Co svede dohromady trpaslíka, kterému unesli přítelkyni, odborníka na hřbitovy a pohřbívání, sužovaného despotickou matkou, a zoufalého otce, jemuž někdo z hrobu ukradl tělo zavražděné dcery? Jakou roli v tom všem hraje mystický Lovec, ghúlové a trpasličí magie? Mohou mrtví zpívat „Holka modrooká“? Kdo je „vrahem andílků“? To vše se dočtete v černohumorně laděném horrorovém románu Hřbitov trpaslíků. Co všechno může člověka přivést ke zlu? Chtíč, zoufalství, pomsta, ochranitelský komplex či touha po lepším životě…
Na Hřbitov trpaslíků jsem narazil naprosto náhodně, když jsem si potřeboval vybrat narozeninovou slevu v nejmenovaném obchodě. Malá knížečka s relativně dobrými recenzemi a pěkným obalem od autora, o kterém jsem nikdy neslyšel – co by se mohlo pokazit? No... hodně věcí. Naštěstí v tomhle případě se žádná katastrofa nekonala. Hřbitov trpaslíků sice není styl knihy, který bych normálně četl, přímočarost a z mého pohledu často až parodicky vyznívající cyničnost, brutalita a surovost popisu scén není něco, co bych zrovna dvakrát vyhledával, na stranu druhou musím uznat, že děj byl svižný, prakticky bez hluchých míst a celé to tak uběhlo dost rychle na to, abych si to svým způsobem zvládl počátečnímu šoku (a několika dalším) navzdory i užít a pobavit se. K velkým plusům za mě patří svět, ve kterém se děj odehrává, a vyprávění z více perspektiv, byť jsem se v nich místy ztrácel. Samotný děj, jak už jsem zmínil, měl spád, akorát závěr mi potom přišel zbytečně unáhlený a celý zážitek mi tak trochu zkazil. Když to ale vezmu kolem a kolem, nejste-li úplně útlocitní, příp. nezastáváte-li dnes už poměrně staromódní názor, že krásná literatura by měla být krásná (a tudíž nanejvýše standardní) nejen dějově, ale i stylisticky, tak pokud Vás zaujal vydavatelův popis knihy (který dle mého ne úplně vystihuje to, co Vás v knize čeká), pusťte se do ní. Bude Vás čekat vskutku divoká jízda, kterou věřím, že si užijete.