Kniha přináší výběr textů z 68 deníků, které si fotograf Josef Koudelka (* 1938) vedl v průběhu posledních 51 let. Doplněn je přetisky dvojstránek rukopisů deníků a dosud nepublikovanými fotografiemi. Koudelkovy zápisky jsou velkým zdrojem informací o jeho životě a tvorbě i o světové fotografii od konce 60. let do současnosti. Ve zkratkách si zde zaznamenával komentáře k tvorbě osobností, jako byli Henri Cartier-Bresson, Robert Frank, René Burri, William Klein, Jeff Wall, Thomas Struth, Martin Parr, nakladatel a editor Robert Delpire, kurátoři John Szarkowski a Anna Fárová, teoretik John Berger a řada dalších. Deníky je možné číst též jako příběh exulanta, který hledá svou roli v cizím prostředí a nechce obětovat to jediné, co ztrátou domova získal – svobodu. A v neposlední řadě je to též kniha o přátelství, vztazích se ženami, lásce k dětem a o tom, jak pomocí fotografie člověk rámuje svůj život.
Josef Koudelka was born in Czechoslovakia in 1938. He began his career as an aeronautical engineer, and started photographing gypsies in his spare time in 1962, before turning full-time to photography in the late 1960s. In 1968 Koudelka photographed the Soviet invasion of Prague, publishing his photographs under the initials P.P. (Prague photographer). In 1969, he was anonymously awarded the Overseas Press Club’s Robert Capa Gold Medal for the photographs. Koudelka left Czechoslovakia seeking political asylum in 1970, and shortly thereafter he joined Magnum Photos.
In 1975 his first book, Gypsies, was published by Aperture, and subsequent titles include Exiles (1988), Chaos (1999), Invasion 68: Prague (2008), and Wall (2013) and, most recently Ruines (2020). Koudelka has won major awards, such as the Prix Nadar (1978), Grand Prix National de la Photographie (1989), Grand Prix Cartier-Bresson (1991), and the Hasselblad Foundation International Award in Photography (1992).
Exhibitions of his work have been held at The Museum of Modern Art and the International Center of Photography, New York; Hayward Gallery, London; Stedelijk Museum of Modern Art, Amsterdam; Palais de Tokyo, Paris; Art Institute of Chicago; and Museum of Decorative Arts and the National Gallery, Prague. In 2012, he was named Commandeur de l’Ordre des Arts et des Lettres by the French Ministry of Culture and Communication. He is currently based in Paris and Prague.
Deníky jsou skvělé, deníky jsou zákeřné a navíc, když jsou vydané za života. Někdy s Koudelkovými názory nemůžu souhlasit, ale většinou ano. Největší souznění s Josefem Koudelkou byl rok 2006. Krásně udělaná kniha.Pro mě zcela zásadní myšlenka z Deníků: "Negativ je sbírka informací. Ne všechny jsou pro mě užitečné. Potlačováním některých a zdůrazňováním jiných vytahují z negativu to, co chci říct."
Líbilo by se mi, kdyby takový knihy četli i ti, o kterých se v nich píše ještě před vydáním, komentovali jim věnovaný pasáže a do tisku by to šlo až pak. Ale je to inspirativní, zajímavý čtení samo o sobě.