Země skrytých úsměvů

by Bianca Bellová, Petr Bobek, Dora Čechova

Kniha Země skrytých úsměvů přináší 30 povídek 30 současných českých spisovatelů, spjatých s Podzimním knižním veletrhem v Havlíčkově Brodě + navíc texty tří již nežijících autorů.
Povídky jsou žánrově i tematicky pestré, zrovna tak jako je pestrá současná česká literatura.

Někteří autoři píší o totalitní minulosti. Petr Bobek vypráví příběh o svobodě a lásce za časů útlaku, Miloš Doležal o zlu, které kolem sebe rozséval jihlavský estébák, až se obrátilo proti němu. Jiří Padevět se vrací k osudu umučeného kněze Josefa Toufara. Jiří Kratochvil v magicky mrazivém příběhu Vrun líčí návrat duchů minulosti. Aleš Palán popisuje šedivou všednost totality dětskýma očima, a dětské vnímání nenápadných totalitních tragédií přináší i povídka Ivany Pecháčkové. Kateřina Tučková dojímavě připomíná nejzranitelnější oběť totalitních zločinů, starou romskou ženu.
Řada autorek a autorů píše o spletitých, radostných i bolestivých cestách mezilidských vztahů. Dora Čechova o návratu dávné lásky, Jaroslav Čejka o smrti a tajemství otce, Petra Dvořáková o manželské lásce, která tak na první pohled moc nevypadá, Viktorie Hanišová o příliš vzorných dětech, Lidmila Kábrtová o osamělosti staré ženy, Irena Obermannová o stesku po mámě, Martin Patřičný o rozdílech mezi sexem, láskou a něhou, Martin Reiner o kráse i smutku nedovolené lásky, Eva Tvrdá o rozpadu manželství, Miloš Urban o všehoschopné touze po dítěti a Michal Vrba o návratu do života s nadějí na nový začátek. U několika povídek se zasmějete, ovšem jestli vesele nebo hořce, to je otázka. Bianca Bellová odhaluje, jakou roli může hrát jediné písmeno, Alena Mornštajnová prozrazuje, jak důležité je správně spočítat schody, a význam čísel připomíná i Markéta Hejkalová. Michal Viewegh důrazně upozorňuje, že ani smrt nemusí být překážkou šťastného života, a Ivan Kraus nabízí inspiraci, jak lépe a účinněji propagovat knihy.
Vraždy, napětí a překvapivý konec čeká na čtenáře v povídkách Jiřího Lojína a Arnošta Vašíčka.
Několik próz je vzpomínkových. Jiří Grygar vzpomíná na to, jak se stal knihomolem, Josef Mlejnek na neobyčejnou paní bytnou z disidentských dob, Jiří Dědeček na kouzelnou dobu mezi dětstvím a mládím, Michal Šanda na literární výlety s básníkem Vítem Kremličkou, Václav Větvička na pohádkově krásná jména českých rostlin.
Knihu doplňují čtyři texty tří již nežijících autorů: dva fejetony Ludvíka Vaculíka, věnované Podzimnímu knižnímu veletrhu, méně známý úryvek ze začátku Zdivočelé země Jiřího Stránského a ukázka z románu Prostopášný modlitební mlýnek finského humoristy Arta Paasilinny (jediného zahraničního autora knihy). Paasilinna v ní píše o havlíčkobrodském veletrhu, neboť to při jeho návštěvě čtenářům slíbil a jako správný Fin slib dodržel.

272 pages, Hardcover

First published January 1, 2020

About the author

Bianca Bellová se narodila roku 1970 v Praze. Vystudovala Vysokou školu ekonomickou v Praze, přispívala do časopisů, pracovala v nadnárodních společnostech.

Je autorkou novely Sentimentální román (2009) a Mrtvý muž (2011). Publikuje povídky (ve sbírce O čem ženy píší, v povídkových sbírkách edice Česká povídka, Salon, Dobrá adresa). Živí se překladatelstvím a tlumočnictvím z angličtiny.

Reviews

[Alena Bílková · Rating 4 out of 5]

Sbírka povídek vydaná v roce 2020. Když se nemohl konat knižní veletrh kvůli pandemii, někteří autoři sdělili to, co sdělit chtěli, aspoň touto formou. Ve skutečnosti je název souboru poněkud zavádějící. Je otázkou, zda by se mu dostalo stejného názvu, pokud by byl vydán v jiném roce. Nečekejte povídky odehrávající se za rouškami. Jde o různorodý mix, ve kterém ale nenajdete ani jednu povídku věnující se životě za pandemie. Ale až na jednu dvě výjimky jsou to všechno povídky výborné. A rozhodně nebudete litovat, necháte-li se zlákat (a trošku splést) pouze názvem.