Třetí část Poláčkova cyklu z času první světové války, navazující na romány "Okresní město" a "Hrdinové táhnou do boje", nás přenáší do zákopů, ztracených kdesy v blátě Haliče. Čiší z nich chlad a bezútěšnost. Nahoře jen rozervaná krajina s krátery po minách, opuštěné trosky stavení... V těchto nehrdinských obrazech všedního života zákopů zachytil Poláček své osobní zážitky z východní fronty.
Karel Poláček byl český spisovatel, humorista, novinář a filmový scenárista. Dílo K. Poláčka představuje jednu z nejvýznamnějších hodnot české meziválečné prózy. Ve svých humoristických románech se zaměřil na zobrazení tragikomedie maloměstského života. Poláčkovy prózy lze rozdělit na humoristické a společensko-kritické. Snad nejúspěšnějším dílem je posmrtně vydaný příběh Petra Bajzy Bylo nás pět.
No toto není nic, o co byste přicházeli, když to v knihovní poličce přehlédnete. Menší příběhy vojáků za první světové války, zvláštní časové prolínání, trochu zmatečné. Na druhou stranu to přibližuje osudy a pocity těchto mužů v zákopech. Podobné literatury je dost, ale zas Poláček si tím osobně prošel, což tento příběh posunuje, dejme tomu na nějaké beletristické svědectví, pokud tento termín lze užít.