Long John Silver, den enbente skeppskocken från R.L. Stevensons Skattkammarön, har gått i land och blivit värdshusvärd i Bristol. Men då lady Vivian Hastings föreslår att Silver och hans män ska ledsaga henne på en farofylld resa till Amazonas, varifrån hennes make har skickat bud hem om att han har funnit det legendariska Eldorado och Guyanacapac, en stad fylld av guld, förmår han inte säga nej. Så ger sig den mest namnkunnige av alla pirater ut på en sista, ödesdiger seglats, nu som kock ombord på briggen Neptunus.
Long John Silver är en storslagen, historisk äventyrsserie av Xavier Dorison (manus) och Mathieu Lauffray (bild och färgläggning), först utgiven i fyra album under åren 2007-2013, men nu samlad i två volymer i stort format. Varje samlingsvolym innehåller också ett extra kapitel med "Historien om en historia", där upphovsmännen utförligt redogör för den kreativa processen bakom seriens tillkomst.
Verk som ingår i boken: - Lady Vivian Hastings - Neptunus
Xavier Dorison est né en 1972 à Paris et passe trois années en école de commerce, où il organise le festival BD des Grandes Écoles, puis travaille chez Barclays Corp. Dès 1997, il écrit le premier tome du Troisième Testament, série co-scénarisé et dessiné par Alex Alice qui remporte un succès immédiat. Il publie ensuite deux séries aux Humanoïdes Associés : Prophet avec Matthieu Lauffray et Sanctuaire avec Christophe Bec. Il co-scénarise, avec Fabien Nury, le film Brigades du Tigre, qui sera également adapté en bande dessinée aux éditions Glénat avec Jean-Yves Delitte au dessin. Il co-scénarise, toujours avec Fabien Nury, le western fantastique W.E.S.T. mis en image par Christian Rossi. Et lance début 2007 une fresque pirate : Long John Silver. En 2008, il crée la série Les Sentinelles et participe au projet XIII Mystery, en scénarisant l'album sur La Mangouste. En 2008 également, il écrit Le Syndrome d'Abel pour son comparse Marazano, de retour au dessin. En septembre 2010, il s’associe à nouveau avec Alex Alice et commence la publication de l’antésuite du Troisième Testament, intitulée Julius, toujours chez Glénat. En mars 2012, paraît chez Dargaud le premier tome d’Asgard, série dans l’univers des vikings, dessinée par Ralph Meyer. En 2013 paraîtra chez Glénat une série coécrite avec son frère Guillaume Dorison.
“Історія характерна, груба та жорстка, як бристольський матрос. Сповнена блиску та бруду тогочасної британської аристократії, жагою наживи, та водночас принциповими поняттями честі та дружби.”
Як і вестерни, твори на морську чи піратську тематику, наразі, можна впевнено назвати вимираючим жанром. «Довгий Джон Сілвер» від Ксав'є Дорісона та Матьє Лофре одні з тих, хто не дає йому сконати та з кінцями піти у забуття.
Пошановувачі «Острова скарбів» будуть раді зустрічі зі старими знайомими, доктором Лівсі і легендарним одноногим коком. Ті хто зачитувався романами на кшталт «Морського вовка» та «Пригодами капітана Блада» знайдуть у мальованій історії вдоста олдскульної морської термінології і описів оснастки суден, знову відчують теплий подих Гольфстріму, та матимуть змогу ще раз пройти протокою Дрейка. Звісно ж не обійдеться без скарбів, крові та підступного "берегового братства", що тільки й чекає нагоди вчепитися комусь у горлянку.
Художній стиль Матьє Лофре мені спочатку не надто припав до душі. На початку історії мені не вистачало деталізації, кольорів, і якщо хочете пафосу, що необхідний такого роду творам, як вітрила бригантині. Та з кожним розворотом Лофре набирає обертів і коли швартові віддано, а «Нептун» виходить у відкрите море, художник ставить всі наявні вітрила і починається магія. Хвилі. Вітер. Кров на лезі. Спалах блискавиці. Вишкірені зуби. Крик, що розчиняється в завиваннях шторму. Все це француз “розповідає” за допомогою чорнил та кольорів, і всі мої сумніви змиває відплив.
«Довгий Джон Сілвер» має один недолік — його мало. На жаль це лишень перший том, де автори тільки-но розправляють мапу та прокладають курс. І хоча зав’язка динамічна та крута, як норов старпома на похмілля, історія закінчується швидше ніж пляшка рому. Тому не баріться, остання шлюпка відходить вже скоро.
Сьогодні у день народження художника Матьє Лоффре, якому виповнився 51 рік, приємно опублікувати те, що українською є чудове банд десіне «Довгий Джон Сілвер», яке він малював разом у співавторстві з сценаристом Ксав‘є Дорісон. Вибрати між двома обкладинками було дуже важко, тому у мене опинилося аж два видання. І скажу, що з кораблем подобається більше, хоча спершу більше сподобалася червона.
Історія розпочинається із подробиць життя леді Вів‘єн Гастінґс, яка протягом багатьох років не бачила свого чоловіка. Статок закінчується і потрібно шукати способи здобути гроші. Тут вона дізнається про скарби, які знайшов її чоловік далеко в Америці, тому Вів‘єн вирішує відплисти туди та обманом забрати собі багатства, так само, як її суджений хотів обкрутити її. Для цього й потрібен їй хитрий, жорстокий та безжалісний Довгий Джон Сілвер.
Я обожнюю все навколо піратське ще з дитинства, тому ця історія для мене кривавий й атмосферний смаколик. Сама історія має чим здивувати, як і продовженням подій після «Острову скарбів», так і сюжетними поворотами.
Щодо малюнку, то тут не все так однозначно. Точніше, все зрозуміло, але десь із середини першого альбому. Про що це я? Малюнок Матьє Лоффре у цьому банд десіне достатньо брудний, без чітких ліній і часто позбавлений деталей. І мене відверто він не дуже захоплював, але тоді коли за сюжетом події стали дотичні до корабля, то увесь талант художника виплеснувся назовні. Там дійсно, можна було перегортати сторінку за сторінкою із відкритим ротом. Майстерна робота.
Не знаю, у мене таке враження, що цей мальопис просто потрібно мати у бібліотеці. А особливо тим, хто захоплюється темою піратства у будь-якому прояві. Чи то кіно, чи то література, чи то анімація, чи на останок мальовані історії. Перлина, яку потрібно здобути!
Згадала, яке задоволення приносили мені в дитинстві літературні морські подорожі у «П’ятнадцятирічному капітані» чи «Дітях капітана Гранта»! Зробила собі замітку прочитати до виходу продовження «Острів скарбів» Стівенсона.
Як свіжий ковток повітря серед вже набридливої супергероїки. Окрема подяка видавництву за хороший переклад. Щоправда, мені було б цікаво почитати цю історію саме в книжному форматі.
Na černé rakvi patnáct chlapů popíjí, jo-ho-ho, ať teče rum!
Má to jedinou chybu. Nevyšlo to u nás jako jedna kniha v originálním formátu, ale jako dva sešity ve zmenšeném. Jinak to plní veškeré žánrové předpoklady. Což by u dobrodružného rodokapsu samo o sobě stačilo. Jenže u toho Dorison nekončí a jde daleko za ně.
Výsledkem je vypiplaná pirátská šestákovka, která si sofistikovaně pohrává se Stevensonovým předobrazem. Stojí na intrikujících ambivalentních charismatických postavách (hlavních i vedlejších), chiméře v podobě výpravy za bájným městem a atmosféře, kdy ze stránek vyloženě cítíte pošmournou zasněženou noc, kapky oceánu, vůni rumu, slyšíte vrzající prkna i skřípění ráhnoví a pocítíte každou vražednou kudlu do zad (doslovně i v přeneseném slova smyslu).
Chápu, že to není pro každého, ať již tématikou, komorností či pozvolným tempem, ale kdo od toho očekává skvěle nakreslený temný pirátský rodokaps s vůbec ne hloupým dějem o jedné výpravě za bájným pokladem, tak stěží mohl požadovat něco lepšího.
Příjemná oddychovka, která splňuje obsahuje všechna žánrová klišé. Bohužel tomu chybí punc vycizelovanosti a jakési ladné plynulosti, nevyhnutelnosti a vášně, což by to mohlo povýšit na guilty-pleasure. (Za mě, v jiném žánru, splňuje třeba Lady Mechanika.)
Příběh sráží dvě věci - zaprvé nepřehledný scénář, který skáče jak vystresovaný zajíc, plný podivných lapsů a nelogického chování postav a za druhé kresba - velmi nepřehledné ztvárnění akce, kdy si ilustrátor musí vypomáhat citoslovci!?! No, kde to jsme? V Marvelu? 🤦♂️
Největší devizou tak pro mne zůstává atmosféra - dusná atmosféra pirátských krčem a slaný vítr se sprškami mořské vody z toho jen čiší.
Příjemná dobrodružárna, ze které občas pomrkne Stevensonovo klučičí dobrodružství (i když je v jednom místě zbičováno). Místy roztáhlé, atmosférou však hutné a charaktery dobře prokreslené. Dobrá pirátská práce.
What an absolutely STUNNING comic book/graphic novel this was! WOW!
The artwork was really on another level. A mix between superhero-style and high art. And it works so, so well for this pirate-story.
Long John Silver. What a legend of a character he really is. I’ve read Treasure Island many many years ago, and I ADORE the Disney version, Treasure Planet!
In either version, Long John Silver takes over every scene he is in. In this he is not the only main character as you might think, but he does take over every scene he is in. He has such a STRONG personality in all ways possible!
Oh, and compared to Pirates of the Caribbean those movies would be child stories. This story does NOT hold back on the violence! (There’s a scene with a boy that is… rough, to put it mildly. Glad there were no details.)
Real pirates were not particularly nice people. And Long John really embodies that, not afraid to use his big bulk and strength and ruthlessness to get what he wants. An anarchist through and through, he goes on emotion and gut-feeling. And even though he IS a villain in all ways, I can’t help but root for him, since there seems to be a heart in there too. Deeply hidden, but it is there. (Unless I’ll be shown otherwise in the next book…)
Then we have Vivian Hastings, our second main character. And oh what a lady she is… She’s the first main character we meet, living the high life married to a noble man. But he is out on an adventure, leaving her alone. Money runs out, she gathers lovers that pay for her life-style… And things keep going from bad to worse for her. Even though she is a fancy lady, and a bit soft in the beginning from her lifestyle, it is also shown without a doubt there’s steel in this lady. I like her!
So why do these two meet up? Well, this takes place after Treasure Island. Vivian Hastings finds out what her husband has found. El Dorado. The legendary city of gold. And she finds a way to get there. So, while her life falls apart around her she takes her knowledge with her, finds Long John and the adventure begins…
Well, that’s the gist of it. More happens, obviously, and things get complicated. More characters come in and make things even more complicated (and bloody… very bloody…), but the adventure is on its way!
The writing is ABSOLUTELY brilliant! The artwork is stunning and fits the story perfectly. Some scenes are pure artwork, and I could drown in them honestly.
As pirate-stories goes, this is a fucking masterpiece.
Lady Vivian Hastingsová Mylady už dlouho nemá zprávy o svém muži, který se vydal hledat legendární poklad do Guyanacapac. Chce ho nechat prohlásit za mrtvého, aby se mohla znovu vdát. Manžel ji však pošle zprávu po svém bratru Edwardovi, který ji vzkaz přečte a Mylady se nestačí divit. Lord Hastings chce prodat všechny své statky, aby měl na další pátrání po pokladu. Manželku chce poslat do kláštera svatého Viléma. To není nic pro ni a tak se rozhodne lstí vydat za ním. Potřebuje sehnat kapitána a jediný k mání je John Silver, pro přátele Dlouhý John Silver.
Neptun Cela posádka se vydává na dalekou cestu. Kapitán před nimi tají podrobnosti cesty, protože si nemůže být jistý, komu může věřit. A dobře dělá, ne všichni členové posádky jsou stejně loajální a navíc stejné věci. Mylady má vlastní plány. Jak se bude vyvíjet příběh námořníků plujících na Neptunovi, když se k nim bohové otočili zády a začíná pořádná bouře?
Kresba 4/5 Příběh 4/5 Začátek většího příběhu a partě pirátských psanců a jedné zchudlé aristokratky, která se vydala do Ameriky hledat bájné ztracené město a jeho poklad.