Přežil jsem to. To vám můžu říct klidně předem, i když si nejsem jistý, jestli ten zbytek života ještě k něčemu bude. Zdroje energie na Zemi docházely mnohem větší rychlostí, než s jakou pracovaly vědecké týmy na vymýšlení úplně nových. Přitom to bylo od začátku tak snadné... Přenést veškerý civilizovaný svět i s celou jeho ekonomikou do virtuálu. Počítače generující virtuální svět totiž spotřebují miliardkrát méně energie než ten reálný. Naprosto geniální. Přesto v reálu musel zůstat aspoň někdo, kdo by jej udržoval v provozu a kdo by se o tyhle "udržovače" staral. Jsem jedním z nich. Žiju v devátém patře opuštěné administrativní budovy a mám ho celé pro sebe. Všechny budovy v centru jsou opuštěné, protože devětadevadesát procent lidí sedí doma v obytných čtvtích na periferiích, téměř non-stop připojených na virtuál. A všechno vážně krásně fungovalo, než mi začalo připadat, že ten jejich pitomý virtuál se začíná nějak divně prolínat s reálem. Prosakovat. Někde nejspíš byla chyba. Ale co s tím můžete dělat... Já jsem si pořídil glock. Jenomže - jak se ukázalo - to chtělo spíš něco mnohem razantnějšího. Třeba vagón plastické trhaviny. Samostatný román.
Moja minulá jar sa niesla v duchu čítania niekoľkých kníh od Petra Hetešu. Vzhľadom k vtedy ešte celkom novej pandémii to bol dobrý spôsob, ako nemyslieť na svet naokolo. Objavil som vtedy rôzne Hetešovksé zákonitosti, hlavne koncept HHHH, teda Hetešovho Heterosexuálneho Hlavného Hrdinu, mužskú hlavnú postavu vystupujúcu pod rôznymi menami v každom jeho príbehu, ktorá kombináciou sexistických komentárov a konzumácie alkoholu sprevádza čitateľa roznymi poväčšinou scifistickými svetmi. Po asi štvrtej knihe som mal dosť. Túto jar som sa toto úsilie pokúsil zopakovať, no tentokrát to asi ostane len pri Fatal Virtual.
HHHH sa v tomto prípade volá Chris a žije, ako konieckoncov vždy, v počeštenej verzii Baltimoru, kde sa pije pivo z pollitrov a základnou potravinou sú rožky. Väčšina obyvateľstva žije vo Virtuale, virtuálnej realite navrhnutej tak, aby čo najpresnejšie kopírovala realitu, a do reálu sa vracajú len na tie rožky a spánok. Chris je jedným z odpadlíkov, ktorí do Virtualu nechodia, a tak keď si ho najme atraktívna zákazníčka, aby pre ňu niečo vo Virtuale urobil, spolu s čitateľom dostáva šancu skúmať ten svet prvýkrát.
Fatal Virtual je akčný román z príbehom, no jeho hlavným zmyslom života je predstaviť čitateľovi Virtual samotný (niečo ako na čo je človek zvyknutý z new weird príbehov). Bohužiaľ, na to je ale tento svet zúfalo nedomyslený a plný logických dier. Kniha hovorí, že pri svojom vzniku mal byť Virtual veľmi populárny a skoro všetci sa pripojili, no nikde sa k tomu neobjaví motivácia. Virtual je až bolestne presnou kópiou reality, kde sa pri vytváraní postavy môže človek trochu prikrášliť a pri zavretí očí vidí odhlasovací gombík, no tam rozdiely končia. Keď si HHHH Chris potrebuje vo Vituale zaobstarať nášivku na oblečenie, aby si s ňou v tom istom Virtuale mohol vyrobiť kostým, musí osobne kontaktovať správny obchod, počkať deň na výrobu a potom sa pre ňu osobne zastaviť (na miesto sa dostane metrom). Jeho kostým mu umožní (stále vo Virtuale) presvedčiť recepčnú v kancelárskej budove, že si ho objednali na deratizáciu. To všetko znamená, že tvorcovia Virtualu nielen strávili neskutočné množstvo času a úsilia prepisovaním otravných vecí z reality do vylepšeného virtuálneho sveta, ale aj to, že pre bežnú populáciu je z nejakého dôvodu neodolateľné žiť v tom istom svete, z ktorého prišli. V príbehu je toto všetko spomenuté presne jedenkrát, keď sa Chris sťažuje, že si vo Virtuale musí nabíjať svoj mobil, na čo dostane odpoveď, že keby nemusel, tak by na to potom zabúdal aj v reále.
Príbeh Fatal Virtual je viac či menej svižný, drsný a niekedy aj trochu vtipný, no človek musí vynaložiť tak veľa úsilia na ignoráciu všetkých tých dier v logike (základné potraviny chýbajú, no v knihe vystupuje asi sedem značiek cigariet), až je otázne, či za to všetko stoja...
Skvělá kniha! Dlouho mě žádná sci-fi takhle "nechytla" a přečetla jsem ji opravdu jedním dechem. Skvělá stylistika, zápletka, hlavní postavy, příběh hezky odsejpá. Nemám co vytknout, snad jen že bych uvítala pokračování, ať se dozvím, jak to bylo dál.
Budu za kverulanta, ale mně to dost nesedlo. Čekala jsem akci, mrtvoly, zdrhačky a obvyklé hetešovské scény, ale čekala jsem i něco dalšího. Třeba příběh - a ten je na tak tlustou knihu docela ztratil (ano, mělo to zápletku, gradaci a nějaké rozuzlení, ale hodně slabé, pointa průhledná skoro od začátku. Říznější by to bylo v povídce). Nebo charaktery, které by měly hloubku a uvěřitelné motivace a se kterými bych mohla soucítit. Nebo uvěřitelný svět - i tady mi scházela hlubší logika situace. Viděla jsem toto téma zpracované mnohem lépe. Ale ať nemrmlám jenom, jsou tam občas vtipné dialogy.
Fatálně dobré .. ale co napsat bez spoileru ? Jak už je u Heteši zvykem, jeho příběhům (tu slátaninu Cybrain nepočítám) nestačí 100,200 nebo snad 300 stránek, ale jeho fantazie potřebuje alespoň 400 a víc, nicméně s rukou na srdci můžu říct, že jsem nenašel ani Ň, které by snad mohlo připomínat nějakou "vatu", nebo obdobné zdlouhavé a nudné opisování děje. Tohle je prostě lahůdka od začátku do konce a na příliš dlouhé kapitoly si tu opravdu stěžovat nebudete (213 kapitol na cca 400 stránkách). Originální/propracované/zábavné, konečně bezproblémově zformátované a s minimem překlepů.
Už jsem to psal mnohokrát a napíšu to i zde Petr Heteša je aktuálně můj nejoblíbenější český autor. Postupně se chystám koupit si vše co napsal. Fatal Virtual tentokrát Baltimore představuje jak v reálné, tak ve virtuální podobě. Příběh je podobný jako Matrix bratrů Wachowských jen je více srozumitelný. Opět Jack Daniels teče proudem a Camelky v hubě Chrise čadí jak komíny litvínovské chemičky. Závěr příběhu je pěkně otevřený a člověk si může jen domýšlet jak to celé s virtuálem a hlavně Chrisem dopadlo. Za mě perfektní kniha.
Fatal Virtual je opět skvělým osvěžením po záplavě všech těch dystopií a jim podobných knih, na které narazíme na každém rohu. Pro Hetešovi fanoušky je kniha nutností, protože autor neztrácí nic ze své vypravěčské obratnosti a talentu pohltit čtenáře naplno do děje.
Akční, napínavé, charismatický hrdina, hlášky a Baltimore, které opět přežilo katastrofu. Velmi příjemná oddechová kniha, jen kdyby anotace neprozradila polovinu děje. Dokonce i ta konstrukce děje není tak vratká, jako u jiných Hetešových knih.
Matrix? Inception? Ani jedno. Mnohem lepší. Co můžete čekat: Je tu akce, úžasná slečna (až ji potkáte, tak ji poznáte), tradičně český přístup k ději, vtipu a akci, neotevřený neuzavřený konec (je tu prostor pro sequel?), Nevermore Baltimore... čeští autoři mi přirostli k srdci. Doporučuji.
Perfektné čítanie, ale ten koniec bol na môj vkus príliž useknutý. Osobne mi tam na konci chýbala nejaká pointa, rozuzlenie. Ibaže by si autor chystal cestu k pokračovaniu...
Prvých 300 strán som čakám, kedy sa to rozbehne a potom dostanem takýto koniec? :( Každopádne, bolo to zaujímavé, priama reč skoro stále, fajn slovník... Neurazí nenadchne.