Podzimní boogie-woogie

by Jan Švancara

Podzimní boogie-woogie je temně humorným příběhem pro všechny fanoušky klasické detektivky, který ve svižném rytmu nočního života moravské metropole rozvíjí zápletku, jež sahá daleko za hranice města. Zkrachovalý provinční detektiv se dostane k případu, který je na první pohled nad jeho síly. Osobní čest mu ale nedovolí nechat nic netušící mladou ženu v nesnázích. Proto se pustí do rozplétání tajemství, jež ho k jeho vlastnímu překvapení zavádí hluboko do historie a přináší s sebou nepřátele mocnější, než si kdy dokázal představit.

Genres: Crime, Czech Literature

144 pages, Hardcover

Published November 12, 2020

Reviews

[Madla]

Jan Švancara. Možná, že vám to jméno přijde povědomé. Z Twitteru, kde exceluje svými jazykovými hříčkami. Ale zvládne napsat dobrou knihu?

Zhruba tohle mi běželo hlavou, když jsem zaznamenala crowdfunding nakladatelství Pointa ke knize Podzimní boogie-woogie. Už povídka je setsakra jiný a daleko těžší literární útvar než tweet, natož román. A ještě k tomu detektivní. Kdo jste se někdy pokoušeli vymyslet dobrý detektivní příběh, tak víte, o čem mluvím.
Zvlášť u autorů, které osobně znám, mám tendenci postupovat při četbě opatrně. Samozřejmě doufat v úspěch, ale automaticky se připravovat na nejhorší a taky na to, jak to šetrně předat. Nebudu vás napínat, tady ten strach vůbec nebyl potřeba a na místě. Ta kniha je ještě lepší, než mě kdy napadlo.
To, že základ příběhu bude tvořit lehká humoristická linie plná hry s jazykem a jeho významy, jsem čekala a mile mě překvapilo, že se Honza nesnažil až přespříliš tlačit na pilu a přestože jich je tam dost, „nezabíjí“ to ještě plynulost děje. To jsem vnímala jako pozitivní posun od jeho povídek, kde svou kreativitu občas neudržel na uzdě.
Co jsem nečekala a o to víc mě nadchlo, je to, že kniha má tak silnou vážnou část příběhu. S kapitolami ze současnosti se totiž prolínají „dobové zápisky“ legionáře. V nich je jasně vidět, že příběh i autor umí jít do hloubky, když chce. A je dobře, že chtěl. Tohle střídání perfektně funguje a vyzvedá knížku na úplně jinou úroveň. Honza by s přehledem mohl napsat vážné dílo, kdyby chtěl. Naštěstí nechce, a tak se při četbě mnohokrát zasmějete. Nejen vtipným situacím, ale zejména nádherným slovním obratům. Uchvátilo mě například: „Přestřelky, kterých se zatím zúčastnil, by mohla na prstech spočítat i žížala.“ Ale podobnou krásu najdete téměř na každé stránce.
Je to detektivní příběh, tak by bylo dobré, abych se zmínila i o jeho rozuzlení. Ano, milí čtenáři, teď vám prozradím konec celé detektivky. Tedy čtenářský zážitek z něj, takže se nemusíte bát žádných spoilerů.
Sledovaný případ je dobře vystavěný, s přibývajícími stránkami se stupňuje napětí a co bych to nepřiznala? V jednu chvíli jsem knížku musela odložit, protože jsem se bála číst, co bude dál. Finále není z těch, kdy na písmenka na stránce koukáte s otevřenou pusou, ale plus minus dává logiku, jak v příběhu, tak z reality a nesklouzává k patosu nebo americkému přeslazenému happyendu. Pokud je něčím, tak výborným odrazovým můstkem, pro pokračování.

Stručně a jasně: tuhle detektivku z Brna s historickým přesahem si chcete přečíst. Nebo ji někomu koupit jako dárek, protože tahle kombinace se opravdu povedla. Navíc, knížky se tak skvěle balí. ;)

[Pavel vitsoft Šrubař]

Kniha vzdává hold legionářům, před sto lety protežovaným, před sedmdesáti lety persekuovaným, a teď pomalu zapomínaným. Aby bylo čtení záživnější, prokládá je autor napínavým akčním dějem ze současnosti, jehož souvislost s osudy čs.legií pozvolna dávkuje až do závěrečné kapitoly dobře korespondující s názvem vydavatelství této prvotiny.

Osobnost autora charakterizují lehce sebeironizující odkazy na postavy drsných amerických detektivů ze čtyřicátých let, laskavý vhled na vietnamskou komunitu i na katolické prostředí, genius loci brunensis a především jazykové hříčky, například když Marcela požádá hlavního hrdinu o mobil, a on jí v opilosti místo telefonního čísla dá svůj mobilní aparát (aniž by si to druhý den pamatoval).

V knize se nevyskytuje hrubé násilí, sex ani mrtvoly (nepočítáme-li zápisky z první světové války), takže ji čtyři z pěti maminek mohou s čistým svědomím doporučit svým dětem.

[Simone]

Tak nějak pořád nevím, proč jsem se detektivkám celý život vyhýbala. Pár jsem jich četla a vždycky to bylo napínavé čtení, které mě vtáhlo a nepustilo, dokud jsem neotočila poslední list. Čas přehodnotit své oblíbené žánry :)

Podzimní boogie-woogie je dost dobrý příběh. V knížce se prolínají dvě linky, jedna historická (oujéé, to je hned moře plusových bodů navíc) a druhá současná. A ta současná, to je prostě Honza a jeho hrátky s češtinou. V knížce sice nejsou tak úderné jako na twitteru, ale rozhodně mě pobavily. A Viktor, hlavní protagonista, je takovej nenápadně inteligentní troubelín. Asi by mi jako kámoš lezl na nervy, ale jako detektiv mě bavil velice :)

[Tomas Jecmen]

Pocházím z Teplic, žiju v Praze, kávu objednávám z rodinné pražírny v Ostravě a můj oblíbený autor žije evidentně v Brně. Jsem velice rád, že jsem přispěl na vydání kvalitní knihy. Napětí, humor i zápletka jak má být. Detektivka, která svou kvalitou přesahuje hranice.

[Veronika Opatřilová]

Knížka mě zaujala už během předprodeje svým názvem, obálkou a i anotací. Nakonec jsem se rozhodla si ji přečíst, i když detektivky nečtu skoro nikdy. A udělala jsem dobře. Kniha je dobře napsaná, děj je velice napínavý, promyšlený, líbí se mi, jak si autor hraje s detaily, celková zápletka je velice originální, postavy uvěřitelné a chvílemi i velice vtipné.
Knižka mohla být i delší, děj má obrovský potenciál, mnohem lepší než většina knih s detektivní zápletkou, jež se mi kdy dostaly do ruky.
Opravdu doufám, že autor vydá další knihy, možná serii s detektivem Náplavou, to by bylo báječné. Hned bych si přečetla jeho další případ z Brna.

[Kateřina Petrusová]

Tak trochu oldschool detektivka ze současného Brna plná skvělých slovních hříček. Hlavní hrdina bývá trochu na facku, ale tak nějak roztomile, takže si ho člověk snadno oblíbí :-)

[Petra | LooneyCZ]

Tohle bylo vážně dobré!
Děj mě ihned vtáhnul a nepustil. Kdybych nemusela do práce, tak jezdím na trase Olomouc - Moravský Beroun sem a tam dokud to nedočtu. Viktor Náplava je přesně ten týpek, kterému tak trochu ze soucitu musíte fandit, a který vás baví (ale neotravuje) svými vtipnými hláškami. Výborná je legionářská dějová linka. A závěr příjemně překvapil, žádné narychlo slátané rozuzlení, vše do sebe zapadlo. Opravdu výborná česká (brněnská!) detektivka.
Pevně věřím, že se s Viktorem opět setkáme.
A pokud Jana Švancaru nesledujete na Twitteru, rozhodně s tím začněte ;)

[Meghan K.]

Na jednu stranu pohodová a vtipná oddechovka, jakou jsem zrovna potřebovala, na druhou mi to Kavárenské boogie woogie tak trochu nedalo spát. Viktor je správně ujetý hlavní hrdina, klidně bych si těch jeho eskapád přečetla víc. :) Musím ocenit zasazení v Brně, ale občas jsem na tuhle okolnost zapomínala, protože uličky v centru jaksi neznám. Ale třeba autobusové rozjezdy a Barvič a Novotný dost pomáhali. :)

[Karla]

Phil Marlowe, ale z Brna.

[manka]

Tak se taky řadím k těm, co si Švancaru otevřeli... a pak ho přečetli na jeden zátah. Příjemné čtení, postavy sympatické a díky legionářské lince jsem si aspoň zavzpomínala na předky. (Teda, na to, co jsem o nich slyšela.)

Nicméně, mám jednu zásadní výtku ke stranám 14/15. Když jdu od fildy z Arne Nováka přes Gorkého k Veveří, tak nepotkám nástupní ostrůvek, to bych musela po Grohové. Což by ovšem při cestě pěšky nedávalo smysl, protože je to zacházka.

(Každopádně, já bych to vzala k centru po Jaselské, ale to už je věc osobních preferencí.)

Note to self: nečti knihy z míst, která znáš, pak tě na deset minut zbytečně zasekne drobná (a nepodstatná) nepřesnost.

[RoseB612]

Příjemné oddechové čtení, taková jednohubka na dvě začtení (jen já mezi nimi měla skoro měsíc pauzu). Krásný hravý jazyk, sympatický hrdina a zajímavá linka s legionáři. Jako neBrňákovi mi určitě utekla spousta lokálních narážek, ale alespoň místopistně jsem se trošku chytala. České detektivky vlastně skoro vůbec nečtu, takže pro mě trošku novinka, ale určitě nelituju. A těším se na další případ Viktora Náplavy.

Kontext: Autora znám z Twitteru, crowdfunding mi ale nějak utekl, takže nakonec zakoupeno klasicky přes mého knihkupce.

První věta: "Na kolejích se neztratíš."

Poslední věta: "Byl to právě Dragačevskij, který celou akci financoval."

[Adam]

Hlavní postavou outsider s vřelým vztahem k alkoholu jako Harry Hole, špionážní zápletka a překvapivé zvraty jako z filmu s Redfordem.
Chytré, rychlé a navíc s linkou, kde čtenář něco dozví o čs legiích. Za mě dobré!

[Sylva Horáková]

1. Mám slabost pro Brno. 2. Mám slabost pro Brno. 3. Mám slabost pro Brno. A pro výtvarné umění. A pro jazykový humor. A mám taky předka, co byl v legiích.
Přečteno za večer a část noci.

[Marcela]

Autor napsal sice krátký, leč zábavný detektivní příběh z českých luhů a hájů se sympatickým soukromým detektivem v hlavní roli, který často trousí vtipné a trefné hlášky, nad nimiž se upřímně zasmějete. Pochválit musím rovněž historickou vsuvku, odehrávající se mezi československými legionáři žijícími v Rusku. Bylo mi pouze líto, že je knížka tak krátká, rozhodně bych si ji dokázala představit jako plnohodnotný třísetstránkový detektivní román, ale na druhou stranu by nebylo její čtení nejspíš tak intenzivní.

Pokud máte chuť na českou detektivku z českého prostředí, se zajímavými postavami a s neméně zajímavým příběhem, atraktivní historickou linkou, jednoduchou zápletkou a vcelku logickým vyústěním, rozhodně sáhněte po Podzimním boogie-woogie Jana Švancary, který, doufám, ještě neřekl poslední slovo.

Celá recenze k přečtení zde:
http://zaostrenonaknihy.cz/recenze/re...

[Michal Brutvan]

Po dlouhé době knížka, kterou jsem přečetl celou. Většinou nedokážu udržet pozornost, ale u této jsem problém neměl. Snad jedině ten konec byl takový useknutý a náhlý. Ale bavilo, díky.

[Filip Kohout]

tyjo to bylo dosti kvalitni, 8.5/10

[jaroiva]

Paráda! Velmi milé překvapení.
Četla jsem na doporučení, protože jinak by mě odrazovaly snad všechny atributy knihy. Štítky jako první světová, legie... mladý český autor...
Co mě ale nalákalo, bylo Brno. Jen málo knih je zasazených do Brna, tak jsem chtěla vyzkoušet. A vyplatilo se.
Baví mě styl humoru, i když Viktorovy vtípky by mě rozčilovaly, kdyby je pronášel ke mně.
Doufám, že autor už sepisuje nějakou další knihu. Tahle mě vskutku bavila. A stydím se, že jako rodilý Brňák jsem nevěděla, že na nádraží je Bezruč!
Sice krátká kniha, ale hodně jsem si zagooglila, ať už jde o ten konkrétní Mondrianův obraz, který jsem neznala, nebo o Bezruče.
A navíc mě v průběhu čtení chytla touha namalovat si nějaký svůj obraz ve stylu Kavárenského boogie-woogie. Zatím je jen ve stádiu malého akvarelu, ale určitě ho v rozšířené podobě přenesu i na větší formát...
Díky, super čtení, musím doporučit.

[Zuzana Kremenova]

Great book, I have read IT in one day

[Catka]

Niekde medzi 3-4 hviezdičkami, keby som to chcela hodnotiť. Brnenský Marlowe je presne, čo si pod tým predstavíte, drsňák okresnej úrovne, s humorom na podobnej úrovni, ktorý sa tvári ako profík, ale keď má zadanie sledovať bohatú dcérku, prvé čo urobí je, žeju začne opaľovať a vykecá jej kto je a čo je jeho úlohou. A potom promptne začne meniť svoju osobnosť a návyky, aby vyhovel jej požiadavkám. Tiež som moc nepochopila ten koniec, drsná scénka úteku pred drsnou ruskou mafiou, ktorá mu ide po krku, pomôžu mu policajti a po výpovedi už zrazu mafia o neho nemá záujem a nič mu nehrozí. Trošku ako studená sprcha a koniec dostratena to vyznelo. Nuž ale nehovorím, že rozumiem všetkému.
Sledujem autora na Twitteri, kde je veľmi vtipný, takže som čakala dobrý humor, ale dlhšie prózy sú zjavne náročnejší žáner. Oceňujem lokálnu atmosféru a prácu na zbere faktov o československých legionároch v prvej svetovej, historická linka dramaticky zvyšovala zaujímavosť príbehu, aspoň pre mňa. A bolo to milosrdne krátke :)

[Petr Š.]

Filozof by tomu možná řekl Occamova břitva, ale Viktor tomu říkal Náplavova lenivost. Je to pravidlo, které říká, že více různých zločinů je třeba vysvětlit co nejmenším počtem pachatelů.

---

Já osobně přestávám pít kávu až když mi přijde, že Motörhead hrají ploužák.“

---

„Co tady děláš?“ plácl Viktora po zádech o pár drinků později policejní rada.„Utápím smutek.“„Neblbni, to tě zruinuje. Oba víme, že tvůj smutek je zatraceně dobrej plavec.“

[Zuzana Z]

Brněnský soukromý detektiv Viktor Náplava dostane zakázku - hlídat mladou studentku Marcelu, která se zajímá o obraz v jedné kavárně.

Viktor má až absurdní humor, úplně se vidím, jak protáčím oči. Zároveň mi některé linky vůbec nedávaly smysl.

[Ondřej Puczok]

Oddechová brněnská detektivka. Trochu toho "sherlockování" – to mi styl propojující "nestandardního" detektiva s flashbacky a akční pasáží nejvíc připomínal – brněnských reálií, historie Československých legií i autorových pověstných (kdo zná z Twitteru, tak ví, na čem je...) jazykových hříček a špičkování. A jako třešnička na dortu i pěkně dobrodružně akční konec. Je to nadsazené, nebere se to vážně (doufám) a tak tomu člověk odpustí i těch pár drobností*. Oceňuji navíc i dvojznačný (snad?) konec a propojení s důležitou částí československé historie.

*Od samotné "useknuté" akční části přes místní bloudění (třeba když se hlavní hrdina transportuje ze Svoboďáku do Letma a zpět) po drobnosti, jako to, že si sám detektiv asi nijak nezamyká mobil...