Od knihy jsem čekala něco naprosto jiného - očekávala jsem maličkosti, na které bychom neměli jako rodiče zapomínat. Místo toho se kniha snaží pokrýt všechny výchovné problémy a nadiktovat rodiči správný postup řešení. První část řešeí všechny možné otázky okolo dítěte od těhotenství, porodu a bondingu, přes kojení a důležitost a´vazby dítěte na matku až po pubertu a osamostňování se. Autor sice v podstatě popisuje myšlenky respektující a kontaktní výchovy, ale jeho způsob mi přijde nevhodný. Samotný jazyk je velmi stručný, bez metafr a příkras, občas velmi zjednodušený.
Co se mi líbilo: + zůstat emočně neutrální při záchvatu dítěte + školka je společensky tolerovaná pohodlnost a výhoda pro dospělé, v zájmu dítěte to ale není + zdůraznění nebezpečí střídavé péče + v noci se dítě nevychovává + proti násilí na dětech + příklady rituálů na začátku puberty + vazba s mámou je vrozená, s otcem získaná + rodiče by měli využívat svou mentální převahu, ne fyzickou + koncept dospělého dítěte + vztah k sourozenci (je důležité se prát a není nutné se dělit o své věci) + strach není respekt + není nutné davat všem stejně, ale všem tolik, kolik potřebují
Naprosto schází jakékoli odkazy na odborné zdroje, ze kterých myšlenky prý vycházejí. Některá tvrzení mi přijdou extrémní a zkratkovitá (např prohlášení, že pokud matka nemá systém v domácích pracech, tak z dítěte vyroste nevzdělný jedinec bez vůle). Autor obecně není moc podporující. Vyjmenovává, co všechno je špatně a co nedělat, ale návodů, jak sitace řešit je v knize pomálu (rady tipu Naučte děti neplýtvat, Otec musí být skutečnou autoritou, Děti mají chapat rozdíl mezi chutí a hladem...). Docela pochybuji, že má autor nějaké vlastní děti. Nebo že nějaké dítě viděl (prý stačí jednou, max dvakrát, něco vysvětlit a dítě pochopí a nebude to už opakovat). Celkově se text často opakuje.
S čím nesouhlasím: - neobejmout dítě v afektu, dokud se samo neuklidní (jak se má asi uklidnit?) - odsuzuje rodiče, pokud si přejí nějaké pohlaví - nevěří v gender a tvrdí že orientaci si můžeme rozumově zvolit - vůbec nebere v potaz, že někdy nemusí povaha dítěte pasovt s povahou rodiče - naivně se ptá, proč děti nechodí více ven - není o tom snad už dost informací? - rozlišuje dívčí a chlapecké aktivity, ale nijak nespcifikuje, které to jsou a jak se odlišují, přičemž nesprávně zvolená aktivita dítě prý velmi do budoucna poznamená
Knih s podobným obsahem je dnes na trhu už dostatek a většina z nich je psána lépe, přehledněji a čitelněji.
Konecne “vychovna” kniha, ktora ma zaujala a z ktorej si aj nieco odnasam. Odporucam citanie doplnit pocuvanim miniserie Malickosti v ramci podcastu Groove and Move, osobne mi to pomohlo lepsie sa knihou prehryzt, hlavne v uvode. Ku knihe sa urcite este niekolkokrat vratim, bolo to pre mna velmi podnetne a prinosne citanie.