Zlatá Grai

Zlatá Grai #1

by Kristina M. Waagnerová

Přísežní sourozenci Bastien a Isarell nastupují do bojové školy Světelné říše. Oba si určují vysoké cíle – Bastien volí za mistra nejschopnějšího, také však nejkrutějšího válečného prince, Isarell šílenou královnu divoženek. Oba se stávají klíčovými loutkami v rukou velmi nebezpečných intrikánů. Dokončit výcvik je tak může stát víc, než jsou ochotni zaplatit. Ale z té cesty už nemůžou sejít – i kdyby vedla přímo do pekla.

Strhující fantasy příběh, který vás polapí a nepustí, dokud jím neprotančíte až na poslední stranu.

Genres: Fantasy, Magic, Czech Literature

655 pages, ebook

Published January 1, 2021

Reviews

[Ettelwen · Rating 2 out of 5]

Kamkoliv jsem se ve Zlaté Grai vydala, všude jsem narážela na brutalitu a násilí. Je na ní vystavěn svět, jsou na ní broušeny postavy, definuje atmosféru i většinu vztahových záležitostí. Problém nastává v momentě, kdy si jeden uvědomí, že rádoby brutalita hrající první housle je samo účelově dosazená. A v její snaze jí nikdo nepomáhá.
A najednou se všechno bortí jako domeček z karet. Postavy jsou prázdné, nevyvíjí se, jen očekávatelně reagují na každý další zásah, svět, v němž lze spatřovat nejvíce potenciálu na brutalitu schopně odpovídá brutalitou a nechává ležet vše, co by mohlo úžasně fungovat…

A já jsem zklamaná, protože jsem našla takhle prázdnou skořápku na místě, jenž jsem čekala naplněné po okraj…

[Erika Jasenovcová · Rating 5 out of 5]

Nemala som očakávania ale táto kniha mi vyrazila dych. Ďakujem za ten zážitok poriadneho fantasy ❤️.

[Miri · Rating 4 out of 5]

Po dvou měsících to mám konečně přečtené a nebudu lhát – bylo to skvělé a zatím je to za mě nejlepší high fantasy, co jsem četla! Ze začátku to pro mě bylo hodně složité a ne všechno jsem pochopila, ale i přesto se mi ten svět neskutečně zaryl pod kůži a potřebuji víc takových světů, kde to není žádná procházka růžovým sadem! <3

[Livus_cita · Rating 5 out of 5]

Z príbehu a štýlu písania je vidno,koľko úsilia do neho autorka vložila. Je naozaj dokonale prepracovaný👌. Z opisov si dokážete živo predstaviť každý jeden detail,či už okolia,výzoru postáv alebo ich pocitov. Oceňujem, že pri toľkých postavách v knihe,mala každá jedna úplne inú povahu a svoju charizmu.

Dá sa povedať, že prvá polovica knihy je o spoznávaní celého sveta,jednotlivých spoločenstiev,ktoré ho tvoria a rôznych zvykov,obradov,výcvikov a bojov. Spoznáme taktiež hlavných hrdinov Isarell a Bastiena. Strieborných rytierov jorrei,ktorí čerpajú silu zo strieborných hviezd.Sarrei,ktorí potrebujú k prežitiu krv a čerpajú energiu z červených hviezd a divokých ľudí z oblasti Stínu. Tieto tri spoločenstvá medzi sebou odjakživa bojujú, takže o akciu nieje núdza.

Čo mňa neskutočne bavilo,bol výcvik Isarell. Kráľovná Ymira a divožienky boli úplné fanatičky 😃 Tvrdé,cieľavedomé a prefíkané bojovníčky,ktoré mali veľké tajomstvo pred celým spoločenstvom Jorrei.

Bastien nebol zo začiatku až taký výrazný ako Isarell,ale v dospelosti sa z neho vykľul celkom fajn chlap 💪Vybral si výcvik u krutého vojnového princa Daimóna,ktorý je postrachom pre všetky národy a hlavne kráľovnú Ymiru a Isarell.

Boje na život a na smrť,intrigy,temnota,mágia.Akciou a napätím autorka nešetrila a čerešničkou na torte bol záver,ktorý som si neskutočne užila.

Ak máte radi temné a drsné fantasy bez romantiky,určite siahnite po tejto knihe. Je to prvá časť štvordielnej série a verím tomu,že ďalšie časti sú ešte lepšie a drsnejšie.

[Abyss · Rating 3 out of 5]

Tenhle svět stojí na poměrně složitých základech a tak na začátku převládá trochu pocit zmatení. :D Je tu hodně postav, národů, míst, hodností... všechno to autorsky ukočírovat dalo určitě plno práce a za to klobouček.
Extra v té audio verzi je to ale občas oříšek, protože pokud nešpicujete uši, mohlo by vám třeba utéct něco zásadního, nějaké nové vysvětlení, klasická kniha je na tohle vhodnější :D

Na můj vkus tu bylo až moc násilí a hodně se inklinovalo k sexuálnímu teroru. Je to taková ta hrubá fantasy, která to má někdy těžší, protože už jen pro svoji drsnost nesedne každému. Zatím jsem si úplně nevytvořila vztah k postavám a nemůžu proto úplně říct, že by mi vlastně záleželo na tom, co se jim děje, i díky tomu jsem nakonec dala knize tři hvězdičky.

[David · Rating 3 out of 5]

Tahle kniha zřejmě cílí na dívčí publikum a podle mě je zde vidět inspirace Sarah J. Maas, takže fanynky Skleněného trůnu by byly určitě spokojené. Já jsem se v knize moc nenašel. Nicméně je kniha čitelná, ale s dalším dílem pokračovat nebudu.

[Elizzium · Rating 4 out of 5]

Už dlho sa mi nestalo, aby som takmer 600-stranový príbeh zhltla za necelé dva dni. Pri Zlatej Grai to nebol žiadny problém. Autorka ma svojím úderným štýlom a doslova živou prozaickou energiou zaujala hneď od prológu.

Neviem prečo, ale stále som bola v domnienke, že Zlatá Grai patrí do kategórie ľahšieho fantasy s minimálnym worldbuildingom. Ibaže by nie.

Kristína M. Waagnerová má svoj fantazijný svet premyslený do posledného detailu. Aithra je komplexná, bohatá na históriu, fungovanie, rôzne rasy či hierarchické usporiadanie. Informácie sú čitateľovi dávkované prakticky od prvého slova. Svet patrí medzi tie zložitejšie, avšak ak čítate pozorne, nebudete mať problém uchopiť jeho pravidlá a zákonitosti. Nájdete tu veľa nových pojmov, ktoré pochopíte z kontextu. Ak nie, na konci knihy nájdete slovník pojmov (aj zoznam postáv).

Budovanie sveta nie je, samozrejme, to jediné, čo mi na príbehu sadlo. Užívala som si aj samotný dej a príbeh, ktorý autorka vyskladala. Jeho značnú časť zaberajú rôzne výcviky, ktoré siahajú až za hranice možností knižných aktérov, či smrtiace duely.

Bolo to násilné? Bolo. Vadilo mi to? Úprimne nie.
Odjakživa ma subjektívne bavia drsnejšie a brutálnejšie fantasy svety na úkor tých, ktoré sú plné férov s nablýskaným oblečením, dokonalými účesmi či svalmi mužských hrdinov, ktorí ich majú doslova len na okrasu.

Bolo efektívne, že si jorrei takto v podstate vyplienili aj silných jedincov zo svojej populácie? Určite nie. Vnímam to však ako súčasť určitej „kultúry“ a tradície danej rasy – národa, ktorú autorka vytvorila v zmysle „prežiť majú právo len tí najsilnejší“. Samozrejme, ja by som v takomto svete žiť nechcela, ale ako som už spomínala vyššie – keď fantasy, tak buďiš. 🤌

Ešte sa kúsok zastavím pri divožienkach. Ich fungovanie ma doslova fascinovalo a skláňam poklonu autorke, že sa v súvislosti s týmto „spoločenstvom“ nebála použiť označenie „kult“. S takýmto až fanatickým (nebudem používať eufemizmy) spoločenstvom žien som sa už stretla v inom fantasy diele a bolo to považované za niečo úplne normálne, až bežné. A presne takéto detaily u mňa robia rozdiel – tam sa mi to bridilo až hnusilo a tu ma to fascinovalo.

A aby som nezabudla – ak hľadáte romantickú fantasy, tu vás sklamem. Žiadne vzťahové či ero mecheche tu nenájdete. Ani keby ste hľadali lupou. Tlieskam. 👏

Zlatá Grai mala aj zopár múch, avšak väčšina z nich mi neprekážala natoľko, aby mi kazila zážitok. Za jedinú „slabinu“ považujem postavy. Nevadili mi, no skôr som si k nim vybudovala neutrálny vzťah. Nenašla som si svojho obľúbenca či obľúbenkyňu, za ktorú by som takpovediac knižne aj dýchala. Skôr som mala pocit, že ich autorka v tejto úvodnej časti použila ako nástroj intríg.

Keďže ide o prvotinu, verím, že sa to ďalšími časťami zmení a postupne si ten knižný vzťah vybudujem. 😊 Do ďalších častí sa určite plánujem pustiť – čím skôr, tým lepšie. Pretože tu vidím obrovský potenciál, či už v samotnom svete, alebo v dejovej linke. Veď aj záver ma odpálil. 🤭

[Knihomolka Barča · Rating 4 out of 5]

Nejprve bych chtěla moc poděkovat samotné autorce za to, že se mi ozvala a poskytla mi eknihu k přečtení. Vážně si vážně moc vážím toho, že mě oslovila.
Teď už ale k samotné knize. Zlatá Grai je první díl fantasy série a pokud se nemýlím tak i prvotina autorky. A přesto to bylo skvělé! Ze začátku mi nějakou chvíli trvalo, než jsem pochopila celý ten svět, kouzelné bytosti a politické uspořádání, ale jakmile se tak jednou stalo, nemohla jsem se od knihy odtrhnout. Trochu mi vadilo časté přeskakování z místa na místo, časové skok a extrémně! dlouhé kapitoly, ale to byly všechno takové maličkosti, na které jsem si ale po čase zvykla a ke konci už mi ani nevadily.
Postavy mi přišly skvělé! Isarell jsem fandila od první stránky. Přestože nemám ráda takové ty hrdinky typu Jude nebo Caleana, Isarell jsem si oblíbila, protože vůbec nebyla taková, i když by se to tak na první pohled mohlo zdát. Ale ona na rozdíl od těchto hrdinek měla propracovanou osobnost, na nic si nehrála a nebyla namyšlená. I když mi trošku vadilo, že byla moooc krásná(protože všechny hlavní hrdinky jsou krásné🙈). Bastien byl úžasný! A ten jeho sourozenecký vztah s Isarell byl úplně boží! I ostatní postavy měly svou hloubku a mnoho z nich jsem měla ráda. A samozřejmě se tu našly i otravné a zlé postavy, které jsem nenáviděla, což příběhu dodává tu pravou atmosféru.
Magický systém a stvořený svět byl ohromně a do detailu propracovaný. Kolikrát jsem se podivovala nad tím, co všechno dokázala autorka vymyslet, a kdybych nevěděla, kdo knihu napsal, klidně bych uvěřila, že je to nějaký zahraniční bestseller od populárního autora.
Musím ocenit, že v příběhu nebyla romantika, protože té už mám ve fantasy příbězích víc než dost, ještě ke všemu, když je tam vložena na úkor děje. Bylo to drsné fantasy, ale ty scény nebyly popsány nějak extra brutálně, takže se podle mě nemusíte bát. Místy mi to připomínalo Makovou válku, což rozhodně není výtka. Děj i zvraty byly smysluplné a já jsem se nemohla dočkat, až se dozvím, jak to celé dopadne.
☆☆☆☆☆☆☆☆
Hodnocení: 4-4,5☆/5☆
Knihu mohu rozhodně doporučit!

[Marie Domská · Rating 5 out of 5]

Skvělá fantasy se silnou hrdinkou, jejíž sílu z ní doslova vyždímali, aby se dostala tam, kam autorka chtěla. Až jsem si místy říkala, že to snad psal muž a ne žena, protože naprosto neměla se svými hrdiny slitování.
Svět je propracovaný od první stránky až po konec. A všechno je skvěle vysvětleno. A taky je to velmi originální svět, do kterého prostě nejde se nezamilovat.

Zvláštní věcí je, že kniha má dva nešvary, které, když se zmíní, mě už předem od knihy odrazují: 1) v úvodu vysvětlení světa, 2) učení hrdiny a jeho růst od dítěte až po mladého dospělého. Ale tady to fungovalo tak úžasně, že jsem si ani jednou neposteskla, že by mě to nudilo. Prostě dokonalé! 😍

[Petra Machová · Rating 4 out of 5]

Četla jsem ji pomalu, ale bavila mě.

**může obsahovat spoiler**




Tenhle svět i postavy mají své kouzlo, i když mě ke konci dost mrzí, že tu každý poslouchá jen svého boha/mistra/vládce a klidně se kvůli tomu nechá zabít, zmračit a je vděčný za tu příležitost. Možná je to můj osobní pocit. I hlavní hrdinka neměla svou vůli, ani jednou ji nenapado, co by ji bavilo jiného, než to, pro co ji určili jako malou... a díky konci knihy je konečně trochu vidět, kdo tahá za nitky a možná i trochu proč. Budou to další mocenské hry... procitne Isarel? Jinak krom Bastiena mi byl sympatický i Kreon a jsem ráda, že zatím neumřel.

[Áža Sládková · Rating 5 out of 5]

Naprosto netuším, kde začít svou recenzi, protože to byla doopravdy velká jízda a emoční nálož a já musím říct, že jsem si to doopravdy užila.

Z počátku jsem měla problém se začíst a myslím, že to trvalo skoro 100 možná až 150 stran. Když jsem se začetla a začala hltat, co se děje kolem Isarell a byla jsem úplně napjatá a natěšená, co bude dál, tak přišla část třetí. Najednou jsem měla pocit, že jsem se ocitla opět na začátku a musela jsem se znovu začíst. Možná by bylo lepší, kdyby autorka tyhle dvě linie rozvíjela od počátku zároveň.

Svět příběhu je naprosto dokonalý a autorka dala doopravdy možnost se do něj ponořit naplno! A byla jsem extrémně ráda, že existuje rejstřík jmen a že jsem obdržela i rejstřík pojmů, protože to mi hodně pomáhalo se v celém fungování světa ještě lépe zorientovat.

Isarell je výborná postava a má ohromný rozvoj, protože ji vidíte vyrůstat a zocelovat se. Já si ji doopravdy zamilovala a celou dobu jsem se bála, že autorka ji postaví do boje na život a na smrt s Bastienem. To by mi doopravdy zlomilo srdce. Ale co se týče jejich vývoje vztahu tak jsem byla spokojená a někdy i velmi překvapená. Postav je tu doopravdy mnoho a vystihnout pravou podstatu všech by zabralo na samotnou recenzi. Já jsem si ohromně oblíbila Lucillu a vlastně skoro většinu divoženek. Postavy se musí odhodlal k různým výzvám a občas se budete bát zda to není až příliš, ale rozhodně s nimi budete společně bojovat i soucitit.

Děj plyne velmi dobře a bavil mě (výjimka zmíněná v úvodu recenze). Nevadily mi časové skoky, dávalo to příběhu naprosto jiný rozměr a ani délka kapitol mě nijak nezaskočila (možná proto, že jejich délky neřeším nikdy kromě čtení do školy 😂). V ději na vás čeká několik malých i velkých zvratů a občas jsem vůbec nechápala, proč mi to autorka dělá a chce abych trpěla. A ten konec? Panebože to doopravdy zažehlo mou zvědavost a nalákalo mě to na další díl. Samozřejmě nečekejte, že vám autorka odpoví na všechny otázky.

Příběh je krásný, něžný, vtipný, ale i drsný a surový a hlavně hodně emotivní, sama jsem mnohdy naprosto trnula ve strachu o postavy a dokonce ukápla nějaká slzička. Doopravdy ho mohu doporučit všem milovníkům fantasy (P. S. romantickou linku nehledejte!)

⭐ 4.5/5 (nechávám si prostor pro další díl)

[lili.darknight · Rating 1 out of 5]

Zdá sa, že som opäť čítala úplne inú knihu ako všetci ostatní.

No nech sa na to dívam z akéhokoľvek uhlu, skrátka je to pre mňa až príliš nestráviteľné.

[Zuzana Hartmanová · Rating 3 out of 5]

Se sepsáním recenze na tuhle knihu jsem dost zápasila. Důvod toho zápasu je vlastně prostý – jako spisovatelka vidím řadu kladů, které kniha má, ale jako čtenářku mě to minulo o několik koňských délek. Pokusila jsem se sepsat co nejobjektivnější pohled na věc (v samotném závěru pak mám pár osobních poznámek, které nejsou součástí recenze pro Děti noci).

…
Kristina M. Waagnerová má propracovaný svět – Aithru –, v němž může být pro některé sice zpočátku těžší se orientovat, ale čtenářům uvyklým na rozsáhlé epické série to pravděpodobně nebude činit potíže. Historie a mytologie Aithry jsou bohaté a samotný svět je popsán natolik barvitě, že čtenářům nebude činit problémy si ho představit do nejmenších detailů. Celkově je autorčino estetické pojetí světa působivé – v některých ohledech se může sice zdát lehce erpégečkové (příkladem budiž alabastrové meče jorrei), ale do příběhu to sedí.

Občas se zdá, jako by autorka něco nedomyslela, ale nedlouho poté se dané věci vysvětlí. Oceňuji, že Kristina M. Waagnerová s textem pracuje tímto způsobem – je na tom znát, že nad příběhem dopředu přemýšlí a dokáže ho vidět i z pohledu čtenářů. Zároveň je ve vyprávění patrná i sebereflexe některých postav, které vnímají svět kolem realisticky – uvědomují si například všudypřítomný fanatismus nebo nemorálnost všeobecné záliby v násilí, což drtivá většina ostatních bere jako společenskou normu a nevidí na tom nic špatného.
Velice věrohodně a naturalisticky je tu také popsaný trénink, kolem nějž se značná část knihy točí. V podání Kristiny M. Waagnerové se čtenářů snadno zmocní pocit, že je spolu s hrdiny bolí svaly a v očích štípe pot.

Neustálý trénink, duely, zkoušky a větší či menší souboje nedají čtenářům vydechnout, příběh se neúprosně žene vpřed bez jakékoliv šance na odpočinek. Což je největší předností a zároveň největší slabinou celé Zlaté grai. V případě, že je vyprávění koncipováno podobným způsobem, mohou totiž nastat v zásadě jen dvě věci.
První je ta, že čtenář knihu zhltne, bude v naprosté euforii z toho, jaká to byla brutální akční jízda a bude ihned požadovat další díl.
Druhá, podstatně méně radostná možnost (která potkala bohužel i mě) je pak ta, že vůči násilí v románu, které je hlavním hnacím motorem příběhu, čtenář otupí. Zlatá grai nedopřeje hrdinům (ani čtenářům) chvíli klidu, aby nabrali dech a zklidnili se, aby stihli vstřebat to, co se událo. Neustávající proud brutality, krutostí a týrání (ať už fyzického, či psychického) začne být čtenářům poměrně rychle lhostejný. Na to sekundárně navazuje to, že jim velice pravděpodobně začnou být stejně lhostejné i samotné postavy, které se toho účastní, a výsledek tak bude působit samoúčelně.

V případě Zlaté grai s výše popsaným souvisí ještě jedna věc a tou je nulová šance, že by se situace hrdinů mohla nějak změnit – a jim to vlastně ani nevadí. Jediné světlo na konci tunelu představují zkoušky, po nichž se sice postavy posunou na společenském žebříčku, ale dosáhnou jedině toho, že je čeká další brutální trénink a po něm akorát další zkouška spočívající opět jen v mrzačení a zabíjení. Všichni – bez ohledu na pohlaví či rasu – vždycky volí jako řešení jakéhokoliv problému pouze násilí. Je zřejmé, že to byl autorčin záměr, a vytvoření bezútěšného světa plného utrpení, kde motivací drtivé většiny je být nejlepší, nejmocnější a nejobávanější, se jí podařilo na výbornou. Jenže se jí to povedlo až tak dobře, že absence jakékoliv naděje byla ke konci už ubíjející – a to navzdory tomu, že se začaly objevovat zajímavé intriky a náznak ústřední linky, kterou kniha do té doby postrádala. Musím ovšem uznat, že i přes opakování motivu trénink/zkouška se autorce podařilo vždy přijít s něčím, co repetitivnost této struktury vyprávění aspoň maličko narušilo.

Příběh z pera spisovatelky Kristiny M. Waagnerové má dobře vystavěný svět, zajímavou mytologii a hromadu nápadů, ovšem slušela by mu větší emocionální vyváženost a prostor si věci víc prožít.


Pár osobních poznámek, které jsem nezahrnovala do celkového hodnocení, protože se jedná o moje osobní preference, které kolem a kolem o kvalitě knihy nevypovídají.
!!SPOILERY!!
- Fanatismus. To je jedna z mála věcí, kterými v reálném životě skutečně z hloubi duše pohrdám. A z toho důvodu jsem se bohužel nedokázala přimět fandit hrdince, která je fanatická tak, až to občas zaskočí i její kolegyně. Můžeme se stokrát ohánět tím, že tam je pouto k její královně a nemá na výběr, ale i sama Isarell jasně prohlásila, že i kdyby na výběr měla, neměnila by. S Isarell jsem skončila ve chvíli, kdy došlo k jejímu znásilnění. Aby po něčem takovém byla její první myšlenka „zklamala jsem svou královnu, bude se zlobit“, to přišlo extrémní i ostatním divoženkám, natož mně. Tento okamžik bohužel nastal už v první třetině knihy.
- Proč bych měla Ymiře věřit, že je kladná postava? Místo aby svou favoritku po výše uvedených událostech opečovávala a dala jí čas na zahojení, tak ji zfetuje a pošle na X soubojů na život a na smrt (a Isarell je jí za to samozřejmě vděčná), aby posloužila jejím machinacím. Pořád tvrdí, že má plán. Ale jaký, proč…? Abych Ymiřino chování mohla akceptovat, chybělo mi dost informací.
- Isarell začne poměrně rychle trpět syndromem Mary Sue a už na konci prvního dílu je to neskutečně OP postava.
- Násilí. Nejsem pacifista, ale jak jsem psala v recenzi, chce to občas pauzu. Násilí na mě přestalo mít vliv nedlouho poté, co mi začala být lhostejná Isarell. Konkrétně ve chvíli, kdy jsme se dostali do Stínu a první seznámení s lidskou rasou proběhlo během scény upálení velitele nepřátel a následného veřejného znásilnění jeho družky. V tu chvíli můj mozek vyhlásil stávku na to, aby se pokoušel na podobné scény dál reagovat.
Naopak jsem si začala všímat toho, že dost často dojde k násilí, ale nemá další efekt – s řadou dost zásadních a brutálních okamžiků, které by měly postavy nějak psychicky ovlivnit, se dál nepracovalo (ať už se to týká znásilnění, mučení nebo třeba potratu…). Uznávám, že na to možná dojde v dalších dílech, protože s tím, jak autorka s textem zatím pracuje, si troufám tvrdit, že na to myslela, ale to se už nedozvím, protože u dalšího dílu nebudu.
Když jsem se se Zlatou grai tak minula, nepřijde mi fér číst další díl, na který bych měla pravděpodobně stejný názor jako na ten první, a snižovat tak zbytečně hodnocení.

Za mě nicméně první díl 2,5-3* (a mrzí mě to, protože jak jsem psala, vidím v tom ty klady a potenciál – pokud autorka někdy napíše něco z jiného světa, ráda to zkusím).

[Kate P. · Rating 2 out of 5]

Zlatá Grai je kniha, která mě dle popisu a recenzí zaujala. Na začátku mě velice nalákal zajímavý svět a atmosféra, ale docela rychle mi začalo být jasné, že i když má autorka svět promyšlený, bohužel se to do popisu v knize až tak dobře nepromítlo nebo aspoň dle mého názoru.

​Prvních pár desítek stran vypadá slibně. Autorka načrtne základy světa, který působí zajímavě, ale tím to bohužel končí. Mechaniky světa a jeho historie jsou vysvětleny jen povrchně. Čtenář tak trochu tápe, proč se věci dějí tak, jak se dějí.

​Můj další problém byl s tempem a hlavní postavou. Přišlo mi, že kromě začátku se pak velká část knihy věnovala nekonečnému a repetitivnímu tréninku hlavní postavy. Místo aby se děj posouval dopředu, točíme se v kruhu. K hlavní postavě jsem navíc měla problém vytvořit si jakýkoliv "vztah" přijde mi, že nevyvolává ve čtenářů emoce, které bych od hlavní postavy očekávala. Její dosti časté slepé následování rozkatů Ymiri, i když chápu, že na tom byl stavěn děj, mi nebylo nijak dvakrát sympatické a vlastně mi na konci knihy byl její osud úplně jedno.

​
​Kniha mi trochu přijde, že se snaží profilovat jako drsná, dospělá fantasy ve stylu G. Martina. Zatímco v GOT má násilí a sex většinou své místo v rámci mocenských her, tady to působí trochu na sílu. Tím nechci říct, že GOT je bez chyb to určitě ne, ale v Zlaté Grai mi občas zůstával rozum stát, hlavně tedy nad Drtičem. Ok chápu je to "Dark fantasy" musíme tam dát nějaké ty prvky, ale co to dává za smysl, když roky trénujeme své učence, věnejume jim hromady času a oni pak umřou v pár minutách v Drtiči? To samé, mi přišlo u Divoženek, které jsou semknutý skoro "kult", ale vlastně pokud chceš být gardistkou královny Ymiri, musíš zabít jednu ze svých učitelek, které jsou nynějšími gardistkami a naučili tě všechno co znáš? Chápu pointu toho, že to je aby královna měla ty nejlepší ochránce, ale nechat zabít elitní gardistku, která je jen o trochu horší než o xx let mladší Divoženka, kterou jsi navíc vytrénovala, no nevím.

​Největší zmatek nastává v momentě, kdy děj náhle přeskočí k nějakým druidům. Působí to jako úplně jiný příběh, který se do knihy dostal omylem. I když musím uznat, že v té to pasáži mi byly určité postavy sympatičtějsí než v té v první.


​Největším kamenem úrazu, nebo tedy aspoň pro mě, je četnost a styl sexuálních scén, konkrétně těch nucených. Začalo to už v prologu, kdy kníže, který je vlastně drak znásilňoval své manželky a to i v dračí formě a ty pak byly nuceny nosit jeho vejce. Scény znásilnění se pak opakují ještě minimálně dvakrát nebo třikrát během prvních 300 stran, což na mě je prostě moc. Působí to potom jako trochu levný nástroj pro šokování čtenáře. Pak teda sexuální scéna s rytířem a velmi mladou dívkou, kterou popisuje jako dítě, už teda pro mě byla trochu hraniční a knihu jsem musela na chvilku odložit než jsem pokračovala.
Možná si někdo řekne, že jsem až moc měkká, že mi zrovna tohle vadí a chápu, že ne pro každého toto představuje problém, ale mě to knihu trochu otrávilo.

Knihu jsem tedy dočetla, ale do dalších dílu se pouštět nebudu, avšak chápu že pro mnoho lidí může být kniha zajímavá.

[PrincAListicka · Rating 5 out of 5]

Úplně na začátek musím říct, že smekám obrovský klobouk před Kristinou za to, jak jedinečný, propracovaný a rozsáhlý svět vytvořila. Máme zde jorrei, stříbrné rytíře čerpající svou sílu ze stříbrných hvězd, sarrei, něco jako upíry, čerpající svou sílu z rudých hvězd a lidi, jejichž kmeny obývají oblast Stínu. Tyto tři skupiny se vzájemně nenávidí a neustále spolu bojují. Mezi nimi se však objevují další zajímavé postavy jako jsou třeba čarodějové nebo tajemní grai mající v sobě prastarou krev, která jim propůjčuje neuvěřitelné schopnosti. Setkáváme se spoustou jmen, poznáváme rozličné mechanizmy a principy tohoto světa a dostane se nám také náznaku historie.

Velmi příjemně mě překvapilo, že na to, že autorka je žena, a to nemyslím nikterak špatně, se v knize neobjevovala takřka žádná romantika, ba naopak, příběh je poměrně drsný a temný. Je skvělé si občas přečíst také příběh, ve kterém není hlavním motivem láska či milostné pletky. A kvůli tomu si myslím, že toto je příběh, který se bude stejnou měrou líbit jak ženským, tak mužským čtenářům.

Isarell jsem si okamžitě oblíbila, což je u mě spíš výjimka. Je úžasně cílevědomá a tvrdohlavá, už od malička se o sebe dokáže postarat. Přesto jí velmi záleží na svých přátelích a blízkých, za které by položila život.
Bastien mi ze začátku nesedl tak dobře jako Isarell, musela jsem si k němu najít cestu, ale jako dospělý muž si mě naprosto získal.
Ohromně jsem si oblíbila královnu Ymiru a její divoženky, které jsou si bližší než pokrevní sestry.

A jak už tak u mě bývá zvykem, velmi mě zaujali sarrei, v tuto chvíli jedni z úhlavních záporáků celé knihy. Dalo by se říci, že jsou to ve své podstatě upíři, i když ne tak docela. Krví se živí, ale mají úplně jiné vlastnosti a schopnosti než klasičtí upíři. V druhém díle by se jim mělo dostat mnohem více prostoru a já to se nesmírně těším.

Jelikož už v tuto chvíli víme, že série bude mít čtyři díly, z nichž tři jsou již venku, je jasné, že první díl je pouze úvodem komplikovanějšího a propracovanějšího příběhu. A ačkoliv se může na první pohled zdát, že je první díl pouze o Isarell a Bastienovi, ke konci je jasně nastíněné, jakým směrem se bude dej dále ubírat a jakým způsobem do něj naši dva hrdinové zapadají.

Nezbývá mi než říci, že Zlatá Grai mi naprosto vyrazila dech a užívala jsem si každou přečtenou stránku. Myslím, že by s přehledem uspěla i na zahraničním trhu, ale s tímhle tvrzením raději počkám až do chvíle, kdy budu mít sérii přečtenou celou. Moc Kristině děkuji za skvělý zážitek a těším se na další díly.

[Lucy Lillianne · Rating 3 out of 5]

První stránky mě vtáhly do nového světa, se kterým jsem se teprve musela seznámit. Bylo tu mnoho nových pojmů, hierarchie společenských vrstev i zákonů a dost těžko se to dalo zapamatovat. Během čtení jsem měla pocit, jako bych půlku hned po objasnění zase zapomněla. Navíc podle úvodního textu jsem po dějové stránce čekala asi něco jiného, než zrovna následovalo.

V momentě, kdy se na scénu dostává mladá dvojice Bastien a Isarell, se všechno začne točit okolo výcviku, cvičení, drastických metod, vybrušování dovedností a schopností. Takový ten obvyklý kolotoč na "akademii", i když to spíš vypadalo jako gladiátorské hry. A to já nemám ráda, protože mě nezajímají detaily desetiletého výcviku. Chci akci, děj, vývoj situace mezi národy a podobně. Na tolika stranách jsem ale nic takového nezískala.

Navíc jsem dostávala informace, které mi poněkud kazily dojem z daného světa. Najednou jsem měla pocit, že se všechno týká pouze zabíjení, mocenského vzestupu, bitev, násilí, krve, množení a znásilňování. Žádní kladní hrdinové, žádná radost běžného života, jen povinnosti a smrt. Všudypřítomná brutalita. Nádech sekty a fanatismu. Nenašla jsem nic zajímavého v jorreiské kultuře, ani u divokých lidí či sarrei, krvelačných tvorů. Všem šlo jen o zabíjení. Prostě krásný svět k žití. Navíc celkové pojetí postavení žen ve společnosti mě vyloženě vytáčelo.

Nechápala jsem mentalitu jorreiského společenství. Místo, aby se řady vojáků rozšiřovaly a zvětšovaly velikost armády, tak z dobrovolníků a branců velká část umírala během cvičení, obřadů a zkoušek. Takže netuším, jak chtěli postavit dostatečně velkou sílu proti přicházející válce.

Celé to bylo čtivé i nudné zároveň a zvědavost mě udržovala při čtení, ale bojovala jsem s mentalitou národů a společenství, s atmosférou světa a jeho lidu, s množstvím pojmů, obřadů, tradic a hodností. Působilo to na mě dojmem zvláštního mixu vikingů a gladiátorů.

Oceňuji, že to není žádná fantasy pohádka, ale dost drsný počin, i když to bylo někdy až příliš a trochu toho "světla" bych ocenila. Ale jinak jsem byla spíše zklamaná a to především obsahem samotným, protože všechen ten dril byl zbytečně zdlouhavý, zabíral většinu knihy, takže se vlastně ani na nic jiného pořádně nedostalo a v mých očích nebylo nutné všechno tak detailně probírat. Raději bych měla jinou akci. Kniha nebyla vyloženě špatná, ale neměla mi pořádně co nabídnout. Pokračovat se bohužel už nechystám.

[Lena Nox · Rating 4 out of 5]

Podľa jednoduchého obsahu som čakala ľahšie čítanie, príjemnú akčnú oddychovku, predvídateľný dej, nič svetoborné...😂😂😂😂😂 Vedle jak tá jedle! 🤣🤣
Dostala som anjelsku hru o tróny. 🤯🤩

Poviem vám, už dlho ma žiadna kniha tak neprekvapila. O to viac, že autorka je češka. Asi by som sa nemala čudovať, v poslednom čase sa domáce (sk aj cz) fantasy zlepšuje.

Zlatá Grai nie je dokonalá, no je masakrálne premyslená, akčná a drsná. Dokonca ani neviem koho môžem považovať za najväčšiu hrozbu, či najhoršieho záporáka, pretože každý hrá vlastnú hru.

Isarell s divožienkami mi neskutočne sadla. Bastiena zbožňujem, zdá sa jediný normálny - a to je čo povedať 😂.
Najviac oceňujem krásne opísané súrodenecké vzťahy a fakt, že hoci je Isarell mocná, musela sa zlepšovať, padnúť na dno a znova vstať. Celú knihu trénovala, silnela, menila sa alebo utvrdzovala vo svojich názoroch, kým okolo zúrili intrigy, v ďalších ríšach zase prípravy na vojnu
Teší ma vierohodnosť postáv, politiky, náboženstva a každej maličkosti. Obrovská poklona, skladám každý klobúk čo mám doma - a že ich je dosť.

Preto ma mrzí a o to viac irituje minimálna štruktúra textu.
Veď uznajte 656 strán na 9 kapitol. 🤦 🤦🤦

Tento svet má 3 ríše, každá s vlastným obyvateľstvom, mágiou a rozprávačom. Priam sa žiadalo urobiť viac kapitol, alebo aspoň obetovať 1 riadok a napísať meno rozprávača. Pretože okrem *** tu nebolo žiadne upozornenie na zmenu pohľadu alebo novej časti, takže všetko vyzeralo ako nekonečný nudný text.
Dokonca aj členenie na veľké bloky by pomohlo, aby som mala lepší prehľad.
Napr: Ríša svetla - 1.k Bastian, 2.k Isarell . Ríša tieňa - 3.k , 4k... atď. Človek by mal hneď lepší pocit, že sa niečo deje na samotnej stránke, nie len v deji.

Ďalší problém bolo množstvo mien a podobných názvov - sitti, sagge, sarrei, jorrei - a ich synonymá. Plietli sa mi, ani za polkou som si nebola istá kde čo patrí.
Okrem toho prvé dve kapitoly boli z minulosti, čo ani nebolo označené, obsahovali more informácií, ktoré som nemala šancu vstrebať.
Po dočítaní knihy som sa k nim chvalabohu vrátila a vtedy ma skoro zhodilo zo stoličky - minimálne som rozumela slovám, dôsledkom a hlavne - poznala som postavy. Oooch!!! 🤩🤩🤩 Takýto cliffhanger hneď na začiatku??? Akože čože? 🤯🤯🤩 Úžasne premyslené! A zároveň škoda, že sa z toho neurobil prológ a epilóg. Z takého odhalenia na konci by každému vybuchol mozog.

Určite si prečítam ďalšie časti, ale radšej vo fyzickej podobe. Autorke veľmi pekne ďakujem za zaslanie e-knihy.

[Michaela · Rating 5 out of 5]

Už dávno sa mi nestalo, aby som knihu prečítala za 1 deň. No dobre, zápal pľúc a vysilujúci kašeľ mi poľavuje, sviatky sme vďaka mojej PN aj odignorovali a mám čas sa liečiť. A už zvládam aj nezaspať 3x za deň, takže som túto bojom a mágiou nabitú buchlu zmákla rýchlo. Dej odsýpa šialeným tempom, stále sa niečo deje (a to niečo je nekonečný bojový výcvik, tréningy a súboje, v ktorých ide o život). Kto nemá rád knihy s násilím, rovno sa jej vyhnite. (Pri niektorých scénach mi trhalo srdce, nemám rada násilie na ženách, ale toto bolo riadne názornou ukážkou, ako to v ich svete chodí…) Mne trochu táto kniha pripomína istým spôsobom Makovú válku od R.F. Kuang, ale uvidím, ako sa to vyvinie ďalej. Aj ten mlynček na mäso používaný pri postupových skúškach je meganadupanou verziou tréningového stroja, čo mali zaklínači na Kaer Morhen. Zatiaľ ma svet bytostí svetla a tmy a tých medzi nimi fascinuje, no ako zvládnu boje, kde mágia má hlavné slovo, ukážu ďalšie časti.
Hlavná línia sa venuje mladej dievčine s nadaním a jej výcviku obávanými bojovníčkami. Popri tom sa čitateľ zoznamuje so spoločenskými vrstvami, rasami a mocenskými skupinami, ktorí chcú vždy všetko, moc, priestor, zdroje… Zdá sa to zložité len na prvý pohľad, ale je to vcelku prehľadne opísané, z viacerých línií a pohľadov. Hoci mne osobne by sa viac páčilo vnoriť sa aj do psychiky postáv, nech je to vyvážené oproti popisu akčných scén. Motivácia postáv je vždy len kratučko spomenutá, viac sa autorka venuje deju. Tajomstvá prastarého dračieho rádu, mágia živlov a moc, ktorá upadla do zabudnutia…. Stretávame sa s nesmiernou silou bytostí, čo čerpajú svoju silu z hviezd, no ich pokrvné línie slabnú. Oproti nim stoja krvilační démoni žijúci v tme, a ktorí sa tiež vyvíjajú, takže ešte premiešajú karty v tomto svete. Ľudia sú momentálne ako medzičlánok, slabí, rozhašterení a rozdrobení, slúžia len ako potrava, alebo otroci… no časom sa aj toto zmení, lebo majú na svojej strane druidov.
Kniha mi prišla v rámci štafety (nádherná, oriezková), s venovaním od autorky a obohatená o podpísanú mapu a ilustrácie, s príveskom, každé prekvapenie v obálke som si otvorila na patričnej strane a úplne som si to užila! S radosťou balík posielam ďalej a veľmi pekne ďakujem majiteľke, ktorá takúto krásku vyslala do sveta.

[Alena · Rating 4 out of 5]

Úvodní dvě třetiny knihy jsem poslouchala, závěrečnou třetinu dočítala. A bylo to náročné. Tyhle dlouhé knihy mám prostě raději v uších, a proto se nemůžu rozhodnout, kolik hvězdiček vlastně udělit, protože audiokniha je načtená dobře, a za to mám tendenci nějaké body přidávat.

Svět, který autorka vytvořila, je možná až příliš složitý a košatý, najdeme v něm stvoření různých ras, ne úplně dobře pochopitelný systém magie a takový přehršel divně znějících slov, že se tištěná kniha neobejde bez dvoustránkového slovníku (a další dvě stránky na jména). Po seznámení s hlavní postavou mě jako první napadlo: Ale ne, zase další kniha, ve které budeme muset procházet mnoha lety výcviku. A ono to tak skutečně bylo, i když minimálně v audioknize ve snesitelném množství, protože už ve třetině knihy se Isarell chystá na zkoušku v rámci oficiálního ceremoniálu. Násilnou scénu, která tomu předcházela, jsem doslova obrečela (při čtení ne, asi jen díky poslechu) — na což mi autorka na Světě knihy řekla, že ji to těší 😆

V polovině knihy se najednou přesouváme do jiného světa s jinými postavami, což je absolutní WTF. Ono to později začne dávat smysl, ale nemít v tomto úseku pořád ještě audio, nejspíš tu knihu odložím. Ale ten konec, který už jsem četla? To byla konečně jízda. A je na mnoha místech patrné, že si autorka nechává otevřené dveře do druhého dílu… který asi číst nebudu. Problémy vidím hned dva: strašně se bojím tlustých knih a platit za audioknihu se mi nechce 😎 a také pokud s tím nezačnu hned, mám obavu, že určité detaily (hlavně ty podstatné) brzy zapomenu, takže si to stejně pořádně neužiju.

Zlatá grai byla fajn, měla světlá i hůře stravitelná místa, ale na zadek jsem se z ní neposadila a nazývat knihu či autorku novou nadějí pro českou fantastiku mi připadá značně nadnesené.

[Slezadav · Rating 4 out of 5]

Na tuhle knihu jsem narazil díky skupině Knižních zavisláků, kde měla velmi pozitivní ohlasy. Popravdě jsem se celkem bál, že půjde čistě o ženskou fantasy říznutou ya prvky. Naštěstí to až tak úplně nebylo, sice hlavní protagonistka je většinu příběhu věkem v této kategorii, ale rozhodně v knize nenajdeme typická ya témata a Zlatá Grai se dá s klidem označit za knihu pro dospělé.
Co mi vadilo byly časové skoky, kdy je odstavec uveden něčím jako "uplynul rok" a občas až příliš dlouhé kapitoly. Další obtěžující věc, kterou jsem naštěstí začal ignorovat je jistá povrchnost prezentované kultury, která stojí pouze na smrtících duelech. Jak neefektivní musí pro jakékoli království být každoročně vyvraždit více než polovinu elitních rekrutů. Poslední věc, kterou zmíním jako negativum je pro mě velmi špatně uchopitelná, chabá a nevysvětlená motivace některých postav a přílišné zaměření na výcvik.
Mezi kladné aspekty rozhodně patří světotvorba, která dokáže čtenáře vtáhnout do světa, kde existují jorrei a sarrei. Jsem zvědavý, jestli se další díly budou odehrávat více právě mezi temnými sarrei. Jorrei, mezi kterými se převážně odehrává tato kniha mi byli svou kulturou i právním řádem vrcholně nesympatičtí. Oceňuji i velmi dobře napsané postavy, které prochází vývojem a většinou jednají uvěřitelně v rámci toho, co je čtenáři předloženo.
Celkově dávám silné 4*. K té poslední u mě ještě trochu chybí, ale potenciál série je velký. Jsem zvědavý, jestli další díly odhalí více ze života sarrei a objasní samotné grai. Nějaké vysvětlení, co znamená doiréh a hlavně proč něco takového existuje byla asi hlavní část skládačky do motivace Isarell, která mi chyběla.

[Iva Mádlová · Rating 4 out of 5]

Ke Zlaté Grai jsem šla s velkým očekáváním a musím říct, že ve mně kniha zanechala trochu rozporuplné pocity. Je to totiž čtení, které vás na jednu stranu okamžitě vtáhne do děje, ale na druhou vás občas nechá lehce tápat.
Plusy: 😁
Kniha se čte fantasticky. Styl je rychlý, svižný a hned od začátku vás strhne do víru příběhu. Autorka má opravdu dar vyprávět tak, že stránky mizí pod rukama a ani si neuvědomíte, kolik jste toho přečetli.
Velkým plusem je také svět, který je velmi komplexně vystavěný. Je vidět obrovská fantazie a množství práce, které za tím stojí. Obdivovala jsem, jak propracovaný ten svět je a kolik detailů autorka dokázala vymyslet.
Zaujalo mě také, jak neúprosný tenhle svět je. Není to žádná pohádka a postavy si musí všechno tvrdě vybojovat. Kupodivu jsem si nejvíc oblíbila spíš vedlejší postavy – možná proto, že právě ony, i když někdy jen nepřímo, ukazovaly nejvíc lidskosti a milosrdenství.
Minusy: 🧐
Postupně jsem se ale začala trochu ztrácet v množství postav a míst. Občas jsem si nebyla úplně jistá, kde právě jsem a která rasa nebo postava zrovna mluví.
Místy mi také přišlo, že vyprávění zbytečně zabíhá do odboček, které sice rozšiřují svět, ale děj vlastně moc neposouvají. Tempo se tam na chvíli zpomalí a člověk má pocit, že se příběh trochu zadrhne.
I přes tyhle nedostatky je ale kniha napsaná tak čtivě, že jsem ji bez problémů dočetla – a je dost pravděpodobné, že sáhnu i po dalším díle.
Pokud máte rádi propracované fantasy světy a nevadí vám větší množství postav a linií, Zlatá Grai rozhodně stojí za vyzkoušení.

[Hanka Kořínková · Rating 4 out of 5]

Zlatá Grai od KMW (tu zkratku jsem někde viděla a dost se mi líbí) je kniha, která mi zůstala v hlavě dlouho po dočtení. Ačkoli jsem narazila na spoustu textu, který by se dal považovat za zbytečný, bylo to napsané tak dobře, že mi to vlastně nevadilo. I když bych možná chtěla, aby byla kniha o pár stránek kratší, neubírá to na jejím kouzlu. Někdy se prostě dostanete do bodu, kdy už snesete i pomalejší tempo budování příběhu – v tomto případě opravdu dlouhé trénování hlavní postavy. Oproti Tolkienovi se to ale pořád pohybuje rychle.
Grai je epická fantasy, která je teď dost populární na sítích, a i já jsem jí neodolala. Co mě na ní bavilo, byly postavy, u kterých jsem si nikdy nebyla úplně jistá, jaký bude jejich osud. A přeskakování mezi linkami příběhu, kdy jsme neustále nesledovali hlavní hrdiny od začátku do konce, mi umožnilo začít si sama dávat dohromady dění světa a přemýšlet, jak to příběh ovlivní.
Kde jsem se úplně našla, byl styl boje přes Tanec. Nechci spoilerovat, ale to jsem si představovala naplno a moc mě to bavilo. Navíc runy, které posilují svého nositele, mi zase připomněly Shadowhunters, takže tento systém mi nebyl neznámý a taky ho mám moc ráda. Za sebe můžu říct, že se na další díl těším.

[Janies_library · Rating 5 out of 5]

Přiznám se, že jsem měla maličko strach, jestli je zrovna tato fantasy pro mě. Mé obavy byly ale zbytečné. Autorka vytvořila sice temný a drsný svět, ale i přes svou krutost a syrovost si mě tohle magického místo získalo. V knize se také vyskytují násilné scény, ale autorka se s nimi bravurně popasovala a při jejich popisování, nezacházela příliš do detailů. A i přes absenci romantické linky mě příběh zcela pohltil. Proto nemusíte mít strach a této jedinečné fantasy by jste měli dát rozhodně šanci.

V první polovině příběhu jsme seznámeni se světem a jeho fungováním. Klaním se autorce za to, jaký komplexní a propracovaný svět dokázala vytvořit a jak nás skvěle se vším seznámila. V příběhu není jediná čast, která by byla nudná nebo zdlouhavá. Naopak knížka je plná akce a vy nebudete mít ani minutu na vydechnutí.

Hlavními postavami jsou nevlastní sourozenci Isarell a Bastien. Jejich cesta není vůbec snadná a i když se v průběhu ocitnou na opačných stranách, snaží se být jeden pro druhého oporou. Přesto, že má první díl uzavřený konec, tak cesta Isarell a Bastiena není zdaleka u konce.

Zlatá Grai patří mezi dechberoucí fantasy, které vás už po pár stránkách vtáhne do světa intrik, nelítostných bojů, kouzel a magických postav.

[Lenka Mestecka · Rating 5 out of 5]

Hned na nový rok vám představím knihu, která sice vyšla už loni, ale myslím, že se o ní bude mluvit hlavně letos. A to ze dvou důvodů: je to úžasná fantasy a má vyjít celá série, která – pokud se nemýlím – je už naplánovaná u nakladatelství Host, takže na další díly nebudeme muset dlouho čekat. Ještě že tak!
Zlatá Grai je temná, propracovaná fantasy plná politických intrik, krutých pravidel a postav, které mě svým chováním nejednou vystřelily z trepek. Už dlouho jsem se neponořila do čtení tak naplno jako u této knihy.
Hlavní hrdinka Isarell je někdo, ke komu si postupně budujete vztah, a najednou zjistíte, že jí neskutečně fandíte. Prožíváte s ní tvrdý trénink mezi válečnicemi královny Ymiry, její snahu najít své místo v životě, a na konci, když se dozvíte, kam až to dotáhla a že to není konec její cesty, si jen nadšeně řeknete: „Ano, potřebuji víc!“
Příběh je napsaný neskutečně čtivě, ani u jedné stránky jsem se nenudila. Přestože mi chvilku trvalo pochopit všechny zákonitosti světa, který autorka vybudovala, při hltání příběhu mě to nerušilo a velmi se těším na další díl.

[Misha]

DNF na 2% (30m audioknihy)

Představte si první díl 8. série seriálu o dračím znásilňování, vaječném porodu a ohořelých pahýlech. Než díl začne, předchází mu krátké shrnutí toho, co se stalo v předchozích sériích. Tato knížka se čte jako tohle shrnutí. Jen netrvá dvě minuty ale skoro 27 hodin a těch předchozích 7 sérií jste neviděli, takže vůbec netušíte, co se děje.

Tento pocit jen podtrhuje vypravěč audioknihy (muž i když hrdinkou je žena). Jakože jo, čte to skvěle, ale celou dobu to ve mě evokuje tohle: https://youtu.be/3Re75l7AKHg?si=ZG_3V...

Disclaimer: Toto není recenze ale masochistický experiment. Rozhodla jsem se probádat hlubiny moderní české literatury. Můj čtenářský vkus bych definovala jako zahraniční romantika, po které nebudu zralá na Lexaurin. Už roky čtu jen v Angličině a výhradně audioknihy. Moje očekávání od tohoto průletu českou depkárnou jsou někde mezi „budu litovat každé minuty“ a „možná objevím zázrak“. Držte mi palce.

[Alice Benešová · Rating 4 out of 5]

„Sarrei vletěli mezi stínový lid jako lišky do kurníku.“

Zlatá Grai je akční fantasy, která mě příjemně překvapila svou čtivostí a originálním pojetím. I když po dočtení musím přiznat, že některé pasáže byly až zbytečně detailní a pomalejší, nikdy jsem neměla potřebu stránky přeskakovat. Naopak, autorčin důraz na budování světa a postupné odhalování děje, kdy jsem neměla představu, co všechno postavy čeká, bylo skvělé osvěžení. Příběh nešel od začátku přímo k cíli, což v dnešní době není zcela běžné, a to mi přišlo osvěžující.

Isarell, mladá a silná hrdinka, která čelí nespočtu výzev, mě vtáhla do svého světa plného nebezpečí a těžkých rozhodnutí. Ačkoliv jsem chvíli hledala všechny souvislosti v rámci příběhu, jakmile jsem se do něj ponořila, už mě nic nezastavilo. Ráda bych viděla pokračování, protože tento svět má rozhodně co nabídnout a já už se těším na další díl!

[Tamara Tichankova · Rating 5 out of 5]

Konečně kniha s hrdinkou, která si musela svůj vzestup tvrdě odřídit. Nevím, kde začít – promyšlený svět a způsob vyprávění autorky mě vtáhl od první stránky. Výborně vykreslené postavy mě zajímaly, dokonce i ty vedlejší. Přestože se osud s hrdiny nemazlí, má vše logický a uvěřitelný základ, což mě do příběhu ještě víc vtáhlo. Žádné zázračně vyhrané bitvy, útěky z neřešitelných situací na poslední chvíli a zbytečné žvatlání postav! Jsem nadšená z toho, jak syrově a zároveň lidsky je Grai napsaná. Rozhodně hodlám pokračovat v této sérii.

[Gabriela Palova · Rating 4 out of 5]

Knihu jsem otevírala s nadšením – krásná obálka a zdobená ořízka. Na začátku se děj rozvíjí pomaleji, s podrobným popisem světa a národů, což mě místy, hlavně u tréninkových pasáží, moc nebavilo – byly na můj vkus až zbytečně dlouhé.

Nicméně to vyvážily napínavé akční scény a nečekané zvraty! Isarell, odvážná a neuvěřitelně schopná dívka, bojuje nejen za svůj titul, ale i za místo v nemilosrdném světě. Její přátelství s Bastienem a tajemství divoženek mě nakonec tak dostaly, že jsem knihu přečetla za pár dní… a teď už čtu druhý díl.

[Jitka Brabencova · Rating 5 out of 5]

Na začátku jsem byla podezřívavá – tolik chvály na sítích většinou značí průšvih – ale zvědavost (a tloušťka knihy) vyhrála. A dobře že tak, protože místo plané romantiky mě čekalo pořádné fantasy s tvrdým tréninkem, pletichařením a postavami, které nejsou nesmrtelné ani hloupé. Arachné není žádná princezna v nesnázích, ale uvěřitelná hrdinka, která se musí učit, padat a zvedat. Svět Aithry je drsný, krutý, plný otrokářství, intrik a víry, co bolí – a přesto mě absolutně pohltil. Jestli někdy něco potřebuju, je to přátelství divoženek a další díl.

[Sarka Tomkova · Rating 4 out of 5]

Ke knize jsem se dostala díky štafetě a jsem fakt ráda, protože normálně bych po něčem takovém asi vůbec nesáhla. Ze začátku mi to upřímně moc nešlo, chvíli mi trvalo se začíst. Až když jsem trochu zpomalila a přestala si na to klást nějaká očekávání, tak mi došlo, že se přede mnou otevírá docela dost promyšlený a pěkně vykreslený příběh. Ke konci mě to už úplně vtáhlo a ten svět, který kniha nabízí, jsem si fakt zamilovala. Těším se na pokračování a za mě je to rozhodně knížka, kterou můžu doporučit i náročnějším čtenářům.