Koronavirová krize nemá v moderních dějinách obdoby: Miliardy lidí se ocitly v karanténě, desítky milionů se nakazily, statisíce zemřely. Tohle je příběh pandemie, jak ho ještě nikdo nevyprávěl. Co ovlivňovalo rozhodování o životech milionů lidí? Kdo je muž, který přiměl české úřady k rázné akci? Dvojice zkušených novinářů vás prostřednictvím zdravotníků, pacientů i vrcholných politiků vezme za kulisy událostí, které převrátily Česko i svět vzhůru nohama.
Tento rok se všichni potýkáme s problémem, který bychom si minulý rok nedokázali ani představit. Kdo by čekal, že rok, u něhož všichni očekávali, že bude nějakým způsobem přelomový - první dvacítka tohoto století, to už něco znamená - strávíme zakrytí rouškami. Že se tento rok všechno zastaví. Důvod? Koronavirus. ▪️ Kniha Pandemie velmi detailně pokrývá celou první vlnu od začátku do konce. Popisuje, jak se virus rozšířil v Číně, odkud se následně (především kvůli tomu, že tento obrovský problém začali řešit příliš pozdě) rozšířil do celého světa. Popisuje stav v Itálii, která byla první hluboce zasaženou zemí v Evropě, stav v New Yorku, nejzasaženějším státě celých USA. ▪️ Ale především popisuje stav v naší republice. Stav, kdy jsme si uvědomili, že tento zdánlivě vzdálený virus zasáhne i nás. Dobu zavádění prvních opatření, zavedení nouzového stavu. Dobu, kdy se najednou i v naší republice všechno změnilo. A to vše je vyprávěno prostřednictvím příběhů založených na rozhovorech s lidmi, kteří v této první vlně nějakým způsobem figurovali. Lidé, které jsme měli tu možnost vídat téměř denně na tiskovkách, ale i lidé, kteří byli nějakým způsobem skrytí a jejich přínos ke zvládání pandemie se dozvídáme vlastně až teď. A věřte mi, že je tolik lidí, komu můžeme být nesmírně vděční. ▪️ Jedno obrovské díky patří autorům, novinářům za toto obsáhlé, detailní svědectví, ze kterého mrazí, je mu z něj úzko, ale zároveň je nesmírně důležité. Nejsem schopná pochopit, že pánové autoři dokázali za tak krátký čas napsat něco takového. A napsat to takovým způsobem, že vám stránky budou unikat pod rukama. Děkuji za tohle dílo. 🙏🏻
Říkáte si, že to, o čem v knize čtete, snad ani nemůže být pravda - a pak zvednete oči a dojde vám, že v tom stále žijeme.
Ale vážně. Je to výborně napsané, začátek se čte jako skvělý thriller... kdyby jen člověk neustále nemyslel na to, že je to skutečné. Detailní pohled do českého prostředí, zdravotnictví a politického rozhodování taky leccos objasnil. Ale přece jen - kniha končí v červenci, a všichni víme, že ty nejlepší hity přišly až pak. Kdepak hrozit se 300 nových případů za den! Počkejte, až to bude 12 000! K tomu Prymula ministrem, Šmucler, druhý lockdown, Prymula a Vyšehrad, Blatný a PES, antirouškař Klaus, vývoj vakcíny... Vážně si myslím, že by autoři ten druhý díl napsat měli.
A i když pandemii všichni prožíváme v podstatě v přímém přenosu, tohle rozhodně nebylo zbytečné čtení.
Proč se snažit dál dramatizovat začátek nejdramatičtější události od konce 2. světové války? Nevím. Nějak jsem doufala, že tahle kniha by se v rozporu s všudypřítomným pandemickým narativem nepodložených názorů a myšlenek mohla soustředit především na fakta, na podrobné vyprávění o tom, jak to vlastně všechno celosvětově i u nás začalo. Pokud si chcete knihu přečíst kvůli tomuhle, tak to nedělejte, akorát by vás to namíchlo jako mě. Teda, ony tam ty informace někde v pozadí jsou. Jenže do popředí nepřehlédnutelně trčí snaha vydojit z každého svědectví co největší HáeLPéčko. Celé je to psané na můj vkus trochu moc jako akční film, přeplněné nepodstatnými poznámkami, které mají jen dotvářet atmosféru/dramatizovat vyprávění. A činí tak velmi sugestivně, o tom žádná. Neseděl mi ani všudypřítomný narativ kazualismu, převažující nad veškerými snahami o hledání souvislostí a logických vysvětlení. Mám pocit, že v dnešní době není zrovna potřeba nějak podporovat nihilistické postoje. Dvě hvězdy za poměrně důkladnou rešerši a za samotný nápad zaznamenat vše ze začátku pandemie z co nejmenšího časového odstupu. Kdyby to, co z toho vzniklo, vydal třeba Blesk, bylo by snad vše v pořádku - čtenář by předem mohl mnohem lépe odhadnout, jestli tohle chce číst, nebo už na tento typ vyprávění o pandemii nemá náladu a žaludek. Nějak jsem se ale nevím proč domnívala, že pan Kubal patří do poněkud odlišného soudku novinářů... Zajímavé taky je, jak kniha vyznívá rozdílně podle doby, kdy si ji přečtete. Před začátkem podzimní vlny se možná mohla trefit do vkusu čtenářů jako součást velkolepé oslavy našeho slovutného "vítězství" nad pandemií, ovšem uprostřed nekonečného čekání na konec vlny třetí, kdy se ukázalo, že snahy o hodnocení v knize byly mírně řečeno poněkud předčasné, už to tak příjemné čtení není. S větším časovým odstupem kniha taky hezky nasvěcuje nehezkou nepoučitelnost našich politiků, kteří bohužel i po roce od začátku pandemie reagují na další zhoršení situace stále podle stejného vzorce (nejdřív popírání závažnosti situace, následované chaotickou smrští zcela nekoncepčních opatření hnaných snahou zastavit rozjetý vlak, "korunované" fází házení viny a hnoje jeden na druhého). Sečteno podtrženo - ne, tohle opravdu nebyl můj šálek čaje a ne, číst to teď vůbec nebyl dobrý nápad.
Je to naprosté skvělé a zároveň naprosto děsivé! Když tahle kniha vznikala, tak pravděpodobně jen pár lidí v naší zemi tušilo, že přijde další vlna. A další. A možná proto je ta kniha tak fascinující. Je to jako číst dystopický thriller a přitom se jedná o literaturu faktu 😔 Vy jste to zažili, vy to žijete. Právě teď. * Skvělé odvedená novinářská práce 👍 zasazení do mezinárodního i vnitrostátního kontextu, pro mě spousta nových informací (kdo tehdy přišel a pak už nepřišel), dějové linky zdravotníků, pacientů. Všechno do sebe zapadalo. * Za mě fakt skvěle 👏👏👏 Nicméně přiznávám, že pro mě bylo psychicky náročné knihu číst, přestávám vidět světlo na konci tunelu - při čtení sledovat nárůsty nakažených a zemřelých, když dnes máme denně násobky jarních čísel. A přitom stále potkáváme lidí bez rousek, s rouškami pod nosem, internetové diskuze jsem dávno vzdala. Takovým lidem bych přála, aby jim knihu někdo daroval a oni našli tu otevřenost v sobě si ji přečíst. A když už jim knihu nikdo nekoupi, tak ji po nich může alespoň hodit (kniha má přes 600 stran a jako zbraň by se mohla použít 🙏). Ok, nekorektní humor 🙏
Knížku jsem četla březen-duben 2021 a bylo velice zajímavé si porovnat současnou situaci s tou před rokem. Minulý rok jsme řešili úplně jiná čísla a opatření byla po 6 týdnech ukončena ... a letošní vlna... úplně o jiných číslech a jiné délce opatření (4měsíce dlouhé). Knížka je sice dlouhá ale opravdu nabitá informacemi, čísly, zajímavými příběhy z domova i ze světa. Autoři dokázali skvěle zpracovat sérii událostí, které budou s odstupem času hodnoceny úplně jinak než jak jsme události vnímali v dané době. Právě tyto pocity, myšlenkové pochody vládních představitelů nebo postup událostí autoři popisují v "reálném" čase. To se už nikdy nepovede, vždy už události z března 2020 budeme vnímat jinak než tehdy v březnu. Proto velice oceňuji jejich poznámky a rozhovory, které v té době vedli, protože mi připomněli mnoho pocitů a myšlenek, které jsem v té době sama měla, ale teď, už s ročním odstupem, se na ně dívám jinak. Knížku doporučuji číst v e-booku, fyzická knížka je opravdu velká :-) a i elektronická verze má fotky.
Velmi dobře zdokumentovaná doba první poloviny loňského roku plus července, kdy se po světě začal šířit nový koronavirus. Ukázka neschopnosti vlád ve světě, ale především té v ČR. Ukázka toho, že nepřijít ten, co přišel (ale přijít nemusel), tak jsme v mnohem větším svrabu, než jsme začátkem léta byli. O to hůř se sleduje současná situace, když se evidentně ti, co se měli poučit, nepoučili.
+: Část o začátku epidemie v zahraničí, připomenutí údálostí, na které čtenář už možná zapomněl nebo které mohly zapadnout v důsledku informačního zahlcení. -: Občas byla některým událostem věnována pozornost ne podle jejich významu, ale spíš podle potenciálu chytit čtenáře za srdíčko a vzbudit správné emoce. Potřeba autorů sdělit, který názor na přístup k pandemii je správný a pokud si myslíte něco jiného jste odpad.
Zajímavý pokus o kroniku první části pandemie hlavně v ČR, který by dopadl lépe, kdyby se ho zhostili kvalitnější autoři, kteří si dokáží od své práce udržet odstup.
Kniha je jednou dlouhou reportáží z období ledna až července 2020, kde se prolínají různé příběhy lidí, které pandemie koronaviru zasáhla a převrátila život naruby. Zvlášť pasáže o umlčování lékařů v Číně, aroganci a omezenosti politiků a úředníků, která se stále opakuje, a přehazování odpovědnosti je aktuální i po dalším půl roce. Je smutné kolik energie a úsilí spousty lidí přišlo vniveč kvůli prospěchářství a hlouposti některých ve vládě, ministerstvech a hygienách.
Skvělý pohled na průběh jarní vlny u ostatních lidí. Ať už úplně neznámých nebo těch ,co jsme viděli na obrazovkách při mimořádných konferencích. I já jsem si zavzpomínal, co jsem jednotlivé dny dělal. Musím ale odebrat pár hvězd za některé prezentované názory autorů, které mi přišly zaujaté a nepodložené.
Mozaika faktu, souvislosti, udalosti... kdybych mohla, precetla bych jednim dechem. Cloveku je az uzko, ze se to opravdu deje a neni to jen sci-fi drama se stastnym koncem. Ve skutecnosti je konec zatim v nedohlednu. Diky autorum za skvelou knizku. Pandemii by si mel precist kazdy.
Nechtělo se mi do 600 stránek knihy o tom, co zažíváme nyní a co zdaleka neskončilo. Ale, nelituji. Poznámky WHO jsem vnímal jako respektovanou organizaci, ale při současné pandemii několik problematických kroků - ingnorování žádosti Thaiwanu o informace je nepřípustné, svědčí o politické organozaci, nitná reot gganizace. Myslel jsem si, že WHO bude první kdo Prymula schovívané líčení, má význam v souvislosti s předpokládanou vakcinací SARS1 (2002-2004) rád bych doplnil, že (str.165) rozšířila do Toronta a způsobila velmi velké škody (Oldstone: Viruses, plagues&history, 2010, str. 226) Čína ji tehdy lhala z dnešního pohledu větší pozornost varování Úloha Bobiše - nic o tom nevím, to by samozřejmě nebylo nic pozoruhodného, proč by měl vědět, ale ukazuje na neschopnost státního aparátu Hygienička Gottwaldová (19, vystudovala výživu v Brně, Jiná story se týká ministra Adama, je to dítě této doby, zahleděný do zrcadla, hypertrofické sebevědomí, velmi malé osobnostní předpoklady prio rezort, který řídí (?), výraz očí zuahleděný do dálky, nejistota, se jim říkalo "interpretační umělec", nemá žádný vlastní názor, mohl to být úspěšný ministr, ale doba si sním zahlála
This entire review has been hidden because of spoilers.