Průvodce světem výtvarného umění pro malé i velké. Kniha je určena těm, kteří si chtějí s dětmi povídat o výtvarném umění. Naučit je dívat se na obrazy a sochy bezprostředně, bez přehnaného respektu i strachu z neporozumění. Aby si z každého setkání s výtvarným dílem dítě odneslo to, co si odnést může a dovede. Není důležité, aby hned vědělo, kdo a kdy daný obraz namaloval, je důležité, aby vědělo, proč je třeba zvláštně rozmazaný. Kniha je průpravou ke zdravému vztahu k umění. (Databáze knih)
Michael Třeštík je český prozaik, architekt, publicista, vydavatel a dokumentarista. Je ženatý s režisérkou dokumentárních filmů Helenou Třeštíkovou.
Jeho otcem byl klavírní virtuos, skladatel a hudební kritik Vladimír Třeštík, matkou byla profesorka Libuše Třeštíková, která v mládí spolupracovala s básníky Karlem Tomanem, Františkem Halasem, Jaroslavem Seifertem. Po ukončení střední školy studoval architekturu na Stavební fakultě ČVUT v Praze a poté pracoval v Pražském projektovém ústavu. Při zaměstnání absolvoval postgraduální studium stavební fyziky na ČVUT. Od roku 1979 pracoval jako specialista na urbanistickou akustiku na ministerstvu výstavby a techniky.
Po roce 1989 začal spolupracovat s týdeníkem Tvorba, později se stal šéfredaktorem týdeníku Kmen, který přeměnil na týdeník Tvar. V roce 1990 inicioval vznik nakladatelství a agentury Kdo je kdo a v roce 1992 nakladatelství Modrý jezdec. Spolu se svou ženou stal u zrodu nadace pro podporu filmové dokumentaristiky Člověk a čas a byl spoluautorem základního projektu této nadace Přelom tisíciletí. Od roku 1994 se věnoval produkci dokumentárních filmů své ženy Heleny Třeštíkové, Sladké století, Rozkoš bez rizika, Forte a piana a další. Od roku 1997 je ředitelem Agentury Kdo je kdo, která v časových intervalech vydává aktualizovanou encyklopedii Kdo je kdo v České republice na přelomu 20. století V roce 2005 založil spolu s Danielou Čechovou a Jolanou Stádníkovou internetový a kamenný obchod eAntik se starožitnostmi, jejichž sběratelství je jeho celoživotní vášní a zálibou.
Geniální myšlenka - dělejme, jakože je to pro děti a přitom si klidně můžeme přiznat, že o výtvarném umění nevíme vlastně pořádně skoro nic. A tak, přitom, co se jako vzdělává čistá dětská hlavička, ve skutečnosti se může i dospělý svobodně nechat poučit a přitom neutrpí jeho ego. Těším se, až sáhnu po další knížce - o designu. Tam jsem totálně nepolíbená jakoukoli vědomostí.