Povídka Boženy Němcové, Divá Bára, zpracovává dodnes aktuální tematiku života „odlišného“ člověka ve společnosti. Bára je milá a veselá dívka, která však nesplňuje typické představy o dívce své doby. Její nebojácnost, samostatnost a nezvyklý zjev, ji činí odlišnou, a proto není vesničany přijata. I zde se ale našli lidé, kteří dokázali mít Báru rádi takovou, jaká je...
Božena Němcová, rozená Barbora Novotná, později Barbora Panklová (4. února 1820? Vídeň – 21. ledna 1862, Praha), byla česká spisovatelka. Je považována za zakladatelku novodobé české prózy.
Příjmení Panklová získala, až když si její matku Terezii Novotnou v létě roku 1820 vzal Johann Pankl. Roku 1821 se Panklovi přestěhovali do Ratibořic, kam se za nimi přistěhovala i její babička – Magdaléna Novotná (1825), která malou Barunku velmi ovlivnila; v dospělosti si babičku velmi zidealizovala.
V roce 1841 se vdala za Josefa Němce, který pracoval jako komisař finanční stráže (celník), jeho nadřízení s ostražitostí sledovali jeho projevy češství a služební horlivosti. V souvislosti s tím byl často služebně překládán a rodina se s ním stěhovala. V roce 1841 se stěhuje do Prahy, zde pod vlivem Václava Bolemíra Nebeského a Karla Jaromíra Erbena začala psát česky. Roku 1843 se s mužem odstěhovali do Domažlic, kde působila jako prakticky první národní buditel. Roku 1848 je Josef Němec obviněn ze spiknutí, dochází k nucenému stěhování z místa na místo a v roce 1850 je Josef Němec přeložen do Uher; Božena Němcová se se čtyřmi dětmi stěhuje do Prahy, kde okamžitě navazuje styky s literárně činnými vlastenci. V roce 1851 pobývala s dětmi v lázních u České Třebové a roku 1852 jela za manželem do Uher a přitom navštívila Slovensko. V následujících letech podnikla do Uher ještě dalších několik cest. Pozěji se Němcová sblížila s májovci, ale jinak se stáhla do ústraní, objevila se pouze na pohřbu Karla Havlíčka Borovského (1856).
Na podzim 1861 Němcová opouští manžela a odchází do Litomyšle, kde se pokouší živit prací pro nakladatele Augustu. V té době je ale již vážně nemocná a finanční nouze ji donutí k návratu do Prahy k manželovi. Krátce na to umírá v domě U Tří lip (dnešní ulice Na Příkopě).
Žádná divá Bára - za mě je to jednoznačně diva Bára, protože je absolutní girlboss a Němcová si na ní dala opravdu záležet ❤️🩹 Musím říct, že jsem tu knížku pochopil spíše jako po svém, šel jsem do ní bez jakýchkoliv očekávání (Meixnerová doporučila v Literární hysterii, ale pan Švec to zas nedal do společného čtení v češtině 🤷♀️) a byl jsem mile překvapen, haha.. “Pochopit po svém” v mém případě znamená prosím toto: 1. Celou dobu jsem si divu Báru představoval jako černošku a mám pro to dobré důvody - je tak na začátku přesně popsána a do knihy to tak dost zapadá hlavně podle toho, jak Báru vnímají ostatní. Za mě teda dost nadčasové ☝️ 2. První půlku knihy jsem si myslel, že pojednává o romantickém lesbickém vztahu mezi Bárou a Elškou 💀 OPĚT PRO TO MÁM SVÉ DŮVODY, přečtěte si to sami, doslova se tam spolu pusinkují 😑 ale opět teda klobouk dolů Božence Němcové, už tam dostala černou i queer reprezentaci a je tak rok 1855 - wow 3. Druhou půlku už jsem byl na správné vlně, i tak jsem se ale rozplýval nad nadčasovostí knihy. Feminismus, biedermeier, vše jsem tam cítil v adekvátní míře a fakt doufám, že tím pomohla nějakým mladým holčičkám (i klukům) z té doby. Není to jen o hledání “té pravé lásky”, like it was really serious… Diva Božena s divou Bára určitě měli a dodnes mají co předat!! Chci se ještě pozastavit nad jazykem, kterým je dílo napsané. Ano - docela nepřirozené, určitě se to ale dalo, bla bla bla… Nebyl bych to já, abych nějak neukázal svou dětinskost a nevychovanost 🤣, tak mě prosím nechte citovat jednu z mála pasáží, které mi přišly velmi úsměvné. Slovo “děvka” je tam minimálně 3x použito v jiném významu, než ho znám(e) v dnešní době. „Kůň i býk, kráva i ovce, všecko jí (Báru) to poslouchá, ona zmůže všecko. Taková děvka je v hospodářství pravě boží požehnání.” No, prostě jsem se smál, no a co..😑
Nevím, proč jsem celou tady tu “recenzi”napsal, je to mega random. Dám tomu 5 hvězdiček, protože to prostě dobrý bylo, i když z toho nejsem nijak extra nadšený, MUSÍM BOŽENCE TROŠKU NAHNAT PRŮMĚR 😇 Divá Bára je prostě zabitá knížka, u maturity jim řeknu všechno, co jsem zde napsal, a uvidíme, jo?
Děkuji
This entire review has been hidden because of spoilers.
Toto bolo pre mňa veľké prekvapenie. Nikdy som to nejako neplánovala čítať, dostala som sa k tomu viac-menej náhodou a pritom to bolo fakt skvelé. Výborné a krásne napísané, atmosferické, páčili sa mi tam tie povery zakomponované do príbehu. Bára bola sympatická hlavná postava a Eliška bola super tiež. Skvelá poviedka, odporúčam.
bylo to vtipny, uprimne me to pobavilo, libil se mi i ten konec. jako zabava do hodiny obcanky a na cast cesty ve vlaku.(a aspon jsem neco konecne precetla, skola me uplne odrazuje od cteni a nemam na to vubec cas, doufam, ze po maturitce to bude lepsiii)
Krátká povídka, stejně jako Božena Němcová psala často, aby utekla ze svých životních svárů, i já utekla alespoň na malou chvíli do vesnice, kde byla bývala Bára, proč nosila přídomek Divá? Hledej odpověď v tiše ležících slovech. Jak už jsem zmínila, próza je velmi krátká a tak nezbyl čas začíst se do hloubky, poznat více postav.
Milá povídka, jež mě svou atmosférou vtáhla, a já měla pocit, že jsem sama součástí. Není to nic světoborného, ale je to krásné. Ukazující na lidské vlastnosti, předsudky, na lidskou blbost... Ale také v sobě implicitně nese spoustu dobových informací (pověry, tykání a vykání, společenské postavení...), které čtenáři napomohou představit si, co doba, v níž Božena žila, obnášela. Na závěr musím poukázat na krásně archaický a čtivý jazyk, který mi učaroval, přestože jsem se nesetkala s Boženou poprvé. Vždycky mě okouzlí.
Čekala jsem něco trochu jiného, ale byla jsem celkem mile překvapená. Bára je statná, milá, nebojácná, odhodlaná dívka. Chce pomoci kamarádce Elšce, aby si nemusela vzít správce, protože Elška má ráda doktora z Prahy, kde nějaký čas bydlela u tety. Proto se Bára převlékne za strašidlo a vystraší ho v lese. Bohužel se všichni shodnou, že si zaslouží trest a tak musí jednu noc přespat v komoře na hřbitově. Bára se ničeho nebála, ale bylo jí tam smutno a myslela na myslivce, který se jí líbil. Ráno myslivec šel kolem, vyznal jí lásku a povídka končí svatbou. Líbila se mi povaha Báry, také její vztah s Elškou. Povídka se četla rychle, byla krátká.
This entire review has been hidden because of spoilers.
Bylo to vážně skvělý a musím pochválit Boženku za ten vyprávěcí um, protože se to četlo úplně samo. Vážně krásný, kraťoučký čtení plný feminismu, lesbicky kódovaných postav a silných žen. Vážně to bylo tak teplý, jak jsem doufala. Možná ještě víc. Kdyby to bylo napsaný dneska, tak vám říkám, že by Bára a Elška skončily spolu. Užitý čtení po cestě domů vlakem. První polovina mi úplně připomínala moje wlw zážitky z dospívání před coming outem. Takže pět hvězd.
Fajnová knížka plná zajímavých myšlenek. Moc se mi líbilo přátelští mezi Bárou a Eliškou, jak Bára k ní vždy byla loajální a přišlo jí hrozně zvláštní, proč někdo takový, jako Eliška má nejradši zrovna někoho takového jako Báru. (Taky si ve svém životě občas říkám xD). Konec mi přišel poměrně klišoidní a podle mě trochu autorka zahodila potenciál, ale respektuji.
MÍSTO A DOBA DEJE: Vesnice Vestec (Nymbursko), 19. století DEJ: Obecní pastýr Jakub se oženil s deveckou Bárou. Po roce se jim narodila dívka, kterou pojmenovali po mamince. Kvuli povere si lidé z vesnice mysleli, že se v díteti skrývají zlé nadprirozené síly. Zanedlouho Jakubovi zemrela manželka a vychovával Báru sám. Tu kvuli jejím neobycejným vlastnostem prezdívali vesnicané "divá Bára". Ona sama na žádné povery neverila a nebojácne chodila v noci tam, kam se obycejní lidé neodvážili ani ve dne. Dívka kamarádila s Elškou, neterí faráre, a s Jozífkem, synem kostelníka. Proto mohla chodit na návštevy na faru, kde se jí velmi líbilo. Když deti vyrostly, Jozífek šel do mesta studovat, Elška odjela k bohaté nemocné tete do Prahy a Bára zustala doma s tatínkem. Za tri roky se Elška vrátila od tety, kterou vylécil lékar Hynek. V Praze se z ní stala slecna, ale presto si s Bárou stále dobre rozumela. Sverí se jí, že se zamilovala do Hynka a chce si ho vzít za muže, ale Pepinka, sestra faráre, ji chce provdat ze bohatého, ale nehezkého a zbabelého správce. Bára prozradila Elšce, že má ráda myslivce, ale myslí si, že se mu nikdy nemuže zalíbit. Ale nezapomnela na problém svojí kamarádky a chtela jí pomoci. Prestrojila se za strašidlo a vystrašila správce, že pokud ješte pujde na faru za Elškou, zle se mu povede. Ale lidé odhalili, že strašidlem byla Bára a za trest musela strávit noc v domku na hrbitove. Ráno za ní prišel myslivec a požádal ji o ruku. Elšce prišel z Prahy dopis, že na ni Hynek nezapomnel, z cehož se radovala i Bára. Pred svatbou se s Bárou všichni usmírili a popráli jí hodne štestí do nové etapy života. JAZYK: Prevažuje spisovný jazyk a typické vesnické výrazy (kravka, Kostelníkovic) HLAVNÍ POSTAVY: Bára - nezávislá, silná, temperamentní, statecná, narušuje predstavy o pasivním postavení ženy Eliška - její opak
Proste Diva Bara, co dodat. Je to kratky, je to ctivy. Na svou dobu feministicky pokrokove, na dnesni dobu uz zas zastarale - ale to je pochopitelne, kdyz to zastarale proste JE. Vnitrniho pubertaka pobavi vyskyt slova “děvka”, dnes jiz s ponekud posunutym vyrazem 😁
honestly to byla zatim nejlepsi knizka, co jsem cetla k maturite. chvilema me to moc nebavilo, ale kdyz jsem si to predstavovala jako wlw romance mezi barou a elskou, hned to bylo lepsi! takze definitivne doporucuju
Moc krásný příběh a velmi čtivý. Postava Báry je na svoji dobu vskutku nevídaná a líbilo se mi, že kniha má šťastný konec, že Bára nebyla za svoji "jinakost" okolnostmi potrestána.
Nuž, čakala som, že ju ako bosorku v tej dobe upália, čakala som rozhodne tragickejší koniec, ale aj tak sa mi príbeh páčil. Postava divej Báry mi prišla sympatická a celkovo to bolo také fajn pohodové čítanie. Atmosféra toho obdobia bola veľmi pekne vykreslená cez mnohé slovné spojenia a krátke umelecké opisy (najozaj použité s mierou, čo stačilo mojej fantázii na vykreslenie si obrazu v mojej hlave) a hlavne bol text bohatý aj na historizmy a archaické slová, ktorých tam bolo ozaj požehnane a som vďaka tomu opäť o čosi múdrejšia 😋... A taktiež vyzdvihujem na príbehu jeho jednoduchosť v postavách a vzťahoch medzi nimi. Naozaj nebolo ťažké si zapamätať kto je kto, bolo to prehľadné a s ich motívmi a cieľmi. Koniec koncov niet sa čo diviť, keď je to kratšie dielko, ale za to veľmi pekné dielko!
Postava Báry je sama o sobě docela zajímavá a dalo by se z ní vytěžit vcelku dost, bohužel Němcová se drží své romantické vlny, takže všechno musí skočit svatbou a tím to pro dnešní dobu ztrácí kouzlo. Stejně tak původní jazyk plný dialektu ubírá na srozumitelnosti (i když míň než v Babičce) a na sílu vkládaná přirovnání a idiomy mě taky neohromila. Za zmínku stojí pouze ty části, kdy se u vesnice objevilo strašidlo nebo kdy byla Bára nucena spát v márnici. Pořád nechápu, proč je Němcová považovaná za klenot české literatury.
Díla Boženy Němcové mě nikdy až tolik nelákaly a asi bych se k nim ani nedostala, pokud by nám tuto knihu nezadala naše češtinářka jako povinnou četbu. Rozhodně se mi líbí způsob, jakým autorka popsala venkovský život v první polovině 19. století, je tak podrobný, že mi nedělá potíže takovýto život či jak probíhaly dny na vesnicích, představit. Bára je velmi sympatická hrdinka a líbila se mi číst o jejím kamarádství s Elškou. Moc pěkná kniha, přestože mě ničím nenadchla ani neomrzela.
Přečteno velmi rychle, protože vydání, jež jsem si půjčila mělo pouze 46 stran a 5 obrázku (každý zabral stránku). Přestože je to psáno starši češtinou, tudíž se to hůř četl, příběh je dobrý. Autorka byla jednou z prvních, jež ukázala, že dívka se pro muže nemusí měnit a je v pořádku se nezavděčit všem. Myslím, že knížku sice není nutné číst, ale zprávu vzkazuje hezkou: ,,Ten pravý dívku miluje takovou, jaká je."
Kniha se četla velmi dobře a rychle, i když tam bylo mnoho archaických výrazů. Upřímně to bylo velmi vtipné, hlavně s tou smrtkou, ale to mám pocit si myslí asi většina lidí co tuto knihu někdy četla. Jediné co tomu musím vyčíst, že se mi tam zkrátka nelíbila ta část s tím panem správcem, nevím proč, ale když jsem to četla, tak se mi to až zhnusilo. A chvílemi jsem se ztrácela, jelikož to bylo momenty jak tráva šumí, ale jinak moc dobrá kniha. Doporučuji. 4/5*
Já měla vždy povídky od Boženy Němcové velice rada, hlavně Babičku. Divá Bára mi trochu připomíná Viktorií, i když to je jiný příběh a osud. Divá Bára je speciální jako hlavní protagonistka. V dnešním světě je člověk více přijaty jaký je, i když pociťují, jak je to pořad těžké se lišit od spolku. Divá Bára nás dostává do dřívějších času, kdy to bylo ještě těžší, hlavně a především pro ženy.
Došlo přesně na ty důvody, proč jsem se dlouho k Němcové nedostala. Zbožný život na české vesnici mě zrovna nebaví ani v podání Báry. Nebylo to ovšem špatně početní, neurazí, nenadchne. On i ten konec se mi docela líbil, ale jednu věc mi nikdo nevymluví. Takhle to v knize z té doby samozřejmě být nemůže, ale Bára je na holky, toho se odmítám pustit.
další maturitní četba, četlo se to samo a lehce. tehdy jsem volila mezi dvěma zly (Babička a Bára). dneska už čtu obě, holt do některých knih musí člověk dospět. četli se to lehce a rychle, protože je to povídka a s hlavním postavou bylo snadné hodně soucítit. doporučuji všem divým bárám, nejste v tom samy. xoxo