》NOC NA KOPCI Na nebi svobodné hvězdy hoří a rozkvétají potichu do pokojných kalichů. Na zemi, zamčeny mezi čtyři stěny, jsou lidské hvězdy uvězněny: nádražní světla, hospodská okna, ves. A u každé té hvězdy štěká pes, to aby nešťastná neutekla svému pánu do jiného kraje, kde den veselý je a noc pokojná je, to abys, pocestný člověče, když světlo ti do očí přeteče, nepřišel a neukrad dukáty, slaninu, hrušky nebo ženu. Na nebi svobodné hvězdy hoří a tiše kvetou do noci. Těm žádné pomoci potřebí není.《
》Kam půjdu, - nevím. Svět je jen široký, širší je srdce mé. Cesto má, zdali se shodneme? Býváš jen k večeru krásná. Nevěřím, ruce že sny moje doženou, spíše, že slevím. Kdykoli vracím se, hlavu mám sklopenou. Možná, že zbloudím.
Jaro mi nebude ničeho vyčítat, dám-li se vílami utančiti.《