Sám bych si knihu nikdy nekoupil a nepřečetl, ale byla mi dána jako dárek, tak jsem chtěl knihu přečíst a pochopit její sdělení. Kniha není pro lidi, kteří nemají rádi sprostá slova. Pan Doležal s nimi vůbec nešetří a sprostá slova jsou hluboce zakořeněna v jeho bytosti a charakteru. Používá je na zvýraznění satirických vložek. Nevím, já už jsem z tohoto vyrostl a dokáži se pobavit i bez sprostých slov. Nic méně vyjma tohoto jednoduchého vyjadřování byla kniha zajímavá a místama jsem se i bavil. Občas jsem se ztrácel v citacích a referencích na hesla v z cizích jazycích a dalších, ale pro obsah knihy to nebylo až tak důležité. Pan Doležal si dělá stejně srandu ze všeho a všechno mířilo do stejného konce. Do údolí ničeho a nikoho. Do černé díry, nebo jak by řekl pan Doležal: "do pr****", nebo "n****t jako". Líbilo se mi, že jsem měl s panem Doležalem moc podobnou cestu Indií a tak i po několika letech jsem přesně věděl, kde zrovna byl na výletu a zkoumání různých ceremonií, klášterů, lámů a dalších. A musím říct, že většinou se náš pohled na svět v Indii nelišil. Je to tak. Náboženství, nebo spiritualita je v Indii jeden velký byznys.