Chaloupky

by Štěpán Javůrek

František a Florián, dva chlapci z českého vnitrozemí, se shodou okolností dostávají krátce po vzniku Československé republiky do pohraniční oblasti Krušných hor. Jeden touží po dobrodružném životě, druhý i s rodinou přichází z donucení.
Usadí se v malé obci Chaloupky a snaží se zvyknout si na nový život v horách a mezi místními obyvateli. V celé obci však žijí pouze dvě české rodiny, ostatní obyvatelstvo je německé. A přestože v meziválečné době spolu lidé vycházejí dobře a jsou zvyklí si pomáhat, se zdvihající se vlnou agresivního nacionalismu berou zavedené pořádky v pohraničí rychle za své. Z dosud rozumných lidí se stávají nepřátelé a v nově vzniklých Sudetech už nikdo z Čechů není v bezpečí…

Genres: Historical Fiction, Czech Literature, Audiobook

287 pages, Hardcover

Published January 1, 2021

Reviews

[Adri Dosi · Rating 2 out of 5]

Chaloupky... jako první, co mě zarazilo, byla ta podobnost obálek s Šikmým kostelem. Ne, tvůrce obálek není shodný, je to prostě obšlehnuté a tu bych i váhala s autorskými právy...
Je to ale ve finále výhoda?
Pokud MOBA chtěla z toho těžit, že kniha bude díky tomu více prodejná, tak asi jo.
Nicméně, taky je to spojeno s přirozeným a automatickým následným srovnáváním s Lednickou a bohužel s ní se Štěpán Javůrek nemůže srovnávat. Bohužel jí nesahá ani po kotníky.
Ta kniha mohla být tak skvělá. Vážně mohla. Celý ten nápad je bezvadný, téma a vše, jenže v konečném výsledku je to velký špatný. A dvě hvězdy dostává kniha pouze za ten nápad.
Ono už to, že začátek je okolo 1860 a je do konce války. Tedy skoro 100 let na 287 stránkách. K tomu tam narval několik desítek postav. Přičemž měly být hlavní dvě, nicméně nakonec se to tam mlelo, vyskakovaly ty postavy zprava zleva a tedy Florian mi nepřišel zase až tak hlavní, jako Rita...
Těch postav tam bylo ohromné kvantum. Řada z nich tam ani nemusela být. Tím, že tam byla na prostoru 100 let a těch málo stran, nedostaly prostor. Nebyly vystavěné.
Celkově, autor dělal začátečnické chyby, nevystavěl si kostru. Vše bylo tak nějak na hromadě. Časově se snažil jít jakože dopředu. Nicméně.. druhá světová válka a zánik je vysloveně odfláklý a sfouknutý. Není to soumerné. Dále.. když popisuje události, občas tam vsune zcela mimo nějakou poznámku v podobě jedné, dvou vět, co bylo za padesát let. A pak jde dál, jakože nic.
Některé věci jsou tam absolutně zbytečně, jen matou a zahlcují. Špiní příběh.
Neujasnil si způsob prezentace, bude to román anebo vyprávění? Není to ani to, ani to, v konečném výsledku to spíše budí dojem jako učebnice dějepisu, která ty informace na vás hrne hráběmi.
Stylistika toho všeho, co má člověk před sebou je vážně špatná a hodně to unavuje. Čím dál se člověk dostává, tím více to bylo náročné.
Když vezmu postavy... a vlastně i děj... už dopředu jsou karty rozdány. Všechno je černobílé. Němci jsou prostě svině a vždycky byli, Češi jsou hodní a ukřivdění chudáčci. Ano, ta ufňukanost, ta ukřivděnost, ta je v knize dost cítit. Takové to "za všechno mohou oni". Tohle bylo hodně špatné, protože nic není tak jednoduché a takový pohled na věc může mít snad už jen nevyzrálý člověk nebo dítě. Strašně mě to rozčilovalo. A potom, celý příběh je založený na romantice a jakože megalásce, která je podána stylem, který byl v knihách Boženy Němcové, tedy naivní, hloupý, červená knihovna, pohádka... chjo... A byly šťastni a pokud žijí, budou šťastni až do smrti...
Prostě ten nápad, který měl a nebyl vůbec špatný, byl špatně uchopen. Nikdo ho nenaučil psát, jde možná i o první věc, kterou napsal a původně ji vydal samonákladem, mno a tak to asi i mělo zůstat. Aby tahle kniha byla dobrá, musela by se celá přepsat. Rozčlenit na části. Tedy časové údobí. Vyčistit od zbytečností, tedy od plev. Zacílit na určité postavy, rodiny a nedávat jich tam ještě padesát jiných. Nebo to alespoň utřídit do nějakých kapitol, které by tu knihu zpřehlednily a věnovala by se v dané části jen tomu. Rozepsat charakteristiky i samotné příběhy více do hloubky, místy se fakt hodně skákalo a věci se odflakovaly, protože autor zjevně nevěděl, neměl informace a tak je to takové odbyté. Chtělo si s tou knihou více pohrát. Ona by klidně snesla, kdyby měla 500 i 600 stránek, pokud by to nebylo tak nafackované. Takhle to je doopravdy velký špatný ... a to jsem tu vážně neřekla o čem ta kniha je. Ono totiž...když se to tak vezme, není ani nějak originální nakonec, je to takové typické, co jsme četli jinde, co už dávno známe. To, co mohlo být zajímavé, to bylo promrháno... a to je velká škoda.

[Blančitos · Rating 4 out of 5]

Sladkobolný příběh.

[Veronika · Rating 3 out of 5]

Tohle mi přišlo velmi průměrné 🤷
Ovšem co knihu udělalo velmi skvělou byl krásný hlas a četba Ondy Dvořáčka.

[Eva Francova · Rating 4 out of 5]

Kniha nás zavede do oblasti Krušných hor, kde život nikdy nebyl jednoduchý, ale někdy byl opravdu náročný. Sledujeme hlavní hrdiny Františka a Floriána, kteří se oba díky osudu dostanou do hor, do malé vesničky Chaloupky. Téměř veškeré obyvatelstvo je německé, je zde skutečně jen pár českých rodin. Nejprve to ničemu nevadí, ale v období kolem druhé světové války začne být velký problém mezi oběma národy a vlna agrese a nenávisti celý život jen ztíží. Knížka nám ukazuje osudy lidí, jejichž život opravdu nebyl jednoduchý.

Musím říct, že příběh mě chytil hned od první kapitoly. Knihu jsem nechtěla dát z ruky, chtěla jsem číst dál a dál a měla jsem potřebu se k ní vracet a žít život společně s hlavními hrdiny. Navíc jsem se s nimi chtěla opravdu sžít, tak jsem si na mapě hledala, kde jsou jednotlivá místa a kde se tedy v knize nacházíme.

Příběh je napsán jednoduchým jazykem, i přesto jsem si dokázala barvitě představit, jak to v Chaloupkách a v okolí vypadá a měla jsem chuť se tam vydat a nějaký čas tam strávit společně s lidmi, kteří tam žili. Měla jsem pocit, že se s nimi potřebuji seznámit a užívat si krásy i nebezpečí hor.

Kniha nás provází v období od první světové války až po konec druhé a my tak můžeme pozorovat, jak se vyvíjí složitý česko-německý vztah v naší historii. Je to až neskutečné, jak se lidé k sobě mohli chovat v podstatě jen na základě myšlenky jedné osoby. Jak se dokáží lidé ovládat a zfanatizovat.

Celý příběh sledujeme prostřednictvím několika hrdinů, vidíme tak do hlavy hned několika postav a dokážeme si vše lépe představit a lépe se s nimi sžít. Kromě Františka a Floriana tu na nás čeká Rita, Pepi a rodina Grossových. Z Krušných hor si odběhneme třeba i do Rakovníka, Itálie anebo Ameriky.

Jsou zde napínavé i smutné okamžiky. Je zde láska, zrada i nenávist. Jsou tu emoce, které Vás nenechají chladnými.

Myslím si, že je tato kniha i pro ty, kteří o těchto tématech moc nečtou a chtěli by to zkusit. Ale samozřejmě je to hlavně pro ty, kteří mají rádi knihy z období kolem druhé světové války.

[Knihanka · Rating 3 out of 5]

Příběh je spíše kronikový výčet, bez hlubšího pohledu do nitra osob. Ale je to asi tím, že kniha má zaměření na mnoho postav a dlouhé období. Čte se dobře a nechybí události, které chytnou za srdíčko a nebo z nich má člověk husí kůži. Doporučila bych třeba jako četbu na SŠ, je to krásný souhrn daného období.

[Pakobylka · Rating 3 out of 5]

No, úplně špatné to nebylo, ale úplně dobré taky ne.
Postavy mi přišly ploché a vlastně i dost čenobílé, jakoby v knize všechno fungovalo jenom jako dokreslení historických událostí. Asi by mě víc bavilo, kdyby měly postavy nějaký zajímavý vnitřní život, vývoj.
(část Krušných hor, kde se příběhy většinou odehrávají, je navíc moje srdcová záležitost, takže jsem ochotná odpustit hodně)

[Lucie Chládková · Rating 4 out of 5]

Příběh života, vyprávění staré ženy, stručný popis dvou velkých válek, lidského štěstí i neštěstí. Jeden z tisíců, které se staly. Byť je každý trochu jiný, zaklad je vždy stejný. Láska, respekt a tolerance, proti fanatizmu, závisti a žárlivosti, na rase, původu ani vyznání nezáleží, trpěli všichni, každý ze svého úhlu pohledu a po svém.

[StarryCatEyes · Rating 1 out of 5]

Moc jsem se na knihu těšila. Ale poté, co jsem přečetla Šikmý kostel nebo Prameny Vltavy, mě zklamala. Styl psaní je nudný, neobratný, nemá šťávu. Není to styl, který vás vtáhne - působí to jako vyprávění v hodině slohu průměrného studenta. Bohužel, jinak jsem se na knihu moc těšila. Nezvládám ji dočíst.

[David · Rating 4 out of 5]

Knihu jsem přečetl až po Sudetském domu a čekal jsem, že autor v této knihe bude podobně nerozepsaný, jako v prvním dílu Sudetského domu. Musím říct, že i přesto jsem knihu s radostí přečetl a bavila mě.

[Zuzana Zábranová · Rating 4 out of 5]

Citlivý a dojemný příběh Rity a Floriana na pozadí války a přístupu Němců a Čechů v pohraničí. Kniha zároveň vykresluje další životní příběhy a postoje různých obyvatel Jelení.
Na mě je podobných knih poslední dobou asi až dost, to ale na kvalitě spisovatele nic neubírá.

[David Fojtik · Rating 4 out of 5]

Skvělý námět knihy - život sudetské komunity v Krušných horách - od poloviny 19. století po druhou světovou a odsun. Na mě ale příliš mnoho postav na celkem tenký svazek, ztrácel jsem se v nich pravidelně a vlastně pořád. Krásně popsaný kus naší země, určitě mě to inspirovalo se tam vypravit.

[Martina · Rating 4 out of 5]

Chaloupky was a German village which does not exist anymore.
They say this is the most beautiful valley of Krušné hory.

[Zdenek · Rating 5 out of 5]

Poutavé čtení a taky zajímavý oboustranný pohled na soužití v Sudetech.

[Linda Pospisilova · Rating 3 out of 5]

Důležité téma Česko německých vztahů. Jen ta forma a mnoho postav, jejichž osudy bylo těžké všechny pojmout. Přesto se mi kniha celkem líbila.

[Kamila Webb · Rating 5 out of 5]

Mně se kniha moc líbila a mrzí mě nižší hodnocení a kritika. Ano, je tam mnoho postav a nemají tolik prostoru, kolik by zasloužily (a určitě by se hodil znázorněný rodokmen). Nicméně pořád byl jejich příběh odvyprávěn a jejich základní charakteristické rysy názorně představeny na tom, jak se chovali za války a při odsunu. Na to, že se jedná o autorovu prvotinu, je kniha nabitá informacemi a čtení rychle plyne. Samozřejmě kdo touží po jiné úrovni vyprávění a budování napětí, přečte si Šikmý kostel. Avšak jako oddechovka (s těžkým tématem) je kniha skvělá a moc ji doporučuji, hlavně aby se nezapomínalo ani na toto temné období naší historie.

[Lana · Rating 2 out of 5]

Ještě jsem nedočetla, opakovaně mě ale vytrhává z děje fakt, že autor si plete licní a klíční kosti.

“…a jeho pohled přitom bloudil dolů, pod její výrazné lícní kosti do živůtku.”

Autor je dle všeho také přesvědčen, že ženy disponují jakousi magickou mocí neotěhotnět, pokud nechtějí, či že existuje spolehlivá domácí metoda antikoncepce po dokončené penetrativní souloži.

Pomoc.

Edit: DNF, u popisu ňader jsem to vzdala.

[Kateřina · Rating 3 out of 5]

Nejdřív mě knížka nebavila. Nebyla propracovaná psychologie postav. Některým událostem bylo věnováno málo času, rychle se utly. Pak jsem ji začala brát spíš jako kroniku, popis dějin a dočetla ji.