Kniha životních vzpomínek pozoruhodné ženy, která přežila koncentrační tábor, je vlastně kronikou židovské Paříže 20. století. Autorka v něm líčí osobitou atmosféru židovské menšiny žijící před válkou na Montmartru, své seznámení s budoucím manželem i jejich odchod do ilegality a účast na odboji. Těžištěm knihy je vylíčení osudu jich obou v koncentračním táboře, působivé svědectví o krutosti a nelidskosti nacismu. Příběh pokračuje i v poválečných letech a je doveden až do první dekády 21. století. Kniha je mementem i pro dnešní dobu, a ačkoliv většina přímých svědků tehdejších událostí už není mezi námi, jejich vzpomínky nám stále mají co říci.
C'est un très beau livre ! Il parle de la déportation juive. C'est vraiment primordial d'en parler. On ne le dis jamais assez, mais il ne faut pas oublier l'Histoire. Et j'ai envie de dire, surtout aujourd'hui... C'est une magnifique histoire, plein de positivisme. Un point de vue de l'histoire qu'on a malheureusement pas assez vu. Une touche d'espoir dans ce monde de désespoir. C'est une très belle histoire.
Vzhledem k tomu, že jde o třetí autobiografické zpracování příběhu, asi to byla nakonec nejslabší kniha z těch tří. Tato pro změnu vypovídala o francouzské židovce z Paříže v druhé světové válce. Má to nějakých 200 stran. Autorka knihu začala psát až na konci svého života. A je to znát. Ten příběh je o ní, ale stejně působí chladně a neosobne. Všechno je tak tryskově popsáno. Dost věcí cynicky. Zajímavé lokalitou a postřehy, ale jinak mě to kupodivu nechalo chladnou, a to by nemělo. Kniha je jistě informačně přínosná, je to reálný příběh, nicméně mě to těžce neoslovilo. Bohužel.
Ce livre est tellement touchant, tellement triste, Madeleine Goldstein a su trouver les mots pour décrire cette atroce réalité, merci à elle pour avoir su nous raconter son histoire, pour son courage ainsi que celui de son mari.
Es el testimonio de una pareja en la segunda guerra mundial. Es una historia bonita, pero la forma de narrar los hechos no me ha emocionado tanto como otras historias de esta época
Un témoignage sur l'antisémitisme du début des années 30 à la fin de la seconde guerre mondiale. C'est l'histoire de Jacques et Madeleine, 24 et 25 ans lorsqu'ils sont déportés. Madeleine nous narre leur enfance, leur amour, la résistance, les camps, les marches de la mort jusqu'à la libération et le retour à la vie "normale" Il me paraît important que de tels ouvrages soient édités et lus pour que plus jamais ça ne recommence.