Nová náboženství a násilí

by Zdeněk Vojtíšek

Nová náboženská hnutí jsou hnutí protestu. Vznikají často z nespokojenosti s převládajícím společenským kodexem a jejich vznik je obvykle inspirován charismatickým vůdcem. Mohou také vyjadřovat nesouhlas se stávající ideologií některého ze zavedených náboženství. V současnosti jich ve světě existují tisíce. Velká část z nich brzy zaniká, jelikož nenachází dostatek následovníků. Záleží především na většinové společnosti, za jak dlouho pro ni nová náboženská skupina přestane být „nová“ a začne být vnímána jako „zavedená“.
Tato publikace se věnuje násilným konfliktům, které vznikají mezi novými náboženskými hnutími a okolní společností. Pochopit zákonitosti zrodu těchto hnutí, jejich vývoje, vnitřní dynamiky i interakce s okolím umožňuje čtyřiadvacet příkladů, které kniha přináší. Ty poskytují souhrnný obraz různých způsobů, jak příslušníci nových náboženských hnutí násilím trpí i jak ho páchají. Pochopení těchto zákonitostí nemá význam jen pro religionistiku, ale poskytuje čtenářům z řad širší veřejnosti hlubší vhled do fungování nových náboženství i většinové společnosti.

286 pages, Paperback

Published January 1, 2017

About the author

Svoje první vzdělání jsem získal v období vlády komunistické strany na pražské Filosofické fakultě UK. Studoval jsem obor učitelství češtiny a angličtiny a věnoval se především české syntaxi. Obhájil jsem diplomovou práci na téma „Přístavek v českých mluvnicích“. Už během studia jsem se poohlížel také po teologii – lákaly mě především přednášky prof. Jana Hellera na Komenského evangelické fakultě. Studium na Filosofické fakultě jsem nakonec dokončil jen velmi obtížně. Kvůli mé konverzi ke křesťanství a mému zájmu o teologii mi děkan fakulty v osobním rozhovoru důrazně doporučil, abych raději odešel z fakulty dobrovolně. Podobně se vyjadřovali i někteří přednášející (a – bohužel – i zkoušející…), jiní (a to i někteří komunisté) mě naopak podporovali. Jeden z nich, vysoký komunistický funkcionář, mi nakonec umožnil získat navzdory děkanově vůli roku 1988 doktorát.

Absolvoval jsem roku 1986, takže jsem po fakultě do učitelského zaměstnání nastoupit nemohl. Po různých pokusech najít smysluplné zaměstnání jsme spolu s manželkou a prvním dítětem odešli do Chomutova, kde jsem působil jako laický duchovní (kazatel) v Církvi bratrské. Byla to dobrovolná funkce – placenou práci jsem si nakonec našel jako operátor počítače a později jako programátor. Do Prahy jsme se s rodinou vrátili po revoluci, roku 1991. Rozvíjet zájem o religionistiku při zaměstnání mi umožnila práce pro církevní nakladatelství Oliva. K zájmu o současný duchovní život mě definitivně přitáhla dobrovolná práce pro Společnost pro studium sekt a nových náboženských směrů, kterou jsem roku 1993 pomáhal založit a jejímž jsem doposud mluvčím. Postupně jsem se začal religionistice věnovat naplno. Vzdělání jsem se pokusil doplnit především při třech zahraničních pobytech – nejdéle ve Velké Británii, dvakrát ve Spojených státech. Roku 1998 jsem spolu s tehdejším studentem Janem Kotrčem založil společnost Dingir a začal vydávat stejnojmenný časopis. Od počátku jsem jeho šéfredaktorem.

První pozvání k vysokoškolským externím religionistickým přednáškám jsem dostal ze dvou fakult v Hradci Králové, pak z Pedagogické a Husitské teologické fakulty UK v Praze. Na té poslední se moje externí působení roku 2000 proměnilo na částečný úvazek. Roku 2007 jsem na této fakultě získal doktorát teologie. Obhájil jsem disertační práci Pastorační poradenství v oblasti sekt a sektářství. Od téhož roku mám částečný úvazek i na Evangelické teologické fakultě UK a zde jsem se také roku 2009 habilitoval prací s názvem Nová náboženská hnutí a kolektivní násilí. Hlavním mým působištěm ale zůstala Husitská teologická fakulta. Roku 2010 jsem dokončil základní výcvik v rogersovské psychoterapii.

Reviews

[Edna Nová · Rating 5 out of 5]

Na to jak se mi kniha líbila, jsem ji četla opravdu dlouho. Přiznávám, že jsem ke konci už byla ze všech hnutí unavená a některá mi splývala, což není chyba autora, ale má. Více podobných knih, prosím.