Markus Leneth byl vybrán, aby se stal novým členem Akademie. Mocné a vlivné univerzity magie Prachu, stojící na ruinách padlé a tajemné civilizace. Prachem je pokryta celá zem, ovšem jen hrstka nadaných umí ovládnout jeho zvláštní moc. Budoucí adepti této prestižní školy jsou důkladně vybíráni, a pokud dokončí náročné studium, čeká je oslnivá kariéra královských vezírů či neporazitelných žoldnéřů. Naučí se Markus ovládat složitou a do posledního zaklínadla promyšlenou magii Prachu a objeví chmurnou pravdu o světě, která by jej mohla navždycky změnit?
Knížka na mě věčně vyskakovala v reklamách na FB, až jsem nakonec ze zájmu usoudil, že se podívám, jak to vypadá. A teda žádná sláva, ve svý podstatě Harry Potter fan fiction bez čehokoli navíc - nezajímavé postavy; prostředí je tak nejasně popsaný, že si nejde ani dobře představit; příběh o ničem (drtivou většinu doby se řeší škola, naprosto nezajímavá milostná zápletka dvou nudných postav a na zlomku prostoru jakási větší zápletka, která se ale prakticky nikam neposune). Nemá to ani žádný velký konec, teda ke konci (spíš ve 2/3) je akční kus, ale hlavní postavy se ho zúčastní jako diváci. Celé to končí odhalením "zvratu", ale ten celou dobu neměl jediný náznak, jaksi vlastnost dobrého twistu na konci je, že se na něj dá přijít předem nebo v tu chvíli člověku dojde, co znamenaly různé narážky. Takhle nad tím člověk jen pokrčí rameny (navíc to není až zase taková bomba, pardon). Systém magie nějak neskutečně vybral to nejhorší z Eragona a Harryho Pottera a mísí snahu o fyzikální přesnost a lámanou latinu. Ale hvězdu navíc za vlastní počin aspoň.
Tak dneska jsem konečně měla čas knihu dočíst. Musím říct, že mě to překvapivě celkem bavilo. Je to rozhodně zajímavý příběh s dobrou myšlenkou. Pokud jste fanoušky kouzel a tajemna, tak se vám tento příběh, který má podle mě tak trošku lehký nádech starého známého Zaklínače, rozhodně bude líbit. Mě se nejvíc líbil ten konec. Měl trošku rychlejší sešup, co se děje týče, ale to mu rozhodně neubralo na zajímavosti, i když musím přiznat, že už jsem něco malinko tušila :). Našla bych i pár menších nedostatků. Mě osobně vadily celkem velké časové skoky v příběhu a pár pasáží, přes které jsem se nemohla dostat, protože mi přišly nezajímavé.
Každopádně celkový dojem z knihy mám velmi dobrý a určitě doporučuji dalším čtenářům. A už se těším na další pokračování, protože ten konec, ten mě nabyl zvědavostí :D
1/ fascinuje mě, jak si místní recenzenti honí tričko. Ok, už někdo napsal o havárii letadla, takže nikdo o tom nesmí napsat. Někdo už napsal o detektivku na určité téma, tak už nikdo nesmí? Směšné, navíc v případě této knihy mimo mísu. 2/ podobnost s infantilním HP? Evidentně jste to nečetli nebo nejste schopni porozumět psanému textu. 3/ za mě kniha pěkná, čtivá a s nápadem. Těším se na další pokračování.
Další fan-fiction Harryho Pottera už fakt, prosím, ne!!! Podruhé jsem si koupil knihu kvůli reklamě na FB a podruhé jsem dostal HP fan-fiction. Pište ty anotace pořádně, ať to jde poznat, že to je HP fan-fiction, a já nebudu zbytečně utrácet peníze. Jo a tuhle ještě nedopsanou trilogii nebudu určitě dočítat.
Jedná se o takový mix Čaroděje Zeměmoří a Harryho Pottera, což by samo o sobě ani tak nevadilo, problémem je celkový děj knih. Tedy děj, to je právě ono, že to ani moc děj nemá. Prakticky celá kniha je spíš takový popis toho, jak se hlavní hrdina Markus dostane na Akademii a co se tam učí. Takže prvních asi sto stránek řešíme přijetí, a dalších dvě stě stránek pak to, co se učí v hodinách. A to je strašná nuda. Když už to vypadá, že by se mohlo dít něco záživnějšího (špion, napadení školy, procházka po Starém Městě), tak je to hrozně rychle odbyto a vracíme se zpět ke školní rutině. Samotná postava Markuse je hodně šablonovitá, je to takový čestný dobrák, co neví, to nepoví (vážně, Markus na něco přijde a hned se o to podělí se spolužáky, protože jsou to kamarádi). I jeho spolužáci, a i starší studenti a učitelé, jsou všichni strašně hodní a ochotní. I po půl roce studia magie pořád tleskají a obdivně óchají. V tomto směru je to takové hodně naivní. Neskutečně jsem trpěla u dialogů, které mi přišly velmi nepřirozené. Asi nejdivnější mi přišlo, když se při rozhovoru začala ignorovat osoba nejvýše postavená a sdělující podstatné věci, a dva níže postavení jedinci si začali prázdně plkat, jako kdyby tam ten třetí člověk nebyl. Úplně ho zazdili. Prokousala jsem se knihou až na konec, ale další díl si určitě nepřečtu. Celkově bych to shrnula, že toto je kniha, kterou asi nečetl pořádný redaktor. Za mě je to spíš první verze rukopisu, který se měl někde proškrtat, jinde přepsat, aby to získalo trochu spád.