Sedm zákonů

by Miroslav Bárta

Jak se civilizace rodí, rostou a upadají.

Žijeme v epoše, která nemá obdoby? Je náš svět tak unikátní, jak si myslíme? A budeme první civilizací, která poroste věčně? Nebo je vše prostě jinak a jsme jen dalším kamínkem do mozaiky příběhů člověka na tomto světě? Správná odpověď je pravděpodobně ano i ne.

Naše civilizace, úroveň technologií a znalostí obecně, vyspělost komunikací a lékařské péče i míra blahobytu mluví samy za sebe. Stejně tak ovšem můžeme pozorovat, že podobně jako v minulosti i dnes čelíme dobře známým výzvám, jakými jsou nárůst byrokracie, fungování či selhávání elit, role společenské smlouvy i lídrů, nadbytek nebo naopak chybějící zdroje energie, ekonomické krize nebo (ne)schopnost přizpůsobit se proměnám přírodního prostředí. Objevují se i zcela nové výzvy jako například svět zahalený do globální komunikace, sociální sítě, zetabyte informací, rozpor mezi nashromážděnými poznatky a skutečným poznáním, lidská schopnost masivně měnit své přírodní prostředí, epidemie a mnohé jiné.

Kniha Sedm zákonů nabízí možnost podívat se na dnešní svět jako součást dlouhé časové řady dějin, procesů i dílčích událostí, jejichž charakteristiky prozrazují, že existuje sedm univerzálních zákonů, kterým podléhají všechny civilizace. I my.

Genres: Nonfiction, History

312 pages, Hardcover

Published May 19, 2021

About the author

Miroslav Bárta graduated in Egyptology and Prehistoric and Early Historic Archaeology at Charles University in Prague. Ph.D. studies in Prague and Hamburg. In 2002 habilitation in Egyptology and since 2009 professor of Egyptology. Main fields of research: archeology and history of the third and second millenia B.C., landscape archeology in antiquity, rise and fall of complex societies, interdisciplinary research, archaeological background of the Old Testament. Since 1991 excavating in Egypt, 2003-2008 research of the Western Desert, since 2009 working also in Sudan. In 2002 led the first detailed satelite mapping of the pyramid fields of Abusir, Saqqara and Dahshur. 2003-2004 teaching at UPenn, Philadelphia, PA.

Miroslav Bárta vystudoval egyptologii a pravěkou a raně středověkou archeologii na Univerzitě Karlově v Praze. Po studiu egyptologie v Hamburku v r. 1997 obhájil doktorát, v r. 2002 se habilitoval pro obor egyptologie, v r. 2009 jmenován profesorem pro obor egyptologie. Mezi hlavní oblasti jeho vědeckého zájmu patří archeologie a historie 3. a 2. tis. př. Kr. Intenzivně se zabývá vztahem člověka a krajiny ve starověku, vývojem a kolapsem komplexních společností, koordinuje interdisciplinární výzkumy Českého egyptologického ústavu a zabývá se též archeologickým a kulturně-historickým pozadím Starého Zákona. Od r. 2009 začal s výzkumy i v Súdánu. Kromě archeologické činnosti v Egyptě (od r. 1991) vedl první detailní satelitní mapování pyramidových polí provedené v letech 2002–2003, od r. 2003 vede výzkumy v egyptské Západní poušti a od r. 2005 je zástupcem vedoucího výzkumu lokality Abúsír. Od r. 1998 přednáší na FF UK v Praze, v letech 2003–2004 působil jako profesor egyptologie na University of Pennsylvania (PA, USA).
M. Bárta je členem Mezinárodní egyptologické asociace, členem správní rady Aigyptos Foundation, Bratislava a členem redakční rady časopisu Památky Archeologické.

Reviews

[Mr. · Rating 3 out of 5]

Přemýšlel jsem, zda nepřidat jednu nebo dvě hvězdičky z úcty k autorovi a s ohledem na jeho akademickou prestiž a úspěchy. Toto je ale hodnocení knihy, nikoliv autora. Tedy… Na knihu jsem se velmi těšil v očekávání dalšího zamyšlení nad dějinami lidstva a naší civilizací ve stylu Harariho. Asi na základě názvu. Tato kniha jím bohužel tak úplně není. Jistě stojí za přečtení. Koncept sedmi zákonů je zajímavý a obohacující. Dává nadhled. Vadou na kráse jsou ale faktické chyby (seriál Černobyl je z produkce HBO, nikoliv Netflixu, Beringova úžina není u Grónska) a překlepy, kterými se text hemží. Jako by nakladatelství pospíchalo s knihou do tisku a vykašlalo se na kvalitní korekturu. Je to škoda, dílo autora takového kalibru by si ji zasloužilo. A co se týká obsahu, některé kapitoly jako by byly zbytečně nafukovány irelevantními nebo zbytečně podrobnými texty na úrovni Wikipedie nebo základoškolské učebnice. Byl jsem nastaven na větší koncentraci originálních myšlenek a překvapivých souvislostí. I přes mou možná příliš ostrou kritiku mě kniha většinu času bavila, několik zajímavostí jsem se také dozvěděl, ale hlavně, dýchá z ní autorův pokorný, nadčasový, moudrý a optimistický postoj k životu a naší existenci.

[Dalibor · Rating 4 out of 5]

Tato kniha je horší než jiné Bártovy knihy s tímto tématem. Vylepšují ji kapitoly věnované Vikingům nebo aborigincům a jiné krátké výpravy do historie různých civilizací. Jinak se ale kniha sestává hlavně ze spousty frází, které by se hodily spíše do komentáře na internetu, který dohromady nic neříká.
Sedm popsaných zákonů se dá shrnout do jednoho - zákon klesajících výnosů nebo mezního výnosu. Ať už je daná společnost postavena na využívání jakéhokoli zdroje nebo výhody, tak zisky z něj plynoucí se postupně snižují a vyžadují stále více investované práce. Až se dosáhne stavu, kdy není možné dále zvyšovat investovanou práci aby se efektivně získal produkt, dojde k rychlému kolapsu. Tento proces může být narušen dalšími faktory, které způsobují neefektivitu - korupce, nespolupráce v rámci společnosti nebo změna v prostředí, která vyžaduje přesměrování části vynaložené práce.
Bárta také nepovažuje kolaps za velkou katastrofu, protože jednak vždy někdo přežije (tento arguement nechápu - jako by smrt desítek procent populace nebyl problém) a také pod pojem kolaps zahrnuje změny, které by se lépe pojmenovaly slovy Transformace a Rozpad. Sám definuje kolaps jako pokles komplexity společnosti, ale při rozpadu nebo transformaci k němu ani dojít nemusí, může i narůst. Britské impérium nezkolabovalo, ale rozpadlo se. Komunistické země prošly transformací. Pokud takovéto změny budeme nazývat kolapsem, zbytečně zamlžujeme terminologii.
V knize není zmíněno, jak úspěšné společnosti kolapsu předchází. Píše se zde jen o kulturách, které dosáhly dlouhého trvání jen proto, že žijí na tak nízké úrovni, že nemají kam zkolabovat. A nakonec zanikly při střetu s kulturou vyspělejší. Vyspělé kultury jsou ale schopny nacházet stále nové zdroje a tím se obnovují a předchází popsanému kolapsu. Z hlediska udržitelnosti není moc horších věcí, než se uskromnit na určité úrovni a snažit se minimalizovat dopad na okolí. Tím se hledání nových směrů vývoje podvazuje a kolaps naopak přichází nevyhnutelněji.

[Eduard Kutscher · Rating 4 out of 5]

Miroslava Bártu jsem si moc oblíbil. Baví mě jeho vyprávění a není vůbec těžké se ztotožnit i s jeho myšlenkami, názory.

Takhle kniha mě v tomto jen utvrdila tvrdila. Je to moc pěkná knížka, ale je třeba říct, že není nejjednodušší (alespoň pro mě nebyla). Ani ne tak kvůli stylu psaní, ale kvůli tomu, o čem samotná knížka je. Několikrát se mi stalo, že jsem zabloudil v myšlenkách a pak jsem se pár stránek musel vracet. Těžká je i v tom, že pro naší současnou civilizaci nevyznívá úplně nejlépe (tak to chápu já), byť naděje tu stále je.

Jsme poprvé v historii člověka na této planetě v situaci, že bychom mohli dokázat předcházet událostem, které se na planetě dějí. Je tak jen na nás, zda se skutečně budeme chtít, ve vlastním zájmu, poučit z toho, co máme z naší historie k dispozici, přičemž naše porozumění toho, co se v minulosti člověka odehrávalo, se stále zdokonaluje. Otázkou je, máme-li chuť i kapacitu se poučit a následně se tím řídit.

Závěrem snad jen pár rád, které jsem si z knížky vzal:
1. Život je neustálé hledání a přizpůsobování se.
2. Regenerace společnosti je možná pouze zdola – měňme pozitivně své nejbližší okolí.
3. Budujme vzdělanostní a přemýšlivou společnost. Jen taková může obstát v krizích.
4. Nejprve bychom se měli ptát, co jsou naše základní povinnosti, a teprve potom řešit naše, jakkoliv nepopiratelná, práva.

My rating: 4 ⭐ / 5 ⭐

[Vít Baisa · Rating 3 out of 5]

Autora jsem vůbec neznal,
což je trochu ostuda,
když získal Českou hlavu,
je to nejvýznamnější český archeolog/egyptolog.

Kolaps civilizace není její zánik,
ale spíše zásadní přerod.

Autor operuje s generalizacemi pro různé civilizace,
ale pak řeší konkrétní reálie typu Facebook a Cambridge Analytica.

Rantí na sociální sítě,
řeší elektroauta a další konkrétní témata,
které v knize působí trochu nepatřičně.
Kniha mi přijde spíš jako soubor esejí.

Bohužel se nemohu ubránit pocitu,
že analýza dlouhých časových řad je silně ovlivněna
"hindsight biasem".

Autor tvrdí, že jsme (jako civilizace) zlenivěli,
když nestavíme pyramidy a zmůžeme se pouze na mrakodrapy.
Ale co urychlovače částic?
Měření gravitačních vln?
Teleskop Jamese Webba?
Recyklace nosných raket společností SpaceX?
Sondy Voyager I a II?
Crispr? Nanotechnologie?
Máme schopnosti jako bohové,
tak nevím, v čem jsme zaostali.

Zajímavé téma je nárůst komplexity zákonů,
co vede k myšlence promazávání starých nepotřebných zákonů.
O tom mluvil již před lety Elon Musk
(v souvislosti s firmou Boring Company).

[Jakub · Rating 4 out of 5]

Skvěle napsaná knížka shrnující výzvy a potřeby pro zvládnutí chodu civilizace. Knížka by mohla klidně aspirovat na světový trh, pokud se vynechají opakované výtky na ČR (a možná pár z mnoha na právníky). Čte se rychle, hezky a obzvlášť první půlka knížky je výborná - hned na začátku jsou zákony popsány a shrnuty, následně po kapitolách rozvedeny, první zákony povedeně.

Překryv mezi zákony 4 (sdílené hodnoty a vize) a 5 (společenská smlouva) mi přišel dost výrazný, některé části by klidně mohly být u druhého zákona. Obsah zákonu 6 (energetické a technologické determinace) mi přišel z větší části jako vata. Někdy se objevují menší stylistické a faktické chyby, které trochu kazí celkový dojem toho, že by se rovnou mohla přeložit a do světa. Zpětně viděno, je tam hezky popsán chaos doby covidové v ČR (psána tou dobou). Obecně je ale knížka super, hlavně její hlavní myšlenka.

[PJ Jelének · Rating 5 out of 5]

“Mějte ambici měnit svět. Chtějme sázet, obrazně řečeno, stromy, v jejichž stínu budou odpočívat až naši potomci.”

Ke knize jsem šla naprosto nepoznamenaná jakýmikoliv očekáváními. Debata s Paní Drábovou (velké “P” není omyl, ale fakt) při křtu knihy mě velice pozitivně naladila a číst jsem začala již v tramvaji cestou domu.
Poslechnout si pana Bártu je úžasné a číst to ucelené ještě lepší. Byť od archeologa, kniha se zaobírá velmi aktuálními tématy a ve finále dává vcelku slušný tip na to, jak bychom se jako společnost mohli zachránit.

Byla bych upřímně moc ráda, kdyby tuto knihu četli lidi tak často a tak hodně, jako čtou například čtyři dohody nebo alchymistu, protože myšlenky v ní obsažené a poznatky, nám možná mohou i zachránit (lidově řečeno) zadek.

[jaroiva · Rating 4 out of 5]

Druhá kniha, kterou od autora čtu. Tentokrát mi připadala trochu chaotičtější, ale taky děsivější. Zatímco po přečtení knihy Kolaps neznamená konec jsem byla naladěna docela optimisticky, tady, přestože se názor autora nezměnil, mě jímá větší deprese. Nevím, jestli je to celkovou situací na aktuální naší politické scéně a tím, že první knížku jsem četla ještě před covidovým šílenstvím, ale dýchla na mě mnohem větší beznaděj.

[Martin Kollouch · Rating 3 out of 5]

Dlouho jsem ji odkládal. Měl jsem velká očekávání a bohužel se nenaplnila. Kniha není vyloženě zklamání, ale chybělo mi nějaké hlubší “něco”, které často u jeho jiných textů mívám. Pár faktických chyb a překlepů opravdu značí snahu knihu rychle publikovat, což nikdy není dobré. Jinak je to ale dobré, spíše oddechové čtení pro čtenáře podobné literatury. Takže za přečtení určitě stojí, jen nelze čekat něco zázračného.

[Adam · Rating 4 out of 5]

poprvé jsem se zkusil na historii lidstva z perspektivy "posledních 12 tisíc let"

velmi inspirativní.

jen jsem byl překvapen, kolik prostoru dostaly komentáře k současnosti (covid, Elon Musk a Tesla), klidně bych tyto kapitoly výměnil za víc detailů o starém Egyptě a o dalších dávných civilizacích.

[Tomáš Richter · Rating 2 out of 5]

Pokud si Prof Bárta v pasáži o covid 19 stěžuje na propastný rozdíl mezi reakcí české a izraelské vlády na epidemii, je namístě poznamenat, že rozdíl mezi makrohistorií v jeho podání a podání Yuvala Noaha Harariho je zhruba stejně velký.

[Michal Kraus · Rating 3 out of 5]

Mnoho povyku pro nic. Mix Smila a Harariho v českém pojetí. Až na to, že Smil a Harari jsou o level jinde a věčná srovnávání s dávnou historií spíš nudí, než učí. Zklamání. Kdo nečetl výše zmíněné bude, ale nadšený.

[Giorgio Jelinek · Rating 5 out of 5]

kniha obsahuje spoustu dulezitych sdeleni soucasne civilizaci. must read!

[Ondrej Bozek · Rating 4 out of 5]

Interesting facts, enjoyable historical stories and events.
Few mistakes and errors and few unsuvstantiated claims, seems like it needs better proofreading.

[Petr · Rating 4 out of 5]

Ty příznaky konce civilizací vysoce korespondují se současným stavem...