Soubor působivých, živě a výrazně psaných povídek pozapomenutého, především zřejmě protože odstrkovaného autora, do ztraceného světa pražské páté čtvrti od počátku minulého století, přes časy první republiky po nejtemnější čas okupace a šoa. Kraus sám prošel lágry a i malebné vzpomínky na svérázný svět pražské židovské komunity psal až po válce. Ale vycházet mohly jen okrajově v publikacích ŽNO a snad proto zůstaly jeho vzpomínky a povídky přehlédnuté a pozapomenuté. Za přečtení rozhodně stojí, kvůli zkušenému vypravěčství, jiskřivému jazyku i příběhům, ať už jsou to vzpomínky na postavičky i osobnosti, smutné a tragické příběhy i vyprávění o lidské vytrvalosti a nezdolnosti.