Dominika na cestě Japonskem

by Dominika Gawliczková

Dominika putuje Japonskem. Z Tokia na venkov, od formalit k přátelství a z klidu samoty do zájmu médií. Ať už se octne opilá s mikrofonem v ruce nebo zamčená v hodinovém hotelu, o legraci není nouze. Koupe se spolu s babičkami, ujíždí před tajfuny, jí syrové chobotnice a neustále se klaní. Ze svobodného sedla motorky se rozhlíží po světě plném pravidel a tradic a přemýšlí. Kým by byla, kdyby se narodila v Japonsku?

Genres: Nonfiction, Travelogue, Czech Literature, Travel

264 pages, Hardcover

Published April 5, 2021

About the author

Česká cestovatelka, spisovatelka a motorkářka. Svět poznává pomalu, s otevřeností a vtipem. Sólové jízdy ji pokaždé zavedou k neobyčejným lidem a pozoruhodné situace popisuje s láskou pro detail. Na motorku nasedla ve 13 letech a po zablácených dobrodružstvích v Asii, Austrálii i Jižní Americe se vydala do Japonska. Vystudovala strojní inženýrství, ale věnuje se všemu jinému.

Reviews

[Markéta Forejtová · Rating 4 out of 5]

Škoda, že hodně zmíněných míst nebylo na mapě.
A taky, že de facto půlka cesty byla úúúplně zkrácená.
Jinak by to bylo 5/5* ;)

[Rivill · Rating 5 out of 5]

Moc příjemné počtení. Nádherné fotky.

[Adela · Rating 5 out of 5]

Pre Dominiku bolo Japonsko veľkým cestovateľským zážitkom, táto kniha však nemá ambíciu byť cestopisom. Predstavuje niekoľko miest v tejto krajine, ktorá je tak veľmi odlišná od ktorejkoľvek inej, a to najmä cez svoje zážitky s miestnou prírodou, svojskými Japoncami a ich bežným životom, ktorého jednotlivé fragmenty jednoducho budete túžiť vyskúšať. Nonstop večierkové obchody s fakt dobrými rezancami, extravagantné televízne vysielanie, tradičné kúpele ako oáza pokoja (aj keď niekedy skôr dobrej zábavy s miestnymi babičkami) alebo brutálne vybavené hodinové hotely - ďakujem, Dominika, že o tom všetkom píšeš s takou ľahkosťou a humorom, aj keď si to tam vôbec nemala jednoduché.

[Můj život knihomolky]

I přesto, že mě cestopisy nikdy nějak zvlášť nezajímaly, ten od Dominiky Gawliczkové jsem si užila. Už v její první knize jsem si oblíbila osobitý styl psaní a humor, kterého je kniha plná. Autorka mě dokázala nadchnout do čtení a celou cestu jsem prožívala s ní.

Moc mě bavilo sledovat japonskou kulturu a i to, jak se Japonci chovají. Je zde vidět kontrast mezi Amerikou a Japonskem, osobně mi Amerika přišla mnohem nebezpečnější a komplikovanější, než Japonsko. A to i přesto, že Japonsko je hůře dostupné a i jazyková bariéra je zde mnohem větší než v Americe. Líbí se mi, jak autorka s lehkostí popisuje všechny události a zajímavosti, které cestou potkala.

Dominika vás zkrátka přesvědčí o tom, že i cestopisy můžou být fajn! I když se kniha těžko recenzuje, protože nemá žádný příběh a tudíž nemohu hodnotit, jak se autorce povedlo napsat nějaký děj, ráda bych vám ji doporučila. O to víc v době, kdy nikdo nikam nemůžeme a většina lidí cestuje jen prstem po mapě.

Ještě bych ráda pochválila grafickou stránku knihy. Kromě ilustrací v ní naleznete i spoustu fotografií z naprosto nádherných míst.

Za poskytnutí knížky k recenzi děkuji Albatros Media!

[Pavol Sojcik · Rating 5 out of 5]

Pri ziadnej inej knihe som sa nesmial nahlas tak casto ako pri tejto, minimalne kvoli tomu davam zasluzenych 5/5 :-) inak je kniha super pohladom do japonskej kultury (a Dominika robi krasne fotky.)

[Keruonedz · Rating 4 out of 5]

Japonská specifika mě bavila a konečně to vypadá, že Dominika celou cestu netrpěla :)

Vyslechnu si seznam pravidel, která musím dodržovat, a hlavně zákazů, které nesmím porušit, z čehož mi jde hlava kolem. Jsou to totiž věci, které by mě ani ve snu nenapadlo dělat, ale pokaždé, když mi je v Japonsku zakazují, mám pocit, že kolem mě někdo staví ohradu a já chci hrozně vyskočit ven a zachvacuje mě panika a jednoho dne to tady ve mně asi exploduje, ale dnes ne. Dnes se budu dívat na motory. :)

Ječmenný čaj chutná jako studené, týden odleželé kafe, které někdo připravil ze starého lógru a dolil vodou. A vůbec nejhorší vlastností tohotot produktu je, že pokud naliju cokoliv do lahve od čaje z ječmene, chutná to zase jako čaj z ječmene.

V Japonsku je hledání práce obvykle pevně spjato s posledním rokem univerzity, a pokud má člověk být v životě úspěšný, měl by si v tomto období zajistit pozici. Firma se tak zaměstnance ujme přímo ze školy pod příslibem prakticky doživotní jistoty výměnou za věrnost.

Když si někdy uvědomím, že se nemalou rychlostí řítím po dvou nestabilních kolech po jakémsi pásu tvrdé hmoty mezi lidmi a zvířaty, protože pode mnou vybuchuje nějaký motor, zní to prostě absurdně. Ale je to tak hezké.

Celé Japonsko se potýká se stárnoucí populací a odlivem lidí do vělkých měst, nejmladšímu obyvateli je tady 55 let. Zatímco kdysi Nagoro čítalo kolem 300 lidí, dnes jich tu žije jen 27. A asi 270 strašáků.

Někdy se stařenky na stará kolena z osamělosti promění v lupičky a opakovaně kradou drobné zboží v obchodech, jako knihy, pití nebo maso, aby se dostaly do vězení. Mají v něm bohatější společenksý život a některé si tam užívají svou první práci v životě. Pochvalují si také péči a jídlo.

[Ljuba Grigorova · Rating 5 out of 5]

Po této knize se na svou podzimní cestu do Japonska ještě víc těším, ale zároveň jsem z toho ještě víc nervózní :D Dominika pro mě v této knize otevírá úplně jiný svět. Bylo neskutečně zajímavé poznávat místní etnikum jejíma očima, a i přestože vím, že má cesta pravděpodobně nebude zdaleka tak dobrodružná, moc ráda bych nějaký podobný kontakt s Japonci zažila.

Kniha začíná panem Minatem, majitelem tokijského rjokanu. A vlastně celou cestu Dominiku tak nějak doprovází, ať už v podobě telefonických konzultací nebo neuvěřitelném počtu příbuzenstva a známostí po celém Japonsku.
Každá kapitola začíná nádhernou grafikou a díky doplňujícím fotografiím spolu dokážou navodit perfektní atmosféru.

V knize přijdete na to, že si před cestou do Japonska musíte: naučit japonský jazyk, zjistit si, jak používat místní koupelny a připravit se na to, že všichni žerou syrové maso, ať už se jedná o rybu nebo kuře.

Pro mě jako člověka, který se učil maximálně čínsky (a i to tak v kvintě na gymplu), člověka, který nejí vůbec žádné maso, natož syrové, tak zbývá pouze jediné. Nastudovat si, jak používat místní koupelny. Pak budu určitě v cajku.

5/5

[Lory H. · Rating 4 out of 5]

Celkem milé letní čtení. Z mého pohledu tohle není tak úplně cestopis, ale spíš takový deník o pocitech a dojmech. A pokud tak člověk tuhle knížku bere, je to úplně v pořádku. Pomyslný seznam míst a reálií, které bych chtěla v Japonsku vidět, bych s její pomocí nejspíš sepsat nedokázala. Popravdě ani nevím, jestli jsem si z ní odnesla něco víc než vědomí, že do Japonska ráda vyrazím na dovolenou a že bych tam v žádném případě nechtěla bydlet - ale i taková četba je čas od času potřeba. Přemýšlela jsem nad počtem hvězdiček, poslední dobou je přiděluju stále víc a víc nerada a poněkud neochotně, ale vzhledem k tomu, že putování po Japonsku má v konečném výsledku mnohem optimističtější náboj než kniha o Jižní Americe, které jsem onehdy nezkušeně přidělila čtyři hvězdičky, měla bych černé svědomí, kdyby je nedala i teď. Velké plus přidávám za fotky, obdobně jako ty z Jižní Ameriky jsou úchvatné.

[Knihotani · Rating 4 out of 5]

Já cestopisy většinou moc nečtu, ale tento byl o Japonsku, a navíc jej autorka projížděla na motorce. Což jsou věci přesně pro mě. Kniha které se odehrávají v Japonsku mě poslední dobou hodně baví. A motorky jsou srdeční záležitost už pár let.

Styl jakým je kniha psaná mě dost bavil, dokonce jsem se i několikrát zasmála, plus ty fotografie, kterými je kniha obohacena jsou parádní. Jen, co mě mrzelo bylo, že některé části byly dost zkrácené a klidně bych si o tom přečetla více. Jedná část cesty byla na můj vkus opravdu hrozně moc krátká. A něco zase bylo popisováno až moc zdlouhavě na můj vkus.

[Patricie Prokešová · Rating 4 out of 5]

Líbí se mi grafické zpracování a jak je to celkově pojaté ;)
Pokud vám v knize přijde, že je málo informací, bude to tím, že to není cestovní příručka ani průvodce Japonskem. Také jsem trošku čekala, že pokud je v knize nakreslená mapa, tak bude autorka na místa na mapě více odkazovat a třeba mi to více řekne, co a kde navštívila. Ale i tak si myslím, že je pěkná.
Líbí se mi, že své popisující trable či dobrodružství Dominika pojala s humorem sobě vlastním a věci v Japonsku nijak nepřikrášluje, má na vše své vlastní názory :)

Hodnocení: 8/10

[Hallien · Rating 5 out of 5]

Táto kniha ma bavila ešte viac než tá predošlá o ceste Južnou Amerikou. Ako prvé chcem opäť vyzdvihnúť samotné vydanie ktoré je úžasné a obsahuje nielen množstvo kvalitných fotografií ale aj unikátne ilustrácie. Rozprávanie tentokrát zahŕňa miestami aj informácie o krajine, čo bola v podstate jediná seriózna výčitka pri predošlej knihe. Táto si tak už zaslúži takmer plných 5 hviezdičiek - jediné, čo by som od knihy chcel je aby mala viac strán. Dúfam že autorka s publikovaním zážitkov z ciest nehodlá skončiť!

[Daniela · Rating 4 out of 5]

Príjemný oddychový cestopis z pohľadu mladej baby, ktorá sa rozhodla precestovať Japonsko na motorke, podľa jej slov "nie preto, že by to bola odjakživa vysnívaná destinácia, ale skrátka preto, že by to mohla byť zábava." Aj bola. :) Ak už máte aspoň nejaké vedomosti o Japonsku a jeho kultúre, nestretnete sa tu s ničím prekvapivým, no i tak som sa dobre bavila a knižka sa v podstate čítala sama. Chválim aj vydarené spracovanie, pekné ilustrácie a veľa farebných fotografií.

[Zany · Rating 5 out of 5]

Autorku jsem znal z jejich televizních vystoupení, knihy mne ovšem míjely. Až když jsem náhodou narazil na ebook jsem v rámci cílenějšího výběru knih o cestování Dominice dal šanci a nelituji toho. Kniha je poutavá, čtivě a vtipně napsaná, Japonsko, jeho obyvatelé i Dominičiny zážitky jsou zajímavé. Určitě se poohlédnu i po předchozích Dominičiných knihách.

[Ivka_s_knihou · Rating 4 out of 5]

3,5* ...pravděpodobně jenom za popis cesty bych dala tři hvězdičky, protože mi hodně vadilo, že tam třeba nebylo víc přírody nebo ať mi nikdo neříká, že by se nevešlo alespoň pár odstavců o Hirošimě. Bohužel jsem z té knížky neměla pocit, jako bych se chtěla hned zítra sbalit a letět do Japonska. Ale už kvůli těm fotkám dávám tu půl hvězdičku navíc.

[Irena P. · Rating 4 out of 5]

Zajímavý náhled, jak Japonsko vnímá Japonskem nepolíbený a neposedlý člověk.
Většinu textů a fotografií jsem už četla a viděla na FB, ale vůbec mi to nevadilo. Trochu ale zamrzí, že od odjezdu z Kjúšú je popisu cesty velmi poskrovnu a druhé půlce cesty je tak věnováno minimum pozornosti.

[Ef Grey · Rating 4 out of 5]

Super grafika.
Motorky mě vůbec nezajímají, šokantní fakta o Japonsku to vyvážila, byť jsem měla někde v podvědomí, že mají svítící záchody a je odsouzeníhodné, když smrkáte na veřejnosti, tak mě to znovu překvapilo.

[Jana · Rating 4 out of 5]

Kniha je dobře napsaná a velmi vtipná. Jediné, co mě mrzelo, je to, že jsem měla pocit, že z důvodu buď času nebo prostoru byla část cesty zcela přeskočena. Protože nevěřím, že se toho stalo tolik na první půlce cesty a druhá půlka byla zcela bez událostí. Jen proto nedávám pátou hvězdičku.

[Zlatka · Rating 5 out of 5]

Úžasně vtipné. Kdyby byly místa na mapě, tak by to bylo ještě lepší.

[Eva · Rating 4 out of 5]

Druha pulka mi prijde hodne osekana, coz je skoda. Ale jinak pekna knizka

[Jan]

Moc příjemná kniha o cestě mým milovaným Japonskem. Akorát by mohla být delší - mapa cesty na první straně vás navnadí, ale prakticky celá část "cesty na sever" po západním pobřeží je vynechaná bez popisu, a to je velká škoda.
Pěkný fotky.