Ostrov žije

by Veronika Opatřilová

O obyvatelích zátoky Steephill Cove se vždycky povídalo, že jsou tak trochu podivíni. Ta holka, Kite, tančí v lese nahá a jeho, Grasse, viděli za úplňku lovit divokou zvěř. Betony, která žije v bezpečí hlavního města, těm povídačkám nevěří. Její život je poklidný, dokud se jedné květnové noci něco nestane a celý ostrov se nepromění v divočinu. Aby se všichni tři společně pokusili napravit, co se stalo, budou se muset stát někým jiným, objevit v sobě sílu i slabost, o kterých neměli tušení.

Ostrov žije je příběh o magii, lásce k přírodě a cestě za naším skutečným já.

Paperback

Published January 11, 2021

About the author

Náslouchám příběhům a snažím se je zaznamenat. Žiju pro okamžiky, miluju moře, les, kočky a koně a všechno živé a všechno taky za živé považuju. Píšu, protože to je mým smyslem života. A taky si myslím, že nejlepším místem pro život je ostrov, jakýkoli, protože kamkoli se člověk podívá, všude uvidí moře.

Reviews

[Veronika Opatřilová · Rating 5 out of 5]

Tak jo, dítě moje, jdi do světa a něco dokaž...

[Valerie Ulíková · Rating 3 out of 5]

Tahle knížka je taková óda na přírodu, její divokost, nebezpečnost i krasu. Bylo to moc příjemné čtení, hlavně díky jazyku, ale kniha se nikam moc neposouvala a měla jsem pocit, že děj zůstává na místě, takže mi to přišlo lehce zdlouhavé, přesto, že se jedná o docela krátkou knížku.
Knížka ale obsahuje moc krásné obraty a myšlenky a doporučuji ji těm, kteří mají rádi takové dumavé a filosofické knížky, které jsou spíše o jazyku a prostředí. Já knihu hodnotím 3,5🌟/5

[Zuzana Kolouchova · Rating 4 out of 5]

Druhá kniha od této autorky. I když jsem se v jednu chvíli ne úplně ztrácela, ale byla taková spíš nepřítomná v té nadpřirozené - ech blbé slovo možná nereálné? taky blbě, ale kdo četl chápe - linii, tak mě její styl psaní strašně baví. Je to takovej pocit blízkosti, kterej se dere ani nevím odkud. Kniha sama je hodně citlivá, spojuje pro mě téma přírody a vztahu k zemi, zároveň se vztahy a pocity osamělosti nebo jinakosti.

[Eva Francova · Rating 5 out of 5]

V zátoce Steephill Cove bydlí samí podivíni, alespoň si to myslí všichni lidé z města. Všichni až na Betony, která těm pověrám nevěří. Jedné květnové noci se celý ostrov promění v divočinu. Bude potřeba v sobě najít sílu, třeba se stát i někým jiným a pokusit se ostrov zachránit.

Knihy Veroniky Opatřilové miluji. Jak Počkej na moře, tak i Píseň L. se dostaly do mých TOP 10. I tato kniha je naprosto úžasná. I když byla první, už tady je cítit autorčin rukopis, který v dalších knihách ještě vzkvétá. To, jak autorka píše je úplně neskutečné, dechberoucí a nádherné. Místy mě text naprosto pohltí, prostoupí mnou. Emoce jedou na plné obrátky a já si připadám, jako součást příběhu.

Ostrov žije je kniha, která vede k zamyšlení. Zamyšlení nad sebou, ale hlavně pak nad přírodou. Kam až povede to, jak se k přírodě chováme, jak si ji bereme a zpět ji nic nevracíme…

Celý příběh je skvěle promyšlený a propracovaný. Vždy ve správnou chvíli čtenář obdrží další indicii, aby si postupně poskládal, co se vlastně stalo. Při čtení víte, že nás čeká odhalení určitého tajemství a já se opravdu bála, co vlastně přijde. Místy text působí až naléhavě, že bych nejraději do příběhu vstoupila a pomohla. Je tu i špetka magie, takové to něco mezi nebem a zemí a do příběhu to skvěle pasovalo a dostal díky tomu úplně jiný náboj.

Krásná kniha, která se mě dotkla.

[Tereza B. · Rating 3 out of 5]

Ostrov žije, nebo spíše země žije?
Myslím, že mnoho z nás bere Zemi jako něco samozřejmého. Něco, co tu pro nás vždycky bylo a vždycky bude. Jenomže ona to taková samozřejmost není, pokud nebudeme ohleduplní k tomu, co nám umožnilo na své půdě žit a užívat ji, mohlo by se stát, že postupem času už nebude, co užívat a že život se stane boj, boj o přežití.
A přesně takový scénař přináší kniha Ostrov žije. Katastrofu, která promění vše, na co byl člověk zvyklý a z lidí uživatelů se stanou lidé spolubydlící, hledající nové místo na zemi, nový způsob života, bojující o své místo v souladu s přírodou. Nechci více prozrazovat, ale kniha v sobě nese určité poselství. Možná varování, ale krásně a lehce podané. Nabádá k objevování sebe a svého místa na zemi ve spojení s přírodou. Naslouchat a chovat se ohleduplně.
Já musím říct, že s knihou jsem prvně měla trochu problém. Vadil styl psaní autorky v krátkých odstavcích, kterése vzájemně doplňují. Musela jsem si na to zvyknout, ale postupem času, jak šel děj dál, mě to méně rozčilovalo a více jsem se soustředila na samotný příběh. A konec? Takový konec jsem rozhodně nečekala a "rozuzlení" příběhu mě překvapilo, příjemně překapilo. Galantní řešení pro takový příběh.
Určitě velmi doporučuji, všem kdo mají rádi podobné příběhy .

[Lucie Martínková · Rating 5 out of 5]

Je až k neuvěření, kolika slovy lze popsat jedno místo. Je zde vidět, že autorka má skutečně bohatou slovní zásobu. Příběh je o cestě za poznáním svého skutečného já, zaobírá se ožehavými tématy a vede nás k zamyšlení nad světem okolo nás, k zamyšlení nad tím, jak se chováme k přírodě. Příběh je lyricky laděn, je prostoupen magií a nutí člověka k zamyšlení. Přiznám se, že jsem si občas nějaký odstavec musela přečíst víckrát, abych pochopila, co se momentálně odehrává. Není to žánr, který bych obvykle četla, ale byla to příjemná změna. Knihu hodnotím kladně, určitě bych ji doporučila k přečtení i ostatním. Ono není k zahození si připomenout, že to, co nám dává příroda není samozřejmost.

[Edna Nová · Rating 4 out of 5]

Pro autorku mám slabost a velmi jí fandím, potěšilo mě, že její prvotina vyšla na Pointě.

[Petra · Rating 4 out of 5]

I don't read much in Czech, but I'm glad I did read this one - the prose is lyrical and the story surprising. Here's to more Czech queer books!

[Katka Coffee Books and Cakes · Rating 5 out of 5]

Ostrov žije je doslova magický příběh. Čtenář se ocitne ve světě, který se řídí vlastními pravidly. Je plný otázek, zároveň je však uvěřitelný. Postavy procházejí proměnami, vyvíjejí se spolu s vyprávěním, které je napínavé a velmi silné. Líbí se mi melodický styl, který v podstatě v něčem připomíná vlny, které přicházejí a zase odcházejí, motivy se vracejí, nabývají významu, všechno dává dohromady smysl a člověk knihu odloží s tím, že něco zažil.

[LibrisNaEx · Rating 3 out of 5]

Tahle knížka má úžasné prostředí, zajímavé myšlenky a skvělé hlavní hrdiny. Bohužel jsem si nesedla s autorčiným stylem psaní. Ač postavy znám dobře, nedokázala jsem se do nich vžít. Přišlo mi, že autorka pouze popisuje, ale neukazuje. Navíc jsem se nedokázala začíst a momenty typu: "jak ji viděl, věděl, že je speciální" nebo "věděla, že tohle byla důležitá chvíle" mě vyloženě vytáčely.
Moc mě to mrzí, protože jsem se na knihu fakt těšila a bylo tam spoustu věcí co mě bavilo, ale ten styl psaní m těžce nesedl.

[Iva Kokinopulosová · Rating 4 out of 5]

Autorka mě knihou Ostrov žije úplně dostala! Do příběhu zapracovala tolik krásných myšlenek... Celé to do sebe pěkně zapadalo a navíc vždycky cením ekologický přesah. Ale vlastně úplně nejvíc oceňuju, že se autorka pokusila zachytit samotnou podstatu života. Celá kniha se mnou zkrátka nádherně zarezonovala.

Příběh se odehrává na ostrově v zátoce Steephill Cove, kde žijí lidé více v souladu s přírodou. Jednoho dne se na ostrově něco stane, život se promění a hrdinové se vydají na cestu...

Příběh s prvky magie, fantasy, ze kterého čiší láska k přírodě, je o hledání sebe sama. Zajímaví hrdinové, napětí a skvělé popisy okolí. Jen jsem měla pocit, že se některé informace vícekrát opakovaly.

Celkově svěží, originální a zamyšlení hodná kniha.

"Téměř každý člověk, kterého v životě potkala, byl neúplný. Kolik důvodů k takové neúplností našla. Někteří si ji způsobili sami. Zabývali se v životě něčím, co k nim nepatřilo. Ignorovali svoje poslání. Jiní se udržovali neúplní záměrně. Měli pocit, že nemohou být nikdy šťastní, rochnili se ve svém neštěstí, ve své smůle, zarputile odmítali udělat kroky, které by je z jejich katastrofy vyvedly."

"Vynucováním ještě nikdy nic nezískala. Trpělivostí, to ano."

"Grass má velké, živé, bušící srdce. Vejde se do něj mnoho lidí, mnoho zla, které páchají, a on se snaží najít jejich proč, to proč potom ospravedlní a vloží do svého velkého, vřelého srdce."

[Klara (klarinkniznisvet) · Rating 4 out of 5]

Ostrov žije nepřináší úplně běžný příběh, právě naopak.
Veronika Opatřilová vás během necelých 250 stránek vezme na cestu plnou zajímavých myšlenek, témat a poselství.

Zátoka Steephill Cave se nachází daleko od lidí a o jejích obyvatelích se říká, že jsou to podivíni. V tomto příběhu sledujeme pár z nich a dozvídáme se, jak se ostrov změní v momentě, kdy si příroda vezme zpátky to, co jí kdysi patřilo.

Nejkrásnějším prvkem titulu je rozhodně jazyk vyprávění, který je vskutku jedinečný a dovolila bych si říct, že i kouzelný. Autorka vás svým poetickým jazykem totiž snadno vtáhne do dění a jen tak vás nepustí. Osobně mě velmi překvapilo originální pojetí témat, kterých se děj dotýká. Autorčin pohled na ochranu přírody či hledání sebe sama bylo něco, co se mě dotklo a ještě nějaký čas se mnou zůstalo.

Pokud máte rádi nevšední tituly, které toho v sobě dost skrývají, zkuste si přečíst Ostrov žije. Nebude to čtení pro každého, ale jste-li fanoušky magického realismu, může vás akorát překvapit.

[J No · Rating 5 out of 5]

Jak se pozná dobrá knížka?
Když ji člověk nedokáže odložit. Ale i naopak, když ji odložit musí - protože ho bolí, neskutečným a nevysvětlitelným způsobem, každým přečteným slovem, i ve zdánlivě obyčejných scénách.

Není to kniha pro každého. Nemusí všem sednout autorčin styl. Mně ale sedl, a i přes (zdánlivě) jednoduché, “matter-of-fact” vyprávění mi to v hlavě vykreslovalo ty scény jako ve filmu - kdyby někdo konečně vymyslel “5D film”, ve kterém člověk nejen vidí, slyší, cítí vůni a vítr na kůži, ale i přímo vnímá pocity postav jako pocity téměr vlastní.

(Ve skutečnosti, samozřejmě, to vyprávění vůbec jednoduché není. Je opravdu fascinující, jak přesně je zvolené každé použité slovo, jak je přirozený a krásný rytmus textu a samotného příběhu.)

Mystika, ekologie, sociální a queer problémy, apokalypsa a její následky - to vše zde lze najít, a ještě víc.

Málokterá kniha mě skutečně rozplakala. Tahle - několikrát. A (spoiler?) ten konec mě teda rozsekal úplně na nejmenší kousky…

💔❤️‍🩹

P.S.: Všimněte si promyšleného designu knižního vydání - jak květinové ozdůbky na začátku kapitol odpovídají “přírodnímu” ději. Všimla jsem si už v půlce, a byl to maličko “spoiler”, když jsem se podívala na design posledních kapitol dřív, než jsem k nim dočetla. Ale (naštěstí?) nespojila jsem si to 🤷‍♀️😅

[Helena · Rating 4 out of 5]

Poetický obrazný jazyk, příroda, nespoutanost, city, ochrana přírody, ničení přírody lidmi, samotářství. Zajímavé čtení.