tu větu upravit.

Na smrt je román, kde je světlo na konci tunelu.
Ale funguje jako taková ta svítíci past na hmyz...

[Eliška Vyhnánková · Rating 5 out of 5]

Kdybych věděla přesněji, o čem kniha je, asi bych ji nikdy nezačala číst. Na(ne)štěstí jsem se v knihkupectví podívala jen na hodnocení a recenze už jsem nečetla.

I když se kromě jiného někde řadí i do žánru hororu, což je u Kariky jeho domovské hřiště, v knize nehledejte žádné nadpřirozené věci. Hororovou ji dělá uvěřitelná realita násilí a smrti. Příběh se odehrává částečně v Americe uprostřed židovského vražedného gangu a částečně během druhé světové války, převážně v Osvětimi. Vraždění, mučení a všechny možné formy smrti a umírání tu v detailních popisech najdete už od prvních stránek. A těch dalších téměř 700 stran trpíte s vědomím, že tahle kniha je sice fikce, ale založená na reálných událostech.

Z druhé strany vaše nervy ohlodávají hluboké příběhy hlavních i vedlejších postav. Nejenom Viktora a Karla, dvou přátel z dětství, kteří spolu vyrůstali a rozdělil je nejdřív osud a pak dvě strany barikád během světové války. Ale i jejich přátel, rodin a lidí, se kterými propletli své životní dráhy. Už nikdy asi nebudu číst brutálnější beletristickou knihu, ale pokud se na to cítíte, určitě se zařadí mezi nejlepší kousky, jaké jste kdy drželi v ruce. A tak trochu vás zocelí.

[Eliška Jemelková · Rating 5 out of 5]

*4,5
Tohle bylo silné, brutální, určitým způsobem nádherné. Kniha rozhodně není pro slabší žaludky, je hodně brutální, grafická, ničeho se neštítí. Asi ji budu dlouho zpracovávat. Do teď nevím, do jaké míry to byla fikce.
Půl hvězdy strhávám, protože mi příběh bohužel občas přišel už repetitivní.

[Rézina Dějová · Rating 4 out of 5]

V knize sledujeme životní osudy dvou přátel z Rožumberoku, jejichž cesty se během dospívání rozejdou. Z Karla se stane fanatický esesák, z Žida Viktora zas člen mafiánského gangu v USA. Potom, co Viktor uprchne před pronásledováním gangu zpátky do Evropy, se cesty obou bývalých přátel znovu střetnou...

Jozef Karika je mistrem akce a napětí, to víme už z jeho hororů. Zatímco střídá po kapitolách vyprávění o Karlovi/Viktorovi, na konci každá z nich vygraduje, takže čtenář knihu odkládá jen nerad.

Taky víme, že si Karika ve svých knihách užívá detailní popisy všech možných druhů fyzického násilí, včetně jeho následků. Prostředí americké mafie i koncentráku mu poskytlo možnost se v tomhle ohledu pěkně vyřádit. Jenže na mě už to bylo moc. Příšerné a nelidské utrpení popisované v jedné kapitole trumfne hned tou následující. Říkáte si, že už to je na vás moc a knihu znechuceně a otřeseně odkládáte, ale v tu chvíli se stane něco pro děj natolik zásadního, že se znovu, byť s nechutí začtete.

Ošklivý, ošklivý Karika!

[Marek · Rating 5 out of 5]

Od Josefa Kariky jsem v minulosti četl knihu TRHLINA a TMA. Knihu NA SMRT jsem vyhrál v soutěži, kterou pořádal Ondra z YouTube kanálu Incognito Reader. Knihu jsem v minulosti držel v ruce, prohlížel jsem si ji, ale neměl jsem v plánu, že si knihu přečtu. Odrazoval mne rozsah knihy. Je to bichle, která má 700 stran. Když jsem knihu vyhrál, byl jsem rád a byl jsem zvědavý, jak se mi kniha bude líbit. Knihu jsem přečetl poměrně rychle, během 4 dnů. Myslel jsem si, že četbu budu mít na delší čas, ale Josef Karika píše čtivě, takže jsem to zvládnul poměrně rychle. Většina čtenářů hodnotí knihu pozitivně, v Databázi knih má prozatím 94 %. Viděl jsem speciální videa na tuto knihu. Irenka mluví o této knize v superlativech, říká, že je to kniha jejího života a knihu doporučuje k přečtení úplně všem čtenářům, rovněž její mamka hodnotí knihu pozitivně, z druhé strany Ondra je k této knize kritický a nesdílí úplně Irenčino nadšení.

Za sebe mohu říci, že se mi kniha líbila. Oceňuji, že autor si nastudoval prameny k této době a určitě příprava knihy musela trvat dlouhou dobu. Kniha má 2 části. Líbila se mi linka jak z mafiánského prostředí, tak také z Osvětimi. Možná autor nezvolil nejvhodnější příjmení hlavního hrdiny – KAREL HILER. Často mi místo slova HILER naskakovalo HITLER a musel jsem se na chvíli zamyslet, ke komu si mám toto jméno přiřadit. Postupně jsem si na to zvykl. Jako negativum bych také viděl, že autor střídá pojmenování postav. V jedné chvíli pojmenovává hlavního hrdinu křestním jménem, jindy ho oslovuje příjmením. Vhodnější by bylo, kdyby použil jednotné oslovení nejlépe křestním jménem. V knize je popsáno hodně historických událostí včetně skutečných osob, jejichž vykreslení působilo autenticky. V knize se dočteme, jak vypadala situace před 2. světovou válkou a v průběhu 2. světové války. Hodně podrobně je popsán život v koncentračním táboře Osvětim. Je pravda, že v knize se nachází hodně násilí jak v části z mafiánského prostředí, tak také v Osvětimi. Hodně scén je brutálních včetně popisů týrání dětí! Když se o tom Ondra zmínil ve videu, tak jsem si vzpomněl na jeho slova a říkal jsem si, jestli bylo nezbytně nutné, aby se o těchto scénách, ve kterých vystupují děti autor takto rozepisoval. Z druhé stránky to byla realita. Mengeleho pokusy jsou všeobecně známé a tímto způsobem chtěl autor patrně docílit většího efektu, aby to ještě více čtenáře zasáhlo a vnitřně rozložilo! Pro mě to byly asi nejtěžší a nejsmutnější okamžiky z celé knihy! Mnohdy jsem neměl při čtení příjemné pocity. Kniha obsahuje hodně utrpení, bolesti a smutku. Samozřejmě o některých historických událostech jsem věděl v minulosti, takže jsem si je připomněl, některé informace byly pro mě nové a přínosné.

Z mého pohledu si myslím, že kniha stojí za přečtení. Je třeba se však připravit na množství scén, při kterých budete přivírat oči a bude se vám dělat špatně od žaludku. Pokládám si otázku, jestli je možné, aby se hlavní postava – KAREL SCHMIDT mohl tak radikálně změnit ve svém chování, jestli je možné, aby ho natolik uchvátila Hitlerova slova, že začal nenávidět Židy do takové míry, že se podílel na jejich systematickém vyvražďování! Myslím si, že je to možné. Hodně obyvatel Německa podlehlo Hitlerovým slovům, věřili v myšlenku, že za celkovou situaci v Německu můžou Židé, podlehli jeho slovům, že je nutná rasová čistota apod. Někteří lidé se staly vrahy, vlastníma rukama zabíjeli Židy. Musím říci, že se mi dělalo špatně z chování Karla a jeho přístupu k nacistické ideologii. Zatemnilo mu to myšlení, stalo se z něho monstrum, které si jde za svým cílem přes mrtvoly! V nějakých případech zakolísal, na krátkou chvíli se ozvalo jeho svědomí, ale pak stejně pokračoval ve stejných kolejích. VIKTORA HILERA jako postavu jsem měl rád. Je pravdou, že se přidal k mafii v USA, podílel se na zabíjení lidí, ale z druhé strany prokázal hodně odvahy a statečnosti v Osvětimi. Řekl bych, že jeho působení v mafii ho zocelilo a díky tomu se dokázal lépe přizpůsobit podmínkám, které panovaly v Osvětimi.

Jsem rád, že mám knihu doma. I přes některé výhrady, které jsem uvedl, si myslím, že v knize se nachází řada informací, které jsou užitečné k pochopení vzniku a průběhu holokaustu a také se čtenář blíže seznámí s prostředím mafie a jejími praktikami. Kniha byla čtivá, vyprávění bylo svižné, v knize jsem cítil také prvky thrilleru, takže některé situace byly hodně napínavé. Když se kniha blížila do úplného závěru, tak to na mě působilo trochu přitažené za vlasy. Na této části mohl autor více zapracovat, aby to působilo uvěřitelněji. Časem se k některým částem vrátím a přečtu si je znovu. Knihu hodnotím na 90 %.

[Štěpánka Nyklová · Rating 5 out of 5]

Pokud bych měla někdy mluvit o knize, která mě zasáhla, rozhodně nebudu váhat a řeknu: Na smrt.

Vlastně si myslím, že nemá důvod to vysvětlovat, kdo četl knihu ví. Autor zvládl do 700 stránek nacpat historická fakta, která i v dnešní době způsobují husí kůži, a srdcervoucí příběh, jenž každého čtenáře dostane.

Mě osobně, vždycky nejvíce dostaly popisy mučicích technik apod., které se jakoby jen tak omylem nachomýtly v odstavci - ne vážně, pokud bych tento druh popisu měla k něčemu přirovnat, tak mě napadá jenom Tolkienovo melancholické popisování krajiny. Prostě normální text a bum! Člověk to nečeká a potom deset minut přemýšlí nad významem jedné jediné věty - a to se ještě ani nedostal k úplnému závěru knihy!!!

Ano, sice už i první kniha měla atmosféru a střídání děje v Německu a Americe bylo neskutečné napínavé i zajímavé (vždy to byla velká změna - připadalo mi to vždycky jako popisování dvou úplně jiných, cizích, světů), ale pořád se to nemůže rovnat druhé knize! Když už se děj přesunul do Osvětimi, tak už to prostě jelo. Atmosféra, pocity, které jsem v tu chvíli z té knihy měla, popisy které si nebraly vůbec žádné ohledy na nepřipravenost čtenáře - to už jste jenom otočili stránku a čekali, co se bude dít dál. Čím dál jsem byla, tím častěji jsem si říkala: "To už snad nemůže být horší!", jo, to jsem se hodně mýlila. Autor mě vždy dokázal něčím naprosto vykolejit, takže jsem se zase zastavila v čtení a přemýšlela o tom, co jsem právě přečetla. Myslím si, že Marcusovu a Eugenovu smrt si budu pamatovat do smrti. A ten konec?! Upřímně jsem ani nedýchala, až tak mě ten konec dostal.

Pokud jde o postavy, tak musím říct, že jejich vývoj byl neskutečný. A i když se z Karla stalo to, co se stalo, tak mi to připadalo přirozené (prostě autor dokáže skvěle popsat postavy, a to až tak dobře, že jsem Karlovi během jedné chvíle dokonce i fandila!!! Myslím, že to bylo během Křišťálové noci, když zdrhal. Když jsem si to uvědomila, tak jsem se hodně divila...). Samozřejmě i ostatní hrdinové mě příběhem skvělé provázeli. Osvětim z pohledu Sáry, Marcuse i Viktora... Neskutečné.

Vzhledem k tomu, že toto píšu těsně po dočtení, tak se, prosím, nedivte, že to je trochu neuhlazené - i já si ještě musím utřídit myšlenky a pocity ohledně této knihy. Pořád ještě moc nedokážu pochopit, jak autor dokázal naprosto skvěle vystihnout období druhé světové války a do toho vsadit tak neuvěřitelně dojemný příběh. Tohle je vážně jedna z knih, o které člověk přemýšlí ještě deset let po dotčení - takhle se vás ta kniha dotkne.

[Jana P. · Rating 4 out of 5]

RECENZE: https://malavelkaknihomolka.blogspot....

K přečtení této knihy jsem se odhodlávala hodně dlouho, protože jsem tušila, že mne čeká nelehký příběh a nelehké čtení. A je to skutečně tak.
Autor čtenářům přináší velmi hutný příběh, nekompromisně v něm jde až na dřeň a velmi syrově odkrývá hrůzy, které se odehrávaly před válkou a pak hlavně během ní. Vidíme tu dva různé pohledy na totéž, ale jako by každý pohled ukazoval jinou, pokroucenou verzi reality. Oba pohledy každopádně přinášejí bolest, ukazují utrpení (psychické i fyzické), vše bez nějakých příkras.
Kniha se mi pod kůži dostávala pomalu, ale o to silněji - po dočtení jsem ji odkládala s pocitem, jako bych dostala ránu na solar. Tohle je emocionálně těžké, hutné čtení, na které budu myslet ještě pěknou chvíli. Tato kniha popisuje tolik zla, že to skoro až působí jako z jiného světa a těžko se věří, že podobné události se skutečně děly. O to je to ještě horší, že se to skutečně dělo. Autor to napsal tak moc sugestivně, že mne kniha místy dohnala k slzám a místy jsem byla až tak otupělá návalem emocí, že se mi dělalo fyzicky nevolno.
Přesto ale nehodnotím 5 hvězdami, ale "jen" 4,5. A to proto, že mi úplně na 100 % neseděla linie v první části knihy, kdy se Viktor pohybuje v prostředí mafie. Objektivně vzato je to zpracováno perfektně, autor skvěle pracuje s historickými údaji a informačně to bylo dost nabité. To autorovi rozhodně nemohu upřít. Přesto ale musím popravdě přiznat, že prostředí mafie není zrovna můj šálek kávy. Je to pro mne cizí prostředí, které mne nikdy moc nelákalo, a mně se to nečetlo úplně nejlépe. Trochu jsem se do toho v některých pasážích musela nutit. Ale to je dozajista problém u mne, jde o otázku nějakých priorit, co se čtení týká.
Každopádně je román Na smrt mimořádným dílem, které za přečtení určitě stojí a které rozhodně mohu doporučit. A ještě nějakou dobu to budu vstřebávat.

[Evelin Stojaspalová · Rating 5 out of 5]

" Na holokaustě není nejhorší, že se to může stát i nám, ale to, že to můžeme udělat i my ...."
*
Bolavé, syrové, hutné. Pod kůži (jako inkoust v Osvětimi), až na dřeň (i tu kostní), do všech skulin. Tam všude kniha pronikla, do myšlenek, do snů. Klobouk dolů před zpracováním faktů, vykreslením a popisem prostředí, psychologií postav. To vše do sebe dokonale zapadá ve smutném a mrazivém příběhu dvou kamarádů. Možná to moc prožívám, ale mnohdy jsem měla pocit, že víc bolesti už ani nedokážu přečíst. Je to skvělé, přečtěte si to!
*

[Lenka Sfugaras · Rating 2 out of 5]

Bezmála 700 stran urputné snahy šokovat. Nic víc než pocit lacinosti (a ztráty času) ve mně tento román nezanechal. Moje třetí knížka od Kariky a také poslední. Co se tyče využití výrazových prostředků, syntaxe, atd., je Karika na úrovni odbytého referátu studenta střední školy. Nerada bych mu tedy křivdila, pokud je na vině překlad (všechny jeho díla jsem četla v češtině), ale nějak se mi nezdá, že překlad ze slovenštiny do češtiny by mohl dobře napsanému textu tolik ublížit. Spíše si myslím, ze text prostě dobře napsán nebyl od začátku.

[Džejn · Rating 5 out of 5]

Přijde mi nepatřičný napsat, že je skvělá … tohle slovo se k ní nehodí ani trochu.

První kniha, u které jsem musela několikrát zastavit, zavřít oči a sklepat ze sebe to, co se mi ze stránek vypálilo do hlavy.

A to jsem příběhů z období 2. světové války a všemožných útrapách přečetla víc než dost.

1928 .. kamarádství. Bezstarostnost. Láska. Sounáležitost. ZLOM.

A pak už jen rok za rokem víc temnoty. Neštěstí. Utrpení. Bolesti. Šílenství. A všudypřítomné smrti.

Bude mě dlouho tížit v břiše.

[Jana Bydžovská · Rating 5 out of 5]

Tragický příběh přátelství a válečné ideologie. Trochu těžké čtení. Kniha je poutavě napsaná, i když jsou v ní popisována zvěrstva 2. světové války, nemá člověk nutkání knihu odložit. Zajímavé je sledovat osudy hlavních postav, které se z počátku na první pohled nenávratně oddělí, ale pak je opět setkají na pozadí 2. světové války, která oba změnila.

[LoboTomicky Kamarad · Rating 5 out of 5]

Takmer 700 stran desu a hroz ludskej krutosti. Je to tazka kniha, urcite nie pre kazdeho. Karika pise putavo, nerobi z citatela hlupaka. Niektore zvraty su ocakavatelne (nie len tie bazirovane na historickych udalostiach), niektore prekvapia (napr. Beppo).

[Knihomolský deník · Rating 5 out of 5]

Dokonalé, propracované, smutné, dechberoucí. Nejlepší kniha od auta a asi nejlepší kniha s námětem druhé světové války.

[Anett · Rating 5 out of 5]

Mám rada knihy p.Kariku ale toto trumflo všetko knihy ktoré som od autora prečitala.Veľmi silné,veľmi ťažke čitanie zároveň tak vynikajúco napisané

[Ivo Válka · Rating 5 out of 5]

Jedna z nejlepších knížek, které jsem četl. Není to pro slabé povahy, ale rozhodně doporučuju přečíst.

[Martin · Rating 5 out of 5]

Na smrt je moje druhá kniha od Kariky a musím uznat, že si u mě autor výrazně polepšil. Je to rozhodně jedna z nejlepších knih, jaké jsem kdy četl. Vypráví příběh dvou kamarádů, které rozdělí nehoda v mládí a později druhá světová válka. Zatímco jeden emigruje do USA, druhý se stává oddaným Heydrichovým špiónem a zažívá nástup a slávu Třetí říše.

Normálně nejsem fanouškem knih z období druhé světové války – miluju horory, ale hrůzy války jsou pro mě až příliš… skutečné. Jenže Karika tohle zvládá bravurně. Celý tenhle sedmisetstránkový opus je protkaný poutavými příběhy a všechny postavy, které potkáváme, působí živě, uvěřitelně a fascinují svými osudy.

Začátek je krvavý a temný, ale jakmile se děj přesune do koncentračního tábora, hrůza se vystupňuje na maximum. Co mrazí nejvíc, je vědomí, že tyto příběhy vycházejí ze skutečných událostí – člověku z toho doslova zůstává rozum stát.

Josef Karika je rozhodně výjimečný spisovatel a Na smrt patří bez debat do mého top 10 žebříčku.

[Lena · Rating 5 out of 5]

Fantastická kniha se silným příběhem. Určitě doporučuji.

[Eva Francova · Rating 4 out of 5]

Příběh této knihy začíná roku 1928 v Ružomberku, kdy dva kamarádi – Žid Viktor a Němec Karel, neúmyslně zastřelí svého vrstevníka. Viktor utíká do New Yorku a přidá se k mafii. Karel studuje medicínu v Mnichově a mění se v oddaného stoupence nacistické ideologie.

Tato kniha je velice propracovaná co se týče vážných témat. Když se ocitáme v Německu, jsme na úplném začátku Hitlera a Heydricha. Je zde ukázáno, jak lehce jde ovlivnit lidskou mysl a pohrávat si s ní a v podstatě změnit člověka na stvůru.
Dozvídáme se o začátku války, o vzniku koncentračních táborů, plynových komor a co tomu předcházelo. Navíc méně známý pohled na druhou světovou válku na Ukrajině a v Litvě.

Co se týče mafie v New Yorku, tak to pro mě bylo absolutně nové téma. Autor zde vylíčil situaci 30. let minulého století, jak to prostě v Americe chodilo. Pro mě to nebylo úplně zajímavé a tato část mě nebavila. Bylo tam na mě moc jmen a v podstatě jen samá brutální vražda.

Celkově moc oceňuji autora, jakou neskutečnou práci si musel dát s tím, než vyhledal všechna fakta k této knize a poskytl tak historicky přesný popis události. Opravdu, klobouk dolů. Kniha je napsána čtivě, jednoduchým jazykem, takže se nemusíte bát počtu stránek.

V knize je opravdu velké množství brutality, nechutné popisy vražd a týrání. Rozhodně nic pro slabší povahy.

S knihou jsem měla problém s tím, že mi ani jeden z hrdinů nebyl sympatický a tím se mě to emočně nedotklo. Zajímavější pro mě byla např. část v Osvětimi, kdy se děj netýkal pouze Viktora, ale jeho známých, tak to bylo pro mě citově náročnější. Navíc vraždy a mučení tam bylo opravdu tak často, že jsem to po chvilce už přestala vnímat, že to je vlastně něco drsného.

Na Slovensku je tato kniha rozdělena do dvou knih a upřímně si myslím, že bych po přečtení první části už do druhé nešla. Historicky a fakticky výborná kniha, nicméně po citové stránce, pro mě bohužel ne.

Každopádně, pokud máte rádi toto historické období a pokud Vám nevadí opravdu brutální popisy, tak rozhodně doporučuji k přečtení.

[Lenka Gonnella · Rating 4 out of 5]

Kniha je velice dobrá. Ta druhá část mi přišla zajímavější, protože mě moc Mafie nezajímá, ale i tak jsem ji shltla za 4 dny. Příběh je velice poutavě napsaný a hrůzy války velice naturalisticky popsány. Občas jse musela knihu odložit, ale to jen, protože mám zřejmě slabou povahu. Byla jsem ráda, že kniha byla rozdělena do tolika let a my jsme mohli sledovat osudy hrdinů a jak se vyvájeli. Ani Viktor ani Karel tu nejsou pozitivními postavami a libilo se mi jak autor popisoval jejich myšlení a dokázal v nich probudit lidskost i když jen na malou chvíli. Kniha rozhodně stojí za přečtení.

[Matěj · Rating 5 out of 5]

Tohle je zásadní kniha.

Mnoho let, spousta postav, hodně jmen, kupa historických událostí a nálož emocí. I dle anotace trochu tušíte, jak kniha skončí, ale to vůbec nevadí. Dokonce ani několik set (!) stran z Osvětimi nesklouzne k torture porn jako Kosinského Nabarvené ptáče.

Karika umí, extrémně umí. Až zase uvidím někoho s nášivkou "neočkovaný" na žluté hvězdě, budu jím pohrdat ještě víc. Až si Na smrt přečtete, pochopíte.

[Markéta · Rating 4 out of 5]

Spíš 3,5 *

[starypes · Rating 5 out of 5]

mega ma to bavilo
sice riadne drsny pribeh
skoro 700 stran, ani som to nepocitil
odporucam!